Přivedla nás do Trávníku a Naděje II.

Ve druhé části našeho povídání o silnici ze Cvikova do Trávníku se opět vrátíme k mapě kartografa G. SCHÖNFELDERA z  r. 1844. S historickými mapami, které znázorňují  severní část Českolipska to není jednoduché. Podrobnější a přesnější mapy v Evropě vznikaly až se zaváděním jednotné mezinárodní soustavy pro míry a váhy v období Velké francouzské revoluce. Základem byl vznik délkové jednotky 1 metr.  SHÖNFELDEROVA mapa byla vytvořena po II. Vojenském mapování. Měřilo se již trigonometricky, avšak délkovou jednotkou byl Vídeňský sáh. 1vídeňský sáh° =1,896m- (sáh°-jako označení °)

Obr. č. 1

Již jsme psali, že silnice Cvikov -Jablonné byla dohotovena ke konci čtyřicátých let 19. století. Hlavní silnice (obr. č. 1), které používáme doposud, Česká Lípa, Nový Bor, Svor, Rumburk, stejně tak Mladá Boleslav, Mimoň, Jablonné, Žitava již fungují. Asi přednostně je vybudována nová silnice z Říšského města-Zákupy. Přes Sloup (Bürgstein) do N. Boru (Hayda). Je zde již vyznačena i tehdejší, potažmo dnešní síť okresek, včetně naší silnice Cvikov-Trávník-Mařenice- Světlé-Krompach, nebo do Jablonného. 

Od p. Milana Pekárka z Naděje, žijícího v NSR, jsme kdysi získali překlad ze staré německé učebnice, kde se uvádí:
V letech 1851-1852 se stavěla silnice ze Cvikova přes Trávník a  Mařenice na státní hranici u Waltersdorfu a roku 1860 na ní v Trávníku navázala krátká odbočka do Naděje.
Stavěla se i na Krompach.

Obr.č. 2

Na obr. č. 2 je první zveřejněná poválečná letecká fotografie (asi r. 1952) silnice Trávník-Mařenice. Pamětníci si pamatují, že silnice byla kamenitá, štětovaná a prašná. Byla stejně široká jako ta dnešní.  Byla bez děr, vidíme ji ve tvaru, jak asi vypadala, když ji před téměř sto lety postavili. Byla to silnice s profilem odvádějícím vodu do škarp, vybavená přemostěním potoků.  Nebyla blátivá a dobře se po ní jezdilo na kole. Původně nebyla stavěná pro provoz na pneumatikách, ale na loukoťová kola žebřiňáků. Splňovala již základní podmínky moderní silnice, vedla na násypu nad okolním terénem. Skalními útvary procházela vytesanými úžlaby. Byla ve správě státu (císařství).

Co jsme však nevěděli je to, že do otevření nové silnice ze Cvikova na Jablonné, v délce 9 km, byla celá staletí původní cesta ze Cvikova do Trávníku a přes Mařenice a Heřmanice do Jablonného, v délce 13 km, jedinou cestou (nikoliv silnicí), která zajišťovala těžký obchodní provoz. Především s vyrobeným plátnem, mezi Cvikovem a Jablonným. Hlavní trasa dopravy plátna ze Žitavy do Prahy vedla přes Jablonné. Aby se vyrobené plátno ve Cvikově, zakoupené žitavskými velkoobchodníky, do Žitavy a následně do Prahy dostalo, vozilo se pravděpodobně přes Trávník do Jablonného. Do té doby, než byla postavená silnice Cvikov- Jablonné. Od dob M. Terezie byla stanovena pravidla. Například: nejvyšší dovolená hmotnost naložených formanských vozů byla stanovena na 60 centů (3 tuny), záviselo to na šířce obručí.
 Až do r. 1852 po staré cestě a pak po nové silnici. Nejkratší cesta z České Lípy do Žitavy však již mnohem dříve vedla přes Sloup do Cvikova a odtud přes Trávník, Mařenice a Krompach do Žitavy. Cesta se jmenovala Lipská.

Obr.3

Nemáme k dispozici žádný jiný údaj o nové silnici Cvikov-Trávník, než datum stavby. Zajímavé informace lze získat z Císařských obtisků. Obtisky vznikly přetiskem Stabilního katastru (Františkovský). Tyto přetisky se základními údaji, již v měřítku a barvách s legendou, byly prakticky předtištěnými pracovními katastrálními mapami, které byly dopracovávány na místě po doplnění dalšími údaji v rámci katastrální obce. Zůstávaly na obci k dalšímu řízení. 
 Kopie se archivovaly ve Vídni. Po vzniku Československé republiky byly předány Praze.

