A je to za námi. Pocasí letos nenechalo na pokoji jediný velký festival, s trochou nadsázky proto ani Summer Of Love nemohlo zústat ušetreno, nebylo by to fér. Ale to, jak hodne jsme si rozmary pocasí slízli, to rozhodne nikdo necekal. Znám opravdu už jen málo horších možností, než to jak bylo v pátek a v sobotu. 10 stupnu uprostred srpna? K tomu dva dny hustého slejváku. To je už opravdu jízda. Ale co, ustáli jsme to a nakonec ani v noci nebyla až taková zima, jak se cekalo, pršet nakonec prece jen prestalo a ráno to slunícko… Nemáte pocit, že si z nás tam nahore s pocasím udelali proste srandu? Asi za ty moje hloupý kecy o tom, jak rozháním mraky…. Už se stalo tradicí, že pred tím, než vydáme oficiální záverecnou zprávu, popíšu Summer Of Love a jeho prubeh nejdríve já. Tak pojdme na to.
Letos došlo k jedné zásadní zmene v porádající agenture, kde se zmenily podíly a jednatel, kterým se stal Tomáš Zilvar. A krome toho jsme pres ‘dobré rady’ všech kolem rozhodli, že nebudeme šetrit, ale naopak investovat a šli do toho celého s tím, že Summer Of Love posuneme o trídu dál. A vám všem díky, že jste nám to umožnili.
Udelat letošní rocník Summer Of Love bylo tím nejnárocnejším a nejtežším úkolem, pred který mne a celý produkcní tým osud postavil. Zatím nikdy ve svém živote jsem nezažil neco tak nárocného a vycerpávajícího. Kdo neco takového nezažil, myslím, že mi už ani nemuže rozumet. Na druhou stranu ale za to Bohu dekuji, že me pred tuto zkoušku postavil a že mi dovolil jí projít, tolik zkušeností a nových poznání jako tento rok se mi ješte nikdy nedostalo. Párty delám 20 let, ale tohle bylo i pro me poprvé. Je jen pár dní po festivalu, ješte jsem ani porádne nespal, jsem unavený jako kun, mozek mi funguje steží na pul plynu, ale presto naprosto jasne vnímám, že jsem se osobnostne a zkušenostmi posunul o celý rád, stejne jako festival samotný. Duležité ale opravdu bylo predevším to, že se Summer Of Love podarilo udelat, že všichni DJové a skupiny prijeli, že to nakonec byl opravdu mejdan. Bylo to nárocné, ale výsledek stojí za to. A to hlavne díky vám. V predprodejích bylo na 7000 lístku, na místo ješte dorazilo neuveritelných 1500 lidí, plus k tomu 2500 hostu a pracantu. To mne fakt prekvapilo, dodalo mi to hrozne moc síly a energie do budoucna. Je videt, že Summer Of Love opravdu milujete.
Když jsem dopoledne v sobotu dorazil na Závodište, vypadalo to hrozne. Voda a bláto úplne všude. Pod obemi hlavními pódii bylo treba 20 cm vody a stale pršelo. Pak se to ale v nás zlomil onen pocit zmaru a rozhodli jsme se udelat, co bude v našich silách, abychom SOL otevreli. Dokonce Tomáš sám vzal krumpác a šel prokopávat kanálky na odvod vody u hlavní stage. Zarídili jsme nákladáky a požárníky (dekuji jim touto cestou do Prelouce), sehnali asi 250 tun šterku, zapráhli všechny, kdo meli ruce a nohy a šli na to. Tomáš si vzal rízení, Pavel dostavení festivalu, já se vrhl na média. Reknu vám, že chci dostat Oscara za herecký výkon v hlavní roli. Ve chvíli, kdy jsme rozhodovali, že treba SOL vubec nebude, tak jsem chodil delat pravidelné živé vstupy do vysílání CT24. Chcalo jak svin, my byli úplne v prdeli a já tam stál pred kamerou, musel vyzarovat pohodu a osobnost. A do televize jsem musel ríkat, jak je všechno v pohode, jak to zvládneme a že za chvíli prestane pršet. Super herecký výkon.
