Jdi na obsah Jdi na menu
 


Robert A. MacGregor

article preview

(USA)

 

V roce 1905 se do ospalého městečka Ubly v Michiganu stěhuje lékař Robert A. MacGregor (narozen 1879) se svou manželkou Idou. MacGregor, původem z Londýna v Ontariu, zde začne provozovat praxi po svém penzionovaném předchůdci. Velice brzy si získá sympatie místních obyvatel, zejména žen a dívek. Ty chodí k tomuto dobře stavěnému a pohlednému lékaři na prohlídky mnohem častěji, než je obvyklé. Navíc nový doktor přijímá i platbu v naturáliích, lidé u něj mohou zaplatit tu kuřetem, tu vajíčky.

V lednu 1909 se v MacGregorově ordinaci objeví paní Carrie Sparlingová. Ta přijela z jedné z farem v okolí. Vyhledala lékaře, protože má v poslední době problémy s očima. MacGregor ji podrobil pečlivé prohlídce a před odchodem ji ujistil, že to není nic vážného a dal jí lahvičku očních kapek. MacGregor se ukázal jako velmi starostlivý lékař, protože od té doby navštěvoval paní Sparlingovou velmi často na farmě jejího manžela poblíž Austin Township. Paní Sparlingovou vždy vyšetřoval za zamčenými dveřmi ložnice a zbytek dne pak trávil s jejím manželem Johnem Wesleyem (53 let), jejich syny Peterem (25 let), Albertem (23 let), Scyrelem (19 let) a Ryanem (21 let) a jejich dcerou May (ta se ale zanedlouho provdá a odstěhuje se). Někdy s sebou přivezl i svou manželku (v těchto případech však na  ošetření v ložnici nedocházelo) a vždy se zdrželi až do večeře.

Všichni muži ze Sparlingovy rodiny byli známí svou skvělou fyzickou kondicí, kdy po těžké celodenní dřině na poli ještě zvládali posilovat a cvičit ve stodole. A jakékoliv nemoci se jim zdaleka vyhýbaly. Platilo to jak o otci, tak i o synech. O to překvapivější bylo, když v jeden červnový den musel John Wesley opustit práci na poli (což nikdy předtím neudělal) a musel ulehnout na lůžko se silnou bolestí břicha. Okamžitě bylo posláno pro MacGregora, který panu Sparlingovi diagnostikoval Brightovu chorobu ledvin. Když poté pacient nebyl schopen v sobě udržet jídlo, MacGregor doporučil jeho převoz do nemocnice v Ontariu. Nebohému Johnovi to však už nepomohlo a 8. června 1909 zemřel. Již na pohřbu jeho strýc John tvrdil, že není možné, aby tak zdravý a silný chlap tak náhle zemřel. Nikdo mu však tehdy nevěnoval pozornost.

Od té doby byl MacGregor na Sparlingově farmě více než doma. Ochotně pomáhal paní Sparlingové zejména v otázkách rodinných financí. Již brzy se mezi sousedy začaly šířit klepy o tom, že mezi ním a paní Sparlingovou jde o mnohém víc než jen o vztah lékař - pacientka. MacGregor jako finanční poradce paní Sparlingové navrhl, aby všem svým synům uzavřela životní pojistku. Carrie jeho radu ochotně poslechla. V případě jejich úmrtí měla být pojistka proplacena paní Sparlingové.

Brzy poté začíná mít zdravotní problémy i nejstarší syn Peter. Nejprve přestane zvládat tolik práce jako dříve a po pouhých dvou měsících začne trpět silnými bolestmi břicha. MacGregor vyslovuje domněnku, že Peter trpí akutním zánětem slinivky břišní. Poté se jeho stav nadále zhoršoval a během pouhých několika dní Peter umírá. Opět se objevuje strýc John, ke kterému se donesou drby o Carrie a MacGregorovi a ztropí na farmě scénu. Před odchodem ještě slibuje, že přijde na to, co se na farmě děje.

Hned po pohřbu MacGregor přišel s další radou. Paní Sparlingová by měla prodat farmu, kde jí vše připomíná zemřelého manžela a syna, a koupit jinou farmu, která bude blíže doktorově ordinaci. A sám navrhuje farmu v okrese Huron. I tentokrát ho Carrie poslechne. A protože je MacGregor oddaný rodinný přítel, přesvědčí paní Sparlingovou, aby zvýšila pojistku svých synů o dalších 1000 dolarů.

