Co ta holka chce
Co ta holka chce
Na plátna kin se vrací Popelka a je mladší než obvykle aneb jak chudá dívka ke štěstí přišla, nyní v nejnovější teenagerské verzi s Amandou Bynes a vynikajicim Colinem Firthem v hlavních rolích. Chcete vědět víc? Stačí kliknout...
Plesk... au... plesk... au.
Toho si nevšímejte, pouze jsem dostal dvě facky na každou tvář od pána, který se občas v mé hlavě usadí, ačkoliv by tam neměl co dělat a jehož jméno zní Předsudek. Takže hned na začátek, abych si jej udobřil, zmíním, že Co ta holka chce pro mě bylo docela příjemně strávených devadesát minut, párkrát jsem se zasmál, občas zastyděl, ale na slečnu Nudu jsem nenarazil.
Každý máme tatínka, tedy alespoň na úplném počátku lidské existence by měl nějaký tatínek být a pokud vám to připadá divné, je vhodné se nad sebou zamyslet a poptat se, jak to s tím čápem opravdu bylo. Hlavní hrdinkou filmu je Daphne Reynoldsová, vyrůstá v chudé americké čtvrti se svou matkou a tatínka sice má, ale ten o její existenci nemá ani tušení a někde ve vzdálené Velké Británii kandiduje do Parlamentu. Jenže Daphne se rozhodne, že se za ním vydá... Roztáčí se tak celý kolotoč událostí, založený na konfrontaci dvou různých přístupů k životu, které zkrátka nejdou dohromady a když už otec s dcerou překonají vzájemné první problémy, nastává otázka, kdo se přizpůsobí... Otec dceři nebo dcera otci?
Holka z chudinské čtvrti se dostane mezi nejvyšší britskou smetánku a působí tam poprask? To už to bylo, řeknete si, a nedopadlo to většinou nijak zázračně. A já odpovídám, že Co ta holka chce sice není žádné nějaké veledílo, ale v úzkých mantinelech svého žánru (komedie, založená na konfrontaci kultur) obstává ještě docela slušně, i když vtipů mohlo být víc, hrdinka je jen roztomilá a „záporáci“ mají málo prostoru...
Film si viditelně utahuje z Popelky a na několika místech se k tomu rád vesele přiznává a i ve scénách, kde jsem se obával skluzu do hlubin společenských trapasů, působí vtipně a nemusíte si studem zakrývat oči. Daphne všemi úskalími propluje bez větší újmy na vlastní cti a kamkoliv přijde, způsobí radikální změny v životech jiných lidí, zejména pak v případě vlastního otce, v němž vyvolá vzpomínky na doby, kdy se ještě uměl „bavit a žít“.
Jako v každé „popelkovské variaci“, ani tady nepřijdete o bezskrupulózní nevlastní matku s její připitomělou dcerkou s IQ děravé zahradní hadice po výplachu mozku, u které by označení „rozmazlená blbka“ mohlo působit jako pokus o nemístný kompliment. Jejich plán, jak otce Daphne dostat do chomoutu a na jeho očekávaném místě v Parlamentu si založit skvělé vyhlídky, je narušen Daphne, která začne jejich pracně vybudované intriky bořit nechtěně cihličku po cihličce. A samozřejmě... všechno dobře dopadne.
Jenže celé by to jen stěží fungovalo, kdyby nebylo geniálního Colina Firtha v druhé hlavní roli, který okolo sebe hází charisma na všechny strany a zastiňuje suverénně všechny, kdo by si mohli dělat zálusk na něco víc než mu přihrávat. Podobně jako v Deníku Bridget Jonesové se z britského suchara ze vyšších vrstev vyklube sympatický týpek, který provede zničehonic bláznivinu, kterou byste čekali od kohokoli jiného (jen ne od něj) a vy mu to spolknete i s navijákem. Nedovedu si ten film představit bez Colina Firtha, který jej táhne od začátku až do konce a dělá z něj mnohem lepší kousek, než jakým by byl.
Nečekejte ode mě žádná doporučení ve stylu, ať neváháte a letíte do kina, protože tento film bude jednou uctíván jako mladší bráška Občana Kanea. Co ta holka chce má velmi jednoduchý příběh, který nemůže skončit špatné (i když by to byl rozhodně překvapivý, odvážný a obdivuhodný krok), jenž nepřevyšují žádné brilantně napsané dialogy (ale pár lepších tam je) a klišé si v něm dala mohutný sraz. Přes všechno výše řečené ale neobsahuje samé stokrát provařené scény (jen pár), intelektuálně vás neurazí (po všech těch Prcičkách a spol. jde spíš o pohlazení na duši) a většina hereckých partů je dost slušně odehraná, nehledě na výborného Jonathana Pryce v menší roli intrikána v pozadí.
A pokud jde o Colina Firtha... no... je mi záhadou, proč se tak talentovaný herec ukazuje v kinech měrou skromnou a nedostatečnou. A když už... proč kvůli němu člověk pak musí chodit na teenagerskou variaci Popelky? Svět je podivný.