ŽIVOT S VLÁKNINOU
Co je to FiberLife?
Vlákninový život.Pod pojmem vláknina potravy (dietary fibre) zahrnujeme pektiny, hemicelulózy, celulózy a lignin. Podle starších výzkumů, konzumace vlákniny ovlivňuje především náplň střeva, jeho peristaltiku a vyprazdňování. Dnes se s nedostatkem vlákniny spojuje řada chorob, především kardiovaskulárních a diabetu.Vláknina zahrnuje několik složek.Pektiny, hemicelulóza, celulózu a lignin, každá z nich ovlivňuje metabolické pochody svým způsobem.Hemicelulóza, celulóza a lignin se při průchodu lidským trávicím ústrojím prakticky nemění, působí na procesy trávení a vstřebávání, zejména minerálních látek a vitamínů. Ovlivňuje množství a konzistenci stolice zvýšením obsahu sušiny,ve které jsou přítomny, a obsahem vody, kterou na sebe váží.se rozkládají téměř úplně v tlustém střevě působením střevních baktérií na plyny a prchavé mastné kyseliny.
Mohu doporučit přípravek FibreLife , výsledek rozsáhlého výzkumu a četných laboratorních zkoušek. Jedná se o značkovou, 100% přírodní BYLINNOU vlákninovou směs.
Byla vyvinuta společností Lifestyles, aby:
-
Podporovala redukci a kontrolu váhy
-
Snížila míru nezdravého přejídání a nadměrného svačení
-
Snížila glykemický index (GI) potravin
-
Uchovávala hladinu energie regulací krevního cukru
-
Chránila před nádory, cukrovkou a srdečními chorobami
-
Bojovala proti nadváze a negativním důsledkům nadváhy
Celosvětový výzkum odhalil, že vláknina kromě již prověřené schopnosti regulovat tělesnou hmotnost a hladinu energie dokáže také snižovat výskyt závažných onemocnění, jako jsou srdeční nemoci, některé druhy rakoviny a cukrovka. Vláknina je základní živinou, která by měla být obsažena v každém jídelníčku. Statistiky bohužel ukazují, že většina lidí konzumuje méně než polovinu denní dávky vlákniny doporučované významnými zdravotními institucemi. Přípravek FibreLife nyní dává distributorům Lifestyles jedinečnou příležitost to změnit.
FIBER LIFE obsahuje specalní kombinaci výtažků z
KONJACU GLUCOMANNANU, GUMY GUAR, GUMY XANTHAN A EXTRAKTU Z KŮRY CYNAMONOVCE.
Dr. Lee Know z institutu Live Better Every Day tvrdí, že přípravek FibreLife je „nejúčinnější dostupnou rozpustnou vlákninovou směsí na světě“. “FibreLife je cenově přístupný přípravek pomáhající zákazníkům Lifestyles pohodlně redukovat tělesnou váhu a současně nabízející zdravotní přínosy jídelníčku s vysokým obsahem vlákniny.”
Minimum o vláknině
Pektiny působí na hladinu krevního cukru a ovlivňují i metabolismus lipidů, tj. snižují zejména hladinu cholesterolu v krvi.Pektiny mají více metabolických účinků. Jednou z nejdůležitějších vlastností pektinů, která se uplatňuje v látkové přeměně tuků, je schopnost vázat žlučové kyseliny.Žlučové kyseliny se tvoří v játrech z cholesterolu. Sekrece cholesterolu do žluči, ať již jako takového nebo ve formě degradačních produktů, tj. žlučových kyselin, je hlavní cesta, jak se cholesterol z těla vylučuje. Za normálních poměrů se z cholesterolu tvoří denně asi 0,5 g žlučových kyselin, tedy množství, které doplňuje přirozené
ztráty.Žlučové kyseliny se dostávají do žluči, žluč do tenkého střeva,
kde napomáhá emulgaci tuků. Žlučové kyseliny tvoří s fosfolipidy
a tukovými látkami malé částice-micely a usnadňují jejich rozptýlení
ve vodním roztoku, štěpení a vstřebávání tukových látek. Žlučové
kyseliny se vstřebávají v konečné části tenkého střeva a vracejí
se portální krví do jater, kde jsou znovu vylučovány do žluče.
