Jdi na obsah Jdi na menu

Oblékání ve společnosti

23. 3. 2020

Oblékání ve společnosti

Již od dob prvního hříchu se lidstvo oblékalo, a oblečení neplnilo jen funkci zakrytí nahoty, nebo ochranu před chladem, ale především u těch majetnějších funkci estetickou. Je to tak, šaty dělají člověka, a tak bychom se měli snažit, abychom na okolí svým oblečením působili co nejlépe. Jiné oblečení se hodí na sportování, jiné samozřejmě zvolíme, pokud jdeme na Vídeňský ples v Opeře. Oblečení se stalo nedílnou součástí lidského života, a postupem času se i pro oblečení vytvořila jistá pravidla, byť často měněná.

  • Oblečení má být vždy čisté a upravené, nemělo by být zmačkané a špatné velikosti

  • Mělo by být vhodné ke klimatickým podmínkám (hlavně kvůli nám a našemu zdraví - do Alp si nebereme letní oblečení)

  • Vaše oblečení by nemělo páchnout potem nebo kouřem z cigaret

  • Oblečení by mělo dobře působit jako celek a mělo by být elegantní

Dámské společenské oblečení je méně svázáno konkrétními zvyklostmi, proto má dáma větší možnosti při jeho výběru. Nicméně i zde platí pravidla bontonu, která je třeba dodržovat. Každá dáma by měla mít základní výbavu společenského oblečení takovou, aby byla připravena na všechny společenské příležitosti. Kromě každodenního oblečení by měla vlastnit alespoň jeden kostým, společenské kalhoty, denní a večerní sukni a odpolední a večerní šaty. Dáma by také nikdy při společenské příležitosti neměla zapomenout na PUNČOCHY. Dále najde využití jistě kabát a kabelka, opravdové dámě nesmějí chybět v šatníku slavnostní večerní šaty. Kromě oblečení do šatníku patří i několikatery boty, i přes obavy o chodidla by neměly chybět střevíce s podpatkem. Stylový klobouk, rukavičky a deštník také jistě najdou využití.


Kostým

Kostým může být dvoudílný (kalhoty nebo sukně a sako) popřípadě trojdílný s vestou. Všechny jeho části nemusí být stejně barevné, ale musí být ze stejného materiálu. Rozdílné materiály totiž potom působí jako dva samostatné solitéry. Pokud máte kostýmků více, můžou být i barevnější, pokud máte pouze jeden, měl by naopak být neutrálních barev. V případě že chcete kostýmek používat i večer, nezbývá nám nic jiného než si pořídit jeden v černé barvě. Pro kostým se hodí jak materiály přírodní nebo umělé, tak materiály kombinované, vlnařské tkaniny z česané příze nebo pleteniny. Obecně se dnes dává přednost materiálům lehčím. Do kostýmu se hodí halenky, blůzky, vesty nebo roláčky.

 

Kalhoty

Kalhoty jsou původně pánským oděvem, ale postupem doby ho začaly nosit i dámy. Hodí se však jen na méně společensky významné události, jako jsou zahradní slavnosti nebo různé oslavy narozenin ap. Z tohoto důvodu je tu nebudu vypisovat, dámy jistě samy odhadnou, kdy je vhodnější vzít si šaty či kostým a kalhoty raději nechat doma. Jen podotknu, že se do společnosti absolutně nehodí kalhoty bederního střihu, kalhotky vylézající z kalhot často degradují jejich nositelku na samé dno společenského žebříčku.

 

Šaty

Šaty jsou zřejmě nejstarší součástí ženského šatníku. Zde již si vypíšeme několik základních druhů, ale jinak je u šatů prakticky nemožné je všechny zařadit do určitých skupin s pevně danými pravidly, jak je tomu u pánského společenského oblečení.

Malé "černé" - šaty, které nejsou velkou večerní róbou, ale jsou vhodné pro večerní slavnosti. Říká se sice malé černé, ale mohou být i jiné barvy, nicméně jedny černé šaty by měl obsahovat šatník každé dámy.

Koktejlové šaty - nosily se jako šaty slavnostní do tanečních a na malé společenské příležitosti. K jejich hlavním znakům patří délka sahající k lýtkům, malý dekolt a bohatě působící tkanina malé hmotnosti. Tento typ se společensky řadí mezi šaty odpolední a malé večerní, přičemž dnes se hlavně využívá pro odpolední příležitosti.