Obr. č. 4 

Císařský obtisk na obr. č. 3 je trochu zavádějící. Vidíte na něm dvě zajímavosti. Ta první je, že je zde zakreslena původní trasa s katastrálním pozemkem části původní „Lipské“ cesty před Trávníkem, a spolu s ní, je zakreslena i parcela č. 1079. To je parcela pro chystanou novou silnici. Silnice je dohotovena r. 1856. Zde je stále původní cestou. Pro lepší přehled jsou zde obr. č. 4 a 5. Stavební parcela č. 176 (platná i v současnosti), je zastavěna domem č.87 – chalupa má z vnitřku štítu napsaný údaj r.1893 a zakreslený dům s p.č.181- později secesní pension Houba, je ještě „mladší“.
Na jednom otisku je parcela neexistující silnice, současně se zakreslenými budovami, které budou stát až za čtyřicet let. Otisk byl asi pracovním náčrtem použitým v různých dobách, k různým záležitostem.
 Na obrázku č. 5 je vidět, že původní cesta se vyhýbá terénnímu ostrohu, v místě dnešního pole a k ní paralelně přiléhá další cesta, která na obr. č. 3 nabízí variantu druhého směru hlavní cesty. Teprve později zářezem do svahu kopce byla vestavěna nová obousměrná silnice. Až ke žlutě vyznačené hranici, hluboko pod dnešní vilou.

Obr. č. 5
Vznik dvojsměrných částí u tehdejších cest je pravděpodobný a asi běžný. Vidíme to i na obr. č. 5, kde na úseku směrem ke Cvikovu jsou vytvořeny parcelní zelené „ostrůvky“ mezi oběma směry cesty. Byl zde těžký vozový provoz.
Aby se nemusely vozy obtížně objíždět, řešilo se to asi dvojproudovou cestou. Je i pravděpodobné, že tato řešení vznikla i místně tím, že bylo měkké podloží a jelo se v úvozu vyjetém, až na tvrdý podklad. Je pravděpodobné, že staré cesty byly již v minulosti místně vylepšovány kamením, malé potoky se asi brodily, na větších se stavěly dřevěné mosty. Naše silnice má na některých místech pískovcový překlad potoků, dokonce i betonovou rouru (beton se už používal).

Výřez ze staré pohlednice může být také dost starý.(obr. č. 6) Není vidět původní transformátor na návsi a ani žádný sloup el. rozvodu. Chaloupka čp. 2 je stále roubenka, stejně jako ta na protilehlé straně silničky do Naděje. Možná jde o dobu kolem r. 1905. Představme si, že po této silnici se hned v počátku jejího zprovoznění kolem r. 1866 od Mařenic přesouvaly tisíce pruských vojáků s dělostřelectvem a zásobováním (trénem), všechno těžké koňské povozy. 

Obr. č. 6
Stejně tak si můžeme představit, jak se mnohokrát těmito místy po staré Lipské cestě přesouvaly jiné mohutné armády. A mnohem později vojska při obsazování, nebo osvobozování Československé republiky. Stále to byla původní cesta, nebo nová štětovaná silnice.

Na obr. č. 7 je ukázka povrchu staré štětované silnice. Jde o zachovalý zbytek původní silnice Cvikov, Trávník, Mařenice, Světlá. Po tomto úseku jezdila auta turistů i obchodníků od hranice před r. 1938 a dříve. Dlouhodobý vliv počasí zbavil povrch naválcovaného jemného kameniva a prachu z písku. Způsob štětování je stále zřetelný.
 Jak se budovala štětovaná silnice?

