Zřícenina hradu Hukvaldy se nachází nad obcí Hukvaldy, kterou najdeme nedaleko Frýdku-Místku (Moravskoslezský kraj).  Hrad byl v  minulých dobách velmi významným bodem na cestách vedoucích od Příbora, Frenštátu, směrem k  Odře a Ostravici.  Mimo to měl i význam pevnostní a sídelní. Dokonce se v době působení olomouckých biskupů nacházel na Hukvaldech zlatý poklad, který sem byl převezen aby byl dostatečně střežen.

Od 19, století patřilo k panství i pět měst - Příbor, Brušperk, Moravská Ostrava, Frenštát, Frýdlant a 45 měnších obcí.

Hrad Hukvaldy nechal zbudovat Arnold z Hückenswagenu pravděpodobně mezi roky 1228 - 1240, kdy působil na Starém Jičíně. Podle Arnoldova přírodomku se pravděpodobně odvozuje i název hradu.

Když Arnold umírá, získává hrad jeho syn Frank. V roce 1307 se s rodem Hückeswagenů setkáváme v dobových listinách naposledy.

Tak jak to už u hradů bývá, tak i toto sídlo v průběhu staletí vlastnilo mnoho majitelů. V době husitských válek jej obsadil a nakonec vlastnil Jan Tovačovský z Cimburka. Majitelé byli i např. olomoučtí biskupové.

Je známo, že na hradě bylo počátkem 16, století zbudováno vězení, které nesloužilo pouze pro poddaný lid, ale byli zde vězněni i neposlušní kněží olomoucké diecéze /např. za mravní provinění/.

Snad nejvíce známým hukvaldským vězněm byl olomoucký kanovník Jan Philopon Dambrowský, který se "proslavil" tím, že otrávil několik olomouckých biskupů. Na hradě byl vezněn v letech 1585 – 1587. Vězení sloužilo svému účelu ještě v první polovině 18. století. Od druhé poloviny 18, století došlo k řesunu kněžského vězení na další biskupský hrad, a to na hrad  Mírov. 

Od roku 1760 dochází k postupnému přemisťování bytů a kanceláří úřednictva z hradu do podhradí a tento úžasný komplex začíná pomalu a jistě chátrat. Hrad se začíná měnit svou podobu v ruiny a stavební materiál se hojně využívá jako zdroj levného stavebního kamene.
 

Od 19. století dochází k následnému obnovování hradu a jeho využití už je pouze turistického charakteru. Na hradě došlo k postupné rekonstrukci různých částí hradu - brány, obvodové zdi, strážnice, kamenného příkopu, kaple.

V současnosti se na hradě provádí prohlídky, nalézá se zde několik výstavních místností, každý rok se zde odehrávají různé rytířské slavnosti.

Nejznámnějším je akce Dobývání hradu Hukvaldy.

Pokud se chcete na hrad podívat, musíte se vydat přes upravené a dobře značené cesty v oboře pod hradem. Určitě neminete ani bronzovou sochu lišky Bystroušky, která je zde umístěna na počest hudebního skladatele Leoše Janáčka, který je místním rodákem.

Zajímavostí hradu je, že je to jeden z nejrozsáhlejších hradních komplexů u nás.

zdroj: http://www.hradhukvaldy.eu/o-hradu-hukvaldy/

Pověsti

Jak Hukvaldy ke jménu přišly

Podle místní lidové tradice hrad získal svoje jméno prostřednictvím místních víl, kterým se říkalo "húkalky". Zjevovaly se v okolních lesích a byly spíše žínkami, lesními dryádami. Jejich podoba není známa a obdobně jako "lulkyně" na Valašsku vyluzovaly prapodivné zvuky. Jejich houkání a pokřikovaní děsilo noční chodce, kteří procházeli po cestách vedoucích hukvaldskými lesy. Není známo, že by někoho utancovaly k smrti.
 