Denní společenské šaty - jsou určeny pro denní slavnostnější příležitosti. Jejich délka musí být v souladu s platnou módní délkou dámských oděvů. Mají menší a nenápadnější střih než šaty večerní, i materiál je střízlivější, a to jak v provedení tak i v barevnosti.

Večerní šaty - bývají dlouhé a slavnostnější, ať už je to dáno střihem, materiálem nebo barvou. Jsou určeny pro večerní slavnostní příležitosti. Jejich délka není pevně stanovena a přizpůsobuje se módním požadavkům. Rozlišujeme proto večerní šaty krátké, které mají stejnou délku jako obyčejné šaty, dále polodlouhé a dlouhé (ty sahají nejméně po paty). Zvláštní varianta (svatební, plesová) může mít vlečku. Často jsou s dekoltem. Zhotovují se z atraktivních tkanin, jako je satén, samet, krajka, madeira, batist, afgalín nebo brokát. Často mohou být zdobeny různými filtry, korálky, perličkami nebo boa. K večerním šatům se zásadně nosí společenská obuv na vysokém podpatku, ať už lodičky nebo otevřené střevíčky, malá kabelka a popřípadě rukavičky. Večerní šaty mívají opět mnoho provedení, přičemž častou variantou jsou dva střihy:

  • Princesové - celistvé, nepřestřižené šaty, v pase přiléhavé a k dolnímu okraji rozšířené, charakteristické jsou podélné švy na předním a zadním díle, které vytvářejí siluetu, vypadají velmi dobře pro vysokou postavu se štíhlým pasem, který ještě podtrhnou
  • Vlečkové - dlouhé šaty, jejichž zadní díl je prodloužen ve vlečku, tím působí velmi slavnostním dojmem. Hodí se pro nejrůznější slavnostní a taneční příležitosti.

Dále existují ještě šaty pro zvláštní příležitosti: svatební, mateřské, smuteční atd...

Sukně

 

Sukně je důležitou součástí dámského šatníku. Nosit se dá s halenkou, svetrem, i jako součást kostýmu. Sukně mají rozmanité tvary, dané především střihem:

  • Celozapínací - ovinovací sukně s úzkým přeložením, které se zapíná po celé své délce, může být nejrůznějšího tvaru a délky
  • Kalhotová - tento typ sukně se začal nosit někdy v průběhu 30 let 20. století. Nejde vlastně ani o sukni, ale o široké kalhoty nejčastěji s délkou ke kolenům, jejijchž přední a i zadní díl jsou ušity tak, aby svým vzhledem vytvářely dojem sukně. Podle střihové úpravy může výt vícezáhybová, skládaná, nebo řasená, čímž se z původní sportovní sukně stala sukní společenskou
  • Plisovaná - má po celém obvodu rovnoměrně rozložené záhyby nebo protizáhyby (plisé)
  • Rovná - má bokový obvod přibližně stejný s obvodem dolního okraje, takže její silueta je rovná. Pro pohodlnější chůzi bývá u dolního okraje rozparek. Rozparek může být různé délky, a to jak na boku, uprostřed zadního nebo předního dílu, na straně předního dílu, nebo mohou být i rozparky dva
  • Rozšířená - od boku směrem dolů se rozšiřuje, takže její obvod dolního okraje je větší, nežli obvod bokový. Nejčastěji bývá vícedílní
  • Šatová - jednoduchý oděv podobný šatům, tvořený sukňovitou částí se živůtkem. Je bez rukávů a může se nosit buď samostatně, nebo jako součást kostýmu
  • Zvonová - nejčastěji vícedílná, střižená šikmo, čímž se od boků výrazně rozšiřuje, a na obvodu se vytvářejí zvonovité záhyby

Častým předmětem sporů byla (dnes už bohužel moc není předmětem sporů) délka sukně. Ve starověku se nosily sukně kratší, středověk přikazoval nosit jen sukně dlouhého střihu, aby dámě nikdo nezahlédl kotníček. Dnes se objevuje opačný extrém - mini a minisukně. Jakkoliv se komu tyto sukně líbí, je nevhodné je nosit do společnosti, zvláště pak do té lepší. Co všechno chce dáma mít odhalené je v jisté míře na ní, nicméně zde bych rád připomněl citát na začátku stránky.

