Čokoláda
ČOKOLÁDA
Kde se vzala?
Vznik
čokolády je zahalen tajemstvím. Jisté je, že si na ní pochutnávali už v
předkolumbovské Americe. Cocahuatl starých Mayů a Toltéků a xocoatl
Aztéků se z původního nápoje , podávaného pouze indiánské šlechtě a
kněžím, stala pochoutkou známou dnes po celém světě. Z Evropanů ji
poprvé uviděl a ochutnal Kryštof Kolumbus v roce 1502, při své čtvrté
cestě na ostrově Guanaja, kde kakaové boby byly tenkrát dokonce
platidlem. Hernando Cortéz ji v roce 1509 přivezl do Španělska. Z
původní indiánské receptury, ve které nechyběla paprika, chilli,
skořice a pižmo, Španělé vynechali koření a přidali med, vodu z
pomerančových květů, anýz, oříšky a mandle a naše známá čokoláda byla
na světě. Postupně ji zjemňovali přidáváním skořice, hřebíčku,
madeirského vína či vaječného žloutku.
Jednu
z nejkvalitnějších čokolád na světě dělá francouzská firma Valrhona, s
jejímiž produkty pracují i šéfkuchaři Mollica a Faletans. Má vlastní
kakaové plantáže v Ghaně, Pobřeží slonoviny, Brazílii, Indonésii,
Kamerunu a Malajsii v těch nejlepších polohách a z nich vozí
nejaromatičtější kakaové boby ke zpracování.
Na
plantážích se v podstatě pěstují jenom tři odrůdy kakaovníku.
Forastero, což je něco podobného jako káva Robusta, jemná Criollo a
kříženec obou Trinitario. Pouze z jednoho ze tří stovek květů se na
kmeni kakaovníku vytvoří lusk skrývající kakaové boby. Ty se sbírají po
celý rok. Po vyloupání z lusku se kakaové boby praží při teplotě od
V 19. století nastal rozmach čokoládových inovací: První tabulková čokoláda byla vyrobena v roce 1847 v Anglii, nejprve však byla dostupná jen jako medicína v lékárně. Po vynalezení kondenzovaného mléka v roce 1867 ve Švýcarsku byl vyvinut dnes nejpopulárnější druh čokolády – zrodila se mléčná čokoláda.
Dnes je čokoláda využívána v široké míře, známe její různé podoby: nápoje, čokoládu na vaření nebo k jídlu, bonbóny i jiné cukrovinky.
Tajemná moc čokolády
Čokoláda přijde k chuti v každé životní situaci. Je jedno, zda v těžkých nebo krásných časech, malý kousek čokolády dokáže dělat divy. A přitom je vědecky dokázáno, že čokoláda, pokud se jí s mírou, je zdravá – nejen pro duši.
Čokoláda obsahuje látky, zvané flavonoidy, které mohou mít ochranný efekt pro srdce, protože zpomalují vznik cholesterolu. Bezpochyby je nepopíratelným zdrojem energie. Již zmiňovaný dobyvatel Cortez si nápoje z pražených kakaových bobů (tedy první varianty čokolády jako nápoje) vážil, protože zvyšoval odolnost a zaháněl únavu.
Čokoláda podněcuje dobrou náladu
Jedna z teorií říká, že díky požitku z čokolády se v těle uvolňuje betaendorfin, který v těle vyvolává příjemné pocity. Čokoláda se tak stará o dobrou náladu a relaxaci.
Už Indiáni věřili, že čokoláda má moc afrodiziaka. Také Casanova ji doporučoval jako afrodiziakum Madame du Barry, která byla milenkou Ludvíka XV. Dvořané krále Ludvíka XVI ji pili několikrát denně. Jejích blahodárných a omlazujících schopností využívala také Madame Pompadour.
Čokoláda pro jemnou pokožku
Čokoláda je ale dobrá nejen pro duši, ale i pro pokožku. Mnohé krémy a tělová mléka obsahují kakaové máslo. Čokoládu dokonce objevili už i wellness centra. Masáže celého těla s tekutou čokoládou přislibují jemnou péči a potěšení pro smysly.
Čokoláda se během svého vývoje stala součástí našich jídelníčků a snad každý z nás se s ní v jedné z jejích podob setkal. Ať už o ní přemýšlíme jako o výživné, zdraví prospívající, nebo jako o nebezpečném lákadle a zdroji nepotřebných kalorií, nemusíme se cítit provinile, když si tu a tam ochutnáme malý, luxusní čtvereček, který si necháme rozpustit na jazyku a pocítíme sametově hebkou, sladkou chuť jejího aroma, které nám proběhne po celém těle.
Čokoláda
(Veča, 16. 2. 2011 15:39)