Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů - „reforma veřejných financí“ - přijatý v roce 2007 Parlamentem České republiky hlasy pravicové koalice  a dvou přeběhlíků z ČSSD, vstoupil v platnost 1. ledna 2008. Značně ovlivnil život všech obyvatel České republiky. Hlavní záminkou koalice pro přijetí tohoto zákona byla údajná snaha o ozdravení veřejných financí a snížení jejich deficitu. Cílem tohoto materiálu je rekapitulovat zásadní změny v sociální a daňové oblasti po třech měsících od jejího zavedení.

         Obecně v každém případě platí, že klesající tendence deficitu a pokles podílu veřejného dluhu na HDP  je způsoben především vysokým růstem HDP  (v roce 2007 činil 6,5 %) a nikoliv ozdravěním veřejných financí. V současnosti vláda připravuje 2. etapu reforem, které chce diskutovat v prvním pololetí roku 2008 a do konce roku schválit v parlamentu.

1.  Daňová oblast

      Základní změny v daňové oblasti jsou následující:

§  zrušení čtyřpásmového progresivního zdanění u daně z příjmu fyzických osob; zavedení jednotné 15% sazby a tzv. superhrubé mzdy,

§  snížení sazby daně z přijmu u právnických osob,

§  zvýšení sazby daně z přidané hodnoty; úpravy majetkových daní,

§  zrušení minimálního základu daně pro podnikatele a některých daňových úlev.

Fakticky je  zdanění příjmů fyzických osob nikoli na 15 %, ale na 23,1 %, což způsobilo zvýšení základu daně osobám spadajícím před reformou do nižších zdaňovacích tříd. Naopak vysokopříjmovým skupinám obyvatelstva se sazba daně značně sníží. Toto znevýhodnění nízko a středněpříjmových skupin obyvatelstva vláda zčásti vyeliminovala zvýšením slev na dani, kdy se základní sleva zvýšila trojnásobně. Tato navýšení v řadě případů zdaleka nepokryjí neúměrně se zvyšující výdaje.

Při konkrétním srovnání zjistíme, že u zaměstnance s jedním dítětem a měsíční hrubou mzdou 10 000 Kč došlo oproti roku 2007 k navýšení o 846 Kč; s 20 000 Kč o 428 Kč; se 75 000 Kč o 3965 Kč. Mnohem lépe je zvýhodnění vysokopříjmových skupin vidět u bezdětných zaměstnanců. Zaměstnanec s 10 000 Kč hrubého si v letošním roce polepšil proti stavu v roce 2007 o 456 Kč každý měsíc; s 20 000 Kč pouze o 38 Kč; se 75 000 Kč o celých 3575 Kč.

Zvýhodnění lidí s vyššími příjmy pak dále prohloubilo zavedení stropu pro odvod pojistného. U zdravotního pojištění tento strop činí 1 034 880 Kč, pokud zaměstnanec tohoto příjmu dosáhne, neodvádí již pojistné z částky převyšující tento strop. Zastropování  pojistného snižuje solidaritu v systému - vybrané pojistné je nižší zhruba o cca 4,5 miliardy Kč ročně. 

Z dalších změn příjmových daní :

-          zrušení osvobození od daně z příjmu přechodného ubytování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, a to nad hranici 3 500 Kč měsíčně.

-          zrušení některých daňových úlev pro zaměstnance:  

a)      zvýhodněné lístky do divadel, na koncerty -  řada firem proto tyto nabídky zrušila nebo zhoršila podmínky.

b)      nezdaněné náklady hradící zvýšení  kvalifikace (školné, jízdné, učební pomůcky aj.) pouze, když rekvalifikace souvisí s předmětem činnosti firmy.

c)      poskytovat zdarma nealkoholické nápoje, vyjma provozů se specifickým pitným režimem (horké provozy), kde lze poskytovat nesycenou pitnou vodu.

-          z výhody osobního užívání firemního  vozidla se platí nejen daň, ale i zdravotní a sociální pojištění.

-          u  příjmů právnických osob bylo zrušeno osvobození od daně z příjmu z pronájmu vlastních nemovitostí a úrokových příjmů z termínovaných vkladů u odborových organizací.  

Největší dopad na nízko a středněpříjmové skupiny obyvatelstva má zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z 5 % na 9 %.  Tento krok spolu se zavedením ekologické daně přispěl k vyššímu růstu cen počátkem roku 2008 (vliv měla i deregulace, vývoj věcně usměrňovaných cen a vývoj světových cen) a  zejména přispěl ke zdražení potravin, cen energií a dalších služeb. Růst DPH přinese v roce 2010 veřejným rozpočtům dodatečných 28 miliard Kč. Ekologické daně znamenají zavedení daně  z pevných paliv; daň z elektřiny; daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. Odhaduje se, že domácnostem se zvýši v souvislosti se zavedením těchto daní výdaje zhruba o 600 Kč ročně. Jejich zavedení má vliv i na výše uvedené zvyšování cen elektřiny, zemního plynu, tuhých paliv apod.

