Jak je to u nás
V r. 2004 bylo provedeno celkem 836 734 HIV testů, z toho bylo jako HIV pozitivní identifikováno 72 osob (0,009%). Je to až dosud nejvyšší roční počet nově diagnostikovaných případů HIV/AIDS (graf 2). Největší počet HIV testů byl proveden u krevních dárců (povinné testování) a u gravidních žen (rutinní testování).
U krevních dárců bylo provedeno 514 523 vyšetření, zachyceni byli 2 HIV pozitivní (0,00004%); jeden jako opakovaný dárce, jeden jako primodárce (graf 3). Kromě toho byl nalezen jeden další krevní dárce, který se prezentoval po darování krve s klinickým onemocněním u svého praktického lékaře. U všech těchto dárců byla provedena zpětná šetření (look back) a byla vyloučena možnost přenosu HIV darovanou krví.
U gravidních žen bylo provedeno 138 156 vyšetření HIV, 5 z nich (0,0004%) bylo HIV pozitivních (graf 4). V r. 2004 se narodilo HIV pozitivním matkám celkem 9 dětí, jejich HIV status není dosud stanoven. Zatím provedené testy naznačují, že k přenosu HIV nedošlo. Celkem se narodilo HIV pozitivním matkám 57 dětí, k přenosu došlo ve třech případech, čtvrtý případ se odehrál při porodu mimo území ČR, dítě a matka jsou léčeni v ČR.
V r. 2004 bylo nově identifikováno 18 HIV pozitivních žen (25% všech nově registrovaných případů HIV), z toho v 6 případech se jednalo o ženy gravidní. Podíl žen na celkovém počtu HIV pozitivních osob činí 21,3%, přičemž 6,6% těchto žen bylo gravidních (graf 5).
V r. 2004 bylo provedeno celkem 15 037 vyšetření na vlastní žádost (client initiated testing).
4 330 klientů vyžadovalo vyšetření anonymní, u 4 z nich (0,092%) byla zjištěna HIV pozitivita. 10 707 testů bylo provedeno u klientů, kteří uvedli svá osobní data, 13 HIV pozitivních nálezů (0,121%) (grafy 6,7). Záchyt HIV pozitivity v této skupině testovaných je daleko vyšší (0,116% testovaných) než v ostatních testovaných skupinách. Počty testovaných anonymně i testovaných s udáním osobních dat zůstávají od r.2001 prakticky na stejné úrovni. Jistě by bylo žádoucí, podporovat vyžádané HIV testování zejména těch, kteří se cítí infekcí ohroženi.V r. 2004 bylo u 11 HIV infikovaných diagnostikováno onemocnění AIDS, celkem bylo koncem roku 2004 registrováno 184 případů AIDS (graf 8). Na AIDS zemřeli v r.2004 čtyři infikovaní, celkem na AIDS zemřelo 109 osob (graf 9).
Počet osob žijících s HIV/AIDS uvádí graf 10. Znamená to, že okolo 600 HIV infikovaných osob je v ČR léčeno a opakovaně laboratorně vyšetřováno pro sledování účinnosti antivirové léčby a vznik mutant HIV, rezistentních na antiretrovirové preparáty. Jak léčba tak laboratorní sledování její účinnosti jsou velmi drahé a náročné postupy se kterými se musí ekonomika našeho zdravotnictví vyrovnávat.
Nejčastějším způsobem přenosu HIV zůstává v ČR přenos sexuálním stykem. Sexuální přenos byl zaznamenán u více než 83% všech infikovaných, v 52 % se jednalo o přenos homosexuální. Všechny zaznamenané způsoby přenosu HIV jsou uvedeny na grafu 11. Mírně stoupá přenos HIV mezi injekčními uživateli drog, kteří jsou infekcí ohroženi jednak přímým přenosem viru při užívání kontaminovaných jehel, stříkaček, roztoků drogy a ostatních pomůcek, jednak sexuálními kontakty, jejichž frekvence je často vysoká a spojovaná s komercí.
V r. 2004 byla infekce HIV diagnostikovaná u 22 cizinců (0,49% všech vyšetřených). Polovina z HIV pozitivních cizinců (11 osob) pocházela ze střední a východní Evropy, nejčastěji zastoupenou zemí v tomto regionu byla Ukrajina. Počet 737 HIV pozitivních českých občanů a rezidentů doplňuje 216 cizinců na celkové číslo 953 HIV pozitivních osob registrovaných v ČR k 31.12.04 (graf 12). Statistika HIV pozitivních cizinců je vedena odděleně. Někteří z nich přecházejí do kategorie „rezident“ po získání povolení k dlouhodobému pobytu, pro jiné je ČR jen tranzitní zemí, kterou brzy opouštějí. Problém migrace je problémem celosvětovým, ČR se dotýká zejména migrace z východu na západ.
Je nutno dodat, že HIV testovací politika ČR je v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) a UNAIDS (AIDS program Spojených národů), které nedovolují povinné testování kterékoliv populační skupiny kromě krevních dárců.