Letecká vojna
Krutá letecká válka
Po svém nástupu v první světové válce se letectvo stalo nedílnou součástí každé moderní armády. Vítězné mocnosti však byly natolik ukolébány vyhlídkou na věčný mír, že jediný, kdo se po první světové válce ještě o letadla velmi aktivně zajímal, byli paradoxně Němci, kteří měli zakázáno létat na čemkoli kromě kluzáků apod.Ne že by v té době nevznikly převratné novinky po celém světě - Američané sestrojili první použitelný střemhlavý bombardér a rozšířili protilodní nasazení letadel, Britové dokonce už experimentovali s kovovými jednoplošníky a padáky se staly standardní součástí výstroje letců. Svět byl ale překvapen, když ve španělské občanské válce opanovala nebe Luftwaffe, která by správně neměla mít ve vzduchu nic s motorem. Díky spojenecké sebejistotě vstala Luftwaffe z mrtvých a stala se tou nejmocnější silou v Evropě. Zde se také poprvé objevilo rozsáhlejší kobercové bombardování civilistů, když Němci brutálně zmasakrovali svými bombami španělskou vesnici Guernica.
V bolestném mnichovském období disponovalo Československo dobrým letectvem, přesto bylo nepočetné a v jeho výzbroji nebylo nic tak dobrého jako slavný německý Messerchmitt Bf-109. Československá letadla si za války pod správou Luftwaffe bohužel přeci jen zabojovala, a ne bezúspěšně, na východní frontě (ostatně proti Rusům by se prosadil každý). Jednou dokonce vzlétla proti americkým čtyřmotorovým bombardérům, které jednoduše vystoupali výše, než ubohé české Avie s otevřenou kabinou a bylo to.
Ve druhé světové už se jen málokdy objevovaly archaické dřevěné dvouplošníky, na jejich místo se dostaly moderní celokovové jednoplošníky, které létaly výše, rychleji a bezpečněji. Běžná výzbroj už nebyly dva kulomety, ale třeba osm kulometů nebo několik rychlopalných kanónů. Motory dosahovaly výkonu přes 1600 koní, což je osmkrát víc, než měla letadla o dvacet let dříve. Uzavřená kabina dovolovala dostoupat výš z prostého důvodu - pilot nezmrzl ani nebyl odfouknut. Bohužel, stačila jedna nešťastná kulka a kabina se zablokovala a změnila se v okřídlenou rakev, často i v kremační pec. Strašné byly okamžiky, kdy prostřílené letadlo přistálo, převrátilo se a vzplálo - pilot se zoufale snažil neprůstřelné sklo prorazit třeba i zuby nebo nehty, zatímco hasiči jen šokovaně přihlíželi, protože v letadle vybuchovalo střelivo a oni se nemohli ani přiblížit.
Letectvo mělo zcela zásadní průběh na vliv války - byla to Luftwaffe, která německým papundeklovým tankům (rok 1939) umožnila dobýt Polsko, byla to Luftwaffe, která zcela zlomila morálku Francouzů. Royal Air Force znemožnila invazi do Británie, uštědřila Němcům první vážné porážky, poškodila bitevní loď Bismarck a významně zmenšila hrozbu ponorek. Američané se svými bombardéry napodobili barbarské chování Luftwaffe a proměnily Německo v doutnající trosky.
Na východní frontě se jednalo o obvyklé "je jich sakra víc než nábojů v kulometu", na jednoho německého pilota připadalo tak 40 Rusů, přesto (nebo právě proto?) měli právě zde Němci zcela neuvěřitelné úspěchy. Sovětští piloti neměli totiž dostatečný výcvik. Třeba takový Erich Hartmann měl na kontě 352 potvrzených sestřelů a stal se tak nejúspěšnějším stíhačem historie.
Západní fronta byla jiná. Zde se Spojenci rychle poučili ze svých chyb a získali vzdušnou nadvládu díky obrovské průmyslové síle Ameriky. Ze začátku to byla bitva o Británii, úžasný příklad hrdinství, kdy britští piloti vzlétali několikrát denně na legendárních letadlech Hurricane a Spitfire proti početnějšímu nepříteli a nakonec svůj zdánlivě beznadějný boj slavně vyhráli.
Pak diletant Hitler rozjel velkolepé tažení na Východě v domnění, že po vítězství nad Ruskem bude Británie definitivně vyřízená. V tom se ovšem přepočítal, nejenže se mu nepodařilo Rusko porazit a válka ve stepích stála Německo miliony mrtvých, ale také Británii přispěchala na pomoc Amerika.
Přišla relativně dlouhá materiální válka, ve které Němci neměli šanci. Němci sice disponovali elitními jednotkami, skvělými zbraněmi, ale bojovali v postatě proti obrovské materiální a lidské přesile. Německá vojenská doktrína spočívala v bleskové válce - ta však vzala v Rusku za své. Po stalingradském debaklu začínalo být jasné, že Německo musí dříve nebo později stejně nakonec kapitulovat. Závody ve zbrojení byly v té době již v plném proudu. V roce 1943 začali mnozí vojenští představitelé Hitlera přesvědčovat, aby se pokusil uzavřít mír. Vůdce však nakonec uznal, že tzv. "mírové podmínky", které tu a tam sondoval by byly pro Německo velice nepříznivé.