Od 1. ledna 2008 došlo ke zvýšení cen zemního plynu o 16,5 %, elektřiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,4 %, tuhých paliv o 21,3 %, vodného a stočného o 3,9 %. Z potravin pak došlo k největšímu nárůstu cen u vajec (+ 33,6 %), mléka (+ 31,9 %), jedlých olejů (+ 26,6 %),  čerstvého másla (+ 25,3 %), sýrů (+ 23,3 %), pekárenských výrobků a obilovin (+  21 %.) Vzhledem ke zdražení potravin a dalších vstupů, především energií, došlo zároveň ke zvýšení cen jídel v závodních (o 7,2 %) a školních (o 8,4 %) jídelnách. Ceny v lednu a únoru roku 2008 ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 vzrostly každý měsíc shodně o 7,5 %. Jde o největší inflaci od roku 1998. Nízkopříjmové skupiny obyvatelstva odvedou na DPH z každého 1000 Kč  čistého příjmu 21,20 Kč. Vysokopříjmové vrstvy pouhých 14,80 Kč. Je to jen další důkaz, že zvýšení základní sazby DPH postihne nejvíce chudší domácnosti, bohatších se dotkne mnohem méně.

K rozšíření daňového osvobození dochází u daně dědické, a to na II. skupinu poplatníků; u daně darovací se zavádí plné daňové osvobození u I. a II. skupiny poplatníků. Tyto úpravy přinesou opět snížení příjmů do státního rozpočtu a zvýhodnění bohatších domácností.

Rozporuplným krokem je i zrušení povinnosti vedení evidence příjmů prostřednictvím registračních pokladen, která byla v minulém volebním období přijata hlasy ČSSD a KSČM. KSČM byla za tento krok kritizována i ze svých řad, neboť většina podnikatelů viděla v tomto opatření zkomplikování svých podnikatelských činností a značné finanční zatížení v podobě pořízení registračních pokladen. Na druhou stranu mělo být toto opatření krokem k omezení krácení daňových příjmů a zvýšení ochrany spotřebitelů.

2.  Sociální oblast

      Základní  je, že reforma zrušila povinnost zvýšit částky životního a existenčního minima po naplnění valorizačních podmínek, což  bude v budoucnu zejména při vysoké inflaci znamenat snižování všech sociálních dávek. Ještě v loňském roce měla přitom vláda povinnost životní minimum v pravidelném termínu od 1. ledna valorizovat, a to v případě, že cena potravin a dalších základních potřeb vzroste o více než 5 %.  Životní minimum  je  pro jednotlivce 3 126 Kč měsíčně. Existenční minimum je od 1. ledna 2008 nově vypláceno dlouhodobě nezaměstnaným (déle než 12 měsíců), a je stanoveno na 2 020 Kč měsíčně.

     Značně okleštěno bylo vyplácení sociálních dávek, což  by mělo státní pokladně ušetřit zhruba 10 miliard Kč ročně.

a) přídavek na dítě: snížení hranice pro nárok na přídavek ze čtyřnásobku životního minima na 2,4 násobek životního minima.  Zároveň se zrušil i koeficient pro výpočet přídavku a byly stanoveny pevné částky, které nepodléhají valorizaci - v čase dojde tedy k jejich znehodnocení. Dítě do 6 let má nyní nárok na příspěvek 500 Kč, dítě ve věku 6 - 15 let na 610 Kč a ve věku 15 - 26 let na 700 Kč měsíčně. Příspěvek se už nevyplácí rodinám se středními a vyššími příjmy, u nejchudších rodin došlo ke snížení příspěvku o 76 Kč (u dětí do 6 let), až 110 Kč (u věkové skupiny 15 – 26 let) měsíčně. O příspěvek přišlo zhruba 650 000 rodin.

b) příspěvek sociálně slabé rodině pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě:  snížena hranice pro nárok ze 2,2násobku životního minima na 2násobek. Stejného koeficientu (2,0) se používá i pro výpočet výše této dávky. Zároveň byl zrušen zvýhodňující koeficient 1,05 pro neúplné rodiny s dětmi. V korunovém vyjádření došlo při maximální výši sociálního příplatku (při nejnižším příjmu rodiny) ke snížení sociálního příplatku oproti roku 2007 u dítěte do 6 let věku o 73 Kč, u věkové skupiny 6 - 15 let o 90 Kč a u skupiny 15 - 26 let o 103 Kč měsíčně.

c) podmínky pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství: základní podmínkou pro její vyplácení se stala účast na nemocenském pojištění v délce 270 dnů v průběhu dvou let před porodem, pro OSVČ pak toto období činí 180 dní v průběhu jednoho roku.

