Před vznikem Země
Pro pochopení vzniku Země je třeba se vrátit ke vzniku vesmíru, asi 13,7 miliardy let, k události popsané v teorii velkého třesku,kdy hmota,čas,energie a prostor začaly existovat. Raný vesmír byl malý, horký a hustý.Od té doby se rozšiřuje a chladne. Během nanosekundy (miliardtina sekundy) měl již průměr stovek milionů kilometrů s teplotou desítek trilionů kelvinů (stupně nad –273 stupňů celsia neboli nad absolutní teplotou).
Vznik základních složek
Na tomto vývojovém stupni byl vesmír vroucí „polévkou“ částic vzniklých z energie spolu s velkým počtem fotonů (malé častice zářivé energie). K nejhojnějším částicím patřily elektrony a kvarky, ale bylo také mnoho jiných, dnes již neexistujících druhů. I když obsahoval množství elektronů, raný vesmír neobsahoval hlavní stavební složky atomů: protony a neutrony.Avšak po pouhé jedné mikrosekundě (miliontině vteřiny) ochladl již dostatečně,takže mohlo vzniknout obrovské množství protonů a neutronů kombinací dvou rozdílných typů kvarků. Většina protonů se stala jádry atomů vodíku, ale asi jednu sekundu po velkém třesku srážky protonů s neutrony začaly tvořit jádra některých jiných lehkých prvků-helia a nepatrných množství lithia a berylia. Tento pochod, zvaný nukleosyntéza velkého třesku, skončil po třech minutách a vedl ke vzniku 98 % atomů helia existujících v dnešním vesmíru, také spotřeboval všechny neutrony.
První atomy
Během několika set tisíc let pokračovalo rozpínání vesmíru a jeho ochlazování, ale stále byl příliš horký, než aby mohly vznikat atomy.Pokud byly elektrony nakrátko zachyceny jádry atomů, zakrátko je oddělily fotony,které samy byly součástí pochodu neustálých srážek s částicemi. Konečně po 380 000 letech, když teplota poklesla asi na 3 000 kelvinů, protony a jiná jádra atomů začaly trvale zachycovat elektrony a vytvářet první atomy, převážně vodíku a helia. Ve stejné době byly fotony uvolňovány a rozptylovaly se všemi směry, vesmír se stal průhledným, neboť dřívější „mlhovina“ částic a energie se rozplynula.
Vznikají galaxie
Přitažlivost vyvolala vzájemné přibližování atomů.Během stovek milionů let vznikala vířící mračna plynů vodíku a helia a nastalo jejich rozpínání do podoby dlouhých tenkých shluků. Před 13 miliardami let (neboli 700 milionů let po velkém třesku) se tyto shluky začaly spojovat a vytvářet první galaxie.Další koncentrování hmoty uvnitř galaxií vedlo ke vzniku prvních hvězd. Hvězdy začaly produkovat energii (včetně tepla a světla) , jakmile se vodíková jádra v jejich středech začala spojovat a vytvářet helium.
Nové prvky
Když vznikly galaxie a první hvězdy,ve vesmíru existovaly pouhé čtyři prvky: vodík, helium, lithium a berylium. Vznik prvních hvězd byl velmi významný, neboť z lehčích chemických prvků se v nich začaly tvořit prvky těžší, a to díky různým pochodům jaderné fúze. Mnoho z nejběžnějších chemických prvků na Zemi, jako kyslík, křemík a železo, vzniklo tímto způsobem. Nejtěžší prvky,např. olovo, se nemohly vytvořit v běžných hvězdách, nýbrž pouze v supernovách-při masivních explozích obrovitých hvězd v jejich závěrečných smrtelných křečích. Tyto exploze také rozptýlily nové prvky v galaxiích, kde se staly součástmi nových hvězd a planet.
Zrození sluneční soustavy
Přesné stáří naší galaxie, Mléčné dráhy, není známo, ale pravděpodobně vznikla před 10-11 miliardami let. V naší galaxii, asi před 4 560 miliony let, začal shluk plynu a prachu, mlhovina, kondenzovat v to, co se stalo Sluneční soustavou. Splynutím hmoty se v této mlhovině vytvořila hustší centrální oblast ( Protoslunce), zatímco okrajové části zůstaly řidší. Nakonec se mlhovina smrštila na otáčející se těleso diskovitého tvaru, nazývané protoplanetárním diskem. Uvnitř disku se náhodně srážel prach s ledem a vytvářely se stále větší částice. Souběžně s gravitačním přitahováním hmoty rostla ve středu disku teplota až do výše, kdy nastávala fúze vodíku za vzniku helia, a plně vyvinutá hvězda-naše Slunce- byla zrozena. V jiných částech disku byli převládající látkou pevné částice. Nejblíže ke Slunci se stal hlavní složkou horninový materiál. V chladnějších vnějších oblastech disku byly běžnější částice ledu. Když se částice v disku staly většími, působením přitažlivosti na sebe narážely. Tento pochod, nazývaný akrece, způsobil, že větší a větší tělíska se spojovala a nakonec vytvořila planetesimály. Byly velikosti balvanů, nebo i větší, a tvořila je hornina, případně hornina a led. Nové slunce vysílalo, kromě tepla a světla, též proud energetických částic známý jako sluneční vítr. Tento „vítr“ odvál pohyblivé plyny z vnitřních úseků do vnějších částí disku.Většina zbývajících planetesimál se vzájemně srazila a vytvořila čtyři kamenné vnitřní planety. Také vytvořila jádra vnějších jádra vnějších planet, kolem nichž se soustředily těkavé plyny. Všechny planetesimály se však nespojily a nevytvořily planety. Některé „ zbytky“zůstaly ve sluneční soustavě,a to jako dva druhy těles : asteroidy a komety.Většina asteroidů obíhá v pásu mezi Marsem a Jupiterem,některé sledují oběh Jupitera a dráhy jiných kříží oběh Země.Komety vznikly z velmi ledových planetesimál z vnějšího okraje disku.
