72/1994 Sb.

ZÁKON

ze dne 24. března 1994,

kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (zákon o vlastnictví bytů)

Změna: 273/1994 Sb.

Změna: 280/1996 Sb.

Změna: 97/1999 Sb.

Změna: 103/2000 Sb.

Změna: 229/2001 Sb.

Změna: 451/2001 Sb.

Změna: 320/2002 Sb.

Změna: 437/2003 Sb.

Změna: 171/2005 Sb.

Změna: 179/2005 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník
budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově
vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných
částí budovy.

(2) Zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti
vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy,
spoluvlastnictví společných částí budovy a některá práva a povinnosti
stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve
spoluvlastnictví podle tohoto zákona.

(3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti
se vznikem a s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle
odstavce 1.

(4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru
v ní podle tohoto zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň
dva byty nebo dva samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a
jeden samostatný nebytový prostor.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) budovou trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je
prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a
střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými
samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka
za budovu lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je
samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky
uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.

b) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí
stavebního úřadu určeny k bydlení,

c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle
rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení;
nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu^1) nebo příslušenství
nebytového prostoru ani společné části domu,

d) domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova,
která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen "dům"),

e) rozestavěným bytem místnost nebo soubor místností, určených v
souladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě,
který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek
uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

f) rozestavěným nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností,
určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení,
pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni
rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní
konstrukcí,

g) společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání,
zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody,
schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny,
kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené
vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy,
hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále
se za společné části domu považují příslušenství^1a) domu (například
drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné
prádelny),

h) jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo
rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto
zákona,

i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha
všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo
rozestavěného bytu,

j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového
prostoru podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo
rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k
užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým
prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová
plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí
meziprostoru,

k) zastavěným pozemkem pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený
obvodem bytového domu.

§ 3

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků
budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek
(dále jen "vlastník jednotky") upravuje občanský zákoník. Není-li
předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení občanského zákoníku o
podílovém spoluvlastnictví,^2) se nepoužijí.

(2) Právní vztahy k jednotkám se řídí, pokud tento zákon nestanoví
jinak, ustanoveními občanského zákoníku a dalších právních předpisů,
které se týkají nemovitostí.

§ 4

Prohlášení vlastníka budovy

(1) Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen "prohlášení") určuje
prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených
tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2
písm. h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít
písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení
vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o
převodu první jednotky v domě.

(2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat

a) označení budovy údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo jednotky
včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

b) popis jednotek, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis
jejich vybavení,

c) určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům
všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou společné
vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných
částech budovy (§ 8 odst. 2),

e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo
předmětem jiných práv podle § 21, údaji podle katastru nemovitostí,^3)

f) práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva
k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek,

g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se
správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako
celku,

h) pravidla pro správu společných částí domu, popřípadě domu jako
celku, včetně označení osoby pověřené správou domu.

(3) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich
schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o
podlahových plochách jednotek.

§ 5

Vznik a zánik vlastnictví jednotky

(1) Vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se
spoluvlastnickým podílem na společných částech domu (dále jen
"vlastnictví jednotky") vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do
katastru nemovitostí nebo výstavbou jednotky provedenou na základě
smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona (dále jen "smlouva o výstavbě").

(2) Vlastnictví jednotky může vzniknout rovněž na základě dohody
spoluvlastníků budovy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání
podílového spoluvlastnictví^3a) budovy nebo na základě dohody nebo
rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů.^3b) Je-li
předmětem vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví
jednotek vzniknout jen po předchozím vypořádání podílového
spoluvlastnictví budovy tak, že velikost spoluvlastnických podílů
budovy se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných
částech domu stanovených podle § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li
předmětem vypořádání společného jmění manželů budova.

(3) Dohoda o vypořádání nebo rozhodnutí soudu o zrušení podílového
spoluvlastnictví, popřípadě o vypořádání společného jmění manželů musí
obsahovat i náležitosti stanovené pro prohlášení uvedené v § 4 odst. 2
a 3.

(4) Vznikem vlastnictví jednotek nebo rozestavěných jednotek vzniká
spoluvlastnictví společných částí domu.

(5) Způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4 nelze nabýt do vlastnictví
jednotku, pokud je v budově alespoň jeden byt, jehož nájemcem je
fyzická osoba.

(6) Vlastníci všech jednotek v domě mohou uzavřít dohodu o tom, že
vlastnictví jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda
musí mít formu notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do
katastru nemovitostí podle této dohody zaniká vlastnictví jednotek a
vzniká podílové spoluvlastnictví budovy. Velikost spoluvlastnických
podílů na budově se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na
společných částech domu.

(7) Je-li vlastníkem všech jednotek v domě jedna osoba, může formou
notářského zápisu prohlásit, že ruší vymezení jednotek v domě a mění
vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy. Vkladem vlastnického práva
do katastru nemovitostí podle tohoto prohlášení zaniká vlastnictví
jednotek a vzniká vlastnictví budovy.

ČÁST DRUHÁ

Převody vlastnictví jednotek a výkon vlastnického práva k jednotkám

§ 6

Smlouva o převodu vlastnictví jednotky

(1) Smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí kromě obecných
náležitostí^4) obsahovat

a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí,^3) číslo
jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

b) popis bytu nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich
podlahová plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které
jsou smlouvou převáděny,

c) určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou
společné vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných
částech domu (§ 8 odst. 2) včetně stanovení spoluvlastnického podílu
vlastníka jednotky na společných částech domu, které jsou společné
vlastníkům jen některých jednotek,

e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo
předmětem jiných práv ve smyslu § 21, údaji podle katastru
nemovitostí,^3)

f) práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k
pozemku, která přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka
jednotky.

(2) Ke smlouvě se přikládá půdorys všech podlaží, popřípadě jejich
schemata, určující polohu jednotek, s údaji o podlahových plochách
jednotek, jakož i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v § 22 odst.
4, 5 a 7.