U rodičovského příspěvku bylo zavedeno trojí odstupňování jeho výše. Od 1. ledna 2008 se odvíjí od výše příjmu rodiče před nástupem na rodičovskou dovolenou a od délky rodičovské, pro kterou se rodič rozhodne. Nejvyšší příspěvek, který činí 11 400 Kč měsíčně, může pobírat ten rodič, který se rozhodne strávit se svým dítětem na rodičovské dovolené 2 roky.

Tato varianta však není určena všem rodičům, ale pouze těm, kteří si před porodem vydělali v zaměstnání minimálně 16 750 Kč měsíčně. Ten rodič, který se rozhodne pro rodičovskou dovolenou v délce tří let, pobírá základní sazbu 7 600 Kč měsíčně. Nejnižší příspěvek náleží tomu rodiči, který se rozhodne být doma až do 4 let věku svého dítěte. Jemu náleží do 21. měsíce věku dítěte částka 7 600 Kč měsíčně, a pak, po zbytek rodičovské dovolené, pobírá již pouze 3 800 Kč měsíčně.

V případě, že je dítě zdravotně postižené, náleží rodiči rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte ve výměře 7 600 Kč měsíčně. Tato třistupňová rodičovská dovolená vychází vstříc rodičům, kteří se co nejdříve chystají zapojit zpátky do pracovního procesu. Výrazným nedostatkem je však to, že současná politika vlády nevychází těmto lidem vstříc v podobě dostatečného počtu jeslí spolu s jejich cenovou dostupností i pro nízko a středněpříjmové skupiny obyvatel. Oproti stavu v roce 2007 došlo k výraznému zhoršení podmínek pro rodiče pečující o dítě do 4 let věku. Zavedením pevné sazby rodičovského příspěvku dojde také k jeho postupnému znehodnocování na rozdíl od minulé praxe, kdy se výše rodičovského příspěvku odvíjela od průměrného platu v nepodnikatelské sféře a činila 40 % z něho.

d) redukce porodného: tedy jednorázové dávky vyplacené při narození dítěte. Od 1. ledna 2008 činí porodné 13 000 Kč na dítě (v roce 2007 to bylo 17 760). Redukce zasáhla i výplatu porodného u dvojčat a trojčat. Ještě v loňském roce činilo porodné u dvojčat 52 500 Kč, u trojčat 78 750 Kč. Nyní je to pouze 26 000 Kč u dvojčat, 39 000 Kč u trojčat. Nově na porodné nemá nárok uchazečka o zaměstnání. Zjednodušení porodného na násobky 13 000 Kč dle počtu dětí opomíjí tu skutečnost, že zatímco u jednoho dítěte je snadné získat výbavu, např. oblečení, kočárek, postýlku od rodiny či známých, u vícerčat už vykrytí z jiných zdrojů není v takové míře možné. Mnoho věcí musí tedy rodina kupovat za běžné ceny. Je to jeden z dokladů neanalytického, zjednodušujícího pohledu pravice, která není s to pohlédnout pod povrch věcí, zkoumat další souvislosti a zabývat se odezvou svých opatření.

e) pohřebné: zrušeno až na výjimky (do konce roku 2007 činilo 5 000 Kč). Nyní  pouze v případě úmrtí nezaopatřeného dítěte nebo úmrtí rodiče nezaopatřeného dítěte.

f) příspěvek na školní pomůcky: tzv. pastelkovné, zcela zaniklo -  bylo jednorázově vypláceno rodičům dítěte, které mělo nárok na pobírání přídavku na dítě, při jeho nástupu do první třídy a jehož výše činila 1000 Kč, a pokrývala tak z  části náklady pomůcek.

Dále se změnil Zákon o nemocenském pojištění. Ten nově zavádí třídenní tzv. karenční dobu, během které se nemocenské nevyplácí, to se začíná vyplácet až od čtvrtého dne nemocenské. Nově se mění i výše nemocenského, to do konce roku 2007 činilo v prvních třech dnech nemoci 25 % a od čtvrtého dne 69 % mzdy. Od roku 2008, jak již bylo řečeno, se v prvních třech dnech nemocenské nevyplácí, od čtvrtého do třicátého dne nemoci činí 60 %, od třicátého prvního do šedesátého dne činí 66 % a od šedesátého prvního dne 72 % mzdy. Dochází tedy k významné redukci nemocenských dávek. U zaměstnance s průměrnou mzdou 20 200 Kč měsíčně tak došlo ke snížení nemocenské dávky v případě čtrnáctidenní nemoci o 990 Kč a  při třicetidenní pracovní neschopnosti o 1 880 Kč. Podobný osud potkal i podporu při ošetřování člena rodiny, zde se snížila sazba pro výpočet ze 69 % na 60 %, což má opět negativní dopad na zaměstnance. Podle odhadů by tato reforma nemocenské měla ušetřit státní pokladně 6,8 miliardy Kč ročně. Tato opatření však mohou donutit zaměstnance některé  nemoci přecházet z obavy před značnou ztrátou svého výdělku. To může vést k jejich pozdějším vážným zdravotním komplikacím.