Začínající život
Prvním dokladem života na Zemi jsou zbytky uhlovodíků v metamorfovaných usazených horninách Grónska,jejichž stáří je přibližně 3,8 miliardy let. Tato rezidua pocházejí od živoucích organismů,jimiž pravděpodobně byly ve vodě žijící bakterie ( prokaryonta) ,které využívaly světelnou energii slunce. Jejich vývoj musel pravděpodobně začít mnohem dříve,snad před více než 4 miliardami let. Není známo,zda tento raný život mohl přežít těžké bombardování země meteority, které proběhlo přibližně v této době. Je možné, že život začal dvakrát,nebo že byl na zem přenesen tělesy dopadající z kosmu. Před 3 460 miliony let vytvářely fotosyntetisující mikrobi žili z chemických látek produkovaných podmořskými horkými prameny. Chemické fosílie naznačují, že první eukaryonta ( organismy s poměrně složitou stavbou buněk,které obsahují jádro) se objevila před asi 2,7 miliardami let, avšak první přímý fosilní doklad jejich existence je až z doby před 2,2 miliardami let.
Obohacení atmosféry kyslíkem
V období asi před 2,7 miliardami let dodávali primitivní fotosyntetizující mikroorganismy rostoucí množství kyslíku do ranné atmosféry. Tento kyslík byl zprvu spotřebováván na oxidaci železa a jen málo se ho dostalo do atmosféry. Před 2,2 miliardy let odpovídala hladina kyslíku stále jen asi 1% dnešního stavu ( součásné atmosféře zaujímá kyslík 21 objemových procent), ale před 1,9 miliardy let obsah kyslíku již dosahoval asi 15% dnešní úrovně. Organismy,které dávaly přednost anoxickým podmínkám ( s nízkým obsahem kyslíku), byly nuceny se těmto podmínkám přizpůsobit a stáhly se do sedimentů a pod povrch. Důležitým mezníkem ve vývoji života byl vznik ochranné ozónové vrstvy nad atmosférou,která odfiltrovává přicházející ultrafialové paprsky,které jsou zvláště nebezpečné pro DNA.
Překročíly obsah kyslíku 2%, začíná vznikat vrstva ozónu, takže musela již existovat před 1,9 miliardy let. Kyslíkem bohatá atmosféra,chráněná ozónovým štítem,umožnila vývoj nových forem života a jejich rozvoj. Fotosyntetizující organismy, jimiž nevadil volný kyslík,zdědily zemi.
Komentáře
Přehled komentářů
Jsem Jana.
Nevděčníci !
(Maník, 24. 1. 2012 18:12)Posraní kreacionisti! toto je zatím nejlepší kterou jsem našla o vzniku. je velice podrobná, avšak to není na škodu, ale spíš k dobru. takže si nestěžujte, a buďte vděční. já jsem. díky :)
Poznámka k věci
(Rudolf, 7. 3. 2011 22:42)Popírat fyz a chem zákony může jen blázen..a vy, kteří hájíte kreacionismus sami nechápete Darwina, natož neodarwinisté, viz. náš slavný R.Dawkins. Jisté je, že se budeme jen neustále dohadovat "jak to asi bylo" ale nikdy (!) to vědět nebudeme. Vše, co se ve vědě učíme jsou teorie a modely, nikoliv realita, resp.podstata věci. Podívejte se jen na vývoj názorů atomu od řeků až po Schrodingera a jeho kočku :) Buďme rádi, že jsme a berme to všechno s rezervou. Rudy
milá majo,
(bolek a lolek, 28. 12. 2009 9:02)od tebe se vyžaduje asi toto: přečíst s vlastními slovy popsat, pokud to vůbec dokážeš. pokud ne, tak si hraj s panenkou a nestuduj, tedy pokud studuješ a nechosíš jenom do školy. to bude budoucnost ach jo, tak chytré děti
!!
(mája, 8. 9. 2009 17:04)tam je statísice keců ktery sou upe zbytečný ale nic poradnyho tam nei...je tam strašně slov ktery sou dost slozitý s tím mě učitelka vyrazí..mam po "lopatě" vysvětlit žákum učivo..pochybuju že tomuhkle budou rozumět!!
Pohádka o vzniku světa
(Pavel Kábrt, 25. 4. 2009 8:55)
Jako děti, i dospělí materialisti mají svoje pohádky. Kdysi cosi bouchlo a nyní tu jsou lidi a ptáci a příroda. Záhadou pro mne není to, že někdo tyhle blbosti vymyslí, záhadou pro mne je, jak velké davy nemyslících bytostí, které si říkají Homo sapiens (člověk rozumný), tomu uvěří. To je skutečně šok.
Pavel Kábrt
www.kreacionismus.cz
Vznik kysliku
(Bc.Janke, 14. 1. 2009 19:45)Zdravim, dik moc za tenhle clanek, shanim kde se da informace o vzniku kysliku v atmosfere, ale vsude jinde psali jen o pozdejsich fazich ,kdy O2 produkovali sinice.
na ho...
(ajulinkaaaa, 8. 10. 2008 17:49)ty wogo ... ae ja potrebuju vznik zeme a ne naky soustavy!!!???....:-(
referát
(lololop, 22. 9. 2008 14:02)
ujde to je to celkkem dlouhý a dik něco jsem si vytiskla a dostala jsem za 1
referát
(holuon, 12. 3. 2008 12:16)dík, na základě těchto info se mi podařilo napsat referát opravdu děkuji! :)
Moje jméno
(Jana, 8. 4. 2012 15:14)