Nějakou dobu to vypadá, že se konečně vše vrátilo do normálu. V dubnu 1911 si "chudý" lékař MacGregor, který ordinuje za pár vajíček, kupuje nové auto. Většinu částky zaplatí ihned, zbytek splácí v měsíčních splátkách. Náseldně se opět projeví "prokletí" Sparlingovy rodiny, protože i nyní nejstarší syn Albert začne trpět bolestmi břicha. MacGregor opět přichází se stejnou diagnózou: akutní zánět slinivky břišní. Albertův stav se postupně zhoršuje a v červnu vydechne naposledy. Těsně po pohřbu paní Sparlingová kupuje dům v Ubly. Většina sousedů se domnívá, že chce farmaření definitivně pověsit na hřebík, ve skutečnosti se však do nového domu stěhuje MacGregor a rovnou si zde zařizuje ordinaci. V té době začne mít MacGregor problém s placením měsíčních splátek za auto. Carrie okamžitě přispěchá s pomocí a MacGregorovi svěří celou částku z Albertovy pojistky.

4. srpna 1911 začne trpět bolestmi břicha i nejmladší syn Scyrel. MacGregor tentokrát mladíkovi diagnostikuje rakovinu jater. Ale raději požádá o odbornou konzultaci doktora Conboye. Ten však stanovuje další možnou diagnózu: otravu arzenikem. Po vzájemné konzultaci se k podobnému závěru dobere i MacGregor. Hned poté Conboy navštíví místního prokurátora a sdělí mu své podezření. Navíc doplní i pachatele a motiv: Scyrela otrávila jeho matka a motivem je jeho životní pojistka. MacGregor najme Scyrelovi mladou ošetřovatelku, kterou pověří, aby ve chvílích volna prohledala farmu a pátrala po arzenu. O dva dny později mladá ošetřovatelka opravdu najde krabici s arzenem a donese ji MacGregorovi. Ten ji poté předá prokurátorovi jako důkaz proti paní Sparlingové. Prokurátor okamžitě kontaktuje místního šerifa. Ten začne pátrat po okolí a zjistí možná více, než očekával. Donesou se k němu klepy o poměru mezi Carrie a MacGregorem, stejně jako svědectví strýce Johna, který neustále tvrdí, že se na farmě děje něco podivného a že to má spojitost s MacGregorem. Během vyšetřování v bance šerif zjistí, že po smrti každého Sparlinga na MacGregorův účet přistála nezanedbatelná sumička.

14. srpna se u Scyrelova lůžka sešli hned 4 lékaři. Kromě MacGregora tu byli doktoři Conboy, Herrington a Holdship. Všichni se shodnou na tom, že Scyrel se druhého dne již nedožije a také na tom, že po jeho smrti musí být provedena důkladná pitva. Conboy a Herrington poté odcházejí a na farmě zůstává MacGregor a Holdship. O několik hodin později Scyrel opravdu umírá. MacGregor navrhuje, ať je pitva provedena okamžitě. Holdship souhlasí. Pitvu prováděl sice Holdship, ale prakticky pod vedením MacGregora. Postupně z těla vyjmou játra, slezinu, slinivku a část střev. Všechny tyto orgány měly být poté poslány na toxikologický test. Holdship se poté ptá, zda má otevřít i žaludek. MacGregor pouze opáčí, že ten je v pořádku a že to není nutné.

Hned druhý den ráno MacGregor chlapcovy orgány odveze k prokurátorovi, který na něj jen zírá s otevřenými ústy. Na dotaz, proč provedl pitvu bez asistence ostatních lékařů, MacGregor jen s úsměvem odpoví, že vždy rád pomůže. Prokurátor se rovněž podivoval, proč mezi orgány chybí žaludek, který je nejdůležitější při určení otravy arzenikem. MacGregor jen odpoví, že žaludek sám otevřel a že byl v pořádku. Orgány byly poté poslány na Michiganskou univerzitu, kde bylo nade vší pochybnost potvrzeno, že Scyrel zemřel na otravu arzenikem. To, plus podivné MacGregorovo chování, mělo za následek jeho zatčení 12. ledna 1912. Došlo i k exhumaci ostatních členů rodiny. Po důkladných testech bylo zjištěno, že Albert Sparling zemřel rovněž na otravu arzenikem, zatímco John Wesley Sparling a Peter Sparling zemřeli na otravu strychninem.