Tato cirkulace mezi střevem a játry je velmi rychlá a denně se uskutečňuje
oběh: játra-střevo-játra asi desetkrát, udává se, že při každém
jídle dvakrát. To umožňuje mít i při relativně malém celkovém
množství žlučových kyselin, kterých je kolem 3,5 g, stále dostatečné
množství žlučových kyselin ve střevě a nerušené trávení a
vstřebávání tuků.
Vláknina tím, že zvyšuje odpad žlučových kyselin, zvyšuje degradaci
cholesterolu na žlučové kyseliny, aby se tyto zvýšené ztráty
žlučových kyselin uhradily. Mimo to koncentrace žlučových kyselin,
navracejících se ze střeva portální krví do jater, ovlivňuje
syntézu exogenního cholesterolu v játrech.
Dalším velmi důležitým účinkem pektinových látek je vliv na
vstřebávání a látkovou přeměnu cukru. Pektiny mají schopnost
tvořit s cukernými roztoky gely. Totéž se děje zřejmě i ve střevě,
kdy se s cukrem požije pektin nebo potravina obsahující pektin. Z
gelů se cukr vstřebává pomaleji než z cukerných roztoků a to
se odráží v hladině krevní glukózy po požití takové směsi.
Hladina cukru v krvi nestoupá tak prudce a tak vysoko, jako po cukru
samotném. Důsledkem je i rozdíl v množství uvolněného inzulinu-na
menší vzestup krevního cukru reaguje normální organismus menším
vzestupem hladiny inzulínu. Tato skutečnost je velmi významná, protože
inzulin je hormon, který se nepodílí jen na využití glukózy-snižuje
hladiny krevního cukru tím, že podporuje jeho odsun do tkání-ale
podporuje v těle i ukládání tuků a další pochody, které mohou
být při zvýšených hladinách inzulinu někdy nežádoucí, např.
při sklonu k otylosti, kde zvýšená hladina inzulinu napomáhá ukládání
tukových zásob i při relativně menším energetickém příjmu.
Vlivu vlákniny a zvláště pektinových látek na metabolismus cukrů
se již začalo využívat v klinické praxi především u nemocných
cukrovkou.
Doporučuje se u nich zvýšit v dietě obsah vlákniny a
současně je při tom možné zvýšit energetický podíl glycidů
na úkor tukové dávky. Takto složená dieta napomáhá lepší kompenzaci
cukrovky nejen pokud se týká hladin krevního cukru, ale má příznivý
vliv i na složení a výšku hladin krevních lipidů, jejichž normalizace
se dnes považuje za nezbytnou a nedílnou součást kompenzace cukrovky,
protože nemocní s diabetem jsou zvýšeně ohrožení cévními komplikacemi,
k nimž zvýšené hladiny krevních tuků přispívají.
Další skupinou, u níž by bylo vhodné zvýšit obsah vlákniny v
dietě, jsou osoby se sklonem k otylosti nebo s již vyvinutou obezitou.
Redukční dieta s vyšším podílem vlákniny má větší sytivý
účinek, při větším objemu zachovává malou energetickou hodnotu.
Svým působením na hladiny inzulínu a krevních lipidů, které bývají
u těchto osob často zvýšené, se uplatňuje příznivě i metabolicky.
Celá řada fyziologických studií, kdy byla dobrovolníkům podávána
vláknina v podobě komerčních preparátů, prokázala, že zvýšený
příjem vlákniny vede ke snížení hladin celkového cholesterolu,
triacylglycerolů a ke zvýšení podílu HDL-cholesterolu.
V průmyslových zemích, kde se konzumuje pestrá strava, jsou nepravděpodobné
obavy, že by potraviny bohaté na vlákninu měly negativní vliv na
celkovou bilanci minerálních látek a vitamínů. Obavy mohou být
spíše na místě u skupin s atypickou velmi nízkou celkovou spotřebou,
např. u starých lidí nebo skupin s extrémními nutričními zvyklostmi,
jako jsou vegetariáni.