Zmíněné dokladuje hlavní problém karenční doby. Je jednoduché ji zavést a zaměstnance „tlačit“ do práce přes ekonomiku jeho osoby či rodiny. Složitější, a tudíž pro pravici nepřijatelné, je zkoumat a ekonomicky vyčíslovat následky pro firmu kvůli šíření infekce (když pracovník přechází nemoc), nebo snížení pracovních schopností (chronické přecházení nemocí), na společné výdaje na zdravotnictví (léčení přechozených a chronických nemocí), nemluvě o snížení kvality života. Případné a tolik akcentované simulantství má odhalit lékař, v tomto směru se však žádná reforma zdravotnictví nechystá, protože lékaři nejsou nijak postihováni za chybnou diagnózu. To dokazuje, že pravicový boj proti simulantství je jen zástěrkou, cílem je maximalizace nadhodnoty. Dle prvních odhadů klesla v prvních měsících roku 2008 nemocnost mezi zaměstnanci zhruba o 40 – 50 %.

V souvislosti s nemocenskou se zkracuje také ochranná lhůta ze 42 na 7 dní, což opět znamená zhoršení sociální situace pojištěnců v době nemoci. Často se vyskytují případy, že zaměstnanec nemůže být při ztrátě zaměstnání a následné nemoci zabezpečen podporou v nezaměstnanosti, neboť nesplňuje všechny potřebné podmínky. To se týká především dlouhodobě nezaměstnaných.

Další podstatnou změnou zvýhodňující vysokopříjmové skupiny obyvatelstva je zavedení  maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. To má nově činit 4násobek průměrné mzdy (ročně ve výši 48 násobku). V důsledku tohoto opatření přijde státní kasa na sociálním pojištění cca o 5 miliard Kč ročně, na zdravotním asi o 4,5 miliardy Kč. Současně schválená reforma  počítá od roku 2009 se snížením příspěvku zaměstnavatele na nemocenské pojištění o 1 %.

Dle schválené reformy se mění i Zákon o sociálních službách, v jehož rámci vládní koalice prosadila zrušení automatické valorizace příspěvku na péči. Tímto opatřením dochází při pokračujícím růstu inflace ke znehodnocování tohoto příspěvku a v brzké době může způsobit finanční problémy osobám, které dnes o závislé osoby pečují. Bez jakékoli náhrady byl zrušen příspěvek na zvýšené životní náklady, který činil řádově sto až dvě stě korun měsíčně, a který sloužil především těžce zdravotně postiženým spoluobčanům.

Zákon o hmotné nouzi nově výrazně zpřísňuje podmínky pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří jsou na tyto dávky odkázáni. U nezaměstnaných, kteří nepracují déle než 12 měsíců, se od 1. ledna 2008 vypočítává dávka v hmotné nouzi pouze z existenčního minima. Udělená výjimka před tímto opatřením chrání pouze osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče starající se o dítě do 12 let.  Všichni dlouhodobě nezaměstnaní pak ztrácejí nárok na možnost zvýšit příspěvek o 600 Kč měsíčně při dlouhodobé závislosti na dávkách v hmotné nouzi. Lidé vyřazení z evidence úřadu práce z důvodu práce „načerno“ se budou do evidence moci přihlásit až po uplynutí šesti měsíců od doby vyřazení. Nová přísnější opatření se týkají i podmínek pro doplatek na bydlení. Pro jeho přiznání se nyní do příjmu osoby (rodiny) započítává i vyplacený příspěvek na živobytí, čímž se částka podstatně navýší a mnoho osob tak na tento příspěvek ztrácí nárok a jejich situace se dramaticky zhoršuje.  

Podstatné změny lze nalézt i v Zákonu o zaměstnanosti. Od 1. ledna 2008 ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, se kterým v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončil zaměstnavatel pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů zvláště hrubým způsobem.

Hlavní změnou je však omezení státní podpory pro subjekty zaměstnávající zdravotně postižené, pokud jich je více než 50 %. Podle reformy se odstraňuje provázanost příspěvku s vývojem průměrných mezd a automatická valorizace, to se nahrazuje stanovením pevných částek, které činí 9 000 Kč pro osoby s těžším zdravotním postižením a 6 500 Kč pro osoby se zdravotním postižením. Je to cca o 30 % méně, než byla částka vyplácená do konce roku 2007. Toto opatření omezí celkovou úroveň vyplacených prostředků přibližně o 20 milionů Kč ročně, to je asi 10 % částky roku 2007. Zároveň ztíží začleňování zdravotně postižených spoluobčanů do běžného života, neboť pro subjekty, které je zaměstnávají, nejsou nově nastavené podmínky ekonomicky únosné.

