Fuerteventura 2021
1. 7. 2021 Čt.
Z Ostravy vyjíždíme ve 4.17h do Prahy. Cestou je spousta výluk, takže do Prahy přijíždíme s hodinovým zpožděním. Hned chytáme bus na letiště. Na letišti jde odbavení v pohodě, chtějí jen QR kód a pak už jen čekáme na odlet. Odlétáme načas v 11.30h. Cesta trvá 4.45h a v roušce je dost úmorná. Na Fuerteventuře přistáváme načas v 15.30h místního času. Po bezproblémovém odbavení, kdy musíme znovu vyplnit příjezdový formulář (omylem jsme zadali Fuerteventuru jako tranzit), vycházíme před letištní halu na autobusovou zastávku. Během 15min. nám jede bus do Puerto del Rosario (2,85€/2os) a odsud pak po 20min. čekání pokračujeme do Corraleja (6€/2os). Vystupujeme u místního Intersparu a po 10min. chůze jsme u apartmánu. Zde je trochu zádrhel, protože na nás nikdo nečeká, a tak telefonujeme na číslo uvedené v rezervaci. Dostáváme kód pro otevření schránky s klíči od apartmánu, do kterého se můžeme konečně nastěhovat. Po vybalení věcí se vracíme zpět do Intersparu nakoupit nějaké zásoby. Po večeři nezbytná hygiena a jdeme spát, protože jsme řádně utrmácení.
2. 7. 2021 Pá.
Ráno vstáváme kolem 8h, a po snídani se vydáváme omrknout městečko. Bude to takový odpočinkový a seznamovací den. Procházíme po hlavní třídě lemované spoustou obchodů a okukujeme, co je zde všechno k mání. V poledne se vracíme do apartmánu udělat si oběd a v pozdní odpoledne vyrážíme k moři. Voda je na nás příliš studená, tak se jen trochu opalujeme, kecáme a plánujeme zítřek. Vracíme se kolem 18.30h na večeři. Ještě kecáme u vínka a kolem 23h jdeme spát.
3. 7. 2021 So.
Po snídani (v 8h) si jdeme do vyhlédnuté autopůjčovny zamluvit auto od pondělí na 3 dny (90 € i s plným pojištěním). Pak jdeme na pláž. Já se konečně osměluji a vlezu si do studené vody zaplavat. Liba tu odvahu nemá. V poledne se vracíme udělat si nějaké jídlo a odpočíváme. Před 15h vyrážíme na první vycházku do Parque Natural de Corralejo. Jedná se o celkem rozsáhlou rezervaci přírodních písečných dun. Chtěli jsme projít parkem k moři po vyznačené stezce v mapě, ale všude narážíme na výstražné tabulky o zakázaném průchodu. Musíme se tedy dobrý kilometr vrátit a jít jinou trasou. Cestou se setkáváme s roztomilýma pozemníma veverkama (podobné čipmánkům), které se nechají pohodově fotit a loudí pamlsky. O nějaký kilometr dál konečně narážíme na cestu skrz duny a můžeme tak projít až k rezortu Tres Islas. Po více jak dvouhodinové trmácivé cestě nás čeká sice krásná a široká dunovitá pláž, nicméně nás silný vítr a štiplavý písek po krátkém odpočinku vyhání na zpáteční cestu. Také moře je zde díky větru hodně bouřlivé, čehož využívají desítky surfařů a surfkitingistů. Zpět se vracíme po silnici, takže jsme za necelou 1.30h v centru Corraleja. Cestou se ještě stavujeme na nákup a jdeme dělat večeři. Když jsem to pak spočítal, našlapali jsme přes 14 km. Po večeři, vínko, hygiena a zasloužený spánek.
4. 7. 2021 Ne.