Obavy jsou liché při spotřebě do 50 g vlákniny/den,
což je zhruba dvojnásobek spotřeby běžné ve většině průmyslových
zemí.
Pokud máte zájem o tento produkt pro vlastní spotřebu ozvěte se .
Vláknina
Jezte vlákninu, budete zdraví…
Dnes se pomocí vlákniny snažíme bojovat proti civilizačním chorobám. Je vědecky prokázáno, že lidé, kteří pravidelně zařazují do své stravy potraviny obsahující vlákninu, trpí méně často kardiovaskulárními chorobami a rakovinou tlustého střeva a konečníku. Jak působí?Rozpustná vláknina přibírá nadbytečnou vodu ve střevech, zvětšuje objem stolice a změkčuje ji. Vyprazdňování je častější a pravidelnější. Váže cholesterol a tím snižuje jeho hladinu v krvi. Nerozpustná vláknina podporuje střevní funkci, váže rakovinotvorné látky , toxiny a cholesterol a usnadňuje jejich vylučování z těla. Najdu ji v rohlíku?
Vláknina nemá žádnou výživnou hodnotu. Rozpustná vláknina se skládá z rostlinných buněk, které mají schopnost ve vodě bobtnat a tím zvětšovat svůj objem. Nerozpustná vláknina sice vodu váže, ale nebobtná. Vláknina prochází střevem nezměněna, není trávena ani vstřebávána. Rozpustnou vlákninu obsahuje hlavně ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy, nerozpustnou obilniny a zrna. V rohlíku ji tedy nenajdete, zkuste žitný chléb…
Upozornění a dávkování
Začínejte s malou dávkou vlákniny, asi 1 až 2 g při každém jídle. Postupně lze dávky zvýšit až na 10 g 2 – 3krát denně. Neužívejte však víc než 30 g denně. Důležité je dodržovat pitný režim a to hned ze dvou důvodů. Jednak vláknina sama na sebe váže velké množství vody, jednak je třeba ji do trávicího traktu „spláchnout“, aby se nestalo, že uvízne v horní části trávicí trubice. Na každou dávku vlákniny, ať se již jedná o prášek nebo tablety, je nutné zapít 250 ml tekutiny, nejlépe neperlivé vody nebo ovocného džusu.Vysoký příjem vlákniny může snižovat účinnost některých léků. Při užívání vlákniny je vhodné počkat s užíváním léků 2 hodiny. Vláknina by mohla vstřebávání léků zpomalit.
Nadměrný příjem vlákniny ,zejména luštěnin, může způsobit žaludeční potíže, nejčastěji nadýmání, plynatost a bolest. Opatrnosti je třeba i u poruch jícnu, tam by mohla vláknina způsobit obstrukci (ucpání). Pozor také na alergie. Pokud jste alergičtí na jitrocel, nepoužívejte přípravky , kde je obsaženo jeho semeno.
Použití
Vláknina je doporučována při redukčních dietách. Naplňuje žaludek a snižuje chuť k jídlu a urychluje vyprazdňování. Podporuje zažívání a udržuje dobrý stav tlustého střeva. Příznivý účinek vlákniny byl popsán u diabetu, stabilizuje hladinu krevního cukru, při vysoké hladině v prevenci žlučových kamenů.
Prospěšné účinky celozrnného chleba, pšeničných otrub nebo semínka jitrocele znali léčitelé již ve starověku a středověku. Používali je k podpoře trávení a proti zácpě. ...
Obsah vlákniny ve všech pekárenských výrobcích. Nejen celozrného ale i bílého a tmavého pečiva.Vláknina je obsažena v endospermu semen z nichž se dále vyrábí mouka a záleží jen na stupni vymýlání jak velkou procentuelní část zabírá.
