Zámek Hluboká nad Vltavou

25. 10. 2023

Geografie:

Nachází se nachází stejnojmenném městě, které se táhne po březích řeky Vltavy asi 9 km severně od Českých Budějovic.

Historie:

Ve 13.století byl na místě dnešního zámku králem Václavem I. založen ze strategických důvodů gotický strážní hrad na cestě do Rakous a první písemná zmínka o něm je z roku 1234. Své jméno zřejmě získal díky svojí poloze v hlubokých lesích, nebo kvůli tomu že stál na skále nad hlubokým vltavským údolím. Původně byl dvojdílný. Hradní jádro tvořila okrouhlá hlavní věž, za níž se nacházelo dlouhé nádvoří. Krátce po založení jej král Václav I. dal do zástavy Čéčovi z Budijovic, kterému ho však už roku 1260 král Přemysl Otakar II. odebral a opět jej začlenil opět mezi královské hrady. Roku 1260 byla nejspíš založena i osada pod hradem. Královským hradem byla Hluboká až do smrti krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli roku 1278, kdy jej získal do držení Vítek z Krumlova spolu se svým bratrem Závišem z Falkenštejna, který byl i manželem královny vdovy Kunhuty Uherské. Od roku 1289 král Václav II. usiloval o to, aby byl hrad navrácen královské komoře, což se povedlo až po popravě Záviše z Falkenštejna na louce pod hradem roku 1290. Roku 1420 císař Zikmund Lucemburský hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkowicz, od jehož potoků hrad koupil v roce 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své manželce Johance z Rožmitálu. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad se hradu Hluboká roku 1471 zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Po smrti královny roku 1475 přešel hrad do majetku jejímu bratrovi Jaroslavu Lvu z Rožmitálu a na Blatné. Roku 1490 bylo panství zastaveno Vladislavem II. Vilémem z Pernštejna. Vilém z Pernštejna nechal přestavět opevnění předhradí, v němž vznikla mohutná branská věž a dvě malé oblé bašty na jihozápadní straně. Od brány vedla zalomená čelní hradba, kterou na druhé straně ostrohu ukončovala okrouhlá věž. Pravděpodobně šlo o bateriovou věž, která mohla palbou pokrýt přechod přes řeku k Zámostí. Později byl pod touto bateriovou věží bylo postaveno zemní okrouhlé pozdně gotické a renesanční dělostřelecké opevnění, které obepínala nižší hradba. Před hradem se nacházelo malé skalnaté návrší. V roce 1505 byla skála střelným prachem roztrhána a na jejím místě vzniklo druhé pozdně gotické a renesanční dělostřelecké opevnění, které však nebylo dostavěno. Kvůli tureckému nebezpečí se roku 1529 zvažovalo o zbourání nedokončené bašty, ale vzhledem k potřebným nákladům byla bašta roku 1534 dostavěna a propojena s hradem. Pernštejnové se na hlubockém panství věnovali také hospodářské činnosti a v okolí zakládaly rybníky a to i druhý největší v Čechách Bezdrev. Roku 1534 Hlubokou postoupil Jan z Pernštejna svému švagrovi Ondřejovi Ungnadovi ze Sunetu. Za pana ze Sunetu byla u bašty propojené s hradem zřízena brána a na úzkém hřbetu ostrožny bylo postaveno zemní opevnění s dvěma baštami. V letech 1548 - 1557 chránilo jihozápadní stranu hradu nedokončené opevnění vystupující mimo samotnou hradbu, za níž se koncentrovala děla. Od Sunetů koupila hlubocké panství roku 1561 královská komora, od které roku 1562 koupil panství Jáchym z Hradce. Jeho syn Adam I. z Hradec jej od roku 1563 začal přestavovat na renesanční zámek. Nákladný život plný rytířských turnajů společně se špatným hospodařením vedl k tomu, že zadlužený Jáchym Oldřich z Hradce musel panství roku 1598 prodat Bohuslavovi Malovcovi z Malovic. V roce 1620 byl Malovcům za účast na stavovském povstání majetek zkonfiskován a hlubocké panství získal španělský aristokrat, císařský polní maršál Don Baltazar de Marradas, který v letech 1620 - 1638 nechal upravit předhradí. Roku panství 1661 od jeho synovce zámek i s panstvím koupil Jan Adolf I. Schwarzenberg. Za knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu byl zámek počátkem 18.století přestavěn v barokním slohu, kdy byly přidány nová křídla, věže a zahrada. Zá válek o rakouské dědictví, byl při dobývání roku 1742 zničen most a byli poškozeny věžní hodiny. I přesto, že bylo opevnění zastaralé se posádka Hluboké ubránila a kapitulovala až kvůli nedostatku potravin. Poté bylo zemní opevnění zbořeno a nahrazeno hospodářskými budovy. Z opevnění dodnes zůstal viditelný jen pozůstatek příkopu a okrouhlý tvar terasy u jízdárny. Ve třicátých letech 19.století se rozhodl kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu hrad Hlubokou strhnout a na jeho místě vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Roku 1838 se totiž vrátil z korunovace britské královny Viktorie zcela okouzlen anglickou gotikou a toho také inspirovalo k přestavbě. Stavební práce byly zahájeny roku 1840. Staré budovy objektu byly zbourány a místo nich byl nově vystavěn zámek ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Náročné práce na exteriérech i v interiérech byly dokončeny v roce 1871. Přestavba se týkala také úprav parku a okolní krajiny. Tímto získal zámek dnešní podobu, avšak tehdejší snaha o napodobení anglických gotických hradů byla kritizována a některými odborníky vnímaná jako kýč. Hluboká se stala městem sloučením čtyř vsí nebo částí městyse roku 1907 díky Františkovi Josefovi I.. Za první republiky došlo k vyvlastňování šlechtických velkostatků. Přesto že rodu Schwarzenbergů byly více sebrány dvě třetiny majetku, tak se poslední majitel zámku Hluboká Adolf Schwarzenberg, zcela ztotožnil s novou situací v zemi a byl velkým podporovatelem vlády Tomáše Garrigue Masaryka i Edvarda Beneše a to i během druhé světové války. Byl znám svými protinacistickými postoji a projevovalo se to po celá třicátá léta minulého století, veřejně se stavěl na obranu demokracie, židů a československé státnosti. Už před nástupem Hitlera k moci v Německu varoval před nebezpečným vývojem v zemi a posléze v Evropě. Jeho antifašistické názory a postoje vešly zcela zřetelně najevo po anšlusu Rakouska, kdy nařídil na svém paláci ve Vídni vyvěsit černé vlajky jako výraz odporu proti nacistům a nesouhlas s obsazením země. Navíc když se v Rakousku začali uplatňovat Norimberské rasové zákony a Židům byl odepřen např. vstup do kin, divadel, parků, zakázalo se jim jezdit hromadnou dopravou, nesměli sedět na lavičkách, nemohli mít domácí zvířátka, nesměli pracovat ve státních a veřejných funkcích, nesměli mít rádio nebo telefon, plus měli malé příděly jídla, tak nechal u svého vídeňského paláce otevřít zahrady a u vchodu vyvěsit prohlášení: ,,Zde židé vítáni.'' Navíc před Mnichovskou krizí ale vlastně po celá třicátá léta 20.století štědře financoval výstavbu československého opevnění. Když došlo v září k Mnichovské krizi bránil svoje podniky a zaměstnance stejně jako panství, jež měl v pohraničních oblastech. Dokonce když byli dva jeho zaměstnanci zatčeni a odvedeni gestapem, jel do Berlína a osobně se zasadil u SS Heinricha Himmlera aby byli propuštěni a vrátili se v pořádku domů. Po obsazení zbytku Československa dál bránil svoje podřízené a odmítal propouštět české zaměstnance. Byl proto označen za anti-Němce a právě v takové situaci se rozhodl s rodinou uprchnout do exilu. V roce 1940 byl celý jeho majetek zabaven a na všechny jeho podniky byla uvalena nucená Německá správa. I v exilu se hlásil v České národnosti a podporoval protinacistický odboj. Ostatně nebyl jediným členem rodu, kdo se radikálně vymezil proti nacistickému Německu. V letech 1938 a 1939 byli prezidentům republiky Edvardu Benešovi a Emilu Háchovi předány dva dokumenty Deklarace české šlechty na obranu československého státu a národa, které vyzívali k obraně a ukazovali ochotu těchto mocných lidí se postavit svými prostředky i osobně Německé okupaci, popřípadě i vojenské invazi. Pod oběma dokumenty byli mimo jiných významných osobností podepsáni také Karel VI. Schwarzenberg, Leopold Schwarzenberg, Arnošt Schwarzenberg a František Schwarzenberg. Proto je zcela absurdní že jim po druhé světové válce roku 1947 byl majetek zkonfiskován. Zámek Hluboká měl štěstí i za komunistického režimu si uchoval svoji podobu a krásu, stal se totiž mimo jiné velmi oblíbeným místem filmařů a nejspíše i turistů. Ve druhé polovině dvacátého století se ve městě postavila vodní nádrž, která byla zdrojem technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín. Roku 1992 byl zámek navrácen rodině Schwarzenbergů. Roku 2001 byl zapsán na seznam Národních kulturních památek a nyní jej spravuje Národní památkový ústav.

