Mužský pěvecký sbor
Hudba provází člověka po celý jeho život, v naší anticko-křesťanské kultuře doslova od kolébky ke hrobu. Člověk současnosti si už nedovede představit svět, v němž by nezněla: stačí tak málo otočit knoflíkem rádia, dotknout se displeje mobilního telefonu apod.
Z počátku zněla hudba v chrámech při bohoslužbách, nebo církevních slavnostech, pak ve šlechtických sídlech a v měšťanských domech, kde jí nadšenci provozovali sobě pro radost. Devatenácté století přivedlo na svět koncertní sál. Ze soukromých budov se hudba dostala do veřejného prostoru. Stejně jako všechny ostatní spolky, i ty hudební začaly silou vichřice vznikat v habsburské monarchii po vydání spolkového zákona v listopadu 1867. Bílovec patřil k nemnoha místům, kde se pěvecký a hudební sbor konstituoval již v roce 1863. V začátcích šlo o měšťanskou společnost pořádající příležitostná veřejná vystoupení. Zpěváci se scházeli přímo na bíloveckém zámku. Majitel bíloveckého panství Karel baron Sedlnitzký byl totiž velkým podporovatelem pěveckého spolku. Z dochovaných novinových článků je zřejmé, že šlo o zpěváky a instrumentalisty. První velké veřejné vystoupení se konalo v srpnu roku 1865 za účasti bílovecké honorace, ale i hostů z Opavy, Fulneku či Nového Jičína a setkala se s takovým úspěchem, že zpěváci připravili na záři další produkci. Téhož roku byly bíloveckému pěveckému spolku schváleny nové stanovy, kde spolek definoval své poslání: byla jim podpora všech hudebních odvětví. O členství směl požádat každý kdo byl bezúhonný, ale spolkový výbor mohl jeho členství odmítnout bez udání důvodu. Členové se dělili na čestné, přispívající a účinkující. Podle toho měli stanoveny práva a povinnosti. Ze svých řad členové volili spolkový výbor (v roce 1870 byl předsedou zvolen vojenský lékař na penzi Dr. Valentin Stein).
Spolek pořádal jarní a podzimní hudební festival, nebo vystupoval při všech městských slavnostech a občas se vypravil do okolních měst za sesterskými organizacemi. Podobně spolky z jiných měst celé Moravy a Slezska přijížděly do Bílovce.
Stěžejní událostí se stalo svěcení nové vlajky, k němuž došlo u příležitosti 50. výročí založení spolku. Oslava se konala 6. července 1913 a měla celoměstský charakter. Celý Bílovec byl slavnostně vyzdoben. Ostatně přípravný výbor s dostatečným předstihem vyzýval, aby občané města pamatovali na zkrášlení ulic, oken a dveří svých domů, aby město dýchalo přátelskou atmosférou. Už od pátku dopoledne přijížděli hosté z celé habsburské monarchie (přijelo přes 400 zpěváků a dalších hostů).
Nedělní ráno bylo zahájeno slavnostní fanfárou a budíčkem městské kapely, která před radnicí zahrála několik skladeb. Kolem 10 hodiny dopoledne se začal na náměstí formovat slavnostní průvod, který se o hodinu později vydal na cestu městem. V čele průvodu jel herold na koni, následován alegorickým vozem s družičkami. Poté kráčeli členové spolkového výboru se zástupci místních i hostujících spolků. Za nimi jel spolek bíloveckých velocipedistů, následovaný vozem, z něhož usměvavé mladé ženy shazovaly kytičky. Průvod uzavíraly velkolepě vyzdobené vozy bíloveckého střeleckého spolku a spolku vojenských veteránů.
Po dvou hodinách průvod dorazil zpět na náměstí, kde všechny hosty uvítal starosta města Wilhelm Kleppich a předseda spolku Edmund Matissek, který připomněl vznik, historii i cíle spolku. Po jeho krátkém projevu starostova manželka Luisa Kleppichová odhalila nový spolkový prapor a pronesla několik slov o jeho symbolickém významu. Oslava pokračovala až do večera a vyvrcholila slavnostním plesem v sále bíloveckého Měšťanského pivovaru. Velkolepější oslavu jubilea si bílovečtí zpěváci nemohli přát.
Foto: ZA Opava a Statní okresní archiv Nový Jičín
