Další den jsme navštívili Gran Piedra (velký kámen) v pohoří Sierry Maestry. Jedná se o kámen jehož složení neodpovídá složení podkladu a proto je záhadou, jak se tam dostal. Mnoho vědců se tuto záhadu pokoušelo objasnit, avšak neúspěšně. Nejvyšší vrchol Sierry měří něco kolem 2km a je zajímavá, že moře u tohoto pohoří má hloubku také 2km, tedy výškový rozdíl 4km. Zhruba v polovině cesty na Velký kámen je odpočívadlo, kde se dají zakoupit suvenýry. Ještě loni tam byla škola pro děti z tamních chatrčí, kde byli pouze tři studenti a proto byla zrušena, dnes je zní skladiště pro novodobé podnikatele. Autobus nás vyvezl až k restauraci a od ní jsme museli vyšlápnout něco kolem 400 schodů, ale námaha stála zato jelikož výhled byl opravdu překrásný. Cestou na horu je mnoho stánků se suvenýry v jednom z nich jsem si zakoupil nádhernou mušličku. Z velkého kamene bylo vidět až téměř na Guantánamo. Kolem nás kroužili supy a hledali svoji oběť jsou to takoví přírodní čističi.

  Cestou do hotelu jsme navštívili park prehistorika. Jedná se o železobetonové konstrukce dinosaurů a úkolem je podpora turistického ruchu. Turistický ruch tvoří asi polovinu HDP Kuby. Je zajímavé, že se zde točil film Jurský park. Poté jsme se ještě vykoupali na pláži Siboney v karibské oblasti a musím říci, že moře bylo opravdu teplé kolem 25°C.

  Následující den jsme opustili Santiago a vydali se do města Bayama. Cestou jsme se zastavili ve městě El Cobre poutního místa Kubánců. Je zde posvátná bazilika panny Marie milosrdné, kde je umístěna černá madona. Dnes bazilika prochází rekonstrukcí. Toto místo navštívil i papež Jan Pavel II., který se zde setkal s Fidelem. Na počest příjezdu papeže Fidel prohlásil, že se Vánoce budou slavit 24.12., protože když Fidel vyhrál revoluci, tak pár let na to ustanovil datum oslav Vánoc na 24.7. tedy na červenec. V EL Cobre jsme ještě navštívili opuštěný povrchový důl na měď tzv. monumento al Cimarrón (monument otroka). Tento důl je obklopen nádhernými jezery s průzračnou vodou, která má barvu modré skalice. Předpokládá se, že vzhledem k vysoké ceně mědi dojde k obnovení těžby za pomoci čínských firem.

  Cestou z El Cobre do Bayama jsme se zastavili na odpočívadle, kde byl altán s tamním ovocem tvořeným mandarinkami zavěšenými na provázku, malými banány a kokosy. Město Bayamo je historické a probíhají v něm poměrně rozsáhle rekonstrukce. Kubánci při opravách vždy vysídlí celou ulici a tu pak renovují jako celek ve starobylém španělském koloniálním stylu. Srdcem Bayama je park Cespedes s nádhernou mramorovou dlažbou. V jednom místním krámku si můžete koupit pravé kubánské doutníky za peso nacionale v přepočtu 1 doutník za 1 Kč. U náměstí je i zajímavá zmrzlinárna, kde měli pouze jeden druh zmrzliny (kokosovou). Když vcházíte do tohoto podniku, tak si nejdříve na vrátnici zaplatíte požadovaný počet kopečků, dostanete lísteček se kterým si sednete ke stolu. Po chvíli čekání přijde obsluha, která si vezme lísteček a přinese požadovaný počet kopečků se sklenicí pitné vody zdarma. V tomto městě vznikla slova kubánské státní hymny. Bylo to během první války za nezávislost roku 1868, kde Perucho Figueredo za jásotu lidu z vítězství vytáhl z kapsy tužku, papír a přímo v sedle svého koně napsal text, který rozdal shromážděným spoluobčanům. Slova jsou zlatým písmem vryta do žulových bloků na náměstí. Autorem státní vlajky ve tvaru rudého trojúhelníku s jedinou hvězdou, byl v roce 1849 bayamský rodák Narciso López. V tomto městě jsme strávili pouze jedenu noc a hned ráno po snídani jsme vyjeli do města Camaguey.

 Pokračování příště...