(3) Nedošlo-li k podstatné změně v charakteru jednotky, musí být
zvláštní náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b), c), e), f) a v
odstavci 2 splněny, pouze jde-li o první převod jednotky do
vlastnictví.

§ 7

Převodem vlastnictví k první jednotce za podmínek stanovených tímto
zákonem se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví
zbývajících nepřevedených jednotek v domě a na spoluvlastnictví
společných částí domu. Ustanovení § 6 platí pro převody vlastnictví
těchto jednotek obdobně.

§ 8

Vlastnictví společných částí domu

(1) Společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků
jednotek. S převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází
spoluvlastnické právo ke společným částem domu.

(2) Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se
řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové
ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí
domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých
jednotek.

Společenství vlastníků jednotek

§ 9

nadpis vypuštěn

(1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je
právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se
pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných
částí domu (dále jen "správa domu"), popřípadě vykonávat činnosti v
rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných
částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám.
Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty
nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první.

(2) Se souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjednat
smlouvu o zástavním právu k jednotce včetně příslušných
spoluvlastnických podílů na společných částech domu, a to k zajištění
pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se
správou domu. Vlastníci jednotek ručí až do výše ceny jednotky za
závazky vyplývající z této smlouvy.

(3) Společenství vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž
alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem
doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí
nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické
vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Příslušný katastrální
úřad vyrozumí ostatní vlastníky jednotek o provedení vkladu vlastnictví
jednotky do katastru nemovitostí. Další osoby, které nabyly vlastnictví
k jednotce jiným způsobem než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit
původního vlastníka budovy.

(4) Pokud družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním
vlastníkem budovy, nebo družstvo vzniklé vyčleněním z původního
družstva podle § 29 plní povinnosti správce podle § 9 zákona o
vlastnictví bytů platného před účinností tohoto zákona, vznikne
společenství až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po
měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že
spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil na méně než
jednu čtvrtinu. Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9,
11 a § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů platná před účinností
tohoto zákona.

(5) Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo
přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými
členy společenství.

(6) Vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví k jednotce nejpozději
dnem vzniku společenství za podmínek stanovených v odstavci 3, se
stávají členy společenství dnem jeho vzniku. Členství dalších vlastníků
jednotek ve společenství vzniká dnem nabytí vlastnictví k jednotce.

(7) Orgány společenství jsou

a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění"),

b) výbor společenství (dále jen "výbor") nebo ten vlastník jednotek,
kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem
funkce výboru (dále jen "pověřený vlastník"),

c) další orgány podle stanov společenství.

(8) Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství. První schůze
shromáždění se musí konat nejdéle do 60 dnů po vzniku společenství
(odstavec 3); svolá ji původní vlastník budovy. Na této schůzi
shromáždění schvaluje stanovy společenství a volí orgány společenství
podle odstavce 7 písm. b) a c). Tato schůze se může konat jen za účasti
notáře, který o jejím průběhu, volbě a složení orgánů společenství a
schvalování stanov pořídí notářský zápis, jehož přílohu tvoří schválené
stanovy společenství. Náklady na činnost orgánů společenství se
považují za náklady společenství spojené se správou domu.

(9) Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo
nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní funkci orgánů společenství
vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí
nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy
společenství dnem jeho vzniku.

(10) Pokud shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní
poměry společenství vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády. V
případech družstev uvedených v § 24 odst. 1 a 2, která byla původním
vlastníkem budovy a vykonávají správu domu, plní funkci orgánů
společenství toto družstvo až do doby, kdy budou orgány společenství
zvoleny.

(11) Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy.
Výbor nebo pověřený vlastník rozhodují o věcech spojených se správou
domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění.
Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy, nesmí
však přesáhnout 5 let.

(12) K platnosti zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je
zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek,
kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen,
hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků. Při
hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků
jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2).

(13) Statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník.
Za výbor jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů
výboru. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou
výboru a dalším členem výboru. Je-li statutárním orgánem pověřený
vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis.

(14) Stanovy společenství musí obsahovat

a) sídlo společenství a jeho název, který musí obsahovat označení domu,
pro který vzniklo, a musí v něm být obsaženo slovo "společenství",

b) předmět činnosti, kterým je správa domu,

c) orgány společenství, jejich práva a povinnosti a způsob jejich
svolávání,

d) práva a povinnosti členů společenství,

e) způsob úhrady nákladů spojených se správou domu,

f) způsob nakládání s majetkem společenství.

(15) Společenství zaniká dnem zániku domu nebo v případech uvedených v
§ 5 odst. 6 a 7.

§ 9a

(1) Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat
smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k

a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek,

b) pojištění domu,

c) nájmu v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu
jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek.

(2) Společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na
jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno
zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.

(3) Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností
uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství
podle tohoto zákona.

§ 10

nadpis vypuštěn

(1) Společenství se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků
jednotek vedeného soudem určeným zvláštním zákonem k vedení obchodního
rejstříku^5) (dále jen "rejstřík"). Do rejstříku se zapisují tyto
údaje:

a) název společenství, jeho sídlo a identifikační číslo,

b) den vzniku společenství,

c) orgány společenství a jména členů výboru nebo jméno pověřeného
vlastníka.

(2) Výbor nebo pověřený vlastník jsou povinni do 60 dnů po svém zvolení
podat návrh na zápis do rejstříku. K návrhu na zápis se přikládá

a) výpis z katastru nemovitostí pro dům s byty a nebytovými prostory,

b) notářský zápis o průběhu první schůze shromáždění, na níž byly
schváleny stanovy společenství a zvoleny orgány společenství, včetně
listiny osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na této schůzi,

c) schválené stanovy společenství.

(3) Zápis do rejstříku se provede, jsou-li splněny náležitosti návrhu
podle odstavce 2, i v případě, že nejsou dodrženy lhůty stanovené pro
konání první schůze shromáždění.

(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro rejstřík, jeho vedení a
řízení ve věcech rejstříku obdobně ustanovení obchodního zákoníku a
občanského soudního řádu vztahující se na obchodní rejstřík, jeho
vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku.

