Kudy vedla v Trávníku Lipská cesta do Žitavy.

Pokračujeme v povídání o původní Lipské cestě z Trávníku do Žitavy. Víme, že je ukryta pod povrchem současné asfaltové silnice. Protože se rozoraly meze, tak ani ty cesty, o nichž se domníváme, že v určité době mohly být součástí Lipské cesty neexistují. V místech pole je dnes pastvina.  Opustili jsme Lipskou cestu (obr. č. 1) v místě pod hnědou šipkou Trávník. Je zde odbočka cesty z dnešní silnice na cestu do trávnické stráně, které říkáme Na kopci.

                        
Obr. č. 1

Silnice a cesta vymezují les označený č. 2. V něm za ostrohem ještě bez vily je na obtisku zakreslená slepá cesta s č. 1. Obtisk je svým provedením „mladým“ vydáním, ale situačně spadá spíše do období kolem r. 1850. Jaký smysl by mohla mít tato cesta, souběžná se zakreslenou Lipskou cestou? Je tam navíc. Podíváme se, jak to pod ostrohem v lese vypadá dnes.

Obr. č. 2
V místě zakreslené cesty je dobře patrné, jak cesta vypadá dnes. Rozhodně nebyla slepá, ale spíše již dlouho nepoužívaná. Pokud je toto torzo původní Lipskou cestou, pak ještě po staletích je vidět, že cesta byla asi magistrálou své doby.

   
Obr. č. 3 a č. 4

Na obr. č. 3 je výřez mapy Trávníku, tzv. III. vojenského mapování r. 1872. Vojáci mapovali reliéf terénu (nikoliv vrstevnice), a tak je zde ostroh zakreslen spolu s mariánským sloupem. Modrými tečkami je vyznačena původní trasa cesty ze Cvikova do Trávníku a dále přes Mařenice na Krompach, nebo do Jablonného.
V současnosti jsou v tomto místě patrné dva hluboké úvozy vedle sebe, tak jak je to vyznačené na obr. č. 4 a je to dobře vidět na obr. č. 2.
Bude záležet na názoru profesionálního historika. Potvrdí-li naší domněnku, že zde jsou ojediněle viditelné zbytky původní Lipské cesty do Žitavy. Toto místo by se mohlo stát nejstarší historickou památkou v Trávníku. Pojďme si projít obrazem torzo této cesty ve směru od Cvikova.

 
Obr. č. 5 a obr. č. 6
Pokud v těchto místech vedla Lipská cesta od středověku i dříve, tak stejně jako dnes se dřívější pocestný, nebo vozataj, kochali stejným panoramatem krásy vyhlídky na východní část Lužických hor, ovšem pokud tu ještě nebyl les (obr. č. 6).
Cesta zde zabočila vlevo (obr. č. 5), vpravo byl svah kopce k Trávníku, s polem dosahujícím až k ostrohu. Proč cesta nepokračovala ve směru naší silnice, je otázka.  Může být několik vysvětlení. Technické - loukoťová kola s obručemi, nikoliv pneumatikami, se na měkkém hlinitém podkladu pole bořila, zapadala a znemožňovala dopravu. Podklad tvoří hluboká náplava půdy, kamení a písku. Ekonomické - obdělávaná půda byla pro osídlence nenahraditelná, pole měla větší společenskou ochranu. Cesty se vedly právě na neúrodných, kamenitých a těžko obdělávaných pomezích. Hustota cest na obtiscích je značná.

 
Obr. č. 7 a obr. č. 8
Cesta pokračuje od silnice k Mariánskému sloupu (obr. č. 7), který zde stojí zřejmě až spolu s novou silnicí. Byl asi poutním místem, od silnice jsou ještě viditelné zbytky po schodišti. Mohla tu být boží muka a také místo pro posezení.
Ve směru hnědé šipky je vjezd do méně hlubšího úvozu (obr. č. 8). Žlutá šipka směřuje v protisměru z hlubokého úvozu, při skalní stěně ostrohu. (K možnostem vysvětlení případného oboustranného provozu se vrátíme v dalším článku.) Protože je stav obou úvozů přehlednější v dolní části cesty, přesuneme se tam po silnici.

Obr. č. 9 a č. 10
Ve směru od Trávníku do Cvikova, v místě cedule konec obce TRÁVNÍK, je pravděpodobný výjezd a vjezd z původní cesty (obr. č. 9). Silnice je oproti původní cestě na násypu skoro v metrové výšce. Asi po dvaceti metrech se dostáváme na začátek obou úvozů (obr. č. 10). Výrazný je pohled na levý úvoz při levé stěně ostrohu. Hned v počátku, přímo ve středu koryta, rostou v řadě čtyři jasany, jsou mladší než buky, v každém případě zde zakořenily až s odstavením cesty z provozu. Jasany jsou as mladší sto let, pamatují Československou republiku.  Ke stáří stromů se vrátíme v příštím článku.

Obr. č. 11
Od jasanů je impozantní pohled na stoupající úvozy cest. Dominantní je levý úvoz (obr. č. 11). Celková délka cesty je asi 120 metrů (měřeno pásmem). Výškový rozdíl je 14 metrů (obr. č. 12). To je na vůz s nákladem až čtyři tuny, s loukoťovými koly, tažený koňmi nebo voly, v tehdejších podmínkách stavu cest, hodně náročná záležitost. Je třeba připomenout, že se díváme na stav cesty nejméně po 150 letech od ukončení provozu na této cestě. 

