Třebeničan 7

190 let velkého mecenáše Josefa Hlávky

Patnáctého února 1831, tedy před 190 lety, se v západočeských Přešticích narodil Josef Hlávka. Vzešel ze skromných poměrů, ale díky své mimořádné píli a houževnatosti (i spořivosti) se vypracoval mezi přední architekty a stavitele a nejbohatší muže Rakouska-Uherska. Proto se mohl stát největším mecenášem české vědy a umění a podporovatelem českého studentstva. Vše směřoval »ku povznesení a zesílení národa Českého«, jak ustanovil ve své závěti.

To, co by jiní nestihli, ani kdyby jim osud vložil do vínku deset životů, Hlávka zvládl za jeden »běžný« život, ovšem plný usilovné práce workoholika. Absolvent pražské polytechniky a vídeňské architektury nasadil děsivé pracovní tempo. To v kombinaci s náročným přejížděním mezi stavbami, které řídil, nemohlo zůstat bez následků: 38letý Hlávka v roce 1869 zkolaboval a ochrnuly mu obě nohy. Octl se na invalidním vozíku, avšak díky dlouhodobé rekonvalescenci opět začal chodit.

Protože neměl se svými manželkami Marií a poté Zdeňkou potomky, zanechal po sobě významný hmotný odkaz, který i 113 let od Hlávkova odchodu na věčnost 11. března 1908 prospívá české vzdělanosti, umění a vědě, a tedy i společenskému pokroku. Toto poslání naplňuje Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.

Nadace Nadání

V souladu s Hlávkovou poslední vůlí z 25. ledna 1904 a na jejím základě vydanou nadační listinou z 29. října 1911 je v platném statutu Nadace Nadání stanoveno, že jejím posláním je podporovat vědecké, literární a umělecké snahy českého národa a přispívat k uspokojování jeho kulturních potřeb.

Zvláštní pozornost v nadační činnosti věnoval Hlávka péči o český jazyk v oblasti vzdělání, výuky a vědecké práce. Podle zakladatelských dokumentů je posláním nadace též podporovat, zejména prostřednictvím Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, úsilí, které směřuje k tomu, aby šířením a získáváním odborných vědomostí a znalostí mohl český národ obstát v ekonomické soutěži evropských národů.

Nadání podporuje podle Hlávkovy vůle nemajetné a současně nadané studenty a mladé akademické a vědecké pracovníky. Právě proto, že Hlávka vzešel z chudých poměrů, usiloval vždy o to, aby co nejvíce talentovaných osobností z takového prostředí mohlo uplatnit své schopnosti ve prospěch ostatních.

Nadace spravuje jmění zahrnující zejména zámek manželů Hlávkových Lužany u Přeštic a nadační domy v Praze, přičemž výnosy z pronájmů slouží finančnímu zajištění nadačního programu. Nadace také pečuje o demokratický a protifašistický odkaz českého národa, který ji vede ke každoročnímu spolupořádání pietního aktu před Hlávkovou kolejí v Praze k uctění českých vysokoškolských studentů perzekvovaných od 17. listopadu 1939 německými nacisty, a bdí nad Mezinárodním dnem studentstva.

Nadace Nadání Hlávkových je nejstarší existující českou nadací, která nepřerušila svou právní kontinuitu. Za vynikající odborné a literární práce uděluje ceny Josefa Hlávky a Medaili Josefa Hlávky.

Dílo

»Co v jiných zemích ke kulturním účelům poskytuje stát nebo země, zčásti i vyšší bohaté kruhy společnosti, to pro národ český vykonal skoro sám jediný, z lidu vyšlý bohatýr ducha a práce Josef Hlávka! Až do posledního dechu pracoval pro svůj národ, jemuž horoucí láskou oddán byl,« připomněl v Haló novinách 16. března 2012 předseda správní rady Nadání prof. Václav Pavlíček slova Antonína Randy (nástupce Hlávky ve funkci prezidenta České akademie věd a umění) vyslovená při posledním rozloučení s Hlávkou.