(5) Společenství předloží přihlášku k registraci místně příslušnému
správci daně^5a) do 30 dnů ode dne, kdy začalo pobírat příjmy podrobené
dani nebo mu vznikla povinnost srážet daň nebo zálohy na ni.

§ 11

nadpis vypuštěn

(1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění.
Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo
vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.

(2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci
jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí
nadpoloviční většiny přítomných hlasů.

(3) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů
vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2);
spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas).
Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody,
rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o
důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud,
aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne
přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.

(4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle §
4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním
právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky
jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny
přítomných hlasů.

(5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby6) a o změně
stavby^7) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o
modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy^7a) a opravy společných
částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost
spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas
tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních
právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.

(6) Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je
zapotřebí k přijetí usnesení podle odstavců 2 a 4 souhlasu všech
vlastníků jednotek.

(7) Všechny změny, které se týkají označení jednotek a velikosti
spoluvlastnických podílů na společných částech domu, je společenství
povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.

(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování
vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.

§ 12

Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek
oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich
spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).

Práva a povinnosti vlastníků jednotek

§ 13

(1) Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který
odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu,
není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.

(2) Vlastník jednotky je povinen na svůj náklad odstranit závady a
poškození, které na jiných jednotkách nebo společných částech domu
způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají. K zajištění
pravomocně přisouzených pohledávek oprávněných vlastníků vzniklých z
neplnění povinnosti uvedené ve větě prvé vzniká dnem právní moci
rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce
povinného vlastníka a na věcech movitých obdobně jako zástavní právo na
zajištění nájemného.^10)

(3) Vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by
ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek.
Úpravy, jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen
se souhlasem všech vlastníků jednotek. Ustanovení § 11 odst. 5 věty
druhé platí obdobně. Úpravy, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a
zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu,
může vlastník jednotky provádět jen na základě smlouvy o výstavbě (§
17) uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě. Ustanovení zvláštních
právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.

(4) Pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz a opravy ostatních
jednotek, popřípadě domu jako celku, je vlastník jednotky povinen
umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky.

Vlastník jednotky je povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro
měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot.

(5) O nájmu a podnájmu bytu platí příslušná ustanovení občanského
zákoníku.^8) O nájmu a podnájmu nebytového prostoru platí zvláštní
předpisy.^9)

(6) Jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než
vlastníkům jednotek, např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní
ochrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva
a povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů
a zařízení, na vlastníky jednotek, popřípadě jejich právní nástupce
nabytím vlastnictví k jednotce.

(7) Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který
odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

§ 14

Zasahuje-li vlastník jednotky do práva ostatních vlastníků jednotek
takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a
nesplní povinnosti uložené rozhodnutím soudu, může soud na návrh
společenství nebo na návrh některého z vlastníků nařídit prodej
jednotky.

§ 15

(1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se
správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady
poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).

(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem
určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci
jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty
předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících
měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje
vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo
pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1
nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11
odst. 6 platí obdobně.

(3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z
povinností uvedených v odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí
soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného
vlastníka.

(4) Pokud vznikla právnická osoba (§ 9), jsou finanční prostředky
zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům
jednotek. Při vypořádání závazku právnické osoby vůči bývalému
vlastníku jednotky se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy
podle odstavce 2.

§ 16

(1) Pohledávky vlastníků jednotek vzniklé z neplnění povinností
uvedených v § 13 odst. 2 a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání
uspokojí z podstaty podle § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po
uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.

(2) O věcech movitých, které jsou v jednotce a patří vlastníkovi
jednotky nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při
výkonu zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu
na zajištění nájemného,^10) s výjimkou věcí vyloučených z výkonu
rozhodnutí.

ČÁST TŘETÍ

Výstavba domu

§ 17

(1) Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu s jednotkami podle §
2 písm. h) si stavebníci vymezí smlouvou o výstavbě, která musí mít
písemnou formu.

(2) Je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů
k pozemku v souladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spoluvlastnická
práva k pozemku na základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního
právního předpisu.^10a)

(3) Smlouvou o výstavbě si vymezí stavebníci vzájemná práva a
povinnosti i při výstavbě jednotek formou střešní nástavby, půdní
vestavby, přístavby nebo při stavebních úpravách, jimiž vzniknou nové
jednotky nebo jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího
příslušenství na úkor společných částí domu.

(4) Smlouvu o výstavbě podle odstavce 3 uzavírají stavebníci, kterými
jsou vlastníci jednotek v domě a stavebník (stavebníci) nové jednotky
(jednotek).

(5) Jsou-li stavebníky vlastník budovy, ve které dosud nejsou vymezeny
jednotky, a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek), je obsahem
smlouvy o výstavbě i vymezení jednotek v dosavadní budově podle § 4
odst. 1, včetně stanovení velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků
jednotek na společných částech budovy podle § 4 odst. 2 písm. d).
Ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) tím není dotčeno.

(6) Vznikem vlastnictví rozestavěné jednotky se mění vlastnictví
dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví jednotek v domě. Smlouva o
výstavbě je povinnou přílohou k návrhu na vklad rozestavěné jednotky do
katastru nemovitostí. Vlastnické právo k jednotkám v domě se zapíše do
katastru nemovitostí záznamem na základě smlouvy o výstavbě. Jako
vlastník jednotky se do katastru nemovitostí zapíše stavebník uvedený
ve smlouvě o výstavbě (§ 18 odst. 1), pokud není prokázáno jinak.

(7) Nejde-li o vznik vlastnictví k jednotkám podle odstavce 6, platí
pro vznik vlastnictví k dosavadním jednotkám v domě ustanovení § 7;
povinnou přílohou k návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do
katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě
je v tomto případě smlouva o výstavbě podle § 18 odst. 5.