O hukvaldské lidomorně

V podzemí hukvaldského hradu a také v přízemních prostorách, které jsou dnes v rozvalinách, podle lidové tradice prý bývala kuchyně, koupel, vedle sklady a věznice, mučírna a obávaná lidomorna. K lidomorně se vchází mohutným obloukovitě překlenutým pásem a původně bývala cisternou na vodu. Prý byla hluboká kolem dvaceti metrů a shora se její otvor uzavíral železnými dveřmi. Kolem dna měla malou kamennou lavičku, ke které do železných kruhů přikovávali vězně odsouzené k smrti hladem.
 

O zazděném preclíkáři

Nejhůře bylo Hukvaldským za panování hradního hejtmana z Harasova. Poddané honili drábi do roboty, mnohý z nich okusil pobyt v kládě a nejhorší ze všeho bylo, když hejtman nalezl zalíbení v mladých selských dívkách, které si zval po jedné k noční službě na hradě. Biskup byl daleko, stížnosti sedláků k němu stejně nedošly a zle se vedlo tomu, kdo se protivil Harasovskému.

Krásná a mladičká dcera sklepovského preclíkáře Světlíka byla s krávou na pastvě a snad ji na okamžik uspalo sluníčko, nebo se příliš nechala unést vzpomínkou na svého milého, probuzení ze sna bylo krušné. Jejich kráva opustila louku a zatoulala se na panské. Rychle ji vyháněla s starala se, aby ji někdo neviděl. Netušila, že ji spatřil samotný hejtman Harasovský, který, okouzlen její mladickou svěžestí, poslal drába, aby ji přísně pokáral a vyzval k službě na hrad. Ustrašený otec ji raději schoval u příbuzných a dráb se vrátil na hrad s prázdnou. Harasovský strašně zuřil, že se někdo odvážil vzpouzet jeho moci, a nechal si alespoň přivést nebohého preclikáře. Světlíka ihned uvrhli do hradní mučírny, ale ať se kat snažil, jak mohl, přiznání, kde ukryl dceru z něj nedostali. Marně hejtman vymýšlel další a další muky, Světlík nepromluvil.

Za trest jej Harasovský nechal zaživa zazdít do zdi hukvaldského hradu. Podle vyprávění bloudí duch nebohého preclíkáře dodnes hradem.

Zlaté hodinky v hradní studni

Již dlouhá léta ležel hukvaldský hrad v rozvalinách. Konečně ztrouchnivělo berlení nejhlubší studny na posledním nádvoří. Každý se sporadicky přicházejících návštěvníků hradu vyposlechl vyprávění o bezedné studni v podání místního hajného a se strachem se naklonil nad temný otvor studny. Občas do studny házeli kameny a poslouchali, jak padají do hloubky a narážejí na stěny. Postupem času se studna plnila a již dávno nebyla bezedná.

Před více než sto lety zavítal na hrad bohatý tělnatý turista, znaveně odpočíval ve stínu borovice na hradním bastionu a po svačině se i on zvědavě díval do studny. Neopatrně se nahýbal až mu najednou z kapsy vyklouzly vzácné zlaté hodinky, které spadly do studny. Prosil, přemlouval, nabízel peníze tomu, kdo mu je ze studny vytáhne. Leč marně, každý se té hlubiny bál. Proto než odešel, vyhlásil, že dá celých sto zlatých tomu, kdo mu hodinky vytáhne a přinese. Odvážlivce se zatím nepodařilo najít, kdo poslouchá pozorně, prý je z té hloubky ještě po letech uslyší tikat...

zdroj: http://www.hradhukvaldy.eu/povesti/

https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/1478/v-bitve-prisel-o-syna

Soutěž o hrad Hukvaldy:

Jak se jmenuje moravský hudební skladatel, který se narodil na Hukvaldech? Pro hudebně znalé přikládám nápovědu: jeho skladby jsou světově proslulé. Např. se jedná o opery Její prastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky nebo o orchestrální skladby Sinfonietta či Lašské tance. Víš o koho se jedná?

Svou odpověď napiš do komentáře. Nezapomeň napsat za jaký tým hraješ.