Pálava 4.5. - 8.5.2012
FOTKY
Květen je již tradičně časem psích akcí. Proto jsme i letos vyrazili na Pálavský sraz. Bohužel se každým rokem schází čím dál méně účastníků a letos tomu nebylo jinak. Celkový počet dosáhl "pouhých" 13 lidí a 9 psů, kteří průběžně přijížděli a odjížděli. Přesto vznikla skvělá výletová parta a celý prodloužený víkend jsme si v její společnosti náramně užili! Naše smečka 3+2 vyrazila v pátek večer po D1 směr Pálava. Přes všechny překážky v podobě bouračky v přímém přenosu a dálničním kempingu, jsme do ATC Merkur úspěšně dorazili. V autě jsme ocenili Šárčinu příjemnou společnost. Šárka s námi cestovala až do Brna, a tak bylo stále o čem povídat. Tímto přejeme koťátku Flavii brzké uzdravení a hodně štěstí do nového života!
V kempu u chatky na nás čekala Lucka s Martinem a Dannym. Připravili nám naprosto luxusní přivítání s pivečkem. Ostatní účastníci ve složení Pavel s Ditou a Ulli, Vanda s Bree, Jaruška s Aronkem, Petr s Danou a Hakkim, Jirka s Hankou a Charlim, již zahřívali své postýlky a chystali síly na další den.
Devátá ranní znamenala odjezd do Lednicko-Valtického areálu. Hned v úvodu prohlídky jsme se pokochali Rybničním zámečkem, který nechal postavit Jan I. Josef z Liechtenštejna, roku 1814 - 1816. Zajímavostí je, že v půdních prostorách zámečku již několik desetiletí přebývá početná kolonie chráněného netopýra brvitého. V létě roku 2008 byl odhadnut aktuální počet na 600 jedinců. Cestou k dalšímu bodu našeho výletu se naskytla spousta možností k vyplavení psích účastníků v Hlohovickém rybníku, čímž chlupáči nabrali nové síly. My jsme se s chutí občerstvili u Hraničního zámku zmrzlinou a pivem, jelikož v současné době je v zámku hotel a restaurace. O kousek dál se od naší skupiny odtrhla Vanda s Bree a Petr s Danou a Hakkim. Zbytek pokračoval k Letohrádku Rendezvous, kapli Sv. Huberta, Ladenské aleji a chrámu Tří Grácií. U Grácií všichni psíci padli za vlast a i my jsme byli rádi za chvilku odpočinku. Tři Grácie byly v řecké mytologii dcery nejvyššího boha Dia a Ókeanovny Eurynomé. Aglaia byla nejmladší, nazývána „Skvělá“ nebo „zářící krásou“. Eufrosyné – „Dobromyslná“ nebo „Blaženost“. Thaleia – „Kvetoucí“, byla bohyní hostin a slavností. V nohách jsme měli 16 km a proto jsme se rozhodli, zakončit celý výlet v hospůdce Zámeček. Tato hospůdka se nám stala společníkem po celou dobu našeho pobytu a můžeme jí vřele doporučit! Pokud si dáte vepřové koleno, tak s pytlíkem odchází jen Looser. Mezitím do kempu dorazila další účastnice, Nikola s Pollynkou. Bohužel se vystřídala s Jirkou, Hankou a Charlikem, kteří večer Pálavu opustili.
Neděle byla ve znamení návštěvy rakouských sousedů. Autem jsme dojeli pod zříceninu hradu Falkenstein a díky Nikolčiným eurům, jsme se dostali i do útrob zříceniny. Falkenstein byl se svým hradem (dnešní zříceninou) vlastnictvím Babenberků, od roku 1571 je v soukromém vlastnictví George Thurn-Vrintse. Naproti zřícenině se zdvihá Šibeniční hora s nadmořskou výškou 425 m. Kousek od Šibeniční hory se pro návrat do vlasti české rozhodla Vanda s Bree a Petr s Danou a Hakkim. Zbytek pokračoval ke Sklepní ulici, kde se na podzim koná vinobraní. Dále na Panoramaweg, odkud byl nádherný výhled na část Dolního Rakouska. Před posledním kopcem komusi docházela síla, chuť a všechno ostatní, až jsem na vrcholu padla do trávy. Bohužel se zrovna v místě našeho odpočinku hemžilo velké množství much. Člověk si chvilkami připadal jak mršina a proto jsme vyrazili vstříc dalším dobrodružstvím. Na téhle trase vznikla nezapomenutelná hláška Lucky k Martinovi:“Je to dobrý, už je venku!" ( rozuměj vyproštěný popruh batohu z lavičky ) Zakončení celého dne bylo opět v hospůdce Zámeček s nachozenými 9 km.