Zvláštní kapitolou v  sociální oblasti je reforma zdravotnictví, která je také obsažena v zákoně o tzv. stabilizaci veřejných rozpočtů. Ta zavádí do českého zdravotnictví nový pojem. Tím jsou regulační poplatky, které popírají Ústavou ČR občanům dané právo na bezplatnou zdravotní péči.

Reforma je prováděna s odkazem na finanční stabilizaci zdravotního systému, odvrácení „krachu“ českého zdravotnictví. V  českém zdravotnictví se přitom výdaje  v přepočtu na jednoho obyvatele pohybují okolo 1 300 USD na osobu a rok. Zatímco v Lucembursku je to více než 5 000 USD; v Rakousku, Německu či Francii více než 3 000 USD. Na stejné úrovni jako Česká republika je pak Maďarsko a výrazně pod námi Polsko a Slovensko. U výdajů na zdravotnictví k poměru HDP jsme na tom ještě hůře, tento poměr činí asi 7 %; u Maďarska je to pak více než 8 %; Rakousko, Německo a Francie se pohybují mezi 11 a 12 % HDP.

Pro rok 2008 lze očekávat reálný finanční propad příjmů ve zdravotním pojištění minimálně o 10,9 – 11,9 miliard Kč. Tento výpadek bude způsoben především omezením plateb za státní pojištěnce (cca 3,4 miliardy Kč), zastropováním pojistného (4,5 miliardy Kč), zavedením nové regulace cen léků a „limitu“ 5000 Kč (3 - 4 miliardy Kč).  Příjem z regulačních poplatků se pak očekává ve výši asi 4 miliard Kč a ve stejné výši se mají pohybovat i další úspory. Pokud se dané předpoklady splní, bude to znamenat pro zdravotnictví ztrátu ve výši 2,9 – 3,9 miliardy Kč. V letech 2009 a 2010 lze očekávat propad příjmů veřejného zdravotního pojištění ještě vyšší, a to 5,5 - 7 miliardy Kč (2009) a 8,2 - 9,7 miliardy Kč (2010).

            Výše zavedených regulačních poplatků byla stanovena na 30 Kč za návštěvy u všech základních typů lékařů (návštěva praktického a zubního lékaře, gynekologa, ambulantního specialisty, klinického psychologa a logopeda); 30 Kč za každou položku na receptu; 60 Kč za den hospitalizace v nemocnici, odborném léčebném ústavu, dětské odborné léčebně a ozdravovně, či poskytování komplexní lékařské péče, přičemž poplatky se vztahují také na pobyt průvodce dítěte, pokud je hrazen z veřejného zdravotního pojištění; 90 Kč za návštěvu lékařské a zubní pohotovosti, nemocniční pohotovosti v době od 17.00 do 07.00 v pracovní dny; víkendy a svátky nepřetržitě, zubního lékaře, u kterého není pacient registrován, byť návštěvu uskuteční v ordinačních hodinách příslušného stomatologa. Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti se zavedením regulačních poplatků zavedlo hranici pro úhradu poplatků a doplatků, která činí ročně 5 000 Kč pro každého občana.

Do limitu se však nezapočítávají poplatky za pobyt v nemocnici, návštěvu pohotovosti a skutečná výše zaplacených doplatků za léky (zde se započítává pouze výše doplatku za nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou). Součástí reformy byly i komplexní novely zdravotních zákonů, z nichž za nejzávažnější z hlediska bezprostředního dopadu na občany lze považovat změnu regulace cen léků. Změna regulace cen léků podle prvních ohlasů způsobila jejich zdražení zhruba o 10 – 20 %.

            Podle údajů Ministerstva zdravotnictví ČR se za první tři měsíce roku 2008 vybrala na regulačních poplatcích cca 1 miliarda Kč, což odpovídá původnímu odhadu ministerstva. Nejvíce zaplatila skupina ekonomicky aktivních pojištěnců, méně pak důchodci či matky s novorozenci. Zpřístupněná konkrétní data ukazují, že v lednu 2008 proti stejnému období v minulém roce počet návštěv u ambulantních specialistů poklesl o 24 %, počet hospitalizací v nemocnicích o 14 %, výjezdy záchranné služby o 9 %. Výrazný pokles klientů zaznamenaly i lékárny, to bylo pravděpodobně ovlivněno značným předzásobením občanů léky na konci roku 2007. Tento důvod lze tušit i za nízkým počtem návštěv u praktických a ambulantních lékařů. 

Zavedení regulačních poplatku znamená značné finanční zatížení především pro rodiny s dětmi, samoživitele, důchodce, ale i tělesně postižené a další občany. Tito občané se pak mohou snažit zkrátit či nenastoupit pobyt ve zdravotnickém zařízení, a to na úkor své léčby. Nejtíživěji doléhá situace podle Národní rady osob se zdravotním postižením na obyvatele domovů seniorů, kde část seniorů na léky prokazatelně nemá finanční prostředky.