Ráno nespěcháme, dopoledne máme naplánovanou cestu do hlavního města Puerto del Rosario. Jedeme busem (6€/2os) v 10h a za 50min. jsme na místě. Z autobusového nádraží scházíme do centra města. Puerto je malé město (29 tis. obyvatel), ve kterém je v neděli zcela mrtvo. Na hlavní promenádě je pár lidí v restauracích a bistrech. Hlavní památkou je kostel Iglesia de Nuestra Señora del Rosario, ve kterém zrovna probíhá mše. Hned vedle je malé museum Casa Museo de Unamuno. Naproti kostela je radnice a v těsné blízkosti ještě několik historických budov. Jelikož je všude všechno zavřené, scházíme po okružní prohlídce k moři. Místní velká městská pláž je pěkně udržovaná s čistým azurovým mořem. Na jejím konci je výběžek do moře s majákem, u kterého pořizujeme pár fotek. Na kraji pláže stojí nějaká pevnůstka, od které je pěkný výhled na velký přístav. Pomalu se vracíme zpět k autobusu a ve 13h odjíždíme do Corraleja, kde je i v neděli rušno. Kupujeme nějaké jídlo a pití a po obědě a odpočinku vyrážíme v 16h na místní pláž. Zpět se vracíme po 18.30h. Večeříme, dolaďujeme zítřejší itinerář při skleničce vína a kolem 23h jdeme spát. Následující 3 dny budou ve znamení výletů.
5. 7. 2021 Po.
Vstáváme před 8h, snídaně a na 9h si jdeme půjčit zamluvené auto.Vyřízení trvá asi 10min. a s plným pojištěním platíme na 3 dny 90€ za oranžový Fiat Panda. Do mobilu zadáváme trasu a vyrážíme. Naší první zastávkou jsou jeskyně Cueva del Llano. Po příjezdu na místo zjišťujeme, že jeskyně je zavřená, tak dělám jen pár fotek a pokračujeme dál do La Oliva. Je to malé malebné městečko, jehož centru vévodí hezký kostel Parroquia de Nuestra Señora de Candelaria. Po prohlídce pokračujeme dál k Centro de Arte Canaria Casa Mané, které je také zavřené. Navíc je pozemek obehnán zdí s ostnatým drátem, tak dělám jen pár fotek z nadhledu. O několik desítek metrů dál se nalézá Casa de los Coroneles - velký panský dům s polorozpadlými vedlejšími, zřejmě hospodářskými budovami, veřejnosti však nepřístupný. Po krátké prohlídce se vracíme k autu a pokračujeme dál do vesničky Lajares, kde se nachází na jejím začátku malý, zavřený kostelík Ermita de San Antonio de Padua a dva zachovalé typické větrné mlýny. Popojíždíme pár set metrů na konec vesničky na parkoviště, ze kterého se vydáváme na nenáročný trek na sopku Calderón Hondo (273m). Vydáváme se po zelené značce po široké prašné cestě, která se po necelém kilometru chůze zužuje na úzký chodníček z lávových kamenů. Celou cestu mírně stoupáme a strmější stoupání je až v posledních 300 metrech. Na konci cesty, kde je malá plošina s vyhlídkou, se před námi otevírá velký kráter vyhaslé sopky. Mezi kameny tu poskakuje několik zemních pruhovaných veverek podobných "čipmánkům", které se nechají krmit pamlsky od turistů. Celý kráter se dá obejít, ale vzhledem k časové náročnosti a snad i trochu nebezpečí to vzdáváme. Jelikož zde začíná být celkem přelidněno, vracíme se zpět druhou stranou. Neoznačená pohodlná prašná cesta, kde je liduprázdno, nám tak umožnila celou sopku obejít dokola. Celý okruh je asi 5 km dlouhý a při loudavé, vycházkové chůzi nám zabral necelé 2h. Po návratu k autu se trochu občerstvujeme a pokračujeme na poslední zastávku našeho dnešního výletu do El Cotillo. Z parkoviště u vyhlídky fotíme černou kamenitou pláž a procházíme kolem malého chráněného přístavu k místní pevnosti Torre del Tostón. Odtud je krásná vyhlídka na západní pobřeží a kilometry nádherných zlatavých pláží Playa del Castillo. Vedle pevnosti překvapí celkem veliká kostra nějakého kytovce upevněná na stojanu. Vracíme se k autu a popojíždíme k 5km vzdálenému majáku Faro de Tostón. Zde jen krátká prohlídka s několika fotkami a na zpáteční cestě do El Cotillo zastavujeme na pláži Playa La concha, s krásným jemným pískem a blankytnou vodou. Na zpáteční cestě do Carralejo se zastavujeme na nákup potravin na zítřejší další výlet. V podvečer jsme si chtěli zajít do přístavu, ale uličky nás trochu zmátly, tak jsme si zašli. Přístav je i v tuto dobu poměrně rušný. Po návratu do apartmánu večeře, drink a příprava na zítřek.
