Dar es Salaam, Morogoro, Iringa
Po navratu ze Zanzibaru se v Dar es Salaam zdrzujeme tri noci, nebot si potrebujeme trochu odpocinout a ujistit se, ze Katcin uraz nema zadne vazne dusledky. Druhy den vecer naseho pobytu se u Kaci objevuje otok oci, ktery se zbarvuje do fialova. Treti den rano se vse zhorsilo a po konzultaci s lidmi v CR (videli fotky), navstevujeme vecer mistni nemocnice. Jako prvni nase kroky vedou do Ocean Road Cancer Hospital, ktery je vyznacen v mape mesta. Ovsem po prichodu zjistujeme, ze to neni ta spravna volba, nebot uz pred vchodem se povaluji ozralci a bezdomovci a uvnitr lezi lide take na zemi. Informuji nas, ze pro nas lepsi volba je The Aga Khan Hospital, ktery je od teto "nemocnice" vzdalen asi jeden kilometr. Zde uz na prvni pohled je patrne, ze se jedna o nemocnici. Zde se registrujeme na recepci a tezce jim vysvetlujeme, ze potrebujeme znat jejich tel. cislo, aby nam mohla asistencni sluzba pojistovny z CR zavolat. Napodruhe nam davaji spravne tel. cislo a mi v klidu jdeme vyckavat lekare. Nakonec se dari i spojeni pojistovne a my po dlouhe dobe slysime cesky hlas. S pojistovnou vyrizujeme patricne veci a pak uz jdeme k lekarce. Zde se slozite, ale preci domlouvame, proc zde vlastne jsme a prave v tuto dobu - 22:00. Po vysetreni pohledem a zapsani lekarske zpravy, zmereni teploty a tlaku jsem poslana na RTG. Zase se nejdrive musime jit na recepci a zaplatit ho. Zde se pro jistotu informujeme kolik stoji CT, nebot muze byt po zhlednuti snimku z RTG doporuceno. Nastesti RTG dopadl dobre a pani doktorka nas ujistuje, ze by melo byt vse v poradku a na CT, pokud o nej sama nepozadam, nemusim. Dostavam leky na snizeni otoku a antibiotika z duvodu mozneho proniknuti infekce pres ranu. S diky se ve 23:30 loucime a vydavame se na nocni prochazku mestem smerem k hotelu. Zde dorazime hladovi a vyprahli neco po pul jedne. Vzheledem k tomu, ze nemame nic k jidlu se pouze napijeme a po odeslani sms na pojistovnu, ulehame a vycerpani usiname. Rano nas totiz ceka presun na dalsi misto.
Morogoro
Zde dojizdime z Dar es Salaamu po asi 3 - 4 hodinach cesty autobusem.
Bohuzel jsou zde presuny do dalsich mest tak dlouhe, ze nezexistuje
jiny zpusob prepravy, nez mistnimi autobusovymi spolecnostmi nebo
letecky. (tim je mysleno, ze nejezdi daladala jinam nez ve meste a z
vesnicky do vesnicky). Uz pri prijezdu jsme si jisti ze se nam zde bude
libit, nebot nas v pozadi vitaji krasne hory. Tentokrat se nam hned na
prvni pokus dari ubytovat na nasem predem vytipovanem miste. V tomto
meste travime 6 prijemnych dnu. Hodne casu zde jen odpocivame, nebot
mam doporuceny klid. Tim jsou mysleny prochazky po meste a poznavani
mistniho zivota. Lide jsou zde velmi mili a pratelsti. Da se rict, ze
jsme se zde citili "jako doma". Je zde velke trziste a tim, ze je
mestecko velice rozsahle, daji se delat pekne prochazky s pozorovanim
mistnich lidi pri jejich dennodenni aktivite. Jeden den jsme si udelali
maly vylet do hor, ktery byl prijemnym zpestrenim a ikdyz nebylo
idealni pocasi na fotky, tak jsme si ho stoprocentne uzili.
Iringa
Zde jsme se zase jak jinak presunuli autobusem a cesta nam trvala 6
hodin. Bohuzel jsme byli nemile prekvapeni, nebot autobus nezajizdel az
do mesta a vysadil nas ve 4km vzdalenem miste patricimu k mestu. Odsud
jsme se uz pomoci daladala dostali az do centra. Po ubytovani v mistnim
Gast Hausu jsme se sli projit po meste a uznali jsme, ze i zde nam bude
dobre. Kousek od hotelu mame hory, ve meste je prijemny trh a okoli
Iringy nabizi spoustu moznosti, kam se podivat. Jedinym nedostatkem
tohoto mesta je, ze ma pouze jeden supermarket (minimarket :)) a v
celem meste je k dostani pouze jeden druh toustoveho chleba a jeste k
tomu nijak moc chutny. Jsou zde i kramky urcene pro turisty, kde v
nekterych prodavaji masajove sve vyrobky. I my jsme zde udelali jeden
nakup a Misa si poridil svou prvni macetu, pomoci niz bude
rozbijet kokosove orechy, kterych se tu nemuzeme nabazit. :)
V sobotu jsme se vydali na vylet do 20km vzdalene vesnice Isimila, kde se nachazi muzeum se 100,000let starymi kamennymi nastroji. Je zde i oblast piskovcovych kanonu, ktere jsou pusobenim vody a vetru vymlete do nadhernych utvaru. Cela prohlidka i s anglicky mluvicim pruvodcem trva neco pres dve hodiny. Bylo to velice pusobive. Urcite toto misto s nazvem Stone Age stoji za zastavku. Od zari by zde mela byt zprovoznena nova budova, ve ktere budou vystaveny exponaty, ktere byli z tohoto mista odvezeny, ale budou zase navraceny.
Náhledy fotografií ze složky Iringa a Isimila