4. hodina Hodnocení zboží podle jeho vlastností
Hodnocení zboží podle jeho vlastností
Užitné vlastnosti zboží a užitná hodnota zboží.
Užitné vlastnosti zboží- Zboží má celou řadu užitných vlastností, které jsou nositelem jeho užitné hodnoty, (užitečnosti) a ve svém souhrnu určují, jakým způsobem a k jakému účelu bude zboží použito. Užitné vlastnosti se vytvářejí ve sféře výroby a zanikají obvykle ve sféře spotřeby (zánik užitných vlastností před použitím nebo spotřebou zboží je nežádoucí). Bez ohledu na konkrétní druh zboží je možné ve vztahu k užitné hodnotě charakterizovat tyto jeho základní užitné vlastnosti:
- funkčnost (pracovní schopnost) - schopnost výrobku plnit lépe v určitém okamžiku požadovanou funkci (například prací schopnost pracího prostředku);
- spolehlivost - schopnost výrobku zabezpečovat plnění požadovaných funkcí za daných podmínek po stanovenou dobu bez a závad (například televizor). Spolehlivost je u prům. zboží podkladem pro určení ZL
- udržovatelnost - vlastnost výrobku umožňující jeho údržbu pracovně i časově nenáročným způsobem (například pánská košile); týká se hlavně toho úseku spotřeby, v němž je předmět mimo provoz;
- ovladatelnost- schopnost výrobku plnit svoji funkci bez požadavku nadměrné námahy v okamžiku, když s ním uživatel manipuluje( příklad elektrický šlehač);
- trvanlivost- schopnost výrobku zachovat si po určitou dobu způsobilost plnit funkci při použití. Zahrnuje i schopnost výrobku uchovat si vlastnosti ve stanovených podmínkách skladování a přepravy (například u chemického zboží, u něhož dochází dlouhodobým skladováním k rozkladným reakcím). Rozlišuje se trvanlivost fyzická a morální. Fyzická trvanlivost výrobku závisí na trvanlivosti každé jeho jednotlivé části, přičemž trvanlivost celého výrobku určuje část s nejkratší dobou trvanlivosti (například tuková složka u pleťových krémů). Morální trvanlivost je doba, po kterou je určitý druh zboží schopen uspokojit potřeby člověka v souladu s rozvojem vědy a techniky (například stroje, oděvy..)
- zdravotně-hygienická nezávadnost - schopnost výrobku svoji funkci plnit za podmínek, které jsou v souladu se zásadami a hygieny a bezpečnosti. Souborem vlastností musí zajišťovat tu skutečnost, že nedojde k poškození zdraví uživatele nebo okolí spotřebou (např. u poživatin), užitím (například u elektrických spotřebičů) nebo likvidací výrobku (například chemikálie, obaly apod.). V tomto smyslu zahrnuje i ekologickou nezávadnost zboží (včetně spotřebitelského obalu.)
- estetická působivost - schopnost výrobku uspokojovat estetické potřeby člověka. Hmotným předpokladem estetické působivosti je vzhled neboli výtvarná stránka předmětu (design). Základními nositeli estetické působivosti jsou vlastnosti vnímatelné lidskými smysly (tvar, barva, lesk, hladkost povrchu, struktura povrchu neboli dezén, rozměry apod.). ýtvarná stránka výrobku musí být řešena v souladu s jeho tvarem tak, aby byl daný výrobek funkční.
- tzv. senzorická (organoleptícká) vhodnost - je shodná s estetickou působivostí a patří mezi základní užitné vlastnosti nejen poživatin, ale i některých druhů průmyslového zboží (zubní pasty, pleťové krémy, prací prostředky). U některých výrobků se jejich estetické vlastnosti projevují ve formě módní působivosti, přičemž jejich vzhled odpovídá platným módním trendům,
- opravitelnost- schopnost výrobku být po odstranění vzniklých poruch a závad opět funkční (například pračka). Je dána zejména technickou úrovní užitné hodnoty a možností její obnovy.
Užitné vlastnosti zboží se rozdělují podle možnosti jejich jednoznačného určení na vlastnosti měřitelné a neměřitelné. Vlastnosti měřitelné lze přesně vyjádřit a dosáhnout při jejich zjišťování opakovatelné (reprodukovatelné) výsledky. Výsledek hodnocení neměřitelných vlastností závisí převážně na individuálním přístupu, schopnostech a zkušenostech hodnotícího subjektu. Příkladem měřitelných vlastností jsou technické vlastnosti výrobků (například tvrdost, pevnost v tahu, hmotnost, chemické složení, kyselost apod.), vlastností neměřitelných především estetické vlastnosti (například tvar). Neměřitelné vlastnosti se mohou pouze srovnávat s referenčním vzorkem (například výtvarná hodnota) nebo s jiným dohodnutým standardem.
Užitná hodnota a spotřebitelská hodnota zboží
Užitná hodnota zboží je ve své podstatě množinou základních (tzv. dílčích) vlastností daných především materiálem z něhož je zboží vyrobeno, a jeho prostorovým uspořádáním (tvarem). Podle charakteru potřeby, kterou má užitná hodnota uspokojovat, jsou tyto vlastnosti seskupeny v podsoubory projevující se jako nositelé užitných vlastností. Soubor určitých užitných vlastností tvoří konkrétní užitnou hodnotu. Zboží může uspokojovat určitou potřebu člověka za předpokladu, že obsahuje celý soubor těchto užitných vlastností, který svou strukturou odpovídá konkrétní potřebě. Přitom každá vlastnost má z hlediska účelu a způsobu používání užitné hodnoty i rozdílný význam. Některé vlastnosti podmiňují funkční způsobilost zboží rozhodujícím způsobem (tzv. dominantní vlastnosti), jiné mají charakter vlastností doplňujících.
Užitná hodnota zboží slouží k uspokojování hmotných a duchovních potřeb lidí. Užitečnost zboží může mít ve vztahu k uživateli při uspokojování jeho potřeby různou podobu.
Zboží se například projeví tím, že sytí, hřeje, usnadňuje určitou práci, umožňuje, úsporu času atd. Zároveň ovlivňuje i estetické cítění spotřebitele.
Zboží uspokojí lépe požadavky uživatele, má-li více užitných vlastností a ty jsou ve vzájemném souladu. Míra užitečnosti určitého výrobku se zjišťuje vzájemným porovnáváním s jiným výrobkem nebo s výrobky téže sortimentní skupiny.
Vztah užitečnosti zboží k individuálnímu spotřebiteli vyjadřuje tzv. spotřebitelská hodnota, která se projevuje až na trhu. V případě, že zboží nemá dostatek užitných vlastností, ztrácí spotřebitelskou hodnotu, protože není schopno uspokojit potřeby a požadavky spotřebitele. Spotřebitelskou hodnotu pro konkrétního spotřebitele nemusí mít ani výrobky, jejichž užitná hodnota se nemění. Jedná se o mnoho druhů zboží, kdy jsou spotřebitelé z různých důvodů (například dietetických, zdravotních, velikostních atd.) omezeni výběrem pouze určitých druhů. Obdobné důsledky se projevují u morálně a technicky zastaralých typů zboží. Zboží, které ztratilo svoji spotřebitelskou hodnotu, je neprodejné.