Turnaje v MK 2012 Lhota+Kozárov
Na přelomu července a srpna jsme se zúčastnili dvou turnajů v malé kopané. Ohledně účasti hráčů to jaksi nevyšlo podle představ, když jsme ve Lhotě hráli s jedním na střídání a v Kozárově dokonce bez. Přesto se nám herně docela dařilo a s předvedenou hrou jsme v obou případech mohli být docela spokojeni. Chyběl už jen nějaký ten gól navíc, což se bohužel na výsledcích podepsalo. Taky jsme dostali víc laciných gólů než bylo zdrávo. Ale co, tak to prostě někdy bývá. Třeba v Kozárově mi to připomnělo naši první účast na turnaji v Sebranicích, kdy jsme se štěstím dostali do semifinále, abychom ten turnaj pak vyhráli, tady nám podobný kousek k postupu chyběl, a tedy možná i k vítězství?:-)
Turnaj ve Lhotě u Lysic - Lhota Cup 2012
Hálo se v sobotu 28.7., na umělce, počet hráčů 4+1, na 2x10 min.
Domluvenou účast den před akcií odřekl jeden hráč, který mohl být klíčový, ať to byl kdo to byl. No a velký vliv na náš celkový výsledek mělo i jedno nedopatření, když jedouc tak akorát na začátek zápasu, jsme se museli vracet mladejm klukům pro boty na umělku. Jak člověk nemyslí na všechno, tak to pak musí odběhat. Po přeložení našeho prvního zápasu, jsme pak díky pro nás ne šťastnému vylosování hráli hned dva zápasy po sobě...
Takže k samotnému průběhu turnaje: naše sestava : Radek Poslušný – Michal Tomandl, Roman Hrstka, Jiří Křepela, Pavel Doležel a Adam Chloupek.
První zápas byl o prvním gólu, který dal Pavlík ještě v první půlce a jelikož Sebranice ani potom nehráli dobře, bylo jen otázkou kdy se nám podaří přidat druhý gól. To se nám chvilku před koncem zápasu porařilo, když autové vhazování zblízka usměrnil do brány Adam, v klidu jsme tak vyhráli 2:0. Následoval ovšem hned další zápas proti domácímu výběru „ženatých“ (oficiální označení). A začali jsme ještě líp. První gól vstřelil Pavel a druhý se podařil mně, když sem mířil vlevo a trefil pravou šibeniciJ. Pak jsem ještě trefil tyčku a začali jsme si asi moc věřit. Pochopitelně jsme těsně před půlkou dostali zbytečný gól z přečíslení. Druhá půlka se hrála prakticky na jednu bránu, a to ne že bychom takticky bránili. Prostě jsme už nemohli. Když přišel jeden lehce ztracený balón vepředu, zapomenutý hráč vzadu, bylo vyrovnáno - 2:2. Nějakou minutu před koncem nás pak dorazil „Navrc“, když dostal prostor ke střele z dálky a tentokrát trefil bránu. A nebyla to žádná náhoda, neboť jestli si dobře pamatuju, dal za ten turnaj 11 branek! Alespoň ostatní výsledky nám celkem přály, takže v posledním zápase proti Lysicím, jsme si k udržení postupového druhého místa mohli dovolit i o jeden gól prohrát. Ale hráli jsme opět aktivně, šance byly na obou stranách. V první půlce se trefil opět Pavel a mohli jsme být úplně v klidu. Ve druhé sice soupeř vyrovnal, ale další gólovku měl až v samém závěru, a stejně ji Rádě vyrazil. Už předtím jsem se na druhé straně já dostal do několika gólových šancí, ale byla to jedna velká marnost. Tentokrát nám nevyužité šance ještě nechyběly.
V semifinále nás ovšem čekal horký favorit – domácí celek „svobodných“. Nehrálo se v nijak zvláštním tempu, oni neměli nikoho na střídání, tak trpělivě čekali na naše chyby. Bohužel bezbrankový stav jsme neudrželi ani do poločasu. Potom byla hra ještě opatrnější, oni jen zkušeně bránili a vyčkávali na další šance k brejkům. My jsme se snažili jim je prozatím nedávat. V závěru jsme přeci jen začali víc napadat na jejich půlce a přineslo nám to šanci, na kterou jsme v ten okamžik čekali. Soupeřův brankář špatně rozehrál a Michal mířil na polovinu prázdné brány. Bohužel netrefil. V poslední minutě jsme pak dostali druhý gól. O třetí místo jsme hráli proti třetímu domácímu celku FC Lhota. Tentokrát jsme lepší nebyli, ale dvakrát jsme přesto vedli. První gól si dali vlastní po tečované přihrávce před bránu a ve druhé půlce jsme se ještě jednou ujali vedení díky čtvrtému turnajovému zásahu Páji. Oni vyrovnali dvě tři minuty před koncem, opět tvrdou střelou z dálky. Rozhodovaly tedy penalty. A ty začaly opět dobře. V první nebo druhé sérii oni trefili jen břevno, za nás dali Pája a Michal, takže jsme vedli 2:1. Bohužel ve třetí sérii netrefil bránu Adam. Já i Roman jsme dali, ale stejně se dařilo všem soupeřovým hráčům, takže po pěti kopech to bylo 4:4. V tu chvíli jsem byl přesvědčenej, že kdyby šel chytat Michal, tak by něco chytil a vyhráli bysme, ale on to viděl asi jinak. V další sérii oni dali a Roman podruhý už ne, když minul. A byli jsme až čtvrtí.