Halenky a košile

Klasické halenky s kanýry poslední dobou ztrácejí na oblibě a stále více je nahrazují přiléhavé halenky sportovnějšího střihu, nebo košile. Vyrábějí se z textilií malé hmotnosti, co nejlehčí, v jednobarevných i ve vzorovaných provedeních.
Halenka má opět širokou variabilitu: existují sportovní halenky (například k sukni na tenis), ale určitě by vám neměla chybět halenka ke společenským příležitostem. Večerní halenka může být přiléhavá a barevná, ale i bílá, zlatá, stříbrná nebo černá. Hodí se k večerním černým kalhotám, dlouhé sukni nebo do kostýmu. Mimoto existuje i dámská košile, se zapínáním vzadu. Může být doplněna vázankou, mírně povolenou, s uzlem spuštěným níže.


 

Společenská obuv

Obuv je nedílnou součástí našeho oděvu. Zatímco se říká, že v oblečení doháníme vyspělý Západ, Čech se stále pozná podle bot. Nevhodné boty, špinavé, nevyleštěné boty nebo sešlapané podpatky zkazí výsledný dojem i nejelegantnější postavy. Odborníci na eleganci často říkají, že boty jsou nejdůležitější součástí odívání. "Je lepší jít životem bos nebo v ponožkách a omlouvat to náboženstvím nebo krádeží zavazadla, než si obout levné boty." - Berhard Roetzel.

Každá dáma by proto měla mít ve svém šatníku několikatery boty. U dam vypadá velmi elegantně, jsou-li boty stejné s kabelkou. K této kombinaci je možné zvolit i jen jednoduché šaty, a celkový výsledek vypadá vždy dobře. Druhů dámské společenské obuci je nepřeberné množství. V zásadě se liší podle výšky a tvaru podpatku, a podle špičky - otevřené či uzavřené. Noha na vysokém podpatku vypadá vždy lépe, kromě toho podpatky prodlužují nohy a také chůze na nich vypadá jinak, protože se nemůžeme jen tak ledabyle pohupovat nebo šourat nohama. Chůze na vyšším (3-5 cm) nebo vysokém (6-8 cm) podpatku je náročná, protože vyžaduje dobrou práci s vlastní rovnováhou, a to jak dopředu a dozadu, tak do strany, proto je lepší si ji doma natrénovat. Komu by chůze na vysokém podpatku dělala problémy, může zvolit obuv s nižším nebo širokým podpatkem. Výška podpatku také záleží na výšce postavy a výšce partnera, abychom na něj neshlíželi z výšky. Bylo by trapné vzít si boty, na kterých neumíme chodit, a celý večer padat, cupitat, zakopávat nebo se trápit bolavýma nohama. Kromě bot na podpatku se občas nosí boty bezpodpatkové, například lodičky. Ty se však hodí jen na menší společenské události, na ty významnější si bereme vždy boty na podpatku. Obecně jsou konzervativnější uzavřené boty, ale i otevřené si můžeme vzít na nějaký ten ples. Ovšem boty by měly být jednobarevné, popřípadě s barevnou stuhou či mašlí. Je potřeba také vědět, že příliš světlé střevíce vyžadují pečlivé ošetřování a noha v nich vypadá větší.

Kromě společenských bot zde popíšu i boty zimní, protože pokud dáma nemá odvoz autem takřka od dveří ke dveřím, musí jít alespoň část cesty pěšky a je nevhodné, aby šla sněhem ve stejných botech, ve kterých pak bude tančit. Zimní obuv by měla být pevná a nepromokavá obuv, vysoká a musí hřát. Nezřídka mají takovéto boty i malý podpatek. Proti bontonu se ovšem prohřešíme, pokud půjdeme ve velké večerní s pohorkami, proto ke společenskému oblečení i odpovídající společenskou obuv, i zimní.

