16. Hlavní činnosti podniku
16. HLAVNÍ ČINNOST PODNIKU
- hlavní činnost je činnost, která je uvedená v živnostenském nebo obchodním rejstříku
Oblasti hlavní činnosti
- výroba
- obchod
- služby
- neziskové činnosti (zdravotnictví, školství, charita, státní správa)
- efektivnost = vztah mezi vynaloženými prostředky a vzniklým užitkem
- efektivnost = výstup/vstup
- produktivita práce – množství statků a služeb připadající na časovou jednotku nebo 1 zaměstnance
- produktivita práce = množství statků (služeb) / odpracovaný čas (počet zaměstnanců)
Náklady, výnosy a cena
Náklady
- představují finanční vyjádření spotřeby oběžného majetku, opotřebení dlouhodobého majetku, spotřeby práce a služeb dodavatelů
- z hlediska účetnictví dělíme na:
- provozní – souvisejí s hlavní činností (spotřeba materiálu, odpisy, mzdové náklady..)
- finanční – jsou spojeny s pohybem peněz při placení (placené úroky)
z hlediska vztahu k objemu výroby:
- fixní – jejichž celková výše nezávisí na objemu výroby nebo prodeje
- variabilní – jejichž celková výše se mění podle objemu výroby nebo prodeje
- pokud má podnikatel příliš vysoké náklady – na trhu neuspěje
- snižování variabilních nákladů dosáhneme snížením nákladů na materiál nebo snížení mzdových nákladů
- snižování spotřeby materiálu můžeme dosáhnout:
- jeho lepším využitím (méně odpadu)
- užitím vhodnějších druhů
- snížením jeho nákupní ceny (budeme nakupovat od někoho jiného)
- snižování mzdových nákladů, kdy cílem je snižování pracnosti tak, abychom na jeden výrobek spotřebovali méně lidské práce -> vyžaduje lepší výrobní postupy, modern modernější technika
- snižování fixních nákladů
- snížení částky fixních nákladů
- již při rozhodování o jejich výši je lepší je snížit (např. při pořizování DM snížit pořizovací cenu -> klesnou odpisy)
- snížení fixních nákladů na jednotku
- týká se odpisů, či nájemného
- dosáhneme ho tím že danými zdroji vytvoříme co největší objem produkce a tím se náklady rozpočítají do většího množství kusů a klesne jejich výše na ks
Výnosy
- vznikají prodejem statků a služeb = tržby, nebo úroky z vkladů
- tržby = prodané množství statků a služeb x cena
- z hlediska účetnictví se člení na:
- provozní – vznikají z hlavní činnosti, např. prodejem statků nebo služeb
- finanční – vznikají při pohybu peněz, např. přijaté úroky
- ke zvyšování výnosů můžeme použít:
- zvyšování prodeje – nabízením vhodných produktů, vhodnou propagací, cenou
- změnou ceny – hodně ovlivněno situací na trhu
- zvýšení ceny – celkové výnosy vzrostou, ale prodeje mohou klesat
- snížením ceny – celkové výnosy klesnou, ale prodeje mohou růst
- zisk musí podnikatel vždy zdanit DzP - právnických osob -> 19 %
- fyzických osob -> 15 %
- čistým ziskem po zdanění může podnikatel:
- rozšířit a modernizovat DM, zvýšit zásoby materiálu a může pořídit další oběžný majetek
- vytvořit rezervy pro překonání rizik
- rozdělit jako odměny pro zaměstnance
- vyplatit podíly na zisku majitelům
- platební schopnost – schopnost uhradit své závazky
Cena
- cenu je třeba stanovit tak, aby:
- respektovala výši nabídky a poptávky – aby se zboží prodávalo
- umožnila dosáhnout přiměřeného zisku
- cenu můžeme stanovit metodou:
- marketingovou – cena se stanový podle výše poptávky na trhu a podle cen konkurence -> provádí se průzkum trhu
- nákladovou – cena se zjistí jako náklady + zisk (kalkulace ceny=postup stanovení ceny) tak aby pokryla náklady a umožnila dosáhnout zisku
- cena s DPH
základní sazba - 21 % DPH -> zdanění statků a služeb
první snížená sazba - 15 % DPH -> zdanění potravin, stravovacích služeb, koncerty, výstavy
druhá snížená sazba - 10 % DPH -> zdanění léků, výživy pro děti do 3 let, novin, tištěných knih
- některé statky a služby jsou do DPH osvobozeny -> finanční činnosti, pošta, vzdělávání, zdravotnictví
- DPH se tak platí vždy, když něco kupujeme a tím zvyšuje cenu zboží
- cena s DPH = náklady + zisk + DPH
Výrobní činnost
- činnost dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba, rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, rybolov a chov ryb
- výrobním procesem se rozumí veškeré činnosti, které vedou k hotovému výrobku
- do výrobního procesu patří:
- základní procesy – zpracování materiálu na výrobek (výroba)
- pomocné procesy – procesy umožňující průběh výroby (údržba, výroba energie, výroba a úprava nářadí) nemusíme dělat my ale externí firma
- obslužné procesy – činnosti provázející základní procesy (manipulace s materiálem, skladování, doprava, kontrola)
- typy výroby:
- kusová – drobní podnikatelé (truhláři, krejčí), používání univerzálních strojů
- zaměstnanci jsou vysoce kvalifikovaní a jen malá specializace (krejčová musí umět šít kalhoty, kostýmy, opravovat neobvyklé šaty...)
