Principát- rozmach impéria
Principát- rozmach impéria
Principát
- Augustu předal svým nástupcům poměrně stabilní říši
- moc opřena o vojsko, rozsáhlý pozemský majetek a finance, které byly v císařské pokladně
- problémem otázka nástupnictví
- po smrti císaře moc padla zpět do rukou republikánských úřadů
- císař se musel postarat o svého nástupce è neměl-li vlastního syna musel ho adoptovat
- roku 68 po Neronově smrti se ukázalo, jak silný je vliv vojska è dosadili si vlastná kandidáty
Julio-Klaudiovská dynastie
- prvním císařem této dynastie je Augustu
- císaři této dynastie pocházeli ze dvou patricijských rodů – Iuliů a Claudiů, kteří byli úzce spřízněni
- posilování osobní moci vedlo k napjatým vztahům se senátem
- za Tiberia a Claudia byla říše vzorně spravována
- neomezená moc však probudila negativní vlastnosti zejména u císařů- Caliguli a Nerovi
- v nejistotě žili zejména římský boháči, protože jejich majetek byl pro císaře velkým lákadlem
- poslední vládci Nero a Julius byli z pobočné dynastie
- 1. z nejslavnějších římských dynastií
- Hodně výrazní vládci
Oktavius Augustu
- Dožil se vysokého věku
- Zlatý věk literatury
- Rychlý růst Říma (včetně chudinských čtvrtí)
- Růst říše (připojil Egypt a Gálii)
- R. 9. n.l. bitva v Teutoburském lese- výhra Germánů è konec Augustových výbojů
- Pax Romana= Mír římský (Římská civilizace) è snaží se ho šířit (věří, že město Řím je středem světa a oni mohou šířit civilizaci)
Tiberius
- Pokračuje vnitřní budování říše i vnější výboje è odjel na ostrov Capri
- Měl vliv na Caligulu è stal se císařem
- Nebyl syn Tiberiův
Caligula
- Tvrdí se, že byl šílený
- Synem vojevůdce(oboíbený)- zemřel
- Byl vychováván jinými lidmi a rozmazlován
- Vzal si svoji sestru
- Nesmyslně bojoval (např. proti moři)
- Byl zavražděn
Claudius
- Dostal se do Británie
- Poslední rozuměl Etruštině (sepsal latinsko-etruský slovník)
- Neměl dobrý vztah k politice
- Vládl přísně- neměl vztah k republic
- Jeho synem Nero
- Manželka Mesalina- mrcha, otrávila ho
Nero
- Pronásledoval Křesťany è neměli ho rádi
- Jedno z největších pronásledováni v dějinách
- Podle Křesťanů měl zapálit Řím a později ho znovu rekonstruovat è tvrdil, že to udělali Křesťané è křesťanská interpretace
- Musel utéct è chystal se palácový převrat è spáchal sebevraždu
- Jeho nástupce Vespasianus(dynastie Flaviovci) + syn Titus- dobří vládci
Flaviovci
- Vespasiánův syn Domitiasnus měl sklony k šílenství
Adoptivní císaři
- R. 96 zvolen Senátem první adoptivní císař M.Cocceius Nerva
- Období pozitivních vztahů mezi Senátem a vládcem
- Adopce založena nikoli na příbuznosti, ale na schopnostech vojensky i politicky zajistit rozkvět impéria
- Usilovali o respektování republikánské tradice- přesto faktická moc spočívala v jejich rukou
- Hlavní úlohu při správě říše měla byrokracie
- Stabilita říše doprovázena hospodářským rozkvětem zejména v provinciích
Traianus
- Za jeho vlády Řím územně největší
Dřěvěná palisáda
- Upevňoval hranice říše- dále je nerozšiřoval
- val
Limes Romanus= hranice římská
o V Anglii Hadriánův val
o Predevším obrana proti Germánům
o příkop
Mohli se opřít o přirozenou hranici (Rýn, Dunaj)
- Mimo „Římský svět“ obchodní stanice
Marcus Aurelius
- 161-180
- Brán jako vzor císaře (nestaral se o svoje blaho, ale o stát)
- Zakázal gladiátorské hry (plýtvání) – Commodus je obnovil
- Udržoval republikánské tradice
- Uzavírá období klasického Říma (Augustus- Marcus Aurelius)
- Musel bránit říši před nájezdy Germánů
- Schopen udržet Germány na hranicích è po něm pronikli za hranice
Commodus
- Méně dbá na republikánské tradice a ochranu hranic
- Pokládán za jednoho z nejhorších římských císařů
- Zavražděn při palácovém převratu
- Krize od smrti Marca Aurelia (180-284 n.l.)
Zahraniční politika
- Vasalské státy= státy, které tvořily jakousi předsunutou hranici, museli Římany vojensky podporovat è později zbaveni vlády – tyto státy se stávají provinciemi
- Římané ovládají jižní část Británie
- Největšího rozmachu dosahuje za vlády Traianovy
- Musí čelit i vzporám uvnitř říše
- Mohutné povstání propuklo za Nerona a Vespiana v Judeji- tisíce Židů pobito a zotročeno
- R. 70 srovnali Římané se zemí Jeruzalém
Správa impéria
- Pevná administrativa, jejíž nitky se sbíhaly na císařském dvoře
- Velká péče věnována soudním záležitostem a správě císařského majetku
- Výsadní postavení měla Itálie, jejíž obyvatelé měli výhody římského občanství
- Základními správními jednotkami byla města (kolonie a municipia) s volenou samosprávou
- Samostatné postavení měl Řím
- Ostatní říšské území se členilo na provincie, které prodělaly veliký hospodářský a politický vzestup
- Provinciální obyvatelstvo podléhalo daním a ve velké většině nemělo římské občanství
- Římská státní správa v provinciích zajišťovala pouze vojenskou bezpečnost, soudní rozhodování a dohled nad vybíráním daní
- Tři typy měst- kolonie, municipia a neřímská města
Kolonie= zejména v západní části impéria na místech, kde bylo třeba vojensky upevnit římské pozice
Municipia= původně neřímská města, která obdržela římské občanství
Neřímská města= nemají státní občanství, ale musí platit daně
Události Rozmachu principátu | |
27. př.Kr.- 284 po Kr. | Principát |
66 – 73 | Povstání v Judeji(židovská válka) |
70 | Srovnání Jeruzalémského chrámu se zemí |
79 | Výbuch Vesuvu- zničení Pompejí |
98- 117 | Největší územní rozsah říše |
96 | Zvolen 1. adoptivní císař Nerva |
Římští císaři v době rozmachu impéria | |
Augustus | 27 př.kr.- 14 p.Kr. |
Tiberius | 14-37 |
Caligula | 37-41 |
Claudius | 41-54 |
Nero | 54-68 |
Vespasianus | 69-79 |
Titus | 79-81 |
Domitianus | 81-96 |
Nerva | 96-98 |
Traianus | 98-117 |
Hadrianus | 117-138 |
Antoniu Pius | 138-161 |