Lidem v domovech seniorů musí ze zákona zůstat 15 % z vypláceného důchodu pro osobní potřebu (např. doplatky za léky, zdravotnické prostředky a pomůcky, ale také hygienické potřeby či šatstvo). Po zavedení regulačních poplatků jim k nutným položkám přibyly poplatky za návštěvu lékaře a položku na receptu. Odhaduje se, že pětině seniorů nezbude na poplatky vůbec nic. Někteří z nich přestali navštěvovat lékaře a omezují léčbu – snižují si dávky léků. Závažná situace nastává, je-li člověk, který má takto omezené prostředky, hospitalizován. Vedle nákladů v domově seniorů, které nepřestává platit, musí uhradit také poplatky za pobyt ve zdravotnickém zařízení. Navíc po tuto dobu přichází o příspěvek na sociální péči.

Do stejně tíživé situace se mohou dostat i lidé v produktivním věku, kteří mají nízké příjmy. Jedná se zvláště o samoživitele, rodiče s více dětmi či nezaměstnané občany. Uvedený trend potvrzuje na svých webových stránkách i agentura Bloomberg. Studie provedená americkými univerzitami (Harwardskou a Michiganskou) dokazuje, že i nízké poplatky demotivují pacienty, aby užívali pravidelně předepsané léky na chronické a jinak závažné nemoci (cukrovka, astma, vysoký krevní tlak), ti pak riskují fatální následky.

K dalším negativním skutečnostem patří nejasnosti ve výkladu výběru poplatků, které způsobily, že lékaři si mnohdy účtují poplatky za výkony, za něž na to nemají dle platného zákona nárok. Tato praxe přetrvává i po vyjasnění některých - na první pohled sporných - pasáží ve výkladu zákona. Za dobu existence regulačních poplatků se objevily stovky stížností na praktiky lékařů související s jejich výběrem. Někteří lékaři, ale i nemocnice, zavedli své vlastní poplatky, za to jim však nehrozí žádný postih a k tomu jim takto vybrané peníze zůstávají „v kapse“. Pokuta až 50 000 Kč hrozí naopak lékařům, kteří odmítají regulační poplatky vybírat nebo je nevybírají jen od některých pacientů, např. seniorů či dětí. Pacientům, kteří odmítají hradit poplatky, hrozí soud a exekuce majetku.

3. Co nás čeká

         Podle již schváleného zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů by i v roce 2009 měla dále klesat sazba daně z příjmu fyzických osob, a to ze současných 15 % na 12,5 %. Tato úprava bude znamenat, že nová sazba daně v kombinaci se zdaněním pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem by měla činit celkově 19,2 %. To by znamenalo další zvýhodnění vysokopříjmových vrstev obyvatelstva a přiblížilo středněpříjmové vrstvy jejich původní sazbě před reformou veřejných financí.

Zároveň s tím by však mělo dojít ke snížení daňového odpočtu na dospělou osobu z 24 840 Kč v roce 2008 na 16 560 Kč v roce 2009. V důsledku tohoto opatření by pak platila většina rodin více než v roce 2008, čímž by došlo jen k dalšímu prohloubení rozdílů mezi nízko a středněpříjmovými domácnostmi a vysokopříjmovými skupinami občanů. Tohoto důsledku si je současná pravicová koalice dobře vědoma, a proto se snaží o úpravu těchto schválených opatření. V  koalici nyní probíhá  diskuse nad tím, že by v roce 2009 daňový odpočet na dospělého byl 19 560 Kč, neboť tato změna by přinesla menší výpadek v příjmech státního rozpočtu (cca 10 – 15 miliard Kč).

Druhý návrh prosazovaný především ministrem financí Miroslavem Kalouskem připouští, že by se již nesahalo na daně a místo toho by se změnila sazba odvodů na sociální pojistné. Podle této úvahy by měli občané v roce 2009 odvádět státu 7 % ze své hrubé mzdy (nyní je to 8 %) a firmy 23 % (nyní je to 26 %). Tato varianta by však způsobila výpadek v příjmech ve výši 45 – 50 miliard Kč. Kalouskův návrh naráží také na otázku, jak snížit pojistné pro zaměstnance.

V roce 2008 zaměstnanec odvádí 6,5 % ze mzdy na penzijní pojištění, 1,1 % na nemocenské pojištění a 0,4 % na boj s nezaměstnaností. Již nyní je jisté, že od roku 2009 nebude občan odvádět příspěvek na boj s nezaměstnaností – ten se zcela ruší. Odvod na nemocenskou se od roku 2009 sníží zaměstnavatelům. Je evidentní, že jeho snižování u občanů by mělo vážné důsledky. Paradoxní by také bylo, pokud by vláda chtěla sáhnout na výši odvodů do penzijního systému, neboť by to odporovalo jejím proklamacím o neudržitelnosti a deficitnosti současného důchodového systému. Jak již bylo uvedeno, změní se v roce 2009 i daňová sazba u právnických osob, a to z 21 % (2008) na 20 %.