Doplňky ke společenskému oblečení

Klobouk

Klobouk byl dříve nezbytnou součástí šatníku, dnes už je spíš výjimkou. Alespoň v našich podmínkách.Přesto jestliže někomu sluší, je to velmi elegantní a pěkný doplněk. Mít klobouk vyžaduje mít odpovídající lady oblečení nebo večerní šaty a hlavně - mít klobouk znamená chovat se tomu odpovídajícím způsobem. Když je dáma ve velké večerní, klobouk nenosí. Klobouk dáma odkládá pouze tam, kde se zdrží delší dobu, a také u jídla, v divadle sedí-li v řadě. Pokud je dáma v lóži, klobouk si ponechá, ale i tam by neměl být příliš veliký.

Kabelka

Důležitou součástí dámské výbavy je kabelka, protože do ní mohou dámy uložit všechny zcela jistě nezbytné potřeby. Problémy ovšem nastanou, pokud těch nezbytných pomůcek je příliš mnoho, nebo když má kabelka současně sloužit v zaměstnání nebo plnit úlohu nákupní tašky. Zatímco kabelka je elegantním doplňkem každé dámy, kabela je odpudivým produktem žen socialisticky vytěžovaných nýkupy a schůzemi. Kabelka má být malá, lehká, v provedení odpovídajícím oblečení a příležitosti. U stolu kabelka patří na židli, jen pouze pokud je opravdu maličká, tak na stůl. Pro pány je dámská kabelka TABU. Mohou ji jenom podržet, a to jen když je o to dáma výslovně požádá. Přehrabování se v dámské kabelce je společensky nepřístojné a je to hrubý prohřešek proti společenskému chování a dobrým mravům. U dámy je snad ještě více než u pána důležité, aby boty ladily s kabelkou, a i celkovým stylem oblečení, včetně šperků a účesu.

Hodinky a šperky

 

Pro obojí platí dvě zásady: buď nosit jen zlato, nebo jen stříbro, oba dva kovy namíchané nepůsobí dobře. Také by se neměly kombinovat různé druhy a styly - bižuterie s pravými brilianty, stříbro a dřevo, apod. Do jednoho stylu tedy ladíme celý komplet - naušnice, náhrdelník a popřípadě i prsten. U šperků především platí, že nic se nemá přehánět. Pokud budeme mít na krku několik zlatých řetězů a na každém prstu několik prstenů, bude to vypadat jako když na to máme díky provozu svého kolotoče. Naopak pokud máme jeden nádherný prsten po babičce, bude lépe ho nosit na prstě samotný, aby dostatečně vynikl. Platí, že čím více slavnostní příležitost, tím bohatší šperky si můžeme nasadit. Naopak, k takovýmto příležitostem by se dřevěné naušnice, byť pěkně malované, moc nehodily. Pěkné a nápadité šperky použité v kontrastu s jednoduchými šaty vylepší celkový vzhled na úplně jinou úroveň.
I pro hodinky platí podobné zásady jako pro šperky, nicméně hodinky se pro dámu ve společenských šatech příliš nehodí. Výjimkou jsou stylové malé hodinky, vzhledově připomínající obyčejný náramek. Pro slavnostnější příležitosti je ovšem lepší, když dáma nechá hodinky doma a na čas se zeptá některého z pánů.

 

Rukavičky

Dříve bylo úplnou samozřejmostí, že dáma nosila rukavice stále: jak na ulici, tak i při formálních návštěvách. Dnes se společenské rukavičky vyrábějí z bílého glazé, krajky nebo švédské kůže, a jsou dlouhé až nad loket. Glazé rukavice se musí hodit k šatům, oblíbené jsou proto černé, bílé nebo krajkové. Plesové rukavičky dáma nesundává ani při podávání ruky (kromě podávání ruky hlavě státu), bylo by to komplikované, až neestetické, nehledě na to že rukavičky často dotváří celkový vzhled dámy. Na ven si dáma může vzít rukavice z jemné švédské kůže, kozí nebo telecí, s podšívkou nebo bez podšívky. Vždy by se opět měly hodit k šatům nebo k plášti, barva rukavic může být mírně světlejší. I ty nejozdobnější rukavičky ovšem dáma při jídle musí sundat. Rukavičky se dnes příliš nenosí, ale jsou praktické a vypadají velmi elegantně. Proto dámy - noste rukavičky, můžete tím jen získat.