§ 18

(1) Smlouva o výstavbě musí obsahovat zejména

a) název katastrálního území, parcelní číslo pozemku, na kterém bude
stavba prováděna, podle údajů katastru nemovitostí^3) a úpravu práv k
němu,

b) číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v domě, určení
rozsahu podlahové plochy jednotky, jejího příslušenství a vybavení a
určení, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky,

c) určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům všech
jednotek, a určení společných částí domu, které budou společné
vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu,
přičemž velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem
velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v
domě (§ 8 odst. 2),

e) způsob správy domu a pozemku, zejména určení, které záležitosti
budou vyhrazeny společnému rozhodování, kdo spoluvlastníky domu
zastupuje navenek, jakým způsobem se zástupce ustanovuje a na jakou
dobu,

f) způsob financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků,
popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků,

g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se
správou, údržbou a opravami společných částí domu jako celku po
dokončení výstavby.

(2) Ke smlouvě o výstavbě se připojují půdorysy všech podlaží,
popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí
domu, s údaji o podlahových plochách jednotek.

(3) Smlouva o výstavbě je přílohou žádosti o vydání stavebního
povolení.

(4) Pokud se stavebník budovy, jejíž výstavba již byla na základě
stavebního povolení zahájena, dodatečně rozhodne výstavbu budovy
dokončit za účasti budoucích vlastníků jednotek, uzavře s těmito
budoucími vlastníky jednotek smlouvu o výstavbě a tuto dodatečně
uzavřenou smlouvu o výstavbě přiloží k návrhu na kolaudaci stavby.

(5) Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
již v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně
technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, ale
neexistují dosud rozestavěné jednotky [§ 2 písm. e) a f)], musí této
smlouvě předcházet převod odpovídajících spoluvlastnických podílů k
rozestavěné budově.

(6) Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je
již rozestavěn [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod
vlastnictví k rozestavěným jednotkám.

(7) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 platí ustanovení § 5 odst.
2 obdobně.

(8) Nejde-li o stavební změny podle § 17 odst. 3, jsou stavebníci do
okamžiku vzniku vlastnictví jednotek (§ 17 odst. 6) spoluvlastníky
rozestavěného domu s jednotkami v takovém rozsahu, v jakém budou
spoluvlastnické podíly budoucích vlastníků jednotek na společných
částech domu, určených podle § 18 odst. 1 písm. d).

§ 19

Dům vystavěný podle tohoto zákona se na návrh vlastníků jednotek
vyznačí v katastru nemovitostí podle údajů obsažených ve smlouvě o
výstavbě (§ 17 a 18) a podle vyhotoveného geometrického plánu, čísla
popisného a kolaudačního rozhodnutí.

ČÁST ČTVRTÁ

Převod a přechod vlastnictví jednotky

§ 20

(1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází
spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a
povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím
společných částí domu.

(2) Je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze
vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem
spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je
podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.

(3) Práva a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků
jednotek v domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména
zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek
nabytím vlastnictví k těmto jednotkám.

(4) Vlastník jednotky je povinen oznámit společenství nabytí
vlastnictví jednotky.

ČÁST PÁTÁ

Práva k pozemku

§ 21

(1) S vlastnictvím jednotky jsou spojena práva k pozemku (stavební
parcele). Je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku, převede na
vlastníka jednotky s převodem jednotky i spoluvlastnický podíl na
pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných
částech domu (§ 8 odst. 2). Ustanovení předchozí věty platí i pro
původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku.

(2) Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě
nebo nejsou-li spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky
společných částí domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi
sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo
spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu
k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6).

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku
určeného k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je
součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17).

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník
budovy nebo původní vlastník nepřevedených jednotek v domě má k pozemku
jiné právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník pozemku
upraví práva k pozemku vlastníkům jednotek písemnou smlouvou tak, aby
rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů
na společných částech domu.

(5) Nedojde-li mezi vlastníkem jednotky a vlastníkem pozemku ke
sjednání písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000,
vzniká dnem 1. ledna 2001 ve prospěch vlastníka jednotky věcné
břemeno^10b) k zastavěnému pozemku, a to za náhradu. Obsahem věcného
břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek, a to
v rozsahu odpovídajícímu velikosti spoluvlastnického podílu na
společných částech domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví
jednotky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky.

(6) Předmětem věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li
ze všech stran bytovým domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou
jiného vlastníka.

(7) Bytové družstvo, které jako vlastník bytového domu anebo
nepřevedených jednotek v domě nabylo bezplatně pozemek podle § 60a
zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., a převádí
vlastnictví k jednotce fyzické osobě, převede současně nabyvateli
jednotky bezplatně spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku
odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech
domu (§ 8 odst. 2).

ČÁST ŠESTÁ

Zvláštní ustanovení

§ 22

Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky

(1) Při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má
dosavadní vlastník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout
^4) převod bytu tomuto nájemci. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do
šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné
osobě.

(2) Po dobu jednoho roku od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 má
nájemce při převodu bytu právo na jeho přednostní nabytí za podmínek
stanovených v § 606 občanského zákoníku. Nabídka k převodu bytu nájemci
musí být písemná a musí obsahovat všechny podmínky převodu. Smlouvu o
převodu bytu je nájemce za výše uvedených podmínek povinen uzavřít do
tří měsíců ode dne doručení nabídky, jinak jeho právo na přednostní
nabytí bytu zaniká. Ustanovení § 603 odst. 3 občanského zákoníku platí
obdobně.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro pronajaté byty nabyté do
vlastnictví podle tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů^11) a
nejedná se o vlastnictví bytu vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže
nájem bytu byl sjednán s vlastníkem bytu - fyzickou osobou.

(4) zrušen

(5) Smlouvu o převodu vlastnictví bytu zvláštního určení^14) a bytu v
domě zvláštního určení^15) lze uzavřít jen se souhlasem toho, kdo
takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl
takový byt zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení
přispěl, je k převodu třeba souhlasu Ministerstva pro místní rozvoj.

