Deník Anny Frankové (Anne Frank)
- Námět: Melissa Müllerová (kniha Anne Frank: A Biography and original research and interviews). Scénář: Kirk Ellis. Režie: Robert Dornhelm. Kamera: Elemér Ragályi. Střih: Christopher Rouse. Výprava: Ondřej Nekvasil, Marie Rašková. Kostýmy: Barbara Laneová. Hudba: Graeme Revell. Hrají: Hannah Taylor-Gordonová (Anna Franková), Ben Kingsley (Otto Frank), Brenda Blethynová (Augusta Van Pelsová), Tatjana Blacherová (Edith Franková), Joachim Król (Herman Van Pels), Jessica Manleyová (Margot Franková), Nick Audsley (Peter Van Pels), Jan Niklas (Fritz Pfeffer), Lili Taylorová (Miep Giesová) a další. Barevný a černobílý, 180 minut (americká verze 120 minut). Stereo. USA 2001. Uvedeno na festivalu Devět bran v Praze 1. července 2002.
Americký televizní film o osudech rodiny židovské dívky Anny Frankové zabírá časové období od doby těsně před druhou světovou válkou až po návrat Otty Franka, který přežil do konce války a stal se uspořadatelem a vydavatelem deníkových zápisků své dcery, známých jako Deník Anny Frankové. Film popisuje Annu jako obyčejné děvče, které má své běžné radosti a starosti, do kterých válka zásadně zasáhne. Filmaři se pokusili vytvořit univerzální snímek, všeobecně srozumitelný, který by vysvětloval i dobové souvislosti a byl zároveň hluboce lidským příběhem. Film byl z větší části natáčen v Praze, poradkyněmi byly Miep Giesová, Jacque van Maarsen Sandersová a Hannah Glosarová, které Annu osobně dobře znaly.
Rodina Anny Frankové a rodina Van Pelsových neodjedou s transporty do koncentračních táborů a v roce 1942 získají úkryt prostřednictvím Giesových v jednom domě v okupovaném Amsterodamu. Počíná dvouleté období skrývání, prakticky neustálého pobytu v omezeném prostoru, kdy vztahy mezi lidmi procházejí zkouškou (potíže s adaptací má zejména paní Van Pelsová). Úlevou jsou vzpomínky na časy před válkou. Třináctiletá Anna je v období, kdy přestává být dítětem a stává se mladou dívkou, tento způsob života je pro ni o to těžší. Druhem v osamění se jí stává syn Van Pelesových. Představy o vnějším světě poskytují jen noviny, poslech rozhlasu (zazní autentické projevy Hitlera a Churchilla) a otcovy značky v mapě označující postup front.
Snímek byl natáčen pro televizní uvedení (nikoliv pro promítání v kinech) a vznikl za pomoci digitální televizní techniky. Tato technologie umožnila i bohatší vizuální stylizaci příběhu, například přechody mezi černobílým a barevným obrazem. Širokým dějovým záběrem je Dornhelmova verze podrobnější než známý americký snímek G. Stevense z roku 1959. I přes poměrně zdařilé vystižení osudů lidí v těchto filmech zůstává otázkou, zda je vůbec možné běžnými uměleckými metodami beze zbytku vystihnou utrpení Židů zavražděných v období před druhou světovou válkou a během ní.
Náhledy fotografií ze složky Anne Frank