Přišly obrovské nálety na německá města, které představují to nejhorší z celé války (snad kromě koncentračních táborů). Spojenci se krutě mstili za Guernicu, Coventry, Londýn a další zničená města a tisíce mrtvých. Ovšem samy rozpoutali mnohem větší apokalypsu. Američané spolu s Brity prováděli na německá města tzv. "Gomora nálety".
Zpočátku se jednalo o nesmělé nálety s několika desítkami letadel, později už šlo na jediné město několik tisíc bombardérů a stíhačů. Tehdy bylo v jediném náletu více spojeneckých vojenských letadel, než je v celé dnešní Evropě, a mnohonásobně víc, než zbývalo tehdejší Luftwaffe. Jak říká slavný citát, Hitlerova pevnost Evropa neměla naštěstí střechu.
Právě zoufalství a frustrace z neschopnosti něco udělat vedli Němce k výzkumu. Vznikla raketová stíhačka Me-163 Komet, blížící se rychlosti 1M, tedy rychlosti zvuku. Reaktivní Me-262, mezi Čechoslováky zvaná "Turbína", nejlepší stroj celé války s drtivou výzbrojí, skvělým vybavením (neřízené rakety vzduch-vzduch, "chytrý" zaměřovač…).
K tomu různé šílenosti jako letadlo nesoucí jiné letadlo, které je naplněno trhavinou (systém Mistel), jednorázově použitelné stíhačky nebo samokřídla Horten (něco jako dnešní B-2). Najdou se i desítky fanatiků, kteří vám kdykoli odpřísáhnou, že Němci vymysleli i létající talíře a dodnes se s nimi prý skrývají na základnách v ledových jeskyních kdesi v Antarktidě.
Ať jsou Němci ufoni nebo ne, pravdou zůstává, že se drželi jak to šlo, ale tak nějak to nestačilo. Hitler udělal ve válce dvě zásadní chyby: tou první bylo napadení Sovětského svazu, čímž si nesmírně ztížil svoji situaci a tou druhou bylo vyhlášení války Americe.
Druhá světová válka skončila i v Tichomoří, kde po úvodních porážkách získali Američané jak vítězství u Midway , tak technologický náskok, který zdrojově chudé Japonsko nemohlo nikdy dohnat. Taktika kamikadze se začala používat i ve vzdušném boji, nicméně proti nepříteli s převahou 20 k jedné není nejvhodnější a v době svržení Little boye na Hirošimu už japonské letectvo prakticky neexistovalo.
Druhá světová přinesla i změnu taktiky mezi stíhači. Zatímco s pomalými dvouplošníky dob minulých se dal úspěšně provádět jen boj v zatáčkách (až na pár výjimek), nyní se rozšířilo - zejména mezi Němci - létání "hlavou". Šlo o překvapivý útok z výšky a ze slunce, kdy nepřítel ani nevěděl, co ho zasáhlo, a šel k zemi. Tuto zákeřnou, leč účinnou taktiku postupně uznala a přejala většina světových letectev. Stále se jednalo o boj na velmi krátkou vzdálenost, kdy jedním z nejdůležitějších faktorů byl sám pilot, který v kokpitu neseděl jen pro okrasu (jako je tomu v moderních strojích). Létání ve velkých výškách sebou neslo spálené plíce od kyslíkových masek a zničené oči.
Britové disponovali ve svých nočních stíhacích strojích radarem a konsternovaní Němci se zajímali čím to je, "že ti Angláni ve tmě tak dobře vidí". Spojeneckým vědcům se totiž podařilo sestrojit krátkovlnný malý radar, který se vešel do nosu stíhačky. Britské rozvědce se zpočátku podařilo Němce oklamat a přesvědčila je, že se stíhačům podává velké množství mrkve na zlepšení zraku. Nadšení Němci začali okamžitě pěchovat své noční stíhače mrkví v naději na znovuzískání vzdušné převahy…
S lepšími výkony a novou dobou zmizela ze soubojů ona slavná rytířskost známá z první světové války. Spousta německých, italských, ruských i spojeneckých pilotů už nepohrdala něčím takovým jako zastřelením pilota na padáku, nálety proti civilistům byly rozhodně zločinem proti lidskosti. Je znám případ sovětského gardového pilota, který přistál u zákopu, kde byl držen jeho sestřelený soupeř a bezdůvodně ho uškrtil. A to už nebylo bohužel ničím tak výjimečným. Všude číhal zákeřný flak, mnohem lépe fungující než za první války, na další zásah. Letecká válka už nikdy neměla být jako dříve a dnes se stalo letecké bombardování v podání Američanů skutečně hrozivou a děsivě účinnou taktikou.