6. 7. 2021 Út.
Vstáváme v 7.30h, snídaně a po 9h vyrážíme na další výlet autem.Ten dnešní bude nejdelší, asi 200 km. První zastávka je v Ecomuseo de la Alcogida, kterou tvoří několik původních zemědělských hospodářských budov. Je zde celkem čilý provoz, protože si sem místní obyvatelé jezdí nakupovat zemědělské produkty. Vydáváme se dál do osady Puertino de los Molinos. Je to malá rybářská osada s několika domky, divokou pláží a napůl vyschlým korytem potoka, ve kterém se čvachtají kachny. Vydáváme se po stoupající pěšince vzhůru a za okamžik se před námi objeví krásný výhled na strmé skály a divoké moře. Chvíli se kocháme pohledem a po 15 min. odjíždíme. Jelikož nám dochází benzín, musíme trochu pozměnit naši další trasu (benzínek je zde málo) a jedeme natankovat s malou zajížďkou do městečka Antigua. Odsud se vracíme na původní trasu a zastavujeme až na nejvyšší vyhlídce Ostrova - Mirador Morro Velosa (650 m). Zdejší restaurace je sice zavřené, ale vyhlídka na severní část Fuerteventury je úžasná. Po krátké vycházce sjíždíme klikatou úzkou silnicí do typického ostrovního městečka Betancurie, plné krásných historických památek a budov. V centru se nachází kostel Santa Maria de Betancuria. Vstupné činí 1,50€ a umožňuje současně vstup do místního muzea Museo de Arte Sacro. Na náměstíčku u kostela hraje starý pán bravurně na kytaru, za což se mu dostává slušných ovací. Všechny budovy jsou hezky udržované a v několika místních tavernách je živo a plno. Není proto divu, že městečko je v obležení turistů. Po 30min. prohlídce pokračujeme do vesničky Vega de Río de las Palmas, kde se nachází významný kostel Iglésia Nuestra Señora de la Peña. Po nasazení roušek a desinfekci rukou jsme vpuštěni dovnitř. O několik km dál zastavujeme na další vyhlídce, tentokrát na zcela zanesenou přehradu Embalse de las Peñitas (na kterou kdysi zalétávali plameňáci) a na malou kapličku Ermita de la Peña, kousek za přehradní hrází. Po několika kilometrech úzkou a klikatou silnicí sjíždíme do ospalého městečka Pájara, kde kromě radnice a dost významného kostela Iglesia de Nuestra Seňora de Regla, nic není. Naší poslední zastávkou je pobřežní vesnička Ajuy. Místní pláž z černého písku je obklopena strmými skálami. Největší atrakcí jsou dvě přístupné jeskyně v zátoce Caleta Negra, do kterých se dostáváme po 10 min. chůze po skalní římse. Na jejím konci scházíme po schodech do obrovské jeskyně, rozdělené kamenným výstupkem na dvě. S baterkou se dá jeskyně projít po celkem krkolomné cestičce na její konec s otvorem na divoké moře. Je zde spousta holubů, takže to místy vypadá dost nevábně. Přestože nikde v průvodcích není žádná zmínka o skalním oblouku Peña Horadada, který je asi 2 km za jeskyněmi, stojí určitě za nenáročnou krátkou procházku. Cesta kopíruje pobřeží a je z ní krásný výhled nejen na jeskyně, ale na celé divoké, rozeklané pobřeží. Samotný oblouk je obrovský, ze dvou stran lemovaný malými kamennými plážemi. K našemu úžasu jsme zjistili, že se sem dá dojet i autem. Po krátkém odpočinku se vracíme do vesničky a pak už jedeme přímo do Corralejo. Jsme celkem utrmácení, ale TV kulturu a vínko ještě zvládáme.
7. 7. 2021 St.
