Historie
Původ názvu města má několik teorií. Legenda říká, že ho založil pastevec Bucur. Ale v rumunštině existuje slovo bucurie a to znamená radost. Proto se také někdy o Bukurešti mluví jako o městu radosti. Ale aby toho nebylo dost, tak existuje třetí varianta: Bukovie, neboli bučina, bukový les.
Již zmíněný Bucur měl prý postavit kostel a ten je na svém místě i v současnosti. Od roku 1459 zde sídlil valašský kníže Vlado III. Dracula. Není to ale jediná teorie vzniku města, podle jiných pramenů zde už v roce 1368 stálo sídlo jménem Castrum Dombovitza.
V polovině 16. století se město stalo letním sídlem Královském soudu, ten se nacházel v budově Starého knížecího dvora. Od roku 1595, kdy Bukurešť obsadila vojska Osmanské říše a vyplenila jej, začíná období válek a nepokojů. Několikrát jej dobyla Habsburská monarchie. Poprvé v roce 1716 v průběhu Velké turecké války, znovu pak v letech 1737 a 1789. Ale zájem mělo také Rusko, i to se zde představilo třikrát a od roku 1828 zde Rusové dokonce vládli, vše skončilo Krymskou válkou, 1853 - 1856. Dne 23. března 1847 při velkém požáru lehlo popelem více než dva tisíce domů. V roce 1858 vzniklo Rumunské knížectví, spojením Valašska a Moldávie, a o čtyři roky později se Bukurešť stala jeho hlavním městem.
Sídlo Vlada Drákuly, © Mihai Priboianu, CC BY-SA 3.0 RO, prostřednictvím Wikimedia Commons
V polovině 19. století začal velký rozvoj města, rostl počet obyvatel, zavedlo se plynové osvětlení, objevují se tramvaje tažené koňmi, postupně se elektrifikuje. V roce 1881 se stává politickým centrem království. Staví se městské opevnění a také díky tomu si Bukurešť vyslouží přezdívku Malá Paříž a hlavní třída Calea Victoriei zase bukurešťská Champs-Elysees.
Rozvoj přibrzdily další války. Bitva o Bukurešť, tu vyhrálo Německé císařství a město obsadilo. Pak přišla první světová válka, po ní se Bukurešť stala hlavním městem Velkého Rumunska. V meziválečném období se přistěhovalo až 30 tisíc obyvatel za rok, je postaven Vítězný oblouk.
A je zde II. světová válka, Rumunsko je členem Osy, stojí na straně Hitlerova Německa, Bukurešť je významným tranzitním bodem přesunu vojsk a materiálu na Východní frontu. Roku 1944 vypuklo protifašistické povstání, dochází k připojení k vojskům Rudé armády, Luftwaffe se snaží dobýt město zpět, neúspěšně, ale poškozuje při bombardování velké množství budov, ulic, atd.
Po nastolení vlády pod vedením komunistů se začínají ve velkém stavět panelová sídliště. Do čela státu se dostává Nicolae Ceausescu, ten začíná s rozsáhlým bouráním velké části historického jádra. Zemětřesení v roce 1977 mu dalo záminku k demolici čtvrti Dealul Spirii, kde se nacházely historická budova nemocnice, archiv, klášter, celá řada továren. Na jejich místě vzniká nové Občanské centrum.
Athaeneum © Pixi / Wikipedie, CC BY 2.5, prostřednictvím Wikimedia Commons
Geografie
Bukurešť leží na jihovýchodě Rumunské nížiny, kde dříve rostl les, který byl vykácen. Je považována za město postavené na sedmi kopcích stejně jako Řím (Mihai Voda, Dealul Mitropoliei, Radu Voda, Cotroceni, Dealul Spirii, Vacaresti a Sfântu Gheorghe Nou). Maximální nadmořská výška je 91 metrů nad hladinou moře. O řece jsme se již zmínili, atrakcí je celá řada jezer, zahrad a parků. V centru města je malé umělé jezero - Cișmigiu, jež je obklopováno stejnojmennými zahradami. Tyto zahrady mají bohatou historii, často je navštěvují slavné osobnosti. Zahrady byly otevřeny v roce 1847 podle plánů německého architekta Carla F. W. Meyera a jsou hlavním rekreačním parkem v centru města.
Podnebí
Je na hranici oblastí vlhkého kontinentálního podnebí s teplými léty. Průměrné teploty v červenci a srpnu jsou okolo 22 C, ale umí se vyšplhat až na 38 stupňů. V prosinci a lednu jsou dny na bodu mrazu, dny jsou často větrné.
Justice, policie, kriminalita
Bukurešť má vlastní policejní sbor, Bukurešťskou policii, a je plně zodpovědná za bezpečnost po celém městě. Od roku 2004 existují policejní síly, které hlídají klid v každém určeném sektoru. Je zde sídlo generálních inspektorátů četnictva a policie.