Zajímavosti:

Během protektorátu Čechy a Morava na zámku pobýval říšský protektor Konstantin von Neurath.

Natáčení:

Pyšná princezna, Pan Tau to zařídí, Au Pair II anebo pohádka pokračuje, Jezerní královna, Šípková Růženka, Tři bratři, Maigret a lepší lidé, Underworld, Nejlepší přítel, Místo zločinu České Budějovice, Dýmka, Bloudění, Brněnské kolo, Tajemství hradů, Muka obraznosti, Lisolette Falcká, Dobrodružství kriminalistiky, Hartova válka, René - vězeň svobody, Modrá krev

Majitelé:

1.Čéča z Budijovic (1251 - 1260) šlechtic

2.Královský majetek (1260 - 1278, 1290 - 1420, 1454 - 1471, 1475 - 1490)

3.Záviš z Falkenštejna a Vítek z Krumlova (1278 - 1290) šlechtici

4.Lobkowiczové (1420 - 1454) šlechtický rod

5.Johana z Rožmitálu (1471 - 1475) šlechtična, královna vdova

6.Pernštejnové (1490 - 1534) šlechtický rod

7.Páni ze Sunetu (1534 - 1561) šlechtický rod

8.Páni z Hradce (1562 - 1598) šlechtický rod

9.Malovcové z Malovic (1598 - 1620) šlechtický rod

10.de Marradas (1620 - 1661) šlechtický rod

11.Schwarzenbergové (1661 - 1947, od roku 1992) šlechtický rod