Pak už bylo odpoledne, nejdríve to vypadalo tak, že neotevreme drív než v 17 nebo 18 hodin, protože to nedokážeme rychleji. A pustit lidi do areálu plného vody, bláta a špíny, to fakt ne. Nejsme pivní festival, kde ožralové naopak bláto milují. Nakonec se to stihlo drív a tak se otevíralo neco po 16 hodine, což mne samotného velmi prekvapilo. A nejen me, dokonce i bary a proto se první bary otevrely s takovým zpoždením. V té situaci ale bylo všechno jedno, hlavne že se festival otevrel a že alespon ty nejhorší bažiny byly vysypané a udelané. Navíc, pres všechny predpovedi stále pršelo, takže to bylo tak trochu tak, že požárníci odsáli vodu, odjeli k druhé kaluži a mezitím se ta první zase naplnila. Znáte ten príbeh o Sysifovi? Nejak tak…
Zacali hrát první DJové, festival se rozjel a my dva s Tomášem jsme si teprve v té chvíli uvedomili, že jsem to dokázali a že práve tohle bylo to, co nám vycházelo v kartách, ale predtím jsem nevedeli, co to muže být. To byla ta zkouška Osudu, kterou jsem museli ustát, aby festival dospel a mohl se porádne rozvinout. Je docela možné, že bežným návštevníkum je to jedno. Asi je takovéhle kecy nezajímají. Prišli si zakalit, tak at se poradatel stará. Dnešní hypermaketová genarace to tak proste má, jenže já, stejne jako skalní fanoušci SOL jsme mentálne jinde, proto to vlastne vubec píšu. Bylo to vážne težké festival vubec udelat a ten, kdo toto nechápe je mi lhostejný. Už Karel Capek ríkal, že v Cechách úspech poznáš podle množství neprátel. Tady musím ríct, že tolik zášti, zla a závisti jako pri delání letošního SOL jsem nikdy nezažil. Holt, Ceši. Jak jsem ríkal v rozhovoru na Poslouchej.net, bud emigrovat nebo se s tím poprat. Ale reknu, že po letošním SOL u me hodne moc lidí hodne kleslo. Jmenovat nebudu, kola Osudu melou sice pomalu, ale vždy spravedlive a i na ne dojde. To, co nám predvádeli nekterí partneri festivalu, lidi z médií, sponzori, to bylo neuveritelné a zásadne nám to ztežovalo pripravování festivalu v už tak extrémních podmínkách. A vy pak nadáváte nám za chyby jiných, protože jako organizátori neseme zodpovednost.
Hudbu, která letos na Summer Of Love hrála rešit nebudu. Byla skvelá. Tak jako ostatne vždy. Na všech pódiích, všude znela jen a jen vysoce kvalitní muzika všech možných elektronických stylu. A lidi si to maximálne užívali. Pro me byly vrcholy festivalu v setech DJ Markyho, M.A.N.D.Y., DJ Rush, Marco V ci Michaela Buriana, Moguaie, a samozrejme koncertech Stereo Mcs, Rex The Dog a Scan X. Dekuju, dekuju, dekuju za sebe i za vystupující.
UM DJ stage nastavilo nový standard, byl to fakt mazec a když pri setu Michaela Buriana jemne mrholilo, lasery vykouzlily miliardy svetelných kulicek v prostoru, což byl pro me neuveritelný zážitek. Nikdy jsem neco takového nevidel a moc za to tam nahore dekuju, bylo to nadpozemské.
Ostatne, letošní hudební produkce na Summer Of Love mi dala ješte jeden dárek. Tolik kvalitní a dobré muziky jsem jsi vždycky prál, od té chvíle, kdy jsem vubec s party zacal. Ale ten dárek je jiný… Jsme v Cechách a nekdy to bývá házení perel sviním. Fakt. Dobrá hudba u nás lidi zajímá jen malinko. Ten dárek totiž spocívá v otevrení ocí a naprosto jiné koncepci od príštího roku. Je nejvyšší cas tenhle krok udelat. Kvalitní nabídku hudby posílit o jedno až dve svetová TOP jména. Už se na tom pracuje.
Nebojte nezklamu nikoho z z vás, kterí SOL dlouhé roky podporujete. Bude to vždycky festival o kvalitní muzice. Bohužel ale musíme delat festival v zemi, kde vedou Kabát, Chinaski, fotbal, hokej, pivní kultura a hypermarkety.
Co myslíte, zmeníme to?
