Pohled nejen na Pečky očima Miloše Bláhy
Pečky jsou městem od roku 1925.
První písemně doložená zmínka je z roku 1225. K rozvoji dochází ve druhé
polovině 19. století v souvislosti s budováním železniční tratě Praha - Česká
Třebová. Do druhé světové války v Pečkách vzniklo několik podniků a
veřejných staveb. Jako příklad uvedu některé a k nim v závorce počty
zaměstnanců v roce 1913:
Rafinerie cukru (955), Cukrovar
na suroviny (450), Lučební továrna (188), strojírenská dílna a slévárna bratří
Jouzů (220), strojírna a slévárna Suchý (192), továrna hospodářských strojů
Schulz (88), továrna na obuv Rozmach (44), Derma – továrna kosmetických potřeb
(24). Dohromady zde bylo zaměstnáno 2.161 obyvatel, což na počet cca 3.900
obyvatel je úctyhodné číslo, které vysvětluje politickou orientaci zdejších
obyvatel umocněnou hospodářskou krizí a světovými válkami.
V roce 1920 v Pečkách vznikla
první organizace KSČ. V těchto letech zde byl vydáván časopis „Stráž
komunismu“. Je nutné, abych zmínil i to, že komunisté ve vedení obcí v té
době prosazovali tzv. „provádění nouzových prací“, výplatu mimořádných podpor,
příděl brambor, uhlí zdarma atd. Jako v celé republice za první republiky
dolehla hospodářská krize i na pečecký průmysl. V roce 1929 přestaly
pracovat oba cukrovary, v roce 1937 zanikl provoz chemické továrny.
Strojírnu a slévárnu J. Suchý převzetím zachránil ing. Matička. Budovy
nevyužitých továren a provozoven začaly chátrat. Z těchto důvodů začala
řada obyvatel za prací dojíždět. V době II. světové války byla
v továrnách zřízena vojenská výroba, nebo sloužily jako sklady.
Po válce vznikly podniky strojírenský
Regula, slévárna Tona a zemědělský ZZN. Dále zde byly jesle, mateřská škola,
ZDŠ, ZUŠ, střední učiliště při ZPA Pečky. Zdravotní a sociální oblast
zahrnovala: zdravotní středisko, fotbalové a hokejové hřiště, koupaliště, ZK
ROH Tona kde se pořádaly taneční kurzy a další kroužky zájmové činnosti.
Co chci tímto stručným pohledem sdělit?
To, že v letech 1948 – 1989 se z mého pohledu ne vše dělalo dobře,
ale spousta mnoho věcí byla prospěšná většině. Nebyl astronomický státní dluh a
hospodářská krize díky plánovitému hospodářství nebyla tak znatelná jako nyní.
Podnikání postavené pouze na principu vytváření zisku je špatné a periodicky se
opakující hospodářská krize na západ od našich hranic to dokazuje. Nyní jsme
obelháváni tím, že nás různí odborníci, mimochodem ti samí, kteří mají velký
podíl na vzniku této krize uklidňují tím, že už to je za námi. Chyba jim věřit!
V době o které se již dvacet let
všude píše a mluví jako o tmářské společnosti, kde se stálo ve frontách na
banány, kde byl toaletní papír i vzduch na příděl se lidé, kteří chtěli
pracovat o svou práci bát nemuseli. Dokonce i porodnost byla vyšší než dnes
v této „svobodné“ společnosti. Žili jsme v klidu a nikdo se nebál o
svůj život a zdraví jako nyní. Příklad „bezvadné“ zdravotní péče může být
dostupnost zubní pohotovosti - od 5.9. je pouze přes víkend dopoledne zubní
pohotovost v kolínské nemocnici. Také výdaje na vojáky hájící „zájmy
spojenců“ mi jsou trnem v oku při pohledu na omezování výdajů a zastavení
náborů Policie ČR. Omezení výdajů se projevilo i u HZS na všech stupních.
Tak tedy nevím co je větší hrozbou.
Pomyslně nás ohrožující terorista, nebo nemoc, požár či lupič? Z logiky
pohledu naší vlády nerozumím snižování početního stavu již tak nepočetné
armády. Hrozí nám nějaké nebezpečí, nebo ne? Pokud ano, tak těch pár stovek vojáků
bojujících v cizím státě (který nás nenapadl) tisíce km vzdáleném od
hranic nás asi moc neuchrání. Dále si myslím, že zrušení základní vojenské
služby byla fatální chyba. Ono je něco jiného si představovat taktiku a boj u
počítače a zažít pak alespoň nějaké reálné vojenské cvičení. Netvrdím, že dva
roky jsou přiměřené, ale domnívám se, že příprava formou půlročního výcviku, by
byla vhodná. Mimochodem je mnoho států včetně těch, co jsou označovaný jako
demokratické a tam vojenský výcvik bývá zvýhodněn. V Izraeli je dokonce branná
povinnost i pro ženy. Většina chlapů, když se někde sejde nejraději vzpomíná na
vojnu. Z pochopitelných důvody ten vojenský dril a „buzerace“
k něčemu byla. Z chlapců udělala chlapy a z poserů posery ještě
větší. Jednoduše se oddělilo zrno od plev a to je potřeba udělat i
v těchto volbách. Vzpomenout si na opakované předvolební sliby a jejich
neplnění po volebním vítězství, rozdělit politické strany na zrno a plevy.
Proto kandiduji na poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za KSČM, abych
mohl ovlivnit naši budoucnost.
Náhledy fotografií ze složky Třešničkový bál 2009