Vyjmenovat, co všechno Hlávka jako architekt, stavitel a stavební podnikatel postavil v někdejší rakouské monarchii, je náročné. Jenom ve Vídni, bývalé metropoli mocnářství, proslul jako významný architekt a stavitel, který projektoval i postavil velké množství staveb církevních a světských, paláců i měšťanských a obchodních domů. Však na to upomíná pamětní deska na domě v ulici Opernring 6, poblíž vídeňské Státní (dříve Dvorní) opery, osazená péčí Nadace Nadání a odhalená za účasti velvyslance ČR a starosty Vídně v roce 2016. Byla to právě Hlávkova stavební kancelář, jež postavila v letech 1861-1869 tuto monumentální operní budovu ve stylu neorenesance od architektů Sicarda a van der Nülla. Hlávka také řídil realizaci vídeňských projektů architekta Ferstela, burzovní palác, votivní chrám, kostel Panny Marie při klášteru lazaristů, Akademické gymnázium, na němž studoval Tomáš Masaryk, kostel svatého Otmara aj. Přeštický rodák realizoval ve městě na Dunaji během 13 let až 150 staveb, a tím pádem se zasloužil o velkou proměnu Vídně druhé poloviny 19. století.

Dalším skvělým Hlávkovým stavebním počinem je biskupský rezidenční areál řecko-pravoslavné církve v Černovcích na Bukovině (nyní Ukrajina). Tento pozoruhodný areál byl v roce 2011 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hlávka areál navrhl v duchu romantického historismu a řídil jeho výstavbu. Aby vůbec tak velký projekt, zahrnující sídlo biskupa, katedrálu, teologickou fakultu, semináře atd., mohl být ve své době (v letech 1864-1882) realizovatelný, nechal poblíž zřídit cihelny, zajistil dobývání kamene v místě, přivedl sem zkušené řemeslníky, kteří vyučili ty místní atp., zkrátka choval se jako manažer velké stavby. Od roku 1956 v komplexu sídlí Národní univerzita Jurije Feďkovyče, jež s Nadací Nadání úzce spolupracuje.

Ve Vídni či v Černovcích je Hlávka vnímán jako stavitel a architekt, v českém prostředí pak částečně jako stavitel – viz Zemská porodnice v Praze (porodnice U Apolináře), kterou projektoval, či přestavba zámku v Lužanech, v němž nalezl zalíbení. Pro Čechy však byl hlavně mecenášem. I studentskou kolej v Jenštejnské ulici v Praze, jež nese jeho jméno, nechal postavit (dle návrhu architekta Josefa Fanty) pro potřeby vysokoškolských studentů a v roce 1904 ji věnoval Spolku studentů pražských vysokých škol.

Lužanský zámek je také svého druhu unikát. V jeho půvabných prostorách Hlávka hostil vynikající české umělce, hudebníky, malíře i literáty, mj. Antonína Dvořáka či České kvarteto. Nadace o zámek vzorně pečuje a využívá jej v souladu s přáními Hlávky pro vědecké, umělecké a vzdělávací účely při respektování jedinečné umělecké hodnoty zámku. Interiér je jedním z mála, možná jediným zachovaným obytným prostorem u nás, který má veškerý mobiliář, štukovou výzdobu včetně výmalby provedené ve slohu novorenesance. Je naprosto úžasné hledět na vše, co přežilo do současnosti: nejen nábytek, ale též povlečení, dečky a ubrusy vyšité rukama Hlávkových manželek. O vše nadace vzorně pečuje. Není náhoda, že o lužanský zámek se zajímají i filmaři. Zámek i mobiliář jsou kulturní památkou ČR.

Oslava výročí

Nadace Nadání uctí letošní 190. výročí narození Josefa Hlávky svými akcemi, jež připravila za součinnosti dalších organizací a institucí. Realizace musí akceptovat současnou mimořádnou situaci. Ve spolupráci s Národním muzeem bude reinstalována busta Josefa Hlávky od sochaře J. V. Myslbeka na čestném místě v historické budově muzea.

Ve spolupráci s vedením Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a vedením Všeobecné fakultní nemocnice v Praze bude v areálu kliniky, kterou Josef Hlávka projektoval a postavil, umístěna bronzová kopie jeho polopostavy, jejímž autorem je také J. V. Myslbek. Nadání podpoří také iniciativy v jeho rodném městě Přešticích, které připomenou toto výročí.

Ani na Národní univerzitě Jurije Feďkovyče v Černovcích na Josefa Hlávku, jehož si nesmírně váží, nezapomenou. Včera proběhlo on-line slavnostní setkání se zástupci Národní akademie pedagogických věd Ukrajiny na téma Neustálé odborné vzdělávání v 21. století a Architektura a péče o místa světového dědictví UNESCO. Při této příležitosti byla představena populárně-vědecká publikace Architectural Miracle of Chernivtsi věnovaná 10. výročí zařazení rezidence metropolitů na seznam světového dědictví UNESCO a 190. výročí narození autora projektu rezidence, českého architekta Hlávky.

Monika HOŘENÍ