- sériová – opakovatelná produkce téměř stejných výrobků, vyrábí se menší počet druhů v různém počtu kusů, elektrické spotřebiče, motocykly, ledničky
- člení se na výrobu vekosériovou, středněsériovou, a malosériovou
- hromadná – jde o výrobu s úzkým sortimentem, kde se vyrábí mnoho kusů (šrouby, ložiska, benzin, pivo, těžba uhlí...)
- jednotlivá pracoviště jsou jednoúčelová (baličky, svářečky...)
- průběh výroby:
1. příprava výroby - o jaký výrobek půjde (vlastnosti, vzhled, materiál)
- jak bude vyráběn (postup, jaké stroje)
- zároveň se stanovují náklady na výrobek, jeho cena a příp. zisk
2. provádění výroby - řídí se výrobním postupem
- jeho základem je technologie výroby -> způsob přeměny materiálu ve výrobek
3. kontrola - průběžná - vstupní kontrola materiálu
- kontrola strojů a nástrojů
- výrobní kontrola (v průběhu výroby)
- výstupní - při ní se ověřuje funkce a úplnost hotových výrobků
4. skladování výrobků – výrobky se do skladu přebírají na základě odváděcího výkazu
- plánování výroby – plán určuje, které druhy z výrobního programu a v jakém množství budou vyráběny
- musíme řešit:
- využití kapacity – jak výrobu rozvrhnou v času, v příp. nevyužité kapacity můžeme přijímat zakázky na vedlejší výrobky, volnou kapacitu pronajmout
- pokud máme mnoho zakázek a kapacita nestačí musíme:
- přesčasy
- kooperace s jiným (konkurenčním) výrobcem
- investicemi
- finanční zabezpečení řeší:
- zda máme dostatek prostředků na to, abychom nakoupili materiál, skladovali ho, zpracovali ho na výrobek a abychom výrobek skladovali do doby jeho prodeje
- zda zakázka přinese dostatečný zisk
- ve velkých podnicích pro plánování využívají počítačové systémy ERP – plánování podnikových zdrojů
- operativní plán výroby obsahuje:
- oddělení plánování výroby jsou předány objednávky, které z nich sestaví výrobní zakázky, které obsahují provedení daného výrobku
- pro každou zakázku se stanoví, kdy začne a kdy skončí její výroba (podle kapacity)
- počítačový systém rozdělí zakázky na dílčí výrobní úkoly (prac. činnosti) a vypočte potřebu konkrétních druhů materiálu
- řízení výroby má za úkol zajistit, aby výroba probíhala plynule a aby byly minimalizovány poruchy
- v malých firmách se obvykle plánování a řízení výroby prolíná a provádí se podle zkušenosti a určují postup výroby, nákupu, vyskladnění materiálu, nasazení strojů a zaměstnanců...
- péče o jakost (kvalita) je vymezena:
- požadavky spotřebitelů
- požadavky státu na ochranu spotřebitele - bezpečnost, technické požadavky,označení
- někdy se výrobky třídí do jakostních tříd, např. ovoce podle zralosti, pomačkání a velikosti
- výrobky, které mají nepřijatelnou kvalitu se označují jako zmetky
- v Evropě se při péči o jakost uplatňuje systém norem ISO
- způsob řízení kvality ve firmě podle TQM:
- leadership – úloha vedoucích, kteří mají správně stanovit cíle a získat zaměstnance
- orientace na zákazníka – cílem je nejen plnit požadavky zákazníka, ale činit jej spokojeným
- orientace na trvalé zlepšování – zlepšovací návrhy
- procesní přístup – rozdělení na oddělení, kanceláře....