VLÁKNINA
V dnešní době, kdy většina lidí podléhá lákadlům "moderního" stravování, je vláknina téma více než aktuální. I přes poměrně intenzivní propagaci, zejména v posledních letech, je však stále její význam velmi podceňován. Je na čase si uvědomit, že stejně jako její dostatečný příjem je velmi prospěšný, její nedostatek může být poměrně nebezpečný a zvyšuje riziko mnoha závažných onemocnění.
Co je to za látku?
Vláknina je směs nestravitelných karbohydrátů vyskytujících se v obilovinách, ovoci a zelenině, které prochází naším žaludkem a střevy v nezměněné podobě. Ne všechny vlákniny jsou stejné, lze je rozdělit podle mnoha různých hledisek. Nejzásadnější dělení je podle její rozpustnosti ve vodě - dělíme jí tedy na rozpustnou a nerozpustnou. Všechny rostliny obsahují oba typy, jejich poměr může být však různý. Například vláknina v ovesných otrubách je z 50% tvořena nerozpustnou složkou, zatímco v pšeničných otrubách je zastoupena pouze z 20%. Oba typy vlákniny jsou pro naše zdraví důležité.
Nerozpustná vláknina
Nerozpustná vláknina je hrubá hmota, která sice není rozpustná ve vodě, ale dobře jí dokáže absorbovat. Patří mezi ní celulóza (ovoce, zelenina, slupky obilných zrn), lignin (houby). Dobrými zdroji jsou také pšeničné otruby, rýžové a kukuřičné otruby, ořechy, semena a celozrnná jídla. Nerozpustná vláknina pomáhá:
-
v prevenci střevních obtíží - snižuje tlak ve střevech při zvýšení rychlosti průchodu potravy
-
v prevenci zácpy - zvětšuje a změkčuje stolici a stimuluje střevní svalstvo, čímž zmírňuje zácpu
-
v prevenci rakoviny střev - zvyšuje rychlost průchodu potravy a tím zmenšuje čas, po který se škodlivé látky mohou "zabydlovat" ve střevech, navíc tyto látky váže na sebe
-
zmírňuje hemoroidy
Rozpustná vláknina
Rozpustná vláknina je lepkavá hmota, která se rozpouští za působení bakterií v tlustém střevě. Řadí se mezi ní hemicelulóza (otruby, slupky obilných zrn), pektin (slupky některého ovoce, např. jablek a hrušek a luštěniny - fazole, hrášek). Dalšími dobrými zdroji rozpustné vlákniny jsou např. ječmen, psyllium, sojové mléko a sojové produkty.
-
snižuje hladinu krevního cholesterolu a snižuje absorpci cholesterolu z potravy. Přesný mechanismus není zatím známý, ale ví se, že vláknina snižuje absorpci žluče. Žluč, která obsahuje cholesterol, je nezbytná pro trávení tuků. Pokud se ve střevě objeví potrava, je do něj vyměšována a většina z ní je znovu reabsorbována, když je trávení ukončené. Pokud je ve střevu zároveň přítomna vláknina, žluč se absorbuje v menším množství a játra jsou nucena jí vyprodukovat více. K tomu je využíván cholesterol přítomný v krevním oběhu a tím se tedy snižuje jeho hladina.
-
snižuje kyselost žaludku a zpomaluje jeho vyprazdňování - tím se cukry obsažené v jídle dostávají do střeva pomaleji a hladina krevního cukru se zvyšuje pozvolna
Může vláknina pomoci hubnout?
Mnoho výzkumů potvrdilo, že lidé s nadváhou ztratili na váze, pokud ve svém jídelníčku zvýšili množství vlákniny, zejména rozpustné. Efekt vlákniny ale není ve spalování tuků - vtip je v tom, že vláknitá jídla se pomaleji dostávají ze žaludku a proto se pocit hladu dostaví později, takže tito lidé méně jedí. Tato jídla navíc bývají málo kalorická s nízkým obsahem tuku. Ve střevech je cukr absorbován pomaleji, takže hladina krevního cukru stoupá jen pozvolna. Inzulín se tedy vylučuje pomaleji a v menší míře. A právě inzulín bývá spojován s obezitou a zvýšeným rizikem diabetu.