Turnaj v Kozárově - Babylon Cup 2012
Hálo se v sobotu 4.8., na trávě, počet hráčů 5+1, na 2x15 min.
Účast přišla z ničeho nic, v pátek, den před turnajem. A to se už moc vymyslet nedá. No, na druhé straně když už někdo přislíbí, tak se dá počítat, že druhej den fakt pojede. Ovšem jak se ukázalo, dnes je už všechno možný. Stalo se to nečekané – jeden slíbil a druhej den se omluvil. Nebyl sice ze Zbraslavce, ale i u těch je účast kapitola sama pro sebe, nic nového pod sluncem. Takže jsme jeli vstříc zcela nezatěžkáni jakýmkoli očekáváním.
Naše sestava : Zdeněk Křepela – Tomáš Tenora, Tomáš Trávníček, Jiří Křepela, Petr Krása a David Michele, takže jsme hráli bez střídání, až v posledním zápase s námi hrál ještě nějaký Vlasta..
Začínali jsme třetím zápasem v pořadí turnaje asi v jedenáct hodin. V první skupině nám byl soupeřem Bedřichov. Soupeř se předváděnou hrou nezdál nijak nebezpečně, alespoň v první půlce určitě. Vyhráli jsme ji 1:0, ale měli jsme aspoň tři další gólovou. Uspěl pouze mnou tečovaný aut k zadní tyčce. Jak to bývá, tak nám neproměněné šance chyběly. Bylo to o to horší že jsme dostali dvě úplně zbytečný až hloupý branky. První když se Zdenek nechal prostřelit téměř z nulových úhlu. Druhý byl po dorážce zblízka, po přihrávce která prošla před celý brankoviště, kde prostě měl někdo bránit, navíc ta střela mířila vedle a do brány si ji srazil Zdenek. Hm. Třetí gól už byl !normální“, když aut uklidil do brány nabíhající hráč ze středu brankoviště nekompromisní hlavičkou. V závěru jsme ještě dokázali výsledek zkorigovat, když jsme se dostali dva před jejich brankáře a Petr dával do prázdné. Mohl to být velmi důležitý gól, v té chvíli teda byl, protože nám stačilo k postupu do semifinále ve druhém zápase o gól vyhrát (první zápas vyhráli Brňáci nad Bedřichovem 1:0). S tím jsme také proti Šenku Brno nastoupili. Celý zápas jsme útočili co to šlo a oni celou tu dobu jen bránili. Bylo to tak i proto, že jsme po celý zápas nebyli schopni ten potřebný gól vstřelit. V první půlce jsme měli několik dobrých šancí, ale mířili jsme většinou vedle. No a ve druhé půlce přišla i ta jedna gólová šance. Prakticky ve stejné situaci jako v našem prvním špíle, jsme šli dva sami na brankáře. Ale tentokrát jsem Peťovi poslal přihrávku o metr vedle, takže to tentokrát do prázné dát nemohl! No a v závěrečných asi dvou minutách jsme dostali dvě branky, čímž bylo postupovým nadějím definitivní konec. Zahráli jsme si ještě o páté místo proti Dlouhé Lhotě. Tentokrát se nám nepovedl začátek, když jsme inkasovali po střele z dálky a pak po dvou chybách při obsazování hráčů. V polovině poločasu to bylo 0:3. Pak dal sice Tomáš krásný gól, když rychlou polovysokou přihrávku ze strany usměrnil placírou přesně k tyči. Měli jsme opět několik šancí, ale už nebylo tolik sil k lepšímu zakončení. Navíc v poslední akci poločasu jsme inkasovali počtvrté. Což byl prakticky rozhodující moment zápasu. Ve druhé půlce David ještě krásnou střelou z dálky po zemi přesně k protější tyči snížil, ale na vyrovnání už jsme fakt neměli. V závěru ještě soupeř přidal pátý gól, který už šel na vrub rozhodnutému stavu. Skončili jsme teda poslední, ale předvedená hra byla o poznání lepší než třeba na turnaji u nás. Nedokázali jsme využít svoje šance a dostávali příliš laciných gólů, jinak to nemělo chybuJ. Turnaj vyhrál domácí Kozárov, když ve finále udolal houževnaté Brňáky, myslím 2:1. Vítězný gól vstřelili asi pět minut před koncem. Třetí místo obsadil Štěchov, čtvrté Bedřichov.