Obr. č.7

Vozovky široké kolem čtyř a půl metru, které se stavěly od dob Marie Terezie, jsou štětované a mají vysokou únosnost. Byla to podkladní vrstva z větších lomových kamenů zhruba jehlancovitého tvaru, šířky 100–150 mm, délky 150–300 mm a výšky 150–250 mm se čtyřúhelníkovou základnou. Kladly se ručně na stojato těsně k sobě, špičkou vzhůru a s delším rozměrem napříč vozovky, a to tak, aby se sousední řady pokud možno vázaly. Po vyštětování se špičky štětových kamenů, přečnívající přes předepsanou tloušťku, urazily palicí. Mezery mezi kameny se řádně vyklínovaly ostrými úlomky kamene tak, aby horní plocha štětu byla souvislá. Tlakem v klínovitých plochách kamenů byl vyvozován tlak do stran, který musela zadržovat dostatečně široká krajnice tzv. banket.(Banket-pangejt) Na štětovou vrstvu, asi 15–35 cm vysokou, se pokládal štěrk, který se s ní dobře svázal. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bt_(materi%C3%A1l)
Od trávnického cestáře ve výslužbě, pana Jindřicha Šafaříka máme informaci, že kromě postupu uvedeného výše, on a jeho otec ještě na cvikovské silnici v neckách rozdělávali dovezený jíl s vodou a mazaninu nalili mezi kameny. Poté se po zatuhnutí jílu nahrnul nazpět jemný kamenný prach ze silnice.

Obr. č. 8 a č. 9
 
Vracíme se zpět v pohledu na trávnickou náves v různé době před r. 1938.
Tyto fotografie považujeme za „kultovní“. 
Pokud si odmyslíme sloupy elektrického vedení a motorku v pozadí, tak si můžeme představit, jak vypadala trávnická náves po zprovoznění silnice kolem r. 1860, kdy byla dokončena silnička do Naděje. Ty sloupy nám to kazí. 
Připojme k tomu ještě situaci, kdy ze zatáčky u pekařství vyjíždí autobus. Od roku 1925 jezdila pravidelná linka ze Cvikova do Trávníku, Mařenic a na Krompach. Tak jako v současnosti. Ale ne po asfaltu. Vesnice však musela prodělat některé změny. Na této části Mařenické ulice mají všechny domy již eternitovou střechu. Původní krytina před eternitem byl povětšinou šindel. Ještě po r. 1945 měly některé pozdější „bouračky“ došky ze slámy.

Obr. č. 10
Výřez z Mařenické ulice na obr. 10 jsme udělali proto, aby bylo dobře vidět jak vypadala původní štětovaná silnice, až do šedesátých let dvacátého století. Na krásu a udržované okolí chalup, včetně zahrad, se mnoho nehledělo. Byly jiné starosti.
Zajímavá je ta motorka. V jednom z našich článků o trávnické návsi jsme přemýšleli, z jaké doby je tato fotografie. Neupřesnili jsme jí. Mysleli jsme, že je z válečného období před tím, než byla fasáda velké chalupy, kterou ještě dnes jmenujeme u Exnerů, pokryta prkenným deštěním, jako je v současnosti. Můžeme se o to pokusit, ale nebude to jisté.

Obr. č. 11a č. 12

Ta četnická sajdkára na obr. č. 11 je ze seriálu Tv Četnické humoresky. Je to stroj upravený pro řízení vpravo.
Tentýž systém řízení má i motorka na obrázku č. 10. Pokud to není motorka místního Němce z doby I. republiky, ale českých policajtů, tak by fotografie měla být z doby před r. 1939. Ale proč by i Němci nemohli vlastnit předprotektorátní motocykl.

Poslední obrázek je prakticky ze současnosti. Je z velikonoc, ovšem před nějakým rokem. Kdo znáte trávnicko-nadějské šohaje, tak správně odpovíte na otázku. Jde o paměťový test. 
Kdy byl na silnici v Trávníku položený poslední asfaltový koberec, kdy proběhla rekonstrukce silnice?

Autor článku byl překvapený, když z data digitálního záznamu zjistil, že …

Vidíte zalepené díry na silnici, za nimi dva koberce na sobě a za velikonoční partou rekonstruovaný můstek přes potůček.
Silnice se v Trávníku rekonstruovala téměř dva roky, nejdříve se udělaly můstky a následně se až po Velikonocích dokončil nový živičný koberec.
… fotografie je z Velikonoční neděle 8. dubna  v r. 2007.
Silnice se v Trávníku rekonstruovala přesně před 14 roky.
To nám to utíká vážení. 
 To štětování je však stále pod tím novým asfaltem.

Příště: Tady je stará Lipská cesta

V článku použity málo známé informace z publikace
Cvikov město na úpatí Lužických hor
DEUS v r. 2018
Stabilní katastr – Wikipedie (wikipedia.org)
Štět (materiál) – Wikipedie (wikipedia.org)
Filip Josef Kinský – Wikipedie (wikipedia.org)
Archiv (cuzk.cz)
ČÚZK - Historie a význam zeměměřictví (cuzk.cz)
Informace z vlastních materiálů trávnických badatelů

Administrátor
Trávnicko-Nadějského zpravodaje