Galerie osobností města Bílovce

S výročím vzniku Československa si zpravidla připomínáme legionáře, kteří bojovali za svou budoucí vlast. Nesmíme však zapomínat ani na našince z druhé strany, kteří bojovali za císaře pána a za svou stávající vlast. Mezi ně také patřil bílovecký rodák pilot Karel Beilner, držitel mnoha vyznamenání, mimo jiné i zlaté medaile za statečnost.

Karel Beilner se narodil 14. srpna 1894 do rodiny bíloveckého tkalce sametu Karla Beinera a Marie Havlíštové (původem z Čech). Po studiích na bílovecké měšťanské škole se vyučil zámečníkem a pracoval jako soustružník v nedaleké vagonce ve Studénce. Později povýšil na vedoucího dílny. Bydlel u rodičů na tehdejší Feldgasse (Polní ulice, dnes Bezručova ulice). Po vypuknutí první světové války byl odveden k pěšímu pluku, na základě dobrovolné žádosti z listopadu 1915 přešel k letectvu. Letectvo bylo nová a vysoce technicky náročná zbraň vyžadovala technicky zdatné odborníky či kvalifikované řemeslníky, a ti se pochopitelně rekrutovali z industriálně nejvyspělejších oblastí monarchie k nímž České země a Slezsko patřily v první řadě. Je tedy zřejmé, že bychom jen velice těžko hledali, byť jen jedinou z bezmála 80 rakousko-uherských leteckých setnin (Fliegerkompagnie, FLIK) u níž mezi létajícím personálem nesoužil, alespoň jeden Slezan a o pozemním personálu ani nemluvě.

Karel Beilner byl zařazen k FLIKu 35 na rumunskou frontu – letiště ve městě Caransebes, kde mu bylo svěřeno letadlo Phönix D.I 228.10 (PHÖNIX FLUGZEUGWERKE A.G. Wien- -Stadlau). Od listopadu 1916 je jeho letecká setnina převelena na sočskou frontu letiště Sankt Veit an der Glan později letiště Motta di Livenza.  Jeho velitelem byl hejtman Eduard Rzemenowsky von Trautenegg.  Beilner se účastnil také velmi krvavé bitvy u Caporetta v roce 1917. O přímém bojovém nasazení Karla Beilnera se dochovalo jen velmi málo záznamů. Celkem se měl účastnit 19 utkání ve vzduchu. V jednom ze záznamu se píše: „…při návratu z celkem běžného pozorovacího letu nad frontou, byl napaden nepřítelem… pilot Beilner sestřelil dva nepřátelské letouny. Beilnerův letoun byl, ale poškozen pozemní protileteckou palbou na devíti místech a těžko manévroval. Vyčerpanému, ale zázrakem nijak nezraněnému Beilnerovi se podařilo uniknout a s vážně poškozeným letadlem přistát na letišti…“

Po skončení války se Karel Beilner vrací do rodného Bílovce. Dne 1. února 1919 se ve Slatině u Bílovce oženil s Otilii Kunzovou.