Na úvod bych nejprve chtěla zdůraznit dva důležité pojmy a těmi jsou:
Agresor je ten, který úmyslně ubližuje druhým, týrá a zotročuje ostatní. V osobnosti agresora lze najít zamilovanost do sebeobdiv spojený s nekritičností, pokus o překonání pocitů méněcennosti , sadomasochistické sklony.
Pro šikanující dítě je typická touha dominovat, ovládat druhé, bezohledně se prosazovat. Ubližovat pro něj je radostí.
Oběť – obětí šikany se může stát prakticky kdokoliv. Může jí být osoba nějakým způsobem handicapovaná. Šikana hrozí například dítěti, které přijde jako nové do sehraného kolektivu. Není ani vzácností, že se dítě stane předmětem nepřátelství pro nějakou svou přednost. Může to být dítě přemýšlivé, příliš zralé a ušlechtilé na infantilní skopičiny svých spolužáků. Nejjednodušší a nejlogičtější riziko spočívá v tělesné slabosti a neobratnosti oběti při fyzickém střetnutí. Pokud jde o psychické vlastnosti, bývá typická oběť šikany tichá, plachá citlivá. Oběti mívají odmítavý vztah k násilí.
Kolář (2005:27) říká „za šikanování se považuje, když jeden nebo více žáků úmyslně a opakovaně ubližují druhým. Znamená to, že vám někdo, komu se nemůžete ubránit, dělá co je vám nepříjemné, co vás ponižuje, nebo to prostě bolí – strká do vás, nadává vám, schovává vám věci, bije vás. Ale může vám změno život i jinak, pomlouvá vás, intrikuje proti vám, navádí spolužáky, aby s vámi nemluvili a nevšímali si vás“.
Lepší než žít s vědomím, že na některých dětech se podepsala šikana, nebo že se s ní některé s dětí setkalo a okusilo jak bolí šikana je jí předcházet. Proto jsem se zaměřila na hlavní možnosti prevence v dětském kolektivu, které zde níže uvádím.
Možnosti prevence v boji proti šikaně jsou tedy možnosti následující.
SOLIDARITA SE SLABŠIMI ŽÁKY JAKO ZÁKLAD ŘÍZENÍ TŘÍDY
Každý učitel chce mít pod svým vedením třídu. Chce ji ovlivnit. V tom spočívá jádro celé prevence. Pedagog může vést třídu různými směry , být jí autoritou. Jedním s těchto směrů je podpora slabších žáků ve třídě. Podle Říčana (1995) tato strategie vedení třídy není jednoduchá. Pro učitele je jednoduší založit si svoji pozici ve třídě na podpoře většiny a menšině nedat šanci vyniknout. V tomto případě je šance pro výskyt šikany daleko větší a nebezpečnější. Říčan (1995) píše, že mezi žáky vzniká hierarchické postavení, které vede k šikaně. Když pedagogovi záleží na tom, aby třída fungovala jako celek, nevznikaly zde separované skupiny slabších a silnějších, musí pedagog sledovat třídní klima. Dát najevo slabším žákům, že mu na nich záleží a mají stejnou hodnotu jako ti ostatní, zapojit je do kolektivu a při každé příležitosti jim pomoci posilovat sebevědomí.
VÉST ŽÁKY K DEMOKRACII
„Učitel má být především učitelem demokracie. Jedná se o styl jednání učitele s dětmi, s jejich rodiči“ (Říčan, 1995: 78). Týž autor uvádí následující zásady:
Ptát se dětí na jejich názory a přání – jedná se o umění naslouchat. Chtít slyšet názory dětí a diskutovat s nimi o názorech svých. Naučit je zaujmout k věci postoj. Řici jim, jaký mám pohled na věc já a zajímat se o pohled jejich. Učitel zde zaujímá roli partnera, nikoliv nadřízené autority.
Možnost volby – znamená dát vybrat dětem mezi několika variantami, nechat je rozhodnout, jak to chtějí oni. Učí se respektovat názory druhých.
Pěstovat žákovskou samosprávu – úkolem je, aby se vždy pověřený žák zajímal o blaho třídy, vystupoval jejím jménem jako autorita, hovořil za ní s autoritou vyšší.
PŮSOBENÍ PEDAGOGA JAKO VZOR
Děti přejímají pedagogův styl chování a jednání za svůj. Každý pedagog by si měl tuto skutečnost uvědomit a být svým žákům vzorem. Špatně se v dětském kolektivu dbá o prevenci, když si pedagog svým chováním protiřečí. Může nastat i situace, že pedagog na základě své neznalosti šikanovat. Jedná se o nejhorší variantu, která může nastat. Pedagog ze své neuvědomělosti např. častuje dítě trpící lehkou mozkovou dysfunkcí před ostatními spolužáky ve třídě nevhodnými poznámkami typu: „Dnes opět nedával pozor v hodině matiky“ apod. Dítě přitom za nic nemůže a trpí. Jeho nepozornost je i chyba pedagoga, který neví jak s dítětem v hodině pracovat. Takový žák má specifické potřeby – soustředit se dovede jen malý časový úsek, ve většině případů jen pod odborným vedením pedagoga. O šikanování se jedná např. i u dyslektika, po kterém učitel vyžaduje dokonalé čtení a při nepsí ho napomíná před ostatními žáky. Podobnými problémy může trpět i dysortografik, kterého učitel bude kárat za jeho písmo atd. Ve všech uvedených případech se jedná o šikanu z neznalosti pedagoga.
