Řimbaba

Ano je toho tolik, co jsem v životě udělala jen pro fajn pocit a pak si kladla otázku, zda jsem měla, ano  jednou jsem  u kasy stála za babičkou, která si před Velikonocemi nakoupila tři věci a zaplatila a pomalu se šourala  z obchodu, přiběhla jsem po zaplacení svého nákupu za ní a dala ji dvě stě korun, jako že jí spadly na zem.. Paní se roztáhly zorničky a já měla dobrý pocit, že jsem jí přidala na něco na víc....

Ovšem  naposled jsem stála již s nákupem v tašce za kasou a mladík s berlemi  za mnou neměl  kartu na placení se slevovými výhodami a já ji zrovna vkládala do peněženky a tak jsem ji vytáhla a nabídla mu ji a on se na mne zamračil a že ji nechce, jeho neurvalý  pohled byl hoden  pohledu  rozcuchaného a naštvaného ptáčete vypadlého z hnízda z desátého patra a už jsem to raději  dál nezkoušela znovu...

Paní se ale jednou udělalo hodně zle kousek od domu, kde bydlí se opírala zmateně o zábradlí bylo horko, léto a já ji  křísila už pomalu ze mdlob, přijela z chemoterapie a byla slabá, dovedla jsem jí ke vchodu, odemkly jsme dveře a naštěstí bydlela v přízemí, ujistila jsem se, že  má někoho na telefonu, kdyby potřebovala další pomoc a ona se slzami v očích a bolestí se mě zeptala, jestli jsem zdravotník a nebo anděl. Zrovna jsem pracovala v nemocnici  a mám za sebou  rekvalifikaci a mnoho zdravotních kurzů od dětství. Pokrčila jsem rameny a usmála jsem se a odešla  za svým..... A ráda