Opět vstáváme v 7.30h a po snídani po 9.h vyrážíme ne náš poslední výlet autem po ostrově. Dnešní cesta by měla být nenáročná a kratší, než včerejší. Začínáme ve vesničce Casillas del Angel prohlídkou malého barokního kostelíčka. Odtud pokračujeme do vesničky La Ampuyenta, která je kromě budov historické nemocnice známá i malým kostelíčkem Iglésia de San Pedro de Alcántara s významnými freskami. Ten je však zavřený. O 5 km dál, před městečkem Antigua zastavujeme u Museo del Queso Majorevo, což je v podstatě skanzen historie větrných mlýnů, umělecké výstavy a zahrady kaktusů. Vstupné je 4€. V centru městečka pak navštěvujeme hezký kostel Iglésia Nuestra Señora de Antiqua. Náměstíčko u kostela je upravené a osázené různými palmami, s posezením ve stínu. Kousek dál je pod názvem Biblioteka Municipal úžasný soubor několika historických budov obehnaných zdí v krásně udržované původní architektuře. Je to malá oáza klidu. Pokračujeme do vesničky Tuineje. V jejím centru nás vítá socha bojovníka na velbloudu a dva malé kanóny, které připomínají památnou bitvu místních zemědělců s anglickými piráty. Na náměstíčku s ospalou atmosférou se nachází kostel San Miguel Arcángel, bohužel zavřený. Štěstí nám ale přeje, protože nás místní nasměrovali k domku, kam si máme zajít pro klíč. Paní správcová, která bydlí hned vedle kostela, nám půjčuje bez jakýchkoliv řečí klíč. Odemykáme si vrata a v klidu si kostel můžeme prohlédnout. Je hezké, že si lidé ještě důvěřují. Po prohlídce vracíme klíč a pokračujeme dál podle našeho itineráře do Punta de la Entallada. Jedná se o masivní budovu s robustním majákem, tyčícím se na sále asi 200m nad mořem. K němu vede velmi úzká asfaltová silnice, která se asi kilometr před cílem ještě zužuje a klikatá jízda po ní je dost hororová. Z jedné strany skály s padajícími kameny, z druhé strany slušně hluboká strž se sporadickými svodidly. Výhled je však úžasný, ale také hodně větrný. Na zpáteční cestě se zastavujeme v bývalé rybářské osadě Las Playtas, dnes luxusním turistickém středisku s golfovými hřišti. Domky na nábřeží jsou ale v klasickém modro-bílém provedení a připomínají poklidné vesničky řeckých ostrovů. Poslední zastávkou dnešního putování jsou Salinas del Carmen. Jde o muzeum pod širým nebem, ukazující těžbu soli z mořské vody. Součástí muzea jsou samozřejmě bazény s procedurou odpařování vody. Vstupné je dost nekřesťanské 6€. Na zpáteční cestě do Corralejo se ještě zastavujeme v Národním parku Natural de los Dunes a pořizujeme fotky a videa s pořádnými písečnými dunami. Nakupujeme ještě nějaké jídlo a pití, pak večeře a relax. Zítra bude odpočinkový den.
8. 7. 2021 Čt.
Po třech dnech vypětí z hladkého průběhu jízdy autem konečně odpočinek. V 9h vracíme auto. Nikdo nic neřeší a nekontroluje, pokládáme klíč na stůl a s pozdravem odcházíme. Najeli jsme asi 500km. Naše další kroky směřují do přístavu, kde si zamlouváme na zítřejší den lístky na nedaleký ostrov Los Lobos. Zpáteční lístek stojí 15€/os. s tím, že si musíme domluvit hodinu odjezdu i návratu. Pohoda. Vracíme se do apartmánu a po 10h vyrážíme k moři. Fouká poměrně chladný vítr, a tak se jen sluníme. Moře je celkem ledové. Před polednem jdeme ještě na čumendu po obchodech, a pak se jdeme najíst. K moři se vracíme až po 16h a zůstáváme skoro do západu slunce. Počasí sice není úplně ideální, ale krátké osvěžení v moři nakonec přijde vhod. Zvedá se vítr a písek nás nepříjemně bodá, tak to balíme a vracíme se do apartmánu. Večeře, vínko a spánek.
9. 7. 2021 Pá.