            Další změna plánovaná na rok 2009 se dotýká zákona o dani z nemovitosti. Zavádí se možnost pro obce stanovit obecní vyhláškou osvobození od této daně pozemků, které nezatěžují obecní infrastrukturu (jedná se především o ornou půdu, vinice, chmelnice, ovocné sady a travní porosty). Současně si však obce mohou kompenzovat tento výpadek zvýšením koeficientů v dani z pozemků a dani ze staveb. Tato opatření mohou způsobit přenesení finančního zatížení od velkých majitelů pozemků k vlastníkům rodinných domků apod.

            Důležitou, v koalici dosud ne plně přijatelnou, je druhá fáze reformy zdravotnictví. Ta by se měla skládat ze sedmi zákonů. Mezi nimi jsou nejdiskutovanějšími a nejproblematičtějšími ty, které by měly zprivatizovat a zkomercionalizovat fakultní nemocnice a zdravotní pojišťovny. Proti tomuto záměru ODS se však zatím staví KDU-ČSL, ale i Strana zelených.

Navrhovanou reformu tvoří následující zákony:

Zákon o veřejném zdravotním pojištění, jehož cílem je prolomit rovný přístup ke zdravotní péči a zvýhodnit pojištěnce s vyššími příjmy, kteří si budou moci uhradit kvalitnější péči; současný standard se stane nadstandardem. Zároveň se tímto zákonem omezí svobodná volba lékaře a podpoří korupční prostředí.

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování: zavede pojem „zdravotní služba“. Cílem tohoto zákona je, aby se zdraví stalo předmětem obchodu a zisku - likviduje zdravotní péči jako veřejnou službu - kvalita péče se tak stane pouze druhořadým zájmem.

Zákon o specifických zdravotních službách tak, jak je plánován, neřeší zdravotní problémy zaměstnanců ohrožených či postižených nemocí z povolání.

Zákon o Zdravotnické záchranné službě plánuje, že Zdravotnická záchranná služba, která se neustále potýká s nedostatkem lékařů, bude zároveň suplovat lékařskou službu první pomoci. Toto opatření by znamenalo její degradaci a možné riziko ohrožení životů.

Zákon o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích počítá s přeměnou fakultních nemocnic na univerzitní (akciové společnosti s orientací na zisk), ve kterých by stát vlastnil 66 % akcií a univerzity 34 %. Stát si tímto zákonem chce otevřít cestu pro privatizaci této špičkové sítě zdravotnických zařízení do soukromých rukou. Zároveň chce vytvořit obchodní prostředí pro vztah mezi nemocnicemi a lékařskými fakultami. Tento zákon uvrhne do nejistoty těžce nemocné pacienty s nákladnou léčbou, kteří jsou již nyní posíláni ze zprivatizovaných oblastních nemocnic do státních fakultních nemocnic. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by ztratilo vliv na vzdělávání ve fakultních nemocnicích, které jsou často propojeny s lékařskými fakultami.

V zákoně o zdravotních pojišťovnách (ZP) Ministerstvo zdravotnictví ČR prezentuje myšlenku na vznik akciových společností financovaných z povinného veřejného zdravotního pojištění s možností libovolných soukromých investic bez určení odpovědnosti za možné ztráty. Podle všech ohlasů nedojde ke zkvalitnění péče, neboť zisk bude investován do získávání zákazníků či vyplácení dividend, a to i přes skutečnost, že ministr zdravotnictví - ve snaze usmířit si své oponenty - do navrhovaného znění zákona později zapracoval požadavek, aby měly zdravotní pojišťovny povinnost rozdat 80 – 85 % svého zisku zpět pojištěncům. Zároveň, jak již bylo uvedeno, došlo ke zmrazení plateb za státní pojištěnce, tímto se stávají tito pojištěnci neatraktivními pro zprivatizované zdravotní pojišťovny. V zákoně se dále plánuje rozdrobit současnou Všeobecnou zdravotní pojišťovnu na 14 regionálních zdravotních pojišťoven.

 Posledním ze série připravených zákonů je zákon o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami. Tento úřad by měl přerozdělovat vybrané pojistné. Měl by být nezávislým dohledovým orgánem, ale zároveň paradoxně financován z příspěvků zdravotních pojišťoven, na které by měl dohlížet.