Kolik vlákniny potřebujeme?
Zdravý dospělý člověk by měl přijmou asi 25-30 gramů vlákniny denně. Předpokládá se, že potřebujeme asi 12 gramů vlákniny denně na každých 1000 kalorií. Bohužel, většina lidí v dnešní době konzumuje denně pouze 10-15 gramů. Denní potřeba vlákniny u dětí je podmíněny jejich věkem. Některé zdroje uvádí, že optimální množství získáme tak, že k věku dítěte přičteme 5. To znamená, že osmileté dítě potřebuje asi 13 gramů vlákniny denně. Není však vhodné podávat vlákninu dětem před šestým měsícem věku.
K dosažení těchto hodnot je tedy potřeba jíst jídla na vlákninu bohatá, jako jsou celozrnné výrobky, ovoce, zelenina a další (uvedeno v tabulce). Není také od věci zkusit otruby (koupíte v kterémkoliv obchodě se zdravou výživou) a přidávat je do jídla.
Může nadměrné množství škodit?
Je velmi nepravděpodobné, že přijímáte nadměrné množství vlákniny. Nadměrné množství může možná snížit absorpci některých vitaminů a minerálů, zejména vápníku a železa. Na druhou stranu, tato tvrzení nebyla přesvědčivě prokázána. Přesto je vhodné tyto látky doplňovat. Může také snížit účinnost některých léků, protože zhorší vstřebávání účinných látek. Proto by se měla léky a vláknina konzumovat s několikahodinovým odstupem.
Zároveň je vzhledem ke své vlastnosti vázat vodu velmi důležité přijímat po celý den dostatek tekutin! Další potíže spojené s přehnanou konzumací vlákniny jsou např. plynatost, nadýmání a bolest žaludku.
Vláknina
Jezte vlákninu, budete zdraví…
Dnes se pomocí vlákniny snažíme bojovat proti civilizačním chorobám. Je vědecky prokázáno, že lidé, kteří pravidelně zařazují do své stravy potraviny obsahující vlákninu, trpí méně často kardiovaskulárními chorobami a rakovinou tlustého střeva a konečníku.
Jak můžu zvýšit množství vlákniny ve svém jídelníčku?
Zde jsou jen základní návrhy, samozřejmě tím nevyčerpám zdaleka všechny možnosti:
-
snídejte obilniny, například ovesné vločky, nebo celozrnné pečivo z ječmene, pšenice nebo ovse
-
naučte se jíst namísto bílého chleba a rohlíků vícezrnné nebo celozrnné pečivo
-
zkuste jíst místo bílé (loupané) rýže hnědou (neloupanou) rýži. Je to jen o zvyk
-
pravidelně jezte ovoce a zeleninu
-
nebojte se zakoupit otruby, z finančního hlediska je o zanedbatelná položka, ale ze zdravotního hlediska vám může velmi pomoci. Přidávejte trochu otrub do svého jídla (alespoň jednou denně, např. do jogurtu)
-
zvyšujte příjem vlákniny pozvolna, náhlé "pobláznění" může vyvolat obtíže popsané v odstavci o předávkování
Potravina |
Množství |
Vláknina celkem (g) |
Rozpustná vláknina (g) |
Nerozp. vláknina (g) |
Pečivo, cereálie |
|
|
|
|
Bílá rýže |
1 šálek uvařené |
1,0 |
1,0 |
0,0 |
Bílý chléb |
1 krajíc |
0,5 |
0,0 |
0,5 |
Celozrnný chléb |
1 krajíc |
2,9 |
0,1 |
2,8 |
Cornflakes |
1 šálek |
0,5 |
0,0 |
0,5 |
Hnědá rýže |
1 šálek uvařené |
2,6 |
2,6 |
0,0 |
Obilné otruby |
1 šálek |
20,0 |
0,6 |
19,4 |
Žitný chléb |
1 krajíc |
2,7 |
0,8 |
1,9 |
Ovoce |
|
|
|
|
Banán |
1 malý |
1,3 |
0,6 |
0,7 |
Hruška |
1 malá |
2,5 |
0,6 |
1,9 |
Jablko |
1 malé |
3,9 |
2,3 |
1,6 |
Jahody |
1 šálek |
3,2 |
1,2 |
2,0 |
