Prostějov, rodiště vynálezce kontaktních čoček
Kontaktní čočky dnes používají statisíce lidí po celém světě, pokud nemohou, nebo nechtějí nosit brýle. Každý z nás máme v okolí minimálně jednoho člověka, kterému tento vynález usnadnil život. Přesto si málokdo spojí kontaktní čočky s jejich pravým vynálezcem: Čechoslovákem Ottem Wichterlem.
Na trh se gelové kontaktní čočky dostaly v roce 1961. Jejich příběh ale začal už dávno předtím. Za jejich vynálezem stálo mnoho potíží, kterými si Otto Wichterle společně s kolegou Drahoslavem Límem prošel.
K vynálezu přispěla náhoda. Dopomohla obyčejná stavebnice Merkur
Když byl Otto Wichterle malý, žil v bohaté rodině. Již odmalička byl snaživý a zajímal se o vědu, proto také vystudoval technické školy a stal se významným chemikem.
Když v roce 1952 cestoval vlakem, v časopise narazil na článek o chirurgických náhradách oka. Tehdy dostal nápad za miliony.
Do té doby se kontaktní čočky vyráběly z plexiskla, které ale dráždilo oči, a nikdo tak nemohl čočky nosit déle než pár hodin.
Wichterle se svěřil svému kolegovi Límovi a společně začali pátrat po nové hmotě, která by byla pro kontaktní čočky vhodná.
Další náhoda přispěla tomu, že takovou hmotu skutečně objevili. Jednou, když nechali přes noc v laboratoři nedokončený experiment, vrátili se ráno a narazili na hmotu, která přesně odpovídala tomu, co hledali.
Kontaktní čočky ale měly stále příliš hrubé okraje a ministerstvo zdravotnictví další výzkum zastavilo. Ani to ale Wichterleho nepřesvědčilo, aby se vzdal. Pokračoval ve výzkumu na vlastní náklady doma. Ze stavebnice Merkur vytvořil stroj, na němž v roce 1955 odlil první čtyři dokonalé kontaktní čočky.
Z vynálezu nakonec nezískal téměř nic. Zahraniční firmy si namastily kapsy
V roce 1965 koupila patent na Wichterleho výrobu čoček americká společnost National patent development corporation. Jejím partnerem se stala zdravotnická firma Bausch+Lomb.
Ta je dodnes velmi výrazně spojována s prodejem a výrobou kontaktních čoček. Po uvedení čoček na trh stouply akcie této firmy za jedinou noc o dvě stě padesát milionů dolarů.
Mnoho firem začalo výrobu čoček kopírovat, a proto je američtí vědci zažalovali. Československo, jakožto vlastník patentu, se mělo k žalobě přidat.