(6) Při převodu vlastnictví jednotky, která je smluvně užívána fyzickou
osobou jako ateliér, má dosavadní vlastník jednotky, popřípadě vlastník
budovy povinnost nabídnout^4) převod jednotky přednostně jejímu
uživateli. To neplatí, jestliže tato jednotka byla nabyta do
vlastnictví podle tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů^11) a
nejedná se o vlastnictví jednotky vzniklé podle ustanovení § 7,
jestliže nájem jednotky byl sjednán s vlastníkem jednotky - fyzickou
osobou. Nepřijme-li uživatel tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy
mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné osobě.

(7) Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru sloužícího účelům
civilní ochrany lze uzavřít jen po předchozím souhlasu příslušných
orgánů.

(8) Lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 neběží po dobu řízení o určení
platnosti či neplatnosti nabídky.^16)

Převody jednotek bytových družstev

§ 23

(1) Byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového
družstva (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen
družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí
i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva v
domech.

(2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24
odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu
a která vyzvala družstvo podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě
majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve
znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.
297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy
o převodu vlastnictví k tomuto bytu. Smlouva musí být uzavřena
nejpozději do 31. prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou
dotčena ustanovení devizových předpisů.^17)

(3) Obdobně se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na
financování podílela svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen
družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce.

§ 24

(1) Jsou-li převáděny byty, garáže a ateliéry v budovách ve
vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu
byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních
předpisů,^18) do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob,
jejichž nájemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl po splacení
členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci,
jsou tyto převody bezplatné.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v
budovách, které k datu účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví,
popřípadě spoluvlastnictví družstev označovaných podle dřívějších
předpisů jako lidová bytová družstva,^19) pokud se převádějí z
vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví uvedených družstev do
vlastnictví členů - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu,
garáži a ateliéru vznikl na základě skutečností stanovených
zákonem.^20)

(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody nebytových prostorů
vzniklých na základě rozhodnutí o změně užívání stavby21) z bytů,
garáží a ateliérů uvedených v odstavcích 1 a 2.

(4) Je-li v budově ve vlastnictví, popřípadě ve spoluvlastnictví
družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání
stavby^7) ze společných prostorů budovy, převede družstvo na základě
smlouvy tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavců 1 a
2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost
spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové
plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě,
přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše nebytového prostoru uvedeného
ve větě první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách,
se postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli
členskými podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domě, nebo
jejich právní předchůdci. Ustanovení odstavce 1 platí i pro tyto
převody vlastnictví nebytových prostorů.

(5) Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo
2 je závazek nabyvatele uhradit družstvu částku, která odpovídá
nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím
na převáděný byt, popřípadě nebytový prostor (garáž, ateliér) k datu
pravidelné pololetní splátky úvěru ve smyslu odstavce 6 a závazek
nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k
družstvu. Vlastnictví k jednotce přechází až po splnění tohoto
závazku.^22)

(6) Družstvo je povinno použít prostředků získaných v příslušném
pololetí od nabyvatelů jednotek ke splacení úvěru věřiteli ^23) (dále
jen " banka") spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž
pololetí s určením, kterých jednotek se mimořádná splátka týká.
Nedílnou přílohou smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení
banky o splacení odpovídající části úvěru s určením, kterých jednotek
se splátka úvěru týkala.

(7) Součástí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z vlastnictví
družstva je vzájemné vypořádání prostředků z nájemného určených na
financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky a dále
kladných zůstatků prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství
(dále jen "prostředky určené k vypořádání"), připadajících na
převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání
jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany
nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede družstvo
právnické osobě zabezpečující správu domu (§ 9 až 11). Pro použití
převedených prostředků platí ustanovení § 15 obdobně. V případě, že
správa domu není zajišťována právnickou osobou, převede družstvo
nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky.

(8) Došlo-li k převodu jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví
člena před účinností tohoto zákona, jsou družstvo a vlastník jednotky
povinni vypořádat prostředky určené k vypořádání, připadající na
převedenou jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona.

(9) Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele
v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na
jednotku, případně základního členského vkladu, pokud byl zdrojem
financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však
nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu
jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.

(10) Vypořádací podíl nabyvatele jednotky, jemuž byla převedena
jednotka podle odstavců 1 až 5 a zaniklo členství v družstvu, se
stanoví podle § 233 obchodního zákoníku.

§ 25

(1) Družstvo může vyrovnat vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na
základě dohody i jinak, než je uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního
zákoníku.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, je družstvo povinno uhradit
nabyvatelům jednotek vypořádací podíly v penězích podle § 233
obchodního zákoníku.

§ 26

(1) Nedojde-li k převodu všech jednotek v budově, popřípadě v domě,
kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li družstvo bance část
úvěru odpovídající převedeným jednotkám, uzavře banka s družstvem
dodatek k úvěrové smlouvě, jehož předmětem bude ponechání nesplacené
části úvěru, připadající na nepřevedené jednotky, družstvu. Pro
podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky,
za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle
zvláštních předpisů.

(2) Družstvo je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby
byl zachován dosavadní rozsah pojištění budovy, odpovídající
nepřevedeným jednotkám, pokud se těchto jednotek týká úvěr ponechaný
podle odstavce 1.

(3) Pro úvěry ponechané družstvu podle odstavce 1 platí ustanovení
zvláštních předpisů^24) o úhradě majetkové újmy bance obdobně.
Ustanovení předcházející věty platí obdobně pro úvěry ponechané,
popřípadě poskytnuté na základě dodatků uzavřených obdobně podle
odstavce 1 před účinností tohoto zákona, pokud byla dodržena ustanovení
dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.^11)

(4) Na zajištění úvěrů ponechaných, popřípadě poskytnutých bankou
družstvu podle ustanovení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo.
Zástavní právo vázne na jednotkách, popřípadě na jiné nemovitosti ve
vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají.

(5) Dojde-li k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení
zvláštních předpisů ^25) o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky
se nepoužije. Totéž platí v případě, že k převodu bytů došlo před
účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů o vlastnictví k
bytům a § 24, 25, 27 až 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových
vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného
opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

(6) Dojde-li k převodu jednotky družstva, na kterou byla poskytnuta
finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,^25) a nejedná
se o převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je družstvo povinno
vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu jednotky, s výjimkou
částek poskytnutých podle zvláštních předpisů^26) na úhradu zvýšených
nákladů ztíženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s
pořízením základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného
obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard
bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků,
kterou je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje
rokem kolaudace stavby.

