oooOoOoO Fanfiction stories by Naiad and Zaira OoOoOooo

A/N: Tak je tu další kapitola :-) Doufám, že jste rádi :-) Teď bohužel zase přidávání kapitol nebude tak časté, protože jsem se konečně uzdravila a pokusím si to pořádně užít (než zase půjdu do školy, kde na mě čeká snad miliony písemek). Jinak jako vždy strašně moc děkuju za ty přenádherné komentáře a samozřejmě čekám na ty další... ehm, tedy prosím :-)

V nebelvírských dívčích ložnicích bylo naprosté ticho a nebylo se taky čemu divit, zaprvé bylo ráno a zadruhé tu zůstaly jen dvě dívky, Ginny Weasleyová a jedna malá třeťačka.

Ginny se probudila až nepřirozeně brzy, tedy alespoň na ní. Když se jí konečně povedlo rozlepit oči, povídala se na budík. Bylo teprve půl osmé, ale ona se cítila naprosto čilá. Rychle vyskočila z postele, ale na něco šlápla. Podívala se ke svým nohám a spatřila jeden velký balík.

„Ale... od koho?“ zeptala se překvapeně nahlas a vzala velký balík do ruky.

Rychle začala strhávat balicí papír a když se na ní vysypala snad tuna oblečení, překvapeně jen začala otevírat a zavírat pusu.

Zjistila, že tam bylo několik nových triček, jedny džíny, zimní kabát, dva svetry a dokonce ještě dvoje boty, jedny na zimu a tenisky. Stále v šoku se prohrabovala haldou věcí, až nakonec našla vzkaz.

Dlouho jsme přemýšleli, co bychom Ti dali k Vánocům, neznáme Tě totiž moc dlouho a tak jsme si nebyli ničím na sto procent jistí. A pak mě to napadlo. Vzpomněla jsem si na tvou prázdnou skříň. Holky nadšeně souhlasily a tak jen zbývalo se zeptat kluků, kteří byli naší nabídkou trošku překvapeni, ale nakonec se k nám přidali.

A tak vznikl nápad na tvůj dárek. Všichni doufáme, že se Ti líbí. A taky doufáme, že jsme odhadli tvůj vkus.

Krásné Vánoce.

Lily, Melissa, Tamara, James, Sirius, Remus a Petr

Ginny překvapeně koukala na ten vzkaz, ale za chvíli se jí na tváři objevil široký úsměv. Hned si začala vše zkoušet a prohlížela se v zrcadle. Její přátele nemohli vědět, jak se teď cítila šťastně.

OoOoOoOoO

Byly Vánoce a taky se to na domě Blackovým projevilo. Většinou ponurý dům, teď vypadal o hodně veseleji. Skoro všichni obyvatelé domu si prozpěvovali vánoční koledy. Vládla zde veselá nálada.

Překvapivě se vrátili nazpět Harry, Ron a Hermiona. Všichni tři byli značně pohublí, ale to se snažila paní Weasleyová hned spravit. Všem dávala jídlo snad třikrát častěji a samozřejmě i ve větších porocích.

U kuchyňského stolu seděli všichni obyvatelé domu. Remus, který měl po pravici svou manželku a po levici svou starou kamarádku, se stále usmíval. Dlouho se necítil tak šťastně, pravděpodobně to bylo tím, že se vrátil Harry a zatím nezmizel někam pryč.

„A co je vlastně s Ginny?“ zeptala se Hermiona. Tahle otázka jí tížila stále víc a víc.

„Je v pořádku,“ odpověděla Tamara a napila se černého čaje.

„A vy jste kdo?“ zeptal se Ron a nedůvěřivě si hnědovlasou ženu prohlížel.

„Tamara Zillová,“ odpověděla žena, ale když se na ni Ron s Hermionou nechápavě podívali, pokračovala. „Chodila jsem s Remusem do školy. Kamarádila jsem s Harryho maminkou.“

„Takže i vy máte na Ginny vzpomínky?“ zeptala se Hermiona.

„Ano, byla jsem s ní víc než Remus.“

„A co s ní je? Víte, kdy by se mohla konečně vrátit?“ zeptal se Ron a těkal pohledem z Tamary na Remuse.

„Bohužel. Nikomu zatím neprozradila, že je z budoucnosti, a jestli ano, tak jí to zatím  nikdo neuvěřil.“ odpověděl Remus.

„A co Brumbál?“ zeptal se Harry.

„Předpokládáme, že Brumbál o tom ví a snaží se s tím něco dělat. Ale zatím o tom nemáme žádné informace, předpokládám, že to zjistíme až Ginny bude zpátky.“

„Ale co když se nevrátí?“ zeptala se smutně Hermiona a soucitně se podívala po paní Weasleyové.

„Brumbál na něco přijde, nebojte.“ řekla Tamara, ale sama začala pociťovat to, co Harryho kamarádka. Bála se, že Ginny se nikdy nevrátí. Už to bylo dlouho.

„Chtěl jsem se vás dvou na něco zeptat.“ řekl po chvíli ticha Harry a ukázal na Tamaru a Remuse.