Obr. č. 12

Na obr. č. 13 se díváme na stejný úsek cesty, ale od shora dolů. Předpokládejme, že násep (val) oddělující od sebe oba úvozy vznikl
v dlouhém období její existence prokopáváním úvozů až na pevný podklad.
Působením eroze a člověka se jeho původní výška značně snížila.
Cesta se jeví jako mohutné dílo, zajišťující asi celoroční velký provoz v obou směrech.

Obr. č. 13

Hlubší levé koryto má dnes šíři 5 metrů (obr. č.14). Jeho hloubka, asi uprostřed délky dosahuje 3 metry oproti vrcholu valu. Na třech místech byla provedena sonda metrovým drátem o průměru 5mm volně zatlučeným do dna úvozu. Nenarazilo se na pevný souvislý podklad. To značí, že původní dno cesty může být níže nejméně o jeden metr. Je možná na pískovcové skále, nebo je dno vyložené kameny. To podporuje myšlenku, že celá stezka byla „stavěná“ na těžký obchodní provoz. Prokázaly by to až vykopané sondy. Levé koryto je prokopané tak, že se podstatně snížila stoupavost a prodloužila jeho délka.
 Provoz byl ukončen opotřebením cesty, snížením bezpečnosti a neschopností zajistit větší rychlost a zatížení provozu. Naprosto nevyhovující byla cesta pro nastupující motorizovanou dopravu.

Obr. č. 14 a č. 15

Na obr. č. 14 a č. 15 jsou přibližné rozměry stávajícího torza cesty. Pravé koryto je místy také 5 metrů široké, někde je užší o metr. Můžeme si udělat představu, že takové rozměry měla Lipská cesta po celé své délce.  Asi byla z větší části protisměrná, nebo v některých místech výhybek a obtížných úseků dvoucestná, často úvozová.
Tato představa koresponduje se zakreslením průběhu cesty na císařských obtiscích mezi Trávníkem a Cvikovem.

Obr. č. 16 a č. 17

Jsme na konci-začátku cesty, která pokračovala dál ke Cvikovu do Lipé a dále až do Litoměřic. Lipská cesta tvořila diagonálu severní části česko-žitavského pohraničí. Na obr. č. 16 je výjezd z hlubokého úvozu a obr. č. 17 je vjezd do méně hlubokého úvozu.

Obr. č. 18

Na obr. č. 18 je výřez z Vogtovy mapy Čech z r. 1720. Francký rodák působící v Čechách, P. Mauritius Vogt – cisterciácký řeholník, zeměměřič, zeměpisec, kartograf, geolog, hudební teoretik, skladatel i hudebník, náboženský spisovatel. V roce 1692 začal v Plasích jako novic Mauritius.

Na této mapě je zakreslená Lipská cesta ve směru na Cvikov - Trávník• - Mařenice - Krompach a Žitavu. Považujme jí za skutečný doklad existence Lipské cesty do Žitavy a dále. 
Originál mapy byl zřejmě hodně používaný a naše kopie výřezu mapy je poškozená právě v místě Trávník- Glasert, kde chybí G. Zakreslení cesty je na mapě nevýrazné a málo zřetelné. Pro lepší orientaci jsme vedle cesty provedli vytečkování. Velká červená tečka je v místě značky Glasert-Trávník.

Ještě upozornění, na takto starých mapách nejsou správně zakresleny poměrové vzdálenosti mezi sídly. Názvy sídel jsou v němčině u jiných autorů psány jinak. Zajímavě je to vidět na obr. č. 18. Nad třetí červenou tečkou je název sídla kousek nad Lipé – PIRKSTEIN. Na jiných historických mapách, které jsou k dispozici, tento název sídla nenajdete. Pirkstein leží na Lipské cestě i na Kaufferově mapě (předchozí článek) z téhož období ve stejném místě, ale s názvem BIRKSTEIN. O sto let později na jiné mapě, již s názvem BÜRGSTEIN. Od roku 1945 je to současný SLOUP v Čechách. Od středověku tady stál hrad s českým názvem Pirkštejn.

Co říci závěrem. Desítky let jsme lesíkem vedle Zámečku občas chodili, často i na houby. O podivné terénní zvláštnosti v podobě dvojité rokle za silnicí v lese, se v Trávníku vědělo. Říkalo se, že jsou to asi zákopy obrany německých vojáků v konci války. 

Historie je však zjevně jiná a neměla by zapadnout do zapomenutí. 

S úctou můžeme nahlížet do lesa u cedule TRÁVNÍK. Kudy vedla Lipská cesta a má tam svůj historický pomník, ve své původní podobě. Jděte se tam podívat.

Administrátor

Trávnicko-Nadějského zpravodaje
15.května 2021

Příští článek – Jak se cestovalo po Lipské cestě v Trávníku.

Zdroje:
Cvikov město na úpatí Lužických hor
Zemská stezka – Wikipedie (wikipedia.org)
Historické cesty v českých zemích
Stará pražská cesta – Wikipedie (wikipedia.org)
Jiřetín pod Jedlovou – Wikipedie (wikipedia.org)
P. Mauritius Vogt | | A2 – neklid na kulturní frontě (advojka.cz)
Mapový portál - Müllerova mapa Čech (vugtk.cz)
Mikuláš Klaudyán – Wikipedie (wikipedia.org)
Archiv (cuzk.cz)
Oldmaps - Staré mapy (geolab.cz)
Stabilní katastr – Wikipedie (wikipedia.org)
Archiv trávnických badatelů