§ 27

(1) Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které
byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o
finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě, formou nástaveb a
vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem
podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, a je
převáděn byt v této budově, jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle
zvláštních předpisů,^27) platí pro nabývání těchto bytů do vlastnictví
podle tohoto zákona přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26.
Ustanovení § 23 platí obdobně.

(2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z
věcného břemene. Nabyvatel je povinen uhradit družstvu částku, která
odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím poskytnutému družstvu
připadající na převáděný byt k datu pravidelné pololetní splátky úvěru.
Nejde-li o převod bytu do vlastnictví fyzické osoby - nájemce bytu,
jehož nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem
nebo jeho právním předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu
dále částku státního příspěvku vypočteného podle § 26 odst. 6.
Vlastnictví k jednotce přechází na nabyvatele až po splnění jeho
uvedených povinností.^22) Povinnost splatit úvěr připadající na
převáděný byt podle § 24 odst. 4 a vrátit částku státních příspěvků
podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 platí obdobně.

(3) Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů^27) zaniká nabytím
vlastnictví k bytu, popřípadě se omezuje v rozsahu odpovídajícímu
převedenému bytu. V případě zániku družstva bez právního nástupce
vzniká dnem zániku družstva ve prospěch dosavadního nájemce bytu
pořízeného podle odstavce 1 věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází
ve stejném rozsahu na jeho právního nástupce. Obdobné věcné břemeno ve
stejném rozsahu a s právem přechodu na každého dalšího právního
nástupce vzniká ve prospěch nájemce bytu v případě ukončení jeho
členství v družstvu. Obsahem věcného břemene je právo užívat byt a
společné prostory, a to ve stejném rozsahu, jaký byl sjednán mezi
nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského
zákoníku o nájmu družstevních bytů. Ustanovení § 151n odst. 3
občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.

(4) Osoba oprávněná z věcného břemene uhradí částku, která odpovídá
nesplacenému úvěru s příslušenstvím, obdobně podle § 24 odst. 5 s tím,
že ustanovení § 24 odst. 5, 6 a 7 platí přiměřeně. Věcné břemeno
přechází nebo vzniká až po splnění uvedené podmínky. Vznikem věcného
břemene v důsledku zániku družstva nebo členství v družstvu zaniká
nárok na vrácení členského podílu obdobně podle § 24 odst. 9.
Ustanovení § 24 odst. 10 platí obdobně. Ustanovení § 33b věty druhé se
nepoužije.

§ 28

Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví,
popřípadě spoluvlastnictví družstev v domech a pro převod bytů
uvedených v § 27 odst. 1 v domech, u nichž jsou družstva oprávněna z
věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů.^27)

ČÁST SEDMÁ

Vyčlenění části družstva

§ 29

(1) Nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo
v budovách, popřípadě v domě nebo domech ve vlastnictví nebo
spoluvlastnictví družstva, kteří jsou členy tohoto družstva, mohou
rozhodnout o vyčlenění a vzniku nového družstva. Pro platnost
rozhodnutí je třeba písemného souhlasu dvoutřetinové většiny všech
těchto členů družstva v každé budově, popřípadě domě. Rozhodnutí musí
být písemně oznámeno představenstvu družstva. Rozhodnutí lze přijmout
nejpozději do 31. prosince 1996. Rozhodnutí nepodléhá schválení
členskou schůzí dosavadního družstva.

(2) Pro vznik družstva a pro členství v něm jinak platí ustanovení
obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem
nového družstva přechází na toto družstvo. Rozhodnutím podle odstavce 1
se dosavadní družstvo nezrušuje.

(3) Mezi dosavadním družstvem a novým družstvem se provede vypořádání
majetku, práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na
nové družstvo, přičemž se vychází z toho, že toto vypořádání je
vzájemné; pokud nedojde k jiné dohodě, vypořádává se v penězích.
Nedojde-li k jiné dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo
spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům
uvedeným v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k
budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům přechází na nové
družstvo dnem jeho vzniku souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich
krytí týkajících se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů.
Vypořádání se provede v poměru součtu vypořádacích podílů členů nového
družstva a členů dosavadního družstva. Nárok na vypořádání je splatný
uplynutím šesti měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž došlo
ke vzniku nového družstva.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, pokud nedojde ke vzniku
nového družstva do 1. července 2000.

ČÁST OSMÁ

Společná a přechodná ustanovení

§ 30

(1) S vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato
spoluvlastnictví společných částí domu a spoluvlastnictví nebo jiné
právo k pozemku.

(2) Vznikne-li věcné právo k jednotce, vznikne současně i na
spoluvlastnictví společných částí domu.

(3) Na spoluvlastnictví společných částí domu a na spoluvlastnictví
pozemku nelze zajistit práva a povinnosti, aniž by se současně
nezajistily na jednotce.

(4) Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví,^2) mají spoluvlastníci
jednotky postavení vlastníka jednotky a odpovídají vůči ostatním
vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně.

§ 30a

Ustanovení tohoto zákona týkající se vlastníka budovy, jednotky nebo
pozemku, popřípadě spoluvlastnického podílu na pozemku, popřípadě
bytového družstva, platí i pro správce podstaty podle zvláštního zákona
o konkursu a vyrovnání,^27a) včetně ustanovení o převodech vlastnictví
budovy, jednotky a pozemku, popřípadě spoluvlastnického podílu na
pozemku.

§ 31

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto
zákona i právní vztahy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních
předpisů o vlastnictví k bytům. Vznik těchto právních vztahů a nároky z
nich vzniklé před účinností tohoto zákona se však posuzují podle
dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.

(2) Vlastníci bytů nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k
bytu nebo nebytovému prostoru vzniklo podle dosavadních právních
předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za vlastníky
jednotek podle tohoto zákona a jsou povinni do jednoho roku ode dne
účinnosti tohoto zákona uvést veškeré právní vztahy k jednotkám,
společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.