Pomeranč |
1 střední |
2,0 |
1,3 |
0,7 |
Švestky |
2 střední |
2,3 |
1,3 |
1,0 |
Zelenina |
|
|
|
|
Brambory |
1 malá |
3,8 |
2,2 |
1,6 |
Kukuřice |
1 šálek |
2,4 |
0,3 |
2,1 |
Mrkev |
1 velká |
2,9 |
1,3 |
1,6 |
Rajčata |
1 malé |
0,8 |
0,1 |
0,7 |
Luštěniny |
|
|
|
|
Bílé fazole |
1 šálek uvařené |
8,4 |
0,8 |
7,6 |
Čočka |
1 šálek uvařené |
6,8 |
0,9 |
5,9 |
Hrášek |
1 šálek uvařené |
5,9 |
0,9 |
5,0 |
JAK VLÁKNINA PROSPÍVÁ
-
zabraňuje zácpě
-
zmírňuje průjem
-
snižuje hladinu cholesterolu
-
snižuje riziko rakoviny tlustého střeva
-
snižuje riziko rakoviny konečníku
-
zmírňuje hemeroidy
-
omezuje tvorbu žlučových kamenů
-
může pomoci při hubnutí
Nejzřejmější role vlákniny ve stravě je poskytovat objemný materiál pro práci střevních svalů. To napomáhá jídlu projít střevy rychleji, bez namáhání střeva. Tento efekt je způsoben schopností vlákniny udržovat vodu a tím zvyšovat objem materiálu ve střevech. Dostatečné množství vlákniny ve stravě způsobuje pocit sytosti a tím snižuje pravděpodobnost obezity, zabraňuje zácpě a snižuje pravděpodobnost výskytu křečových žil a hemeroidů.
DIVERTIKULÁRNÍ CHOROBA je charakterizována zánětem střevních stěn a střevními výchlipkami (divertikuly). Několik studií ukázalo, že se této chorobě dá předejít stravou s vysokým obsahem vlákniny. V roce 1979 ukázala skupina vědců z Oxfordu, že divertikulární choroba je mnohem častější u všežravců než u vegetariánů. Obilní vláknina se zdá být nejdůležitějším ochranným faktorem. Strava s obsahem 30 g vlákniny nebo více denně je přínosem při léčení divertikulární choroby.
NA VZNIK RAKOVINY STŘEV působí mnoho faktorů, např. množství a typ tuků ve stravě nebo přísun vlákniny. U populace s vysokou spotřebou vlákniny se rakovina střev vyskytuje méně. Vláknina k tomu může přispívat tím, že rozřeďuje mutageny (substance, které způsobují mutace -změny v genetickém kódu buněk)a kancerogeny, a tím, že urychluje jejich průchod střevy.
V roce 1987 byla provedena studie na 12 mužích, kteří byli po 20 dnů živeni experimentální stravou. Ukázalo se, že když se živili veganskou stravou, pokleslo množství žlučových kyselin v jejich výkalech oproti období, kdy se živili masitou nebo vegetariánskou stravou. Vysoká koncentrace žlučových kyselin je spojena s rizikem rakoviny tlustého střeva a konečníku, stejně jako koncentrace cholesterolu ve výkalech, která byla po dobu podávání veganské stravy rovněž snížena. Autoři studií si všimli, že mezi všežravci je větší úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku než mezi vegetariány a vegany.
Je také důvod věřit, že dostatek vlákniny ve stravě může ZABRÁNIT VZNIKU A OPAKOVÁNÍ DVANÁCTNÍKOVÝCH VŘEDŮ. Při jedné studii byla 73 pacientům s nedávno vyléčenými dvanáctníkovými vředy podávána po 6 měsíců strava buď s nízkým, nebo vysokým obsahem vlákniny. Vláknina byla hlavně dodávána ve formě celozrnného chleba, bezkvasého chleba, celozrnin a zeleniny. U 80 % osob ze skupiny konzumující stravu s nízkým obsahem vlákniny se opět objevily dvanáctníkové vředy, zatímco v případě skupiny konzumující stravu s vysokým obsahem vlákniny to bylo jen 45%.
