19. Hospodářská politika státu
19. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU
- veškeré činnosti směřující k získání zdrojů, jejich zpracování a k produkci výrobků a služeb
- jsou to také veškeré firmy a domácnosti, které v daném státě (ekonomice) existují
- podle náplně hlavní činnosti se rozlišují určité části národního hospodářství tvořeného podniky s podobnou hlavní činností tzv. odvětví
- uspořádání odvětví podle podobných oblastní je obsaženo v tzv. OKEČ – odvětvové klasifikaci ekonomických činností
- tato klasifikace slouží pro státní statistiku a opatření státu
- podle odvětví:
- výroba – nerostné suroviny, zpracovatelský průmysl, zemědělství, stavebnictví
- obchod
- služby – pohostinství, ubytování, peněžnictví, pojišťovnictví
- veřejná správa (neziskový sektor) – školství, zdravotnictví
- podle sektoru:
- Primární sektor – zemědělství, lesnictví, těžební průmysl
- Sekundární sektor – zpracovává to co primární vyprodukuje – průmysl, stavebnictví
- Terciární sektor – služby (obchod, pošta, pohostinství), školství, zdravotnictví
- Kvartérní sektor – věda a výzkum
Subjekty hospodářské politiky
1. Parlament ČR – vydává zákony, kterými se musí podnikatelé řídit (občanský zákoník)
2. Vláda ČR – tvoří hospodářskou politiku; sestavuje státní rozpočet
3. Krajské úřady – místní správa, výstavba regionů, zdravotnictví, školství, kultura
4. Centrální banka – řídí množství peněz v oběhu, reguluje měnový kurz
Nástroje hospodářské politiky
- stát dosahuje cílů hospodářské politiky nástroji, kterými disponuje:
- 1. měnová politika (monetární)
- základem je centrální banka (ČNB)
- kontroluje množství peněz v ekonomice, reguluje úrokové míry a podmínky úvěru
- hlavní předpoklady měnové politiky: rozvinutý trh peněz, rozvinutý trh kapitálu, centrální banka je ve vlastnictví státu
- 2. fiskální politika (rozpočtová)
- jedná se o státní rozpočet
- schvaluje ho parlament ČR a podepisuje ho prezident a navrhuje ho vláda
- stát plánuje, kolik peněz bude v následujícím roce potřebovat a kolik jich získá
Státní rozpočet:
- plán příjmů a výdajů států
- sestavuje se na 1 rok
- pokud jsou příjmy a výdaje státního rozpočtu ve stejné výši, je rozpočet vyrovnaný
- pokud jsou příjmy vyšší, vzniká přebytek státního rozpočtu
- pokud jsou příjmy nižší než výdaje, vzniká deficit (schodek) státního rozpočtu
- tento deficit se kryje:
- půjčkami
- zvyšováním daní
- emisí nových peněz
- 3. důchodová politika
- stát řeší příjmy obyvatel a jejich případnou regulaci (minimální mzda)
- reguluje ceny zboží, služeb, nájemného, elektřiny, plynu, léků a potravin
- 4. zahraniční – obchodní politika
- řeší kurzy koruny k zahraničním měnám, celní politiku, omezuje vývoz nebo dovoz
- embargo = zákaz dovozu a vývozu
Hospodářské funkce státu
- stát podniká za účelem zisku a rozmnožení bohatství státu
- stát vytváří podmínky pro úspěšné podnikání ostatních subjektů hospodářství (firem), kdy stát určuje daňové zatížení
- stát zajišťuje stabilitu měny, aby chránil firmy, které obchodují se zahraničím a uzavírají obchody
- stát se snaží o co nejhladší běh obchodu
Sociální funkce státu
- státní instituce provádějí přerozdělovací procesy (transfery obyvatelstvu) – peníze vybrané na daních a sociálních pojištění používají na výplatu důchodů, sociálních a nemocenských dávek
- státní instituce se starají o veřejné statky -> školství, zdravotnictví, životní prostřední, infrastrukturu
- stát řeší nezaměstnanost
Ukazatele úrovně národního hospodářství
Hrubý domácí produkt HDP
- udává, kolik statků a služeb ekonomika státu vyprodukovala za 1 rok
- výše HDP se srovnává s:
- výší HDP ostatních států
- výší HDP uplynulého roku (zjišťujeme, zda se zvýšil nebo snížil)
- používá se jako měřítko pro srovnání životní úrovně v zemi