(3) Nebude-li splněna povinnost stanovená v odstavci 2, může se
vlastník obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.

§ 32

U domů ve výstavbě ke dni účinnosti tohoto zákona se na návrh vlastníků
jednotek po vydání kolaudačního rozhodnutí provede zápis do katastru
nemovitostí podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě domu uzavřené
podle dosavadních předpisů,^11) geometrického plánu, čísla popisného a
kolaudačního rozhodnutí, s uvedením jednotlivých jednotek, jejich
vlastníků a spoluvlastnických podílů na společných částech domu,
popřípadě pozemku.

§ 33

(1) Pokud byly před účinností tohoto zákona uzavřeny mezi vlastníkem,
popřípadě organizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a
nebytových prostorů smlouvy o výkonu správy a údržby společných částí a
zařízení domu, popřípadě pozemku podle dosavadních předpisů o
vlastnictví k bytům za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník,
popřípadě organizace spravující ostatní byty v domě, oprávněn počínaje
měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona jednostranně
příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení § 15 odst. 1.

(2) Vlastník, popřípadě organizace spravující dosud nepřevedené
jednotky v domě, je oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni
účinnosti tohoto zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit úhradu
za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nebytových prostorů podle
zvláštních předpisů.^28)

ČÁST DEVÁTÁ

Převody skupinových rodinných domů z vlastnictví bytových družstev

§ 33a

(1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí
i pro převody rodinných domů,^29) jejich příslušenství, garáží a
základního technického vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva a
byly vystavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů
o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě,^30) na
jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc
příslušející družstevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné
domy byly převedeny z vlastnictví družstev do vlastnictví členů
družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě
a ke garáži vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy
nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí
v případě, že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká
úvěr poskytnutý bankou.

(2) Spolu s rodinným domem se převádí z vlastnictví družstva i
spoluvlastnický podíl na společném příslušenství rodinných domů a
jejich základního technického vybavení, které je ve vlastnictví
družstva. Velikost spoluvlastnického podílu na tomto příslušenství a
základním technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se
společným příslušenstvím, popřípadě napojených na společné základní
technické vybavení.

(3) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a
jejich základního technického vybavení a spoluvlastnického podílu na
společném příslušenství rodinných domů nebo jejich technickém vybavení
podle odstavců 1 a 2, ustanovení zvláštních právních předpisů^25) o
povinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení §
26 odst. 5 a 6 platí obdobně.

(4) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě
spoluvlastnického podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1
a 2, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu
rodinných domů a jejich příslušenství, s výjimkou částek státních
příspěvků poskytnutých podle zvláštních předpisů^31) na úhradu nákladů
vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného
zařízení vyvolaného obecnou potřebou apod. a nákladů základního
technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka
příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně
počínaje rokem kolaudace stavby.

(5) Právnické osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzavřely
se svými pracovníky smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na
úhradu ceny rodinného domu podle dosavadních předpisů,^32) vrácení
příspěvku nevyžadují, i když před uplynutím smluvené doby došlo k
porušení podmínek, za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro
okresní úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí
příspěvku na úhradu ceny rodinného domu při jeho převodu z vlastnictví
družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosavadních předpisů.^33)

(6) Bytové družstvo, které jako vlastník rodinného domu, jeho
příslušenství nebo garáže nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona
č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., a převádí
vlastnictví k tomuto rodinnému domu, jeho příslušenství nebo garáži
fyzické osobě, převede současně nabyvateli bezplatně uvedený pozemek.
To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a
správa garáží pro jeho členy, pokud je vlastníkem garáže a převádí její
vlastnictví fyzické osobě.

§ 33b

Zánik vlastnictví bytového družstva

Přestane-li být bytové družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu
byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních
právních předpisů^18) jinak než jejím zničením, je toto družstvo
povinno vrátit státní příspěvky, které byly na výstavbu budovy
poskytnuty podle zvláštních právních předpisů.^18) Ustanovení předchozí
věty platí i v případě zániku věcného břemene zřízeného podle
zvláštního právního předpisu.^27) Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí
obdobně.

ČÁST DESÁTÁ

Doplnění zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České
národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994
Sb.

§ 34

Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací
a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č.
18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a
doplňuje takto:

1. V § 20 odst. 6 písm. a) se slovo "nemovitostem" nahrazuje slovem
"majetku".

2. V § 20 odst. 6 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a
připojují se nová písmena g), h) a i), která znějí:

"g) převody bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů,^12a)

h) převody rodinných domků^12b) a garáží z majetku bytových družstev do
vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní
vztah k rodinnému domku nebo garáži vznikl po splacení členského podílu
těmito členy nebo jejich právními předchůdci,

i) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s
vyčleněním části bytového družstva.^12c)".

"12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují
některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k
bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
vlastnictví bytů).

12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí,
Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní
banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci
družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků
v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb.
a č. 398/1992 Sb.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.".

ČÁST JEDENÁCTÁ

zrušena

§ 35

zrušen

ČÁST DVANÁCTÁ

Ustanovení závěrečná

§ 36

Ministerstvo financí upraví právním předpisem způsob stanovení výše
náhrady při vyvlastnění jednotky.

§ 37

Zrušují se:

1. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona
č. 30/1978 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákonného opatření
Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. a zákona č.
264/1992 Sb.

2. Ustanovení § 25 a § 27 až 28a a § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o
úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.
297/1992 Sb.

3. Nařízení vlády České republiky č. 283/1990 Sb., kterým se stanoví
postup národních výborů při prodeji bytů do osobního vlastnictví.

4. Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí
České socialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské
socialistické republiky č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního
majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů,
ve znění vyhlášek č. 2/1982 Sb., č. 160/1983 Sb. a č. 611/1992 Sb.

§ 38

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1994.

Uhde v.r.

Havel v.r.