Míra kriminality je ve srovnání s ostatními evropskými velkoměsty poměrně nízká. Jeden rok 11 vražd, další 19, téměř všechny objasněny. Násilné trestné činy nepřesahuji tisíc za rok. Organizovaný zločin má minimální dopad na veřejný život. Podstatně častější jsou drobné přečiny, třeba kapsáři v hromadné dopravě...
Vítězný oblouk © Alexandra Belu, CC BY-SA 3.0 RO, prostřednictvím Wikimedia Commons
Obyvatelsko a kvalita života
Počet obyvatel rostl hlavně v období komunismu, zatímco po druhé světové válce měla Bukurešť něco přes milión obyvatel, tak po revoluci v roce 1989 už to bylo přes dva milióny. Poslední oficiální údaj z roku 2011 je necelých 1,9 miliónu, odhady z posledních let ale znodu říkají něco přes dva milióny.
Nárůst za vlády Ceausesca byl zapříčiněn především výstavbou panelových domů na sídlištích, tam se nastěhovalo velké množství vesničanů, ale také zákazem potratů a užívání antikoncepce. Hustota zalidnění na čtvereční kilometr je třetí nejvyšší z hlavních měst v Evropské unii, 8 260, více mají pouze Atény a Paříž.
Asi 85,9% obyvatel Bukurešti jsou Rumuni. Dalšími významnými menšinami jsou Romové, Maďaři, Turci, Židé, Němci, Číňané, Rusové, Ukrajinci a Italové. Drtivá většina obyvatel, přes 96%, se hlásí k pravoslavné církvi, následují římští katolíci a muslimové. Zajímavé je zjištění, že pouze 18% z nich navštěvuje pravidelně bohoslužby alespoň jednou týdně.
Dle průzkumů kvality života z roku 2019 obsadila Bukurešť 109. místo na světě. Pro srovnání, nejvyšší kvalitu života měla Vídeň, Praha se objevila na 69. místě. Celkem se hodnotilo 215 měst.
Bulvár Unirii, pohled z budovy Parlamentu © Contessa Binter, Copyrighted free use, prostřednictvím Wikimedia Commons
Doprava
Letecké spojení do celého světa zajišťují dvě mezinárodní letiště, Henri Coanda, největší v celém Rumunsku, 16 km severně, menší je Aurel Vlaicu, to leží na severním okraji města.
Město má samozřejmě největší MHD v Rumunsku, ale zároveň jednu z největších v Evropě. Metro provozuje jedna společnost, pozemní dopravu pak druhá.
Město má poměrně rozsáhlý systém metra skládající se ze čtyř tratí provozovaných společností Metrorex. Celková délka dosahuje 71,35 km a má 53 stanic s průměrnou mezistaniční vzdáleností 1,5 km. Je to jeden z nejrychlejších způsobů, jak cestovat po městě. Metro denně přepraví přibližně 720 000 osob.
Pozemní dopravu v Bukurešti provozuje Societatea de Transport Bucureşti (STB) a skládá se z rozsáhlé sítě autobusů (85 linek), trolejbusů (15 linek), tramvají (23 linek) a lehkého metra (2 linky). Síť STB je jednou z nejhustších v Evropě. Denně přepraví asi 1,7 miliónu cestujících. Pozemní doprava je poměrně efektivní a velmi často používaný způsob, jak se pohybovat po Bukurešti. Stejně jako u metra systém prochází rozsáhlou modernizací. Za posledních 10 let se výrazně obměnil vozový park.
Hlavní železniční stanice se jmenuje Gara de Nord, Severní nádraží, spojení je z něj nejen do okolí města a všech velkých rumunských měst, ale také do zahraničí, např. do Bělehradu, Sofie, Kišiněva, Kyjeva, Soluně, Vídně, Budapešti, atd. Pět menších nádraží na území města, nejstarším z nich je Filaret, postaveno bylo v roce 1869, ale od 1960 slouží jako autobusové.
Silniční a dálniční síť spojuje Bukurešť do všech velkých měst. Je zde také velké množství velkokapacitních bulvárů, většinou mají 4 - 6 pruhů. Okolo města je postaven obchvat, dvou a čtyřproudový. Povrch silnic a ulic je však často ve špatném stavu, více než 1,1 miliónu automobilů zapříčiňuje komplikovanou dopravu.
Parlament © Francisco Anzola from United States, CC BY 2.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
Památky
Bukurešť má mnoho významných památek. Snad nejvýznamnější z nich je Palác Parlamentu, postavený v 80. letech za vlády komunistického diktátora Nicolae Ceaușesca. Je to největší budova parlamentu na světě, vevnitř nalezneme rumunský parlament (horní i dolní komora), dále tři muzea a galerie a další instituce. Budova váží přes 4 miliardy tun, což z ní dělá nejtěžší stavbu na světě (dle výpočtů).
Další dominantou je Arcul de Triumf, Vítězný oblouk, postavený v roce 1935 a je inspirován tím pařížským. Mramorový sloup - Památník osvobození, dokončený roku 2005, připomíná památku obětí rumunské revoluce. Dále se jedná o budovu rumunského athenea, symbol kultury tohoto národa. Hotel Intercontinental Bucharest umístěný vv blízkosti Univerzitního náměstí navržený tak, aby z každého pokoje byl nádherný výhledna celé město. Mrakodrap Floreasca, 137 metrů, je nejvyšší budovou Rumunska.
