17. hodina Pletení a netkané textilie
17. hodina Pletení a netkané textilie
Pletení
Pletení je způsob výroby pletenin (úpletů). Pletenina (úplet) je plošná textilie vyrobená z nití vytvářením a vzájemným proplétáním oček. Na rozdíl od tkanin je úplet tvořen pouze jednou nití, která tvoří očka a smyčky. Podle uspořádání nití v úpletu a podle použité vazby se rozlišují pleteniny zátažné a osnovní. Zátažná pletenina (trikot) je upletena z jedné příze, která prochází úpletem ve vodorovné rovině, po řádcích ji lze snadno párat. Osnovní pletenina (tríkotýn) je upletena ze svisle probíhajících přízí a v každém sloupku je jedna příze. Tato pletenina je neparatelná. Očka tvořená jehlami mohou být protahována předchozím očkem dvojím způsobem. Při protahování zezadu dopředu vzniká lícové očko (hladké), naopak při protahování zpředu dozadu rubové očko (obrácené). Lícová a rubová strana oček je vzhledově odlišná. Podle polohy oček se rozlišuje jednolícové, oboulícové a u zátažných pletenin i obourubové vazby pletenin. Tvar oček a způsob vazby podmiňují i určité užitné vlastnosti pletenin (tažnost, pružnost, prodyšnost, tepelně-izolační vlastnosti a sáklivost). Zátažné pleteniny je možno vyrábět ručně i strojově, osnovní pleteniny se vyrábějí na několika druzích pletařských strojů, které se rozlišují především podle soustavy nití používaných k pletení (zátažné a osnovní), podle používaných druhů pletacích jehel (jazýčkové, háčkové, duté, drážkové) a počtu jehlových lůžek (jednolůžkové a dvoulůžkové). Podle použití v praxi se rozlišují pletařské stroje na výrobu vrchního ošacení, prádla, punčochového zboží a rukavic.Základními polotovary pletených výr. jsou úplety metrové a kusové. Metrové úplety se zhotovují na plet. strojích bez ohledu na konečný tvar výrobku. Jednotl.díly výrobku se z metrových úpletů vystřihují.Kusové úplety mají již tvar výrobku.
Netkané textilie
Netkané (rounové) textilie jsou v podstatě plošné textilie zhotovené z výchozí vlákenné vrstvy (rouno, spleť vláken nebo nití), popřípadě kombinované s plošnými textilními nebo netextilními materiály a vázané v textilní útvar mechanicky nebo spojené chemicky. Netkané textilie mohou být vpichované, spojované, srážené a proplétané. Historicky nejstarším netkaným výrobkem je vlněná plst. Vzniká tak, že se stejnoměrná vrstvička rovnoměrně uspořádaných vlněných vláken nebo srsti valchuje za vlhka při zvýšené teplotě. Tak vznikne vrstva pevně spojených vláken a její tloušťka, pevnost a hustota se řídí intenzitou, dobou a teplotou valchování. Plst se používá nejčastěji v technické praxi a pro výrobu klobouků, kde se jako výchozí surovina zpracovávají převážně zaječí a králičí chlupy. Skupina netkaných textilií vznikla jako výsledek snahy vyrobit takový materiál, který by nahradil tkaniny a úplety, měl přiměřenou jakost i a byl levnější. Při výrobě byla příze nahrazena rounem, tj. pravidelně uspořádanými vlákny v podobě pravidelné a jemné pavučiny. Pro dosažení pevnosti se rouno proplétá, prošívá nebo se pojí chemicky impregnací, lisováním zatepla, lisováním na podkladovou tkaninu nebo fólii, popřípadě mřížku z plastické hmoty. Při lisování se používají zpravidla termoplastická pojiva. Kvalitativně novou sortimentní skupinu textilií tvoří kombinované textilie, vyráběné buď kombinací tkaní a pletení (tzv. pletenotkané textilie), nebo spojováním (laminováním) textilií s polyuretanovou vrstvou (tzv. laminované textilie). Pletenotkané textilie se vyrábějí novou technologií (pletenotkaním) na speciálních strojích Metap. Při této výrobě se části klasické tkaniny navzájem spojují vazbou pletařské techniky. Tím vznikají na textilii charakteristické asi