Klaus v.r.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 103/2000 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Nebyla-li uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví
bytů do dne účinnosti tohoto zákona, lze právo na uzavření smlouvy
podle § 23 odst. 2 a 3 zákona o vlastnictví bytů uplatnit do deseti let
ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 100 odst. 1 občanského
zákoníku se nepoužije. Oprávněným z výzvy je i právní nástupce fyzické
osoby uvedené v § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, pokud splňuje
podmínky zákona na uzavření smlouvy o převodu jednotky.

2. V domech s nejméně 5 jednotkami, z nichž alespoň 3 jsou ve
vlastnictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto data jim byly doručeny
listiny s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné
listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k
jednotce, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společenství podle
tohoto zákona. První shromáždění se musí konat do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na
vklad smlouvy o výstavbě do katastru nemovitostí podle úpravy platné
před účinností zákona, řídí se tato smlouva o výstavbě, jejíž vklad byl
povolen, úpravou platnou před účinností tohoto zákona.

4. Pokud ve smlouvě o výstavbě uzavřené podle úpravy platné před
účinností tohoto zákona byla velikost spoluvlastnických podílů na
společných částech domu dohodnuta jinak, než stanoví § 8 odst. 2 zákona
o vlastnictví bytů, jsou stavebníci povinni při podání návrhu na zápis
vlastnického práva k jednotkám přizpůsobit velikost spoluvlastnických
podílů tomuto ustanovení.

5. Pokud smlouva o výstavbě jednotek nástavbou, vestavbou nebo
přístavbou, popřípadě stavebními úpravami, jimiž se mění velikost
jednotky a rozsah jejího příslušenství, byla uzavřena podle ustanovení
§ 17 až 19 zákona o vlastnictví bytů platných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, považuje se za smlouvu o výstavbě podle § 17
odst. 3 tohoto zákona.

6. Došlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k nabytí
spoluvlastnického podílu k nebytovému prostoru podle § 24 odst. 4
zákona o vlastnictví bytů platného přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, jsou vlastníci jednotek povinni uspořádat spoluvlastnické
vztahy k tomuto nebytovému prostoru v souladu s úpravou platnou podle
zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném do 30. června 2001.

7. Nebyly-li uspokojeny nároky na vypořádací podíl podle § 24 odst. 10
zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, uspokojí se podle § 24 odst. 10.

Čl.IV, b. 3 zákona č. 229/2001 Sb.

Přechodná ustanovení

3. Ustanovení § 27 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví
bytů), ve znění zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se
použije i v případech vzniku práva věcného břemene ve prospěch jiné
osoby než bytového družstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl.II zákona č. 451/2001 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Lhůta pro konání prvního shromáždění uvedená v § 9 odst. 8 zákona o
vlastnictví bytů ve znění platném před účinností tohoto zákona se
prodlužuje na dobu do 31. prosince 2002.

2. Lhůta pro konání prvního shromáždění stanovená v čl. II bodu 2
zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se
upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o
vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb.,
o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění
zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992
Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve
znění pozdějších předpisů, se prodlužuje na dobu do 31. prosince 2002.
První schůzi shromáždění může svolat též osoba pověřená správou domu
nebo kterýkoliv vlastník jednotky, pokud je původní vlastník nečinný.

3. O programu prvního shromáždění, účasti notáře a nákladech tohoto
shromáždění platí ustanovení § 9 odst. 8 věta třetí, čtvrtá a pátá.

4. Bylo-li společenství zapsáno do obchodního rejstříku podle § 10
zákona o vlastnictví bytů ve znění platném před účinností tohoto
zákona, považuje se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za společenství
zapsané v rejstříku společenství podle § 10 tohoto zákona. Soud provede
výmaz z obchodního rejstříku a zápis do rejstříku společenství i bez
návrhu a bez řízení nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti
tohoto zákona s právními účinky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Společenství tím nezaniká ani nepřechází jeho jmění na právního
nástupce, pouze se mění jeho vnitřní poměry.

5. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o
zápisu společenství do obchodního rejstříku, považuje se dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona návrh na zápis společenství do obchodního
rejstříku za návrh na zápis do rejstříku společenství podle tohoto
zákona a v řízení se pokračuje podle tohoto zákona.

1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.

1a) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.

2) § 136 a násl. občanského zákoníku.

3) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

3a) § 141 a 142 občanského zákoníku.

3b) § 150 občanského zákoníku.

4) § 43 a násl. občanského zákoníku.

5) § 27 a násl. obchodního zákoníku.

5a) § 33 odst. 2 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů.

6) § 85 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

7) § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

7) § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7a) § 139b odst. 3 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

8) § 685 a násl. občanského zákoníku.

9) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve
znění pozdějších předpisů.

10) § 672 občanského zákoníku.

10a) § 133 odst. 2 občanského zákoníku.

10b) § 151n a násl. občanského zákoníku.

11) § 872 odst. 7 a 8 občanského zákoníku.

12) § 7 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují
některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se
mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

14) § 9 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.

15) § 10 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.

16) § 39 a 43a občanského zákoníku. § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb.,
o cenách.

17) Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992
Sb.

18) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva
financí České socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské
socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č.
136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a
individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním
vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č.
398/1992 Sb.

19) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních
organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního
shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

20) Zejména § 685 a násl. a § 871 občanského zákoníku.

21) § 85 zákona č. 50/1976 Sb.

22) § 36 občanského zákoníku.

23) § 503 odst. 3 obchodního zákoníku. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

24) § 45 zákona č. 21/1992 Sb.

25) Např. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 136/1985 Sb.

26) Např. § 5 odst. 6 a 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 136/1985
Sb.

27) § 28d zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a
vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření
Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

27a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších
předpisů.

28) Zákon č. 526/1990 Sb. Vyhláška Federálního ministerstva financí,
Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské
republiky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o
cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.

29) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.

30) § 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné
finanční pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění
vyhlášky č. 14/1969 Sb.

31) § 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb.

32) § 3 vyhlášky č. 121/1980 Sb., o finanční pomoci při převodu
skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví.

33) § 4 vyhlášky č. 121/1980 Sb.