MacGregor už od počátku trval na své nevině. Problémem bylo sestavení poroty. Někteří porotci byli připraveni hájit dobrosrdečného lékaře, jiní ho už před začátkem soudního procesu viděli na popravišti. Po dvou týdnech se nakonec podařilo sestavit dvanáctičlennou nezaujatou porotu. Samotný soud byl zahájen 2. dubna 1912 a setkal se s tak obrovským zájmem veřejnosti a tisku, že ve staré soudní budově musela být postavena speciální tribuna. Další prodlení způsobil jeden z advokátů obhajoby, který musel být nahrazen poté, co se nakazil tyfem. MacGregor byl obžalován z vraždy Scyrela Sparlinga, u soudu však mohla zaznít i svědectví týkající se smrti Alberta Sparlinga. Naopak svědectví týkající se úmrtí Petera a Johna Wesleyho Sparlingových v soudní síni zaznít nesměla.

U soudu doktor Conboy dosvědčil, že MacGregor velmi ochotně obviňoval ze Scyrelovy smrti jeho matku. Doktor Holdship zase uvedl, že pitvu sice provedl, ale že ji de facto řídil MacGregor. Navíc dosvědčil, že MacGregor lže, jestliže tvrdí, že sám otevřel chlapcův žaludek: naopak trval na tom, že to není potřeba. U soudu samozřejmě přišla řada i na nestandardní vztah mezi Carrie Sparlingovou a MacGregorem a jejich 20 - 30 minutové chvíle o samotě v zamčené ložnici. Paní Sparlingová i sám MacGregor odmítli, že by byl jejich vztah více než přátelský. MacGregor tvrdil, že na farmu jezdil kvůli očním problémům Carrie. Jeden ze sousedů však dosvědčil, že kapky, které jí MacGregor předepsal, obsahovaly atropin, který naopak lidskému zraku škodí a může dokonce způsobit dočasnou slepotu. Zhoršoval snad MacGregor zrak své pacientky, aby ji pak mohl častěji navštěvovat? Nejdůležitějším důkazem byl samozřejmě toxikologický test, který dokazoval otravu arzenikem. Carrie Sparlingová uvedla, že arzen nalezený na její farmě používá výhradně jako postřik na rostliny.

6. června 1912 se porota odebrala k poradě. Po více než 6 hodinách se porotci shodli na tom, že MacGregor je vinen vraždou prvního stupně. Soudce poté MacGregora odsoudil k doživotnímu pobytu za mřížemi za vraždu Scyrela Sparlinga. Svůj trest si MacGregor odpykával ve vězení ve městě Jackson. Zde se stal nejprve asistentem vězeňského lékaře, po jeho odchodu se pak staral o zdraví vězňů sám. Mezitím zažádal o nový proces. Tato žádost mu byla zamítnuta. MacGregor se proto odvolal k Nejvyššímu soudu. I zde však neuspěl.

Poté došlo k asi nejpodivnější události v celém případu. V roce 1916 napsal MacGregorův advokát dopis guvernérovi Woodbridgeovi N. Ferrisovi s žádostí o pomoc. Guvernér souhlasil s tím, že osobně celý případ prošetří. 27. listopadu 1916 nakonec Ferris udělil MacGregorovi milost a označil ho za nevinného muže. Co ho k tomuto rozhodnutí vedlo, guvernér nikdy neprozradil. Tím jeho rozhodnutí získalo nepříjemnou pachuť a MacGregor se nikdy nezbavil stínu podezření ze spáchání 4 vražd.

Když byl po 4 letech MacGregor opět na svobodě, pokoušel se začít znovu. Odcestoval do Ontaria, ale jeho reputace byla již navždy pošramocena. Lidé se mu vyhýbali, nikdo mu nedůvěřoval a setkával se i otevřeným nepřátelstvím. Nakonec se vrátil do vězení v Jacksonu, ale tentokrát jako pouhý zaměstnanec. Vrátil se na pozici vězeňského lékaře a nakonec zemřel v roce 1928 ve věku 49 let. Paní Sparlingová (která byla nakonec zbavena všech obvinění ze smrti svých synů) se svým posledním synem Ryanem prodali farmu a odcestovali do Port Huron, kde Carrie v roce 1933 zemřela.

Případ tak není do dnešních dnů vyřešený, i když jen málokdo pochybuje o tom, že vrahem byl Robert A. MacGregor. Jsou však i tací, kteří obviňují Carrie Sparingovou nebo jejího syna Ryana.

 

Zdroje: The Lakeshore Guardian, murderpedia.org

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 6
Celkem: 1058983
Měsíc: 12653
Den: 584