- ve fázi expanze HDP roste; růst poptávky;
- ve fázi recese HDP nepřetržitě klesá nejméně 2 čtvrtletí po sobě; poptávka nižší než nabídka
- větší pokles HDP, nebo pokles dlouhodobý se nazývá deprese nebo krize
- střídání růstu a poklesu se nazývá hospodářský cyklus
Inflace
- růst všeobecné cenové hladiny
- pokud tedy ceny rostou, jedná se o inflaci
- inflace přináší pokles kupní síly peněz (to co bych si dříve za 100 Kč koupil, dnes už nekoupím)
- inflace má vliv na:
- skupiny lidí se stálými příjmy (důchodci, státní zaměstnanci)
- vklady a úvěry – inflace je znehodnocuje; postihuje ty, kteří poskytli úvěr s pevnou úrokovou sazbou, ale nahrává dlužníkům, kteří vrátí méně
- opakem inflace je deflace – celkový pokles cenové hladiny, čímž roste kupní síla peněz
Platební bilance
- konkurence schopnost vůči zahraničí
- sledování příjmů a výdajů státu vůči zahraničí
- skládá se z: - běžného a finančního účtu
- běžný účet zachycuje:- příjmy a výdaje za služby (cestovní ruch, sport, doprava)
- dary a dědictví
- obchodní bilance, která je součástí běžného účtu zachycuje:
- vývoz a dovoz a dodání a pořízení zboží v rámci EU
- finanční účet sleduje investice (včetně úvěrů) a finanční rezervy
- kapitálový účet sleduje přesuny kapitálu (např. příjmy z fondů EU) či nefinanční aktiva (patenty)
- saldo - rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých položek platební bilance
Nezaměstnanost
- nezaměstnanost může být:
- dobrovolná – někteří lidé nechtějí být zaměstnaní
- nedobrovolná – není k dispozici dostatek pracovních míst
- podle příčin vzniku se nezaměstnanost rozděluje na:
- frikční – krátkodobá nezaměstnanost (změna zaměstnání, absolventi škol)
- strukturální – je dána útlumem některých oborů
- cyklická – vzniká v době, kdy klesá HDP, klesá výroba a tím i potřeba zaměstnanců
Soustava veřejných rozpočtů
- rozpočty se sestavují obvykle na 1 rok dopředu, mají vřdy 2 strany -> PŘÍJMY a VÝDAJE
- vyrovnaný rozpočet příjmy = výdajům
- přebytkový rozpočet příjmy > výdaje
- schodkový rozpočet příjmy < výdaje
- optimální podoba rozpočtu je přebytkový nebo vyrovnaný
- druhy rozpočtů:
- státní rozpočet
- krajský rozpočet – sestavuje ho vedení kraje v čele s hejtmanem a schvaluje ho krajské zastupitelstvo
- městské a obecní rozpočty – sestavuje je vedení obcí a měst v čele se starostou nebo primátorem, a schvaluje ho obecní zastupitelstvo
Místo NH ve světové ekonomice
Mezinárodní obchod
- slouží k tomu abychom vyváželi ty produkty, kterých máme dostatek a získali za ně jiné, které se u nás neprodukují
- obchodní politikou se rozumí, jak stát ovlivňuje vývoz a dovoz
- stát může ovlivňovat vývoz a dovoz pomocí:
- Cla – zvyšuje cenu dováženého zboží, a částečně chrání domácí výrobce před konkurencí
- Množstevní kvóty – množství nebo hodnota zboží, které je povoleno vyvézt či dovézt
- Normy a další předpisy – zboží musí splňovat určité technické, ekologické a zdravotní normy
- Prostředky používané k podpoře vývozu – neplatí se clo ani DPH, poskytují úvěry na vývoz...
- potřebnost mezinárodního obchodu je dána:
- surovinovým bohatstvím země
- klimatickými a přírodními podmínkami
- vhodnými domácími podmínkami
- stavem trhu
Vliv EU na ekonomiku
- má podobu společného trhu
- ovlivňuje dění v členských státech vydáváním právních norem, které vydává Rada EU
- právní normy EU mají přednost před právem členských zemí
- jejich závaznost je různá:
- nařízení – plně závazná pro všechny státy
- směrnice – závazné pro všechny státy, ale stát může do svého práva zapracovat nejvhodnější cestou
- rozhodnutí – závazná, ale vztahují se na adresně určené členy
- doporučení a stanoviska – nejsou závazná, ukazují cestu řešení
- mezi společnou politika EU patří:
- zemědělská politika
- obchodní politika
- měnová unie