SE VZNIKEM ŽLUČOVÝCH KAMENŮ je spojeno několik faktorů, ale jen obezita, pohlaví a věk byly potvrzeny jako rizikové faktory. V roce 1985 byla provedena studie srovnávající výskyt žlučových kamenů u vegetariánských a všežravých žen. Zatímco čtvrtina masožravých žen měla žlučové kameny, u vegetariánek to byla jen osmina. S přihlédnutím k rozdílům ve věku a tělesné hmotnosti mezi těmito dvěma skupinami se zjistilo, že všežravci měli dvakrát větší pravděpodobnost výskytu žlučových kamenů než vegetariáni. Hlavní roli ve stravě hrály tuky, cukry, cholesterol, energie a vláknina. Vegetariánky jedly méně saturovaných tuků a více vlákniny než všežravé ženy.
Mnoho studií ukázalo, že vysoký příjem vlákniny ve stravě nebo přidaná vláknina OMEZUJÍ VZESTUP KONCENTRACE KREVNÍ GLUKÓZY po jídle a mohou některým diabetikům (u těch, kteří onemocněli cukrovkou v dospělém věku) umožnit přestat aplikovat inzulín a u některých (u těch, kteří onemocněli již v mládí mohou zlepšit některé aspekty kontroly krevní glukózy. Strava s vysokým obsahem vlákniny může také snížit namáhání pankreatu u nediabetiků.
Vysoký příjem vlákniny a sacharidů ve stravě je nejsilnější FAKTOR SPOJENÝ S NIŽŠÍM VÝSKYTEM SRDEČNÍ KORONÁRNÍ NEMOCI - ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ. Vláknina podaná ve velkém množství způsobuje snížení koncentrace krevního cholesterolu, který je známým rizikovým faktorem srdečních onemocnění.
Upozorňuje se na to, že enormně vysoký příjem vlákniny ve stravě, hlavně v dětství, může překážet dostupnosti dalších rozmanitých živin. Studie na dospělých ukázaly, že při nadměrném přijmu vlákniny docházelo k rostoucím ztrátám dusíku, sacharidů a tuků ve výkalech. Z tohoto i jiných důvodů se spekulovalo s tím, že veganská strava není vhodná pro malé děti. Ve skutečnosti je snadné zajistit, aby měly děti dostatek vhodně připravených a energeticky hodnotných potravin, jako fazole, zrniny a ořechy.
V mezinárodním měřítku doporučily poradní orgány v oblasti výživy zvýšení příjmu komplexních sacharidů z luštěnin, celozrnin, ovoce a zeleniny. Vegani jako určitá dietní skupina mají větší pravděpodobnost dosažení doporučené dávky. Příjem vlákniny z potravy by se měl v celkové populaci zvýšit nejméně o polovinu.
MÁTE-LI ZÁJEM NĚCO AKTIVNĚ UDĚLAT PRO SVÉ ZDRAVÍ A CHCETE-LI ZVÝŠIT SVŮJ DENNÍ PŘÍJEM VLÁKNINY:
1. Uvědomte si, že potřebujete zvýšit příjem vlákniny nejméně o 10 g.
2. Jezte více celozrnného pečiva, otrub, luštěnin, zeleniny a ovoce. U pečiva a ovoce si ale uvědomujte také jeho energetickou hodnotu.
3. Pokud se rozhodnete doplnit uměle denní příjem vlákniny některým parafarmaceutických přípravkem, kupujte vždy výrobky s čistým obsahem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, galaktomanan, glukomanan, psyllium, ispaghula, kys. alginová), protože pouze u těchto typů vláknin byl prokázán jejich významný vliv na trávení a lidský metabolizmus.