EU-další podpora pro obnovitelné zdroje
Summit se shodl, že unie do roku 2020 závazně zvýší podíl obnovitelné
energie na celkové energetické spotřebě EU na 20 procent. Česká republika s tím
podle premiéra Mirka Topolánka nakonec souhlasila, protože záměr bere v úvahu
situaci v jednotlivých zemích, které budou mít vliv na výši svého závazku.
V rámci boje s globálním oteplováním se tedy v budoucnu výrazně zvýší
povinné množství energie vyráběné pomocí vodních či větrných elektráren.
Dnešní závazná dohoda je založena na strategii, kterou navrhlo Německo,
nynější předseda EU, bere ovšem ohled na specifické požadavky jednotlivých
zemí.
Topolánek řekl, že český souhlas s dohodou vyplývá z toho, že summit
"zohledňuje parametry" jednotlivých zemí a jejich výchozí situaci při
využívání obnovitelných zdrojů, stejně jako jejich současnou strukturu
energetického sektoru. Klíčové pak bylo podle premiéra ujištění předsedy Evropské komise Josého Barrosa,
že členské státy musí souhlasit s podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě
energie, který jim komise navrhne.
Česká republika tak nebude muset nezbytně dosáhnout požadovaných 20 procent,
protože její "deficit" může vyvážit jiný stát, kde bude podíl
obnovitelných zdrojů vyšší.
"Je to ambiciózní, ale realistický cíl, kterého můžeme dosáhnout,"
prohlásil na tiskové konferenci po summitu Barroso. "Myslím, že tento
summit byl velmi úspěšný," dodal. Spokojenost neskrývala ani německá
kancléřka Angela Merkelová.
Francouzský prezident Jacques Chirac hovořil o "jednom z velkých
okamžiků v evropských dějinách" a o "velmi silném signálu", který
Evropa vyslala světu v boji s globálním oteplováním.
Summit se už ve čtvrtek shodl, že EU do roku 2020 o pětinu sníží objem emisí
skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990. Státníci dokonce doporučili
snížení o 30 procent, ale jen zaváží-li se další světoví znečišťovatelé ke
"srovnatelným omezením". Německo chce z této iniciativy vycházet při
červnovém summitu skupiny G8, které letos také předsedá.
Podíl biopaliv na celkové spotřebě paliv v dopravě by měl dosáhnout deseti
procent. EU si také uložila, že stanoví požadavky na energetickou náročnost
osvětlení v domech, na úřadech a i v ulicích.
Za úspěch české delegace označil Topolánek závěr summitu, že je třeba
zahájit skutečnou diskusi o příležitostech a rizicích jaderné energie. S tím
nakonec souhlasilo i Rakousko, řekl a zdůraznil, že ČR bude usilovat, aby v
Praze vzniklo stálé fórum o jaderné energetice. Stejný záměr mají i Slováci a
Merkelová dnes zmínila toto fórum v souvislosti s Bratislavou. Topolánek
připomněl, že o vzniku a umístění fóra rozhodne Evropská komise.
Peter Westenthaler, předseda malé rakouské opoziční strany Svaz pro
budoucnost Rakouska (BZÖ), ve svém prohlášení kvůli zmínkám o jaderné energii
ostře kritizoval rakouského kancléře Alfreda Gusenbauera. Podle něj se šéf
rakouské vlády "sklonil před atomovou lobby", a proto je třeba se
obávat "renesance jaderné energie v Evropě". Studená sprcha prý čeká
i odpůrce jaderného reaktoru v Temelíně.
Český premiér byl spokojen i s tím, že summit podpořil "efektivní"
rozdělení výroby energie od její distribuce. V podstatě tak nechal na členských
zemích, jak se s věcí vypořádají a pod stůl tak spadl záměr komise a řady států
na vlastnické oddělení výroby a distribuce energií. ČR byla proti, zejména v
obavě z průniku ruských státních firem na český trh.
Státy podpořily záměr komise snížit administrativní zátěž na evropské
podniky plynoucí z direktiv EU o 25 procent do roku 2012.