Třetí den nás opustila Lucka s Martinem a Dannym. Chápeme, že dovolená na maltě, je prostě důležitější. (betonovali plot) Náš výletový los, padl na město Valtice. Jako první jsme zamířili ke Kolonádě (Reistně). Reistna je vyhlídkový objekt stojící na vrchu Homole cca 1,5 km nad městem, postaven v letech 1817–1823 stavitelem J. Popellackem podle vzoru Schönbrunnské kolonády. Tady jsme se stali obětí bandy dětí, která se chtěla za každou cenu vyfotit s takovým množstvím psů. Maminky měly plné ruce práce, aby stihly vyfotit všechny ratolesti a my zase museli krotit děti v povelech a nárocích na naše "ratolesti". Jeden nerudný tatínek pravil mamince, aby synátora raději vyfotila s památkou, načež se mu dostalo odpovědi, že nechce a ať neprudí. Od kolonády jsme pokračovali k obřímu sudu na území nikoho a zpět k zámku po viniční stezce. Zhruba v polovině stezky se odpojila Vanda s Bree, zbytek pokračoval k Peklu a zámku Valtice. Zámek je původně gotický hrad z 13. století, poté byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Zámek je jednou z nejvýznamnějších světských barokních staveb na Moravě. Zámecký park byl založen v roce 1727 a budován po dle návrhů D. Girarda o rozloze 14,6 ha, roste v něm 22 druhů jehličnanů a 63 druhů listnáčů. Na náměstí jsme zakoupili bohatství tohoto kraje - víno. Když prodavačka odhalila dvě bezrad né duše, přispěchala s radou. Po běžných dotazech zda červené či bílé, padla otázka kam to povezeme. Na naší odpověď, že do Prahy, reagovala slovem "AHA" s despektem, který čeká občas na každého pražáka mimo Prahu. Také zde vznikla hláška: "Vy jste měli ty gňočky?" ( zkrátka italská výslovnost jedna báseň! ) Poslední zastávka tohoto dne byla u Mlýnského rybníka. V něm jsme svlažili psí kožichy a vydali se k Apollónově chrámu. Chrám je vystavěn v empírovém stylu, který je příznačný i pro některé další stavby v Lednicko-Valtickém areálu. Cestou zpět k autům se Ullinka naložila do vodní lázně, další část smečky horlivě nosila klacíky z v ody a zbytek si dopřával pískový zábal. V nohách 8 km a opět oblíbená hospůdka.
Poslední den jsme se vydali do Mikulova. Cesta na Sv. Kopeček je nenáročná a protínají jí krásné výhledy. Je to jeden z kopců Pavlovských vrchů o výšce 363 m.n.m.. V roce 1946 byl vyhlášen jako přírodní rezervace o rozloze 37,2 ha. Další bod byl barokní zámek Mikulov. K zámeckému komplexu patří i nedaleká předsunutá obranná věž zvaná Kozí hrádek, kam se posléze vydali Pavel s Járou. Ženská část party držela čestnou stráž v cukrárně pod hrádkem. Kluci si po výstupu „na hranici lidských sil“ taktéž dali kávu a Gilato. Opět nezapomenutelně zasloužené! V nohách 4km a kluci ještě o 2km víc.
Čas se pomalu nachýlil a my se po nádherně strávených dnech, vydali po Hopsa-straße k domovu.
Všem účastníkům prodlouženého víkendu děkujeme za nezapomenutelné zážitky a za rok na idixep!
Účastníci
Ája a Jára + Molly a Glorie
Pavel a Dita + Ulli
Lucka a Martin + Danny
Nikola + Polly
Vanda + Bree
Jirka a Hanka + Charlie
Jarka + Aron
Patr a Dana + Hakki