Dnes je poslední aktivní den našeho pobytu. Po snídani vyrážíme v 9h do přístavu, odkud nám jede v 9.30h loď na ostrov Los Lobos. Na místě musíme být 15 min. před odjezdem. Probíhá kontrola lístků a krátce po 9.30h nás pouští k lodi. Zde nás čeká malé překvapení v podobě velkého gumového člunu. Jsme dost zaskočeni, ale co bychom chtěli za 15€. Je pod mrakem a fouká vítr, což se projeví ihned po vyplutí na volné moře. Jsou dost vysoké vlny, takže nemůžeme jet plnou rychlostí a navíc musíme kopírovat vlny, abychom se nepřevrhli. Bez záchranných vest,které samozřejmě nemáme, by to byla katastrofa. Po několika manévrech jsme všichni mokří, což možná byl i záměr nás trochu postrašit a "pobavit". Po necelých 30min. konečně přirážíme k malému molu a velmi rádi člun opouštíme. Návrat máme ve 14.30h s přítomností 10min. před. Hned u mola jsou směrové tabule s uvedeným časem na několik míst na ostrově. Naše první kroky vedou do osady El Puerto, kde je malá schovaná plážička a několik původních budov. Procházíme podél východního pobřeží napravo s divokým mořem a silným příbojem. Nalevo jsou skály, písek a jen pár nejodolnějších rostlin. Po 20min. vycházkové chůze přicházíme k mokřadům, kde je spousta mořského ptactva i s úkrytem pro jeho pozorování. Za dalších 30min. přicházíme k jednomu z našich cílů, a to majáku Punta Martiño. Je na kopci, tak to všude kolem něj řádně fouká. Po krátkém odpočinku a občerstvení pokračujeme 30min. po červené značce při západním pobřeží a pak vnitrozemím ostrova k hoře - kopci Montaña La Caldera (127m). Směle a s vervou se vydáváme vzhůru. Po 500m se však pohodlná cesta zužuje a dost prudce stoupá po schodkovitých terasách. Ani ne v polovině kopce začíná navíc foukat obzvláště silný a prudký vítr, který nám výstup hodně znepříjemňuje, a to tak, že občas ztrácíme rovnováhu, musíme zastavovat a vzájemně se podpírat. Pod vrcholem a na něm vítr ustává a je příjemně. Z vrcholu je navíc nádherný výhled na sousední ostrov Lanzarote a na severní pobřeží Fuerteventury. Děláme pár fotek a čekáme, až se skupinka rozjařených němců dá na odchod a uvolní ostatním prostor. Sestup není o nic lepší, opět kvůli silnému větru, který s námi nemilosrdně lomcuje. I přes tuto nepřízeň nám cesta nahoru a dolů zabrala asi 45min. Dál pokračujeme směrem k přístavu, před nímž odbočujeme k místní, v zálivu ukryté pláži Playa de la Calera. Krásná písčitá pláž, klidné moře a průzračně čistá voda. Zde trávíme zbytek volného času do odjezdu. Na zpáteční cestu pro nás přijíždí hezká loďka s bočními kryty, což nám samozřejmě zvedlo náladu. Bohužel jen do okamžiku vyplutí. Kapitán si chtěl určitě užít legraci na náš účet a hnal loď vlna nevlna. Do přístavu jsme přijeli všichni totálně zmáčení. Na druhou stranu byla cesta mnohem bezpečnější a také rychlejší. Do apartmánu se vracíme pouze vlhcí a zůstáváme zde po zbytek náročného dne. Máme nachozeno asi 11km. Večeře, film, vínko a do hajan.
10. 7. 2021 So.
Dnešek je opět odpočinkový. Po snídani jdeme ještě nakoupit nějaké jídlo a dárečky. Pěší zóna za apartmánem je uzavřená, protože zde probíhá turnaj ve street basketbalu na 4 provizorních miniaturních hřištích. Prostě to tady žije. Na poledne se vracíme na oběd, něco málo již balíme a kolem 16h vyrážíme k moři. Protože je hezké počasí, zůstáváme zde až do 18.30h. Při večeři u vínka slavíme Libin svátek. Večer ještě film, pokec o dovolené a jdeme spát. Zítra odlétáme domů.
11. 7. 2021 Ne.
Ráno vstáváme dřív, abychom se nemuseli honit na poslední chvíli. Po snídani jdu rychle ještě nafotit centrum města a přístav. Po 10.h opouštíme apartmán a vydáváme se po promenádě v Corralejo na autobusovou zastávku. Cesta na letiště trvá 30 min. a pak jen čekáme na odbavení a odlet. Odlétáme bez komplikací v 16.20h načas. Do Prahy přilétáme ve 22.10h. Odbavení a vyzvednutí kufrů chvíli trvá, ale hlavně že jsme v pořádku docestovali.