Galerie osobností města Bílovce

Již před více jak170 lety se do Kroměříže z Vídně přesunulo zasedání Ústavodárného říšského sněmu . Při té příležitosti musíme zmínit jméno bíloveckého lékaře MUDr. Antona Beinhauera, který byl jedním z poslanců za levici.

Dne 22. července 1848 započal ve Vídni své jednání Ústavodárný říšský sněm habsburské monarchie. Tvořilo ho celkem 383 poslanců a za české země bylo ve sněmu přítomno 138 poslanců, mezi nimi například František Palacký nebo František Ladislav Rieger.
poslanci říšského sněmu vnímali svou práce jako čestnou a vznešenou službu ve jménu voličů. Většinou mluvili i argumentovali bez písemných podkladů a mělo to „hlavu a patu“. Což se o těch dnešních říci nedá.
Na programu byl například nový návrh ústavy, která měla zaručit svrchovanost lidu, zahrnout základní občanská práva a určit vztah Říšského sněmu a panovníka, jemuž měly být pravomoci omezeny. Nakonec se stihlo připravit znění demokratické a svobodomyslné ústavy, která se částečně podobala ústavě Francouzské republiky či Spojených států amerických. Tudíž je jasné, že taková ústava fungující v Rakousko-Uhersku by určitě předběhla dobu.
Mezitím však bylo ve Vídni potlačeno povstání a sjednán pořádek generálem Alfredem Windischgrätzem. Nová vláda pod vedením zkušeného politika a diplomata Felixe Schwarzenberga zpočátku ještě sledovala vleklá jednání v Kroměříži a předstírala, že na vzniku konstituce má upřímný zájem, ale ve skutečnosti již plánovala, kdy parlamentu zakroutí krkem. Premiér dokonce 27. listopadu 1848 navštívil sněm a přečetl tam vládní prohlášení, kterému poslanci tleskali, jelikož si patrně mysleli, že to je počátek harmonické spolupráce mezi parlamentem a vládou. O pět dnů později ale překvapivě abdikoval císař a na trůn usedl mladý František Josef I.
4. ledna 1849 byla v Kroměříži mrazivá zima a tak jim tam přijel trochu „zatopit“ ministr vnitra Franz Stadion. Jasně a stručně oznámil, že panovník i vláda celý návrh ústavy odmítají. Poslanci se zpočátku bouřili, poté zkoušeli během dvou měsíců znění ústavy upravovat, aby nedráždila panovníka, ale práce to byla marná. Dne 6. března večer přijel ministr do Kroměříže znovu a oznámil několika poslancům (včetně Fr. Palackého), že vláda rozpouští parlament z vůle panovníka. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vydal Březnovou ústavu.

MUDr. Anton Beinhauer se narodil roku 1813 ve Fulneku. Studoval na gymnáziu v Příboře a Mikulově. Vysokoškolské studium započal v Olomouci na filozofické fakultě. V roce 1836 přešel do Vídně na medicínu.
Jako čerstvý absolvent lékařské fakulty působil coby lékař ve vídeňské vojenské nemocnici. Po několika letech působení v hlavním městě monarchie se rozhodl odejít do svého rodného kraje a usadil se manželkou Antonií v Bílovci v domě čp.309 na Dolním předměstí. (R.1848 se manželům Beinhauerovým narodil syn Otto).
Dr. Beinhauer byl v Bílovci velice oblíbeným a uznávaným lékařem, ale taky z pozice úředního lékaře musel řešit někdy velice kuriózní případy.
„Dne 19. srpna 1865 - okresní úřad v Bílovci žádá úředního lékaře MUDr. Antonína Beinhauera o písemnou lékařskou zprávu a posudek k častým absencím pomocného úředního sluhy Josefa Paulera, který několikráte zůstal doma a uváděl, že byl nemocen.
Dr. Beinhauer sluhu vyšetřil a konstatoval, že příčinou častých absencí je opilství výše jmenovaného Josefa Paulera. Po disciplinárním řízení obdržel milý sluha písemnou výpověď – 27.listopadu.1865.“

„Slezská zemská komise pro záležitosti zaměstnanců přiděluje okresnímu lékaři MUDr. Antonu Beinhaureovi paušální měsíční částku 50 zlatých s platností od 15.9.1862. Vyžaduje, aby o zdravotním stavu okresního přednosty Eduarda Brunera byla podávána od ošetřujícího lékaře písemná zpráva.“

Ještě jedna zajímavost z posledního zasedání říšského sněmu v březnu 1849 cestoval Dr. Beinhauer vlakem viz. přiložený lístek