„Na co?“ zeptal se překvapený Remus.

„Když jsem tu byl naposled, zaslechl jsem kus vašeho rozhovoru.“

„Ty jsi poslouchal za dveřmi?“ zeptala se Tamara s pozvednutým obočím.

„Omlouvám se, ale ano. Nedalo se to přeslechnout. Bavili jste se o tom, že Ginny a můj táta...“ nedokázal to dopovědět.

„Co Ginny a tvůj táta?“ zeptal se překvapeně Ron a podíval se na Hermionu, na které šlo také vidět, že o tom nic nevěděla.

„No, zaslechl jsem, že...“

„Že James si vybral Ginny a ne Lily,“ dořekla místo něj Tamara a všichni, kdo o tom nevěděli, se na ní nevěřícně podívali.

„Ale...“ začala Ginnyina matka, ale asi jí došla slova.

„Ale teď jsme se konečně dozvěděli, že Lily má Jamese ráda.“ řekl Remus.

„A jestli ji James miloval, tak se za tak krátkou dobu jeho city až tak změnit nemohly.“ řekla Nymfadora a přívětivě se na všechny usmála, ale vypadalo to, že její slova nijak nepomohla.

„Ale co když se zamiloval do Ginny a Ginny do něj?“ řekl Harry a poslední tři slova skoro zašeptal, nechtěl si připustit, že by to tak bylo.

„Určitě ne, má jí rád, ale Lily miluje.“ odpověděl Remus, i když svým slovům až tak nevěřil.

OoOoOoOoO

Od Štědrého dne už uběhl týden a podle Siriuse nastal jeden z nejlepších dnů v roce, Silvestr. A samozřejmě to chtěl náležitě oslavit. Společně s Jamesem se tedy vydali odpoledne do Prasinek, jak jinak než tajně.

I Ginny dostala úkol, měla dojít do kuchyně vyzvednout nějaké jídlo, aby neměli hlad. I když nechápala, jak by to bylo možné. V sedm hodin by měla být večere, kde se kluci vždy najedli tak, že Ginny jen třeštila oči. Nechápala, jak někdo může tak jíst. I když vlastně znala svého bratra, který na tom byl naprosto stejně.

Při večeři, kdy na ně Brumbál koukal s pobaveným výrazem, se všichni chovali až moc slušně. Žádné vtípky, žerty, prostě nic. Vypadalo to, že profesorka McGonagallová si to užívá. Asi jí ani ve snu nenapadlo, že by se na večer mohlo něco chystat. I když párty pro tři lidi není moc velká, Sirius jí velkou udělá, o tom Ginny nepochybovala.

„Co budeš dnes pít? Víno? Nebo něco tvrdšího?“ zeptal se Sirius a vytahoval láhve s alkoholem na stůl.

„Dneska pít nebudu,“ odpověděla Ginny a vytáhla láhev s máslovým ležákem, který si donesla z kuchyně.

„Ale Ginny, minule jsi taky pila a tohle se musí oslavit. Kolikrát do roka je Silvestr?“

„Jednou, já vím, ale minule mi bylo ráno hrozně špatně.“

„Tak ti bude znovu no a?“

„Ale víš, jak se říká: Jak na Nový rok, tak po celý rok?“

„Jen báchorka. Tolikrát jsem byl na Nový rok na mol a jinak jsem byl v pořádku.“ odpověděl Sirius. „Viď Dvanácteráku?“

„Jo, ale jestli nechceš pít, tak nepij.“ připojil se do rozhovoru konečně James.

„Dobře, tak ať nepije,“ řekl Sirius a mrkl na Jamese. Ginny si toho vůbec nevšimla.

0o0o0o0o0

Bylo kolem půl dvanácté a Ginny měla pocit, jakoby opravdu nějaký alkohol pila, i když stále před sebou měla máslový ležák.

„Siriusi?“

„Hm?“

„Tys mi do toho něco dal?“ zeptala se trošku opile Ginny.

„Já? Ne.“ odpověděl, ale u toho se začal smát.

„Cos mi to tam dal?“ zeptala se zaraženě.

„Jen pár kapek ohnivé whisky.“ řekl.

„Tys o tom věděl?“ zeptala se a podívala se po Jamesovi, který měl co dělat, aby se taky nerozesmál.

„Měla jsi jen tři panáky,“ řekl nevinně James.

„A vypadá to, že s tím máslovým ležákem, to pěkně působí. Asi to taky někdy zkusím.“ řekl zamyšleně Sirius a představoval si, jak to asi může chutnat. „Můžu to zkusit?“

Ginny jen přikývla a Sirius se napil. „Vůbec to nejde cítit!“ řekl překvapeně a napil se znovu.

„Hej! To je moje!“ vykřikla Ginny a sklenku mu vytrhla z ruky.

OoOoOoOoO

Na to, že byl Silvestr, tak v domě Blackových se nic neslavilo. Skoro všichni už spali. Tedy kromě dvou lidí, kteří seděli v kuchyni a popíjeli černý čaj. Seděli naproti sobě, ale stále mezi nimi bylo ticho.