Výsledkem tohoto záměru bude následující modelový případ monopolu v soukromých rukou, ve kterém majitel monopolu diktuje ceny ve svých zdravotnických zařízeních a provozuje jen lukrativní obory. Jeho zdravotní pojišťovna financuje především jeho zdravotnická zařízení. Lékaři z těchto zařízení posílají pacienty pouze do lékáren stejného vlastníka a tyto lékárny akceptují cenovou a sortimentní politiku distributora léků opět tohoto majitele.

Závěry

1.      Změny v sociální a daňové oblasti, které zákon o tzv. stabilizaci veřejných rozpočtů zavedl, prohlubují a nadále budou prohlubovat negativní dopady na život nízko a středněpříjmových vrstev obyvatelstva, mezi něž patří zejména rodiny s dětmi, samoživitelé, důchodci, osamělí lidé, invalidé, nezaměstnaní a další. Vysokopříjmové skupiny obyvatelstva a firmy naopak si touto „reformou“ výrazně polepší.

2.      Nejde pouze o krátkodobé důsledky přijatých opatření, ale zejména o jejich dlouhodobý dopad na občany ČR, který se následně prohloubí dalšími očekávanými a současnou vládou plánovanými kroky. Změny zavedené v sociální oblasti nemohou naplnit hlavní očekávání kladená na sociální systémy, tzn. zajistit přiměřenou sociální úroveň každého občana.

3.      Schválená opatření povedou k  dalšímu prohlubování rozdílů mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva.  Další přijatá a připravovaná opatření budou znamenat výrazné snížení daní u nejvyšších příjmových skupin obyvatelstva a firem a v  daňové oblasti zvýrazní rozdíl ve zdaňování mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci.

4.      Zvýšením daně z přidané hodnoty a zavedením ekologických daní budou nejvíce zatíženy středně a nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Reforma byla přijata v době, kdy kromě těchto opatření doléhají na občany i další faktory, jako např. deregulace nájemného, růst cen energií, potravin a dalších komodit.

5.      Lze předpokládat, že snížením daní a pojistného záměrně dojde v dlouhodobém horizontu také ke snížení přílivu finančních prostředků do státního rozpočtu, které bude znamenat menší výdaje státu do veřejných a sociálních služeb. Otevřou se tak dveře pro příliv soukromého kapitálu a privatizaci, a to především v oblasti školství, zdravotnictví
a důchodového systému.

6.      Tyto záměry se stávají postupně skutečností, o čemž svědčí i sedm zákonů připravených resortem ministerstva zdravotnictví, které přinesou např. přeměnu zdravotních pojišťoven na akciové společnosti a fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní, které budou též obchodními společnostmi. Chystá se i zavádění povinného soukromého penzijního připojištění, které budou spravovat soukromé penzijní fondy.

7.      Nic na nastíněném trendu nezmění ani fakt, že byl s velkým mediálním ohlasem zveřejněn výsledek výběru daně z příjmu fyzických osob za měsíc leden 2008,  který činil 7,6 miliardy Kč, což je o 200 milionů více než v lednu předešlého roku. Výsledek tak překonal i odhady, které počítaly s příjmy pod hranici 7 miliard. Tento „optimistický“ výsledek je pravděpodobně způsoben optimalizací daní ze strany podnikatelů, kteří po reformě mají dvě možnosti, jak zdanit svůj zisk. Mohou stejně jako v letech minulých zdanit zisk podnikovou daní ve výši 24 %, či nově – vyplatit jej jako mimořádné prémie, které se daní 15 % sazbou jako daně z příjmu občanů. Tímto způsobem stát sice získá vyšší částku na dani z příjmu občanů, ale na druhou stranu přijde o značné sumy na podnikových daních.

KSČM požaduje:        

Þ          Zpracovat nezávislou a objektivní analýzu současného stavu a výhledu vývoje veřejných financí do budoucna

Þ          Zpracovat pravdivou analýzu o dopadech reformy veřejných financí na občany České republiky

Þ          Podporovat v současné době nastartovaný hospodářský růst s cílem neustále zlepšovat ekonomickou situaci a životní úroveň občanů České republiky

Þ          Znovuzavedení progresivního zdanění a  zastavení přesunu daňové zátěže z přímých daní na nepřímé daně

Þ          Zastavit ničím nepodložený pokles sazby daně z příjmu právnických osob - její snížení připravuje veřejné rozpočty ročně o desítky miliard korun

Þ          Zrušení stropu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění

Þ          Zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví

Þ          Zachování ročního ochranného limitu na doplatky za léky - zavedení principu solidarity v podobě nastavení ochranného limitu podle roční výše příjmu jednotlivých občanů

Þ          Zrušení nevyplácení dávek nemocenského pojištění první tři dny

Þ          Prosazení každoroční valorizace minimální mzdy a všech sociálních podpor a dávek

Þ          Zrevidování účelnosti zrušení výše uvedených daní a sociálních dávek

Þ          Požaduje zastavení a revokaci všech opatření k  přeměně nemocnic a zdravotních pojišťoven na obchodní společnosti