- úspory z rozsahu – snížení nákladů na jednotku vyvolané vyšším objemem produkce
Obchodní činnost
- je rozdělen na:
- velkoobchod - prodej ve větším objemu, který není určen pro konečného zákazníka
- nakupuje se od výrobců a prodává maloobchodníkům
- většinou široká nabídka na jednom místě
- samoobslužný velkoobchod (Makro)
- rozvážková služba (dodává supermarketům, nemocnicím)
- velkoobchod s regálovou službou (umisťuje se do maloobchod. prodejen)
- zásilkový velkoobchod (pracuje na základě katalogů)
- maloobchod - prodej konečnému zákazníkovi
- nejobvyklejší typy maloobchodu patří:
- prodejny se zbožím denní potřeby – menší potravinářské prodejny i s drogistickým zbožím (pultový nebo samoobslužný prodej)
- specializované prodejny (nepotravinářské zboží – železářství, nábytek, elektra)
- supermarkety a hypermarkety – v supermarketech – potraviny
hypermarkety i nepotravinářské zboží a obchodní řetězce
- obchodní domy a centra – široký sortiment
- diskontní prodejny – neplný sortiment, především potraviny
- vlastní prodejny – v majetku výrobce, speciálky
- kalkulace ceny
- hlavní položkou nákladu je nákupní cena zboží
- přístupy ke kalkulaci ceny:
- k nákupní ceně připočteme obchodní přirážky (marži)
prodejní cena = nákupní cena + obchodní přirážka (marže)
obchodní přirážka (marže) musí pokrýt prodejce – náklady za místo v obchodech, na skladování, elektřinu, mzdy, někdy i náklady na reklamu
marže musí zajistit dostatečný zisk
k ceně se připočítává DPH (v příslušné sazbě)
- výrobce stanoví doporučenou cenu a rabat
částka, kterou výrobce této ceny srazí a tím vznikne cena, za kterou dodává zboží obchodu
doporučená cena – rabat = nákupní cena obchodu
- obchodní přirážka (marže) – částka, která se přípočítává k nákupní ceně a slouží k úhradě nákladů a vytvoření zisku obchodníka
- doporučená cena – cena dodavatele, za kterou se předpokládá, že bude prodávána zákazníkům
- rabat – částka, o kterou e snižuje doporučená cena pro zákazníka, slouží k úhradě nákladů a vytvoření zisku obchodníka
- nákup zboží: objednání -> převzetí -> přejímka zboží -> skladování
- prodej zboží v maloobchodě
- příprava zboží k prodeji
- vystavení a nabízení zboží
-umístění na ploše prodejny – vychází se z toho, kudy zákazníci procházejí cílová (typický produkt pro danou prodejnu), rutinní (mléko, vejce), sezonní (zmrzlina), komfortní (rychlý nákup -> bageta...)
- v regálech -> navigační systém (reklamní materiály), stanovení místa na regálu a policích (zboží v přiměřené výšce), stanovení množství zboží na regálech (jak velký prostor, dostatečné množství v regálu)
- obsluha zákazníka je dána především formou prodeje, důležitá je odbornost personálu ve specializovaných prodejnách (elektro)
- výdej zboží – Alzaboxy, Uloženky...
- spotřebitel se stává vlastníkem zboží:
- při prodeji v obchodě: při převzetí koupené věci
- při samoobslužném prodeji: při zaplacení
- při prodeji na dálku: ve chvíli převzetí do dopravce
Služby
- činnost uspokojující potřeby
- nejčastější služby: opravy, pohostinství, ubytování, doprava, pošta, telekomunikace, peněžnictví a pojišťovnictví
- ve službách je klíčovým výrobním faktorem práce – tedy člověk
- stanovení ceny ve službách
- cena bývá proměnlivá, protože závisí na rozsahu služby, délce poskytnutí...
- stanovení ceny:
- cena za celou službu – takto jsou stanoveny ceny např. v cestovním ruchu, v poštovních, telekomunikačních a finančních službách
- sazba za určitý rozsah služby – za hodinu, ujetý kilometr...
- někdy je sazba kombinována jako cena materiálu + sazba za provedenou práci
- kalkulace ve službách mohou být rozmanité, ale vždy platí:
- cena = náklady + zisk (+ DPH)
- smlouva o dílo – zajišťuje provedení díla (oprava, zhotovení věci) a cena se určuje předem a to: odhadem – nesmí být výrazně překročen
rozpočtem – cena nesmí být překročena i když se v průběhu zjistí že rozsah bude větší
uvedením způsobu stanovení ceny
Neziskové činnosti
neziskové subjekty zřizované státem
- organizační složka (instituce),
- zastupuje stát, kraj, obec, které jim k tomu poskytli majetek a financují je
- nemají právní osobnost
- zabývají se řízením společnosti, vědou, obranou, péčí o sociální zabezpečení
- pokud mají nějaké příjmy, odvádí je zřizovateli
- soudy, ministerstva, hasičský záchranný sbor ČR, policie ČR
- příspěvková organizace
- je právnickou osobou a má právní osobnost
- zabývá se vzděláním, kulturními institucemi, nemocnicemi
- plní úkoly ve veřejném zájmu (školy, nemocnice, divadla...)
nestátní neziskové organizace
- jedná se o právnické osoby, které zajišťují obecně prospěšnou činnost
- zdrojem jejich majetku jsou příspěvky členů, příjmy z doplňkové činnosti, darů...
- vyskytují se ve třech formách:
- korporace – jako korporace se zakládají spolky
spolky - dobrovolná svazek členů vedený společným zájmem (spolek zahrádkářů), který nelze zřídit za účelem zisku
- fundace – mají majetkový základ
- nadace – k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům
- nadační fondy – to samé co nadace, akorát na určitou dobu
- ústavy – poskytují obecně prospěšné služby pro veřejnost v oblasti zdraví, vzdělávání, kultury, vědy