IDEOVÁ VÝCHOVA
„Pro prevenci šikany je velmi významná myšlenka úcty ke každé lidské bytosti (nebo i ke každému živému tvoru, konec konců k přírodě vůbec“ (Říčan, 1995:81). Týž autor zdůrazňuje, že každý učitel může vědomě zařadit určité prvky bránící šikaně do každé vyučovací hodiny. Hledá odpověď na otázku: „Proč se děti mají cvičit v českém pravopisu a gramatice na větách jako je např. „Maminka šla do samoobsluhy nakupovat“ a ne „Největší zbabělost je ubližovat bezbranným?“ Důležité je působit na děti citovým výchovným stylem už od ranného věku
VYPRACOVÁNÍ CHARTY TŘÍDY
Podle Říčana (1995) princip spočívá v tom, že učitel vyzve žáky, aby si sami sestavili pravidla chování, jaká chtějí ve třídě dodržovat. Jejich diskuse probíhá formou brainstormingu a je usměrňována pedagogem, Žáci si stanovují zásady chování k sobě, pravidla chování vůči učiteli a též jak chtějí, aby se učitel choval k nim. Do charty lze zahrnout pravidla chování proti šikaně jako je např. „žáci spolu mluví slušně; silný chrání slabého; žáci si navzájem pomáhají“ (Říčan, 1995:81). Všechny zásady musí být formulovány kladně. Podle Koláře (2005) by měla mít charta i motto pro dobrou motivaci žáků.
Motto může znít: šikanování a jakékoliv ubližování nebude v naši třídě trpěno. Všichni máme právo na bezpečí. Na závěr si vyberou s každé oblasti nejdůležitější zásady, které sepíší na speciální papír a vyvěsí na dobře viditelné místo. Poté se všichni žáci pod listinu podepíší, čímž stvrdí, že se všemi pravidly souhlasí. Neměly by se opomenout sankce za porušení charty, které je nutné s dětmi dopředu dohodnout, aby bylo opravdu dosaženo vytýčeného cíle – vymícení šikany z kolektivu. Když si děti nebudou vědomi sankcí za porušení pravidel, která si sami stanovily, může se stát, že je budou ignorovat a snažení pedagoga bude bezúčelné. Děti budou taktéž motivovány dodržováním pravidel, když si spolu s pedagogem budou volit sankce, které jsou zamířeny proti nim.
DOZOR VE ŠKOLE
Jedná se zvýšený dozor o přestávkách. Když učitel odejde ze třídy, riziko šikanování začne značně stoupat. Přestávky jsou chvíle, kdy děti vyhledávají „zábavnou“ činnost. To je důvod, proč učitel, který má na starosti dozor musí být ostražitý. Je nutné nahlédnut do všech tříd a zjistit, jaký je v nich stav. Dozor nemá být náhodný, ale pravidelný. Jestliže děti vědí, že jsou i o přestávkách hlídané , riziko vzniku šikany je minimalizováno. Na škole jsou prostory, kde hrozí vznik šikany nebo nekalých činností více – zákoutí (prostory jsou zde hůře sledovatelné). Dozor na rizikových místech je nutné zesílit. Nabízí se zde otázka „jak?“. Řešení existují v podstatě dvě. První možností je sledovat prostor pomocí videokamer, což je financ náročnější, ale prostor je hlídán nepřetržitě. Druhou možností je zesílit na rizikových místech pedagogický dozor.
POVĚŘENÍ STARŠÍCH ŽÁKŮ, ABY CHRÁNILI MLADŠÍ SPOLUŽÁKY PŘED ŠIKANOU
Když pedagog na dozor ve škole nestačí, existuje i pro tento případ preventivní varianta před šikanou. Řičan (1995) uvádí, že jde o princip jakéhosi rytířství. Pověřený žák musí být zodpovědný, dobře učiteli prověřený, aby se nemohla vytvořit žádná z forem skryté šikany. Systém rytířů (ochránců) má i další pozitivní stránky. Starší žáci se učí zodpovědnosti a ti mladší si budují pocit bezpečí. Pověření staršího žáka se vyplatí hlavně o delších přestávkách, kdy je pedagog zaneprázdněn jinými činnostmi.
ŠKOLNÍ ŘÁD
Formulaci proti šikaně je možno umístit i do školního řádu. Jasně stanovit pravidla chování, včetně sankcí za jejich porušení, což může být dalším krokem k ochraně dětí před šikanou. Tresty by měly být stanoveny tak, aby odradily všechny děti od jejich porušovaní. Ve školním řádu může být také zahrnuta forma odměňování žáků, kteří šikanu nahlásí.
SCHRÁNKA DŮVĚRY
Na škole mohou být také jako prevence šikany zavedeny schránky důvěry, do kterých žáci mohou házet vzkazy učitelům. Schránky musí být zabudovány na vhodném místě a pravidelně vybírány pověřeným pracovníkem. Lze pomoci nich zlepšit komunikaci mezi učiteli a žáky. Když dítěti chybí odvaha říci učiteli osobně, že je něco v nepořádku, má možnost sdělit mu to písemně. Připomínky mohou být i anonymní.