Bez vás to nedokážu. Co jsem se mel príležitost se s vámi bavit na SOL, vím moc dobre, že jste na mé strane. Ani nevím, jak vám podekovat. Ríct, že vás miluji je klišé. Ale je to tak. Nejsem ten typ promotéra, co se chce na vás napakovat a je mu všechno jedno. Pro všechny závistivce mám dobrou zprávu, nebojte, ani letos jsme nevydelali. Jsme produkcní tým lidí, kterí opravdu vážne berou svou práci jako životní poslání. Žijeme Summer Of Love, XMAGem, vším tím okolo. A to, že to tak máme je prostým vyjádrením našich životu. Rok Osudu. Pro vás, stejne jako pro nás. Cetl jsem chaty na ruzných serverech a nebudu se k tomu vyjadrovat. Další dukaz ceské ubohosti a zamindrákovanosti, jasný dukaz, že do Evropy máme opravdu ješte daleko. Nejvíc me pobavil názor kohosi, kdo by nejvíc chtel zrušit drum’n’bass pódium, protože podle nej je ta muzika ubohá a debilní. Fakt nevím, kdo je tu debil… Sice to byl komunista, ale rekl jednu dobrou vec. “Lidé, bdete!”. Jmenoval je Julius Fucík a rekl to krátce pred popravou. Dokážete si vubec predstavit, že by jste byli v jeho situaci? Že by vám usekli hlavu, že by tu byl fašismus nebo komunismus, nebo nejaký podobný svinstvo? To, že dnes máme hypermarkety a blahobyt neznamená, že zítra to bude taky. Kdo vyloucí, že neprijde další Hitler? Problém je v tom, že si to dnešní mladý lidi ani trochu neuvedomují a jasný dukaz, potvrzující tento fakt je ke slédnutí na chatech. Tolik lidské hlouposti, ubohosti a primitivismu težko najít…
Ano. Lidi, probudte se.
A ted SOLary….
Jestli mužete, prominte ten hloupý nápad se SOLary a vubec problémy s bary. Já ani Tomáš nejsme zrovna hostinští, takže na tyhle služby musíme najímat nekoho tretího. Oficiální omluva za to bude v záverecné tiskové zpráve, tady nabídnu alespon svuj osobní pohled.
Pruser jménem SOLary a vubec catering na SOL jde mimo me, delá to pro nás agentura, která evidetne selhala. Reknu snad jen jediné, žádné SOLary už nikdy nebudou. Nechteli jsme je s Tomášem už predtím, ale bylo nám garantováno, že vše bude zcela bez problému. Výsledek znáte. A abyste vedeli, byl jsem tím nasraný tak asi 1000x víc než vy, jenom jsem s tím nemel šanci nic udelat a k tomu to všichni házíte na me, byt za tohle opravdu vážne nemužu. Krome toho, že kohokoliv se me na to ptal, poslal jsem ho za Pavlem Žákem. Diky za pomoc s tímhle prušvihem, protože treba k tomu vracet SOLary 1 ke 1 pomohlo až to, jak jste se na Pavla Žáka vrhli a zdeptali ho. I on už uznal, že to byla velká a zásadní chyba, a že se nikdy už nebude opakovat.
A abyste vedeli, co si o tom opravdu myslím, vyhlašuji na Techno.cz velkou soutež o 10 vstupenek na SOL 2009. Podobne jako nedávno už jedna taková byla. Ale namísto nejlepších zážitku ze SOL tentokrát vyhrají ti, kdo budou mít 10 nejhorších zážitku se SOLary.
Tak zase za rok, snad s lepším pocasím a bez problému, typu ty blbé SOLary. Je neuveritelné, jak celý festival dokáže znicit ne extrémní pocasí, ne zrušení top star, ale obycejné a pitomé SOLary. Nebojte, už se to nestane. A jestli mi chcete pomoci, napište svuj názor na pavelzak@summeroflove.cz. Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Diky všem za letošní Summer Of Love!
Tady si úplne na záver dovolím trochu astrologie a numerologie, protože bez toho bych nebyl schopen bežným lidem vlastne vubec nic vysvetlit, jaké to pro me opravdu bylo. Berte me klidne za blázna, pokud tomu neveríte.
