Andělská
Ve svých snech vídávám dívku…anděla,
kde srdce měla by, tam samou láskou hoří,
líbezně krásná je…však duše bez těla.
Já ptám se neustále, co chtěla by a co nechtěla…
Mlčí však…postupně všechny mé jistoty, jak hrady z písku, boří…
Nevím, co bude se mnou dál,
nemám ji a nevím, zda ji někdo chrání,
bez váhání bych život za ni dal.
Připadá mi, jak bych ji kdysi miloval,
nyní však pozemské mi tělo v lásce brání…