V průběhu celého roku, nejvíce samozřejmě během léta, se v Bukurešti koná řada festivalů a jiných kulturních akcí. Národní opera pořádá každoročně v květnu a červnu mezinárodní operní festival, na němž vystupují různé soubory a orchestry z celého světa.
Velmi rozšířené je ve městě divadelní umění. Je zde Národního divadlo Iona Luciho Caragiale. Dalším známým divadlem v Bukurešti je Židovské divadlo, kde hraje světoznámá herečka židovského původu Maia Morgensternová. Menších divadel, většinou zaměřených na specifický žánr, je po celém městě mnoho.
Různé diskotéky a bary jsou po celém městě, ale pomyslným centrem je ulice Lipscani a čtvrť Regie.
Vzdělání
V Bukurešti nalezneme 35 vysokých škol. Šestnáct z nich je veřejných a zbylých devatenáct jsou soukromé. Z těch veřejných jsou největší Bukurešťská univerzita, Polytechnika v Bukurešti, Bukurešťská akademie ekonomických studií či Univerzita medicíny a farmacie Carola Davily. Jednou z nejvýznamnějších soukromých škol je Rumunsko-americká univerzita založená v roce 1991, která nabízí kurzy v angličtině.
Arena Națională © architectism.com
Fotbal
Když se řekne Bukurešť a fotbal, asi se nám všem vybaví Steaua. Ale klub tohoto názvu už neexistuje, roku 2017 se klub po vleklých sporech s rumunskou armádou o právo na značku Steaua oficiálně přejmenoval na FCSB, využil tak akronym dosavadního názvu.
Steaua byla založena v roce 1947 a celou svou historii hraje nejvyšší rumunskou soutěž. Je rekordmanem v počtu titulů (26), vítězství v rumunském národním (22) i ligovém (2) poháru a rumunském superpoháru(6). V sezóně 1985/86 se stala vítězem Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ, dnešní Liga mistrů). Drží evropský rekord v počtu ligových utkání v řadě bez porážky (104). FCSB letos ligu nevyhrál, skončil o 11 bodů za mistrem CFR Cluj, na druhém místě.
Není to samozřejmě jen Steaua, tedy FCSB, je tu i jeho hlavní rival, Dinamo. Založeno o rok později, lehce zaostává jak v počtu titulů (18), tak i v počtu pohárových triumfů (13). Poslední titul je ze sezóny 2006/07. I Dinamo se kdysi ukázalo v Evropě, v sezóně 1983/84 bylo prvním rumunským týmem v semifinále PMEZ.
Je tu i třetí klub do party, Rapid. Nejstarší, objevil se v roce 1923, ale také nejméně úspěšný. Ligu vyhrál třikrát, pohár třináctkrát, z toho sedmkrát ještě před válkou a před vznikem městských rivalů. Dnes klub píše ne úplně šťastnou kapitolu své historie, po krachu (2016) a znovuzaložení bojoval o návrat na výsluní, což se mu letos povedlo - po šesti letech postoupil do první ligy.
Arena Națională © Nowy Styl Group, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
Stadión
Utkání Euro 2020 se budou hrát na stadionu Arena Nationala, který je součástí sportovního komplexu La Manoliu. Do hlediště se vejde 55 634 diváků, na některé akce se jejich počet dá zvýšit na 63 tisíc. V říjnu 2005 byla schválena rekonstrukce původního národního stadiónu, nakonec v listopadu 2007 začala jeho kompletní demolice a poté nová výstavba. Původním cílem bylo ucházet se o spolupořadatelství Eura 2020 s Bulharskem.
Slavnostní zahájení bylo 6. září 2011 utkáním Rumunsko - Francie v rámci kvalifikace na Euro 2012. Výsledek 0:0, protesty pro špatný stav hrací plochy donutily Rumunskou fotbalovou federaci k jeho odstranění a osazení novým.
Na stadionu se hrálo finále Evropské ligy 2012, ve španělském souboji Atlético Madrid přehrálo Athletic Club z Bilbaa. Nejvíce diváků na fotbalový zápas, 53,329, přišlo 16. října 2012 na kvalifikaci MS proti Nizozemsku.
Zápasy
Rakousko - Severní Makedonie, 13. června, Rakušané chtějí vstoupit do bojů pravou nohou
Ukrajina - Severní Makedonie, 17. června, i Ukrajina bude chtít proti outsiderovi skupiny povinné body
Ukrajina - Rakousko, 21. června, všechny týmy se představí 2x, jen Nizozemsko neopustí domácí Amsterdam
Na tomto stadionu se uvidíme ještě jednou, 28. června se zde bude hrát osmifinále. Kdo se představí? Vítěz nabité skupiny F, jeden z týmů Portugalsko, Francie, Německo. Nebo snad někdo věří Maďarsku? Soupeřem bude třetí ze skupin A, B, C. A to je hádanka...