Jedno z nekrásnějších a nejznámějších pískovcových skalních měst v Čechách leží asi 6 km JV od Turnova. Vzniklo usazením pískovců na dně druhohorního moře a podobně jako další skalní oblasti Jičínské pahorkatiny je tvořeno mladšími měkčími pískovci. Nejstarší lidské osídlení je doloženo na masivu Čertova ruka z doby asi 5000 let př. n. l. Na začátku letopočtu bylo na tomtéž masivu germánské hradiště. Ve středověku vznikaly na skalních blocích opevněné hrady (Hrubá Skála, Valdštejn, Kavčiny). Název pro celou oblast Český ráj vznikl v 70. letech 19. stol. mezi hosty lázní Sedmihorek a původně se vztahoval jen na hruboskalské skalní město. Hruboskalsko je charakteristické osobitými až 60 m vysokými skalními věžemi, z nichž nejvyšší a nejznámější jsou Kapelník, Taktovka, Maják, Dračí zub a Dračí věž. Vedou na ně horolezecké výstupy, které se staly pro horolezce několika generací pojmem. Mezi další zajímavá místa patří zejména vyhlídky Janova, U Lvíčka, vyhlídka na Kapelu a nejznámější Mariánská s výhledem na Dračí skály s Troskami v pozadí. Hned pod ní se nachází symbolický hřbitov horolezců, kde jsem, bohužel, nalezl i tabulku svého spolužáka a kamaráda, PharmDr. Zdeňka Šlachty, který tragicky zahynul roku 1995 v Himalájích.

Hojně navštěvovaná je hluboká rokle pod zámkem Hrubá Skála, do níž ústí 65 m dlouhá skalní chodba Myší díra.

Zámek Hrubá Skála, původním názvem hrad Skála byl postaven ve 14. století na mohutných pískovcových skalách. Název Hrubá Skála vznikl pro odlišení od Malé Skály. Zámek s okolním panstvím získal od posledních členů vymírajícího rodu Smiřických Albrecht z Valdštejna, který jej přičlenil ke svému frýdlantskému vévodství. Po mnoha požárech byl původně gotický hrad přestavěn na novogotický romantický zámek. Zámek byl v 60. letech 20. století přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tak utlumeno jeho původní kouzlo.

V současnosti zámek slouží jako hotelové a kongresové centrum. Pro návštěvníky je zpřístupněna vyhlídková věž, vybrané zámecké interiéry a nádvoří zámku. Otevírací doba se týká věže a prohlídek, hotel je otevřen celoročně. Ze zámku se nabízí pěkný výhled na okolní krajinu především Hruboskalsko, hrad Trosky, vrchy Tábor a Kozákov. Parkoviště se nachází před samotným zámkem, není tedy povoleno jezdit na nádvoří zámku.

Řada krásných, byť náročných turistických tras přes skalní město vedla z Lázní Sedmihorky. Byly to svého času světově proslulé lázně, kam jezdívaly velmi známé celebrity české i zahraniční.

Píše se rok 1841 a jednatřicetiletý doktor medicíny, balneolog Antonín Vincenc Šlechta, pozdější nositel mnoha ocenění a řádů a člověk, jenž byl za své zásluhy povýšen do stavu rytířského, zakládá v malebné přírodě poblíž obce Karlovice, lázně Sedmihorky. Tento charismatický lékař byl velkým zastáncem vodoléčebných metod a přítelem Vincenze Priessnitze, původem obyčejného člověka, jenž se prostým pozorováním přírody stal věhlasným průkopníkem moderní hydroterapie.

Začátky lázní však nebyly růžové. V prvním roce provozu se zde léčilo pouhopouhých 7 pacientů, převážně lidí z okolí. Ovšem za dalších 30 let se tu vystřídalo téměř 6000 pacientů, což byl na tehdejší dobu, velmi vysoký počet. Hlavním léčebným prostředkem zde byla studená voda a tu pro celé lázně zajišťoval pramen „Sedmihorka“. Každý pacient měl svého ošetřujícího lékaře, který podle svého uvážení, řídil průběh léčby. Mezi vodoléčbu patřilo omývání vodou, tření, plné nebo poloviční sedací koupele, sprchové lázně, částečné nebo celkové zábaly anebo potní kůry s následnou studenou koupelí, obdoba dnešní sauny. Mezi lázeňskými hosty se objevovala velmi zvučná jména, jako například Eliška Krásnohorská, Karel Havlíček Borovský, Karel Jaromír Erben, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický či krásná Hana Kvapilová nebo vynikající herec Národního divadla Eduard Vojan. Jeden z nejvzácnějších hostů té doby, byl i univerzitní profesor teologie a pozdější kardinál, Josef Beran. Ten je, jako jediný Čech, pohřben po boku 91 papežů v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Soukromými hosty ředitele lázní, MUDr. Šlechty, byli i básníci Jan Neruda a Svatopluk Čech a  navštívil i samotný Tomáš Garrigue Masaryk.

Po roce 1945 byly lázně Sedmihorky zestátněny a převzaty ROH. Později opět "zprivatizovány" a v roce 2010 uzavřeny a od té doby jsou opuštěny a chátrají.  Ve zdejším kraji se však říká že :

„Dokud prameny vod Sedmihorských nevyschnou, dokud tam kámen na kameni bude, nevyhyne památka muže toho slovutného a šlechetného! Dokud cenu míti bude na světě vzdělanost, dobročinnost, šlechetnost: bude Šlechty vždy čestně vzpomínáno.“

Je tedy stále naděje, že zdejší krásný areál opět ožije a prameny budou znovu vracet lidem ztracené zdraví...

Praktické info:

Automobil z Prahy 95 km (D10)

Vlak : přes Turnov, odtud Bus 

Parkoviště:

u zámku Hrubá Skála (malé) placené , u areálu Lázní Sedmihorky , placené

v obci Hrubá Skála (dále pěšky k zámku) po silnici 1,5 km do kopce, nebo zkratkou přes les (prudké stoupání)

https://www.cesky-raj.info/dr-cs/710-hruboskalsko.html