„Víte, mám z toho takový divný pocit.“ ozval se po dlouhé chvíli Harry a podíval se na ženu naproti němu.

„Harry, tykej mi. Jsem Tamara.“ žena podala chlapcovi ruku, kterou jí jemně stiskl. „A z čeho máš divný pocit?“

„Z toho vztahu mezi Ginny a tátou.“ odpověděl potichu.

„Bojíš se, že Ginny se do něj zamiluje?“

Přikývl. Tahle otázka ho trápila ze všech nejvíce.

„Neboj, to se nestane. Jen je asi popletená. Jste s Jamesem strašně moc podobní. Ale sama nám říkala, že tě miluje.“

„Ona o mně mluvila?“ zeptal se překvapeně.

„Ano, mluvila.“ usmála se Tamara a napila se horkého čaje.

„A co říkala?“ ptal se dál.

„Trápila se kvůli tobě,“ odpověděla žena potichu.

„Ale proč?“

„Proč asi Harry? Řekl jsi jí, že s ní nemůžeš být. A ona tě při tom má tak hrozně ráda.“

„Myslíte? Tedy, myslíš?“

„Jsem si naprosto jistá,“

„A máte na ní teď nějaké vzpomínky?“

„Ne, jsou vánoční prázdniny a já jsem jela domů. Nevím, jak na tom je.“

„A kdo s ní zůstal?“

„Sirius s Jamesem.“ odpověděla potichu Tamara a na Harryho se ani nepodívala. Věděla, že tahle odpověď se Harrymu líbit nebude.

„A máma tam zůstala?“

„Ne,“

„Ale co když-“

„Harry, Ginny miluje tebe a James určitě stále miluje Lily. Neboj se, mezi nimi se nic nestane.“

OoOoOoOoO

Asi deset minut před půlnocí z ničeho nic Sirius vstal a rychle vyběhl do svého pokoje. O půl minuty později už byl zpět. V ruce držel několik rachejtlí a také neviditelný plášť.

„Jdeme?“ zeptal se a nechal si od Jamese vzít neviditelný plášť.

„Kam?“ zeptala se nechápavě Ginny.

„No přeci ven! Jdeme pouštět rachejtle!“ řekl nadšeně Sirius.

„Pojď, musíme pod plášť, ať nás nikdo nevidí.“ řekl hned James a o několik sekund později už ani jeden z nich nebyl vidět.

Trvalo jim několik minut než se dostali na školní pozemky. Cestou naštěstí nikoho nepotkali, podle toho jaký dělali nepořádek, měli štěstí.

Ginny jen stála a koukala se, jak ti dva všude možně rozmisťují všechny rachejtle, které měli. I když venku byla pořádná zima, Ginny to ani nepocítila, a to na sobě neměla skoro nic. Když už byli James se Siriusem hotoví, stoupli si vedle ní a všichni se koukli na hodinky.

„Deset, devět, osm, sedm, šest, pět,“ kluci si připravili hůlky, aby mohli vše odpálit najednou, „čtyři, tři, dva, JEDNA...“ Najednou Bradavice osvítilo snad tisíce světel. Všichni koukali na ohromný ohňostroj v různých barvách.

„To je nádhera!“ vydechla Ginny. Hlavu měla zakloněnou, aby vše dobře viděla.

„Taky jsme si dali záležet.“ řekl jí James přímo do ucha a obmotal ji ruku okolo pasu. „Krásný Nový rok,“ dodal potom a dal jí pusu na tvář.

0o0o0o0o0

Od ohňostroje uběhly už dvě hodiny a všichni tři už byli dávno zase ve společenské místnosti. I když si Ginny myslela, že pít vůbec nebude, tak opak byl pravdou. Jakmile dorazili zase zpět, James jí ochotně otevřel červené víno, které nakonec pili spolu.

Sirius překvapivě spal. Ležel sám na jedné ze sedaček a chrápal. I když ne moc nahlas, naštěstí. Vypadalo to, že James s Ginny osaměli.

„Víš, Ginny, chtěl bych ti něco říct.“ řekl James a upřel na ní svůj pohled.

„Hm,“ vydala ze sebe, ale na Jamese se ani nepodívala. Hlavu měla opřenou a koukala někam do stropu.

Přisunul se k ní blíž a chytl jí jemně za ruku. „Nevím, jak bych to měl přesně říct, ale mám tě rád.“

Ginny se na něj konečně podívala. „Ale co Lily?“ zeptala se.

„Lily? Co by mělo být s Lily?“

„Máš jí rád, ne?“

„Tebe mám rád,“ odpověděl a políbil ji na rty.

„Ne, Jamesi, ne. To nemůžu Lily udělat.“ vydala ze sebe, ale vše najednou zase cítila úplně jinak.

„Proč pořád Lily? Teď tu jsi ty a všechno říkám tobě.“ zašeptal jí do ucha a znovu jí políbil, ale jen na tvář.

„Má tě ráda,“ řekla potichu a James ztuhnul.

13. kapitola                                                                                 15. kapitola