Letošní rok je rokem Osudu, v klasické post-egyptskorímské civilizaci. Soucet císel 2008 dává 10, k tomu jsou tam dve nuly, znamenající selhání komunikace. A Osud je numero, které jasne praví, že jen ten, kdo je plne pripraven, kdo dobre delal a kdo si za svým stojí, ten obstojí. Kdo pripraven nebyl, delal špatne, toho kolo osudu semele. Rok ve znamení Osudu proste hodne zmení, naposledy by v roce 1999 a když si vezmete, co všechno se tehdy zmenilo… Zároven je to rok, který po každém vyžaduje hodne moc, v tomto roce se rozhodovalo predevším o budoucnosti. O tom, kdo od Osudu dostane oprávnení jít dál, koho tenhle rok posune a koho kolo Osudu otocí jinam nebo rovnou semele a rozdrtí. A pak je tu mesíc, Luna. Už asi dva roky studuji takzvaný lunacní cyklus, což je velice nárocná záležitost. Byt v dnešní hypermaketové a technologické dobe lidi na Lunu obvykle kašlou a nezajímá je to, je to práve Luna která maximálne ovlivnuje naše životy a predevším mozky. Ješte aby ne, když Luna zvedá hladinu morí o celé metry… V pátek 1.8.2008 byl krátce pred jedenáctou dopoledne nejprve Nov, asi 50 minut po nem pak cástecné zatmení Slunce. Už tohle astrologicky znamenalo velmi silnou energii. V sobotu 16.8.2008 byl naopak Úplnek, ve 22.56. A krátce po pulnoci bylo 80% zatmení Luny. A to už byla skutecne silná magická kombinace.
Nemužu tu tedy nenapsat to, co se mi stalo ten sobotní den. Bylo to totiž skutecne velmi magické… Zacalo to vlastne už v pondelí v Roxy. To vedro na warm upu mi pripomelo zlatou éru LKlubu. Pak jsem na posledním warm upu v pátek stál v L-Klubu pred vchodem, sledoval jak lije a mluvil s Tomášem Zilvarem. Bylo to neco jako déja vú. Úplne stejnou situaci jsem totiž už jednou zažil, když jsme v roce 2000 delali SOL na Mácháci. Mimo jiné, byla to od toho roku 2000 první party, kterou jsem v L-Klubu delal sám na sebe. V sobotu jsem nekdy po 11 dopoledne prijel na Závodište a když jsem videl, v jakém je to tam stavu, zdesil jsem se. Všichni tri šéfové festivalu, tedy krome me ješte Tomáš Zilvar a Pavel Žák jsem si šli sednout do kanclu a jednali jsme o tom, zda to vubec dokážeme, zda se vubec festival podarí otevrít a spustit, nebo zda to radeji zrušíme. V nejvypjatejší chvíli jsem Pavla s Tomášem nechal v kanclu a šel jsem ven, chodil jsem vzadu za kancelárí po dráze a snažil se zkoncentrovat. Modlil jsem se, pokusil se v tom stavu meditovat, abych se obrátil dovnitr sebe a dokázal ustát nárocnost té chvíle se ctí. Jsem totiž nekdy hrozne impulzivní a strašne rychle se pak vytocím a potom neznám mezí, rvu jak tur, urážím všechny kolem a vubec, jsem v takové chvíli neco jako idiot. A protože se znám, videl jsem, že práve tohle nastupuje, tak se to dá ríct taky tak, že jsem se šel rozdýchat. A jak jsem tam tam chodil, našel jsem v tráve pohozenou korunu. Starou ceskou korunu z roku 1969, tedy z roku, kdy jsem byl stvoren. Znamení Osudu v roce Osudu? U me to zmenilo úplne všechno. Vrátil jsem se do kanceláre a rekl jedno jediný. “Kluci, to dáme. Pojdme ale ted makat, rešit budeme potom.”
Ted dokoncím magickou rovinu. Když hrál Vladimir 518, vzpomel jsem si, že je Uplnek a podíval se na oblohu. Asi na 5 minut byla Luna videt, uprostred dešte a mraku. A když pak nastalo zatmení Luny. To už hráli Stereo MCs, obloha se otevrela a bylo to videt. Chtel jsem jít za Robem Birchem na pódium a ríct mu to, protože on to nemohl videt. Jeho to totiž taky zajímá. Bylo to kouzelné, prímo magické. Luna v Úplnku v zatmení byla videt snad 30 minut. A videt to zacalo být, když Stereo MCs zahráli Creation… Kouzlo?
Oficiální zhodnocení pripravíme na pondelí.
Ted si jdeme alespon trochu odpocinout.
Aleš Bleha
|