STŘEDOVĚKÁ ŠLECHTA V ČESKÝCH ZEMÍCH
Středověká šlechta v českých zemích
Přibližně do 12. století šlechta na českém území nebyla nadřazenou ani vedoucí
skupinou české středověké společnosti. Česká šlechta vznikala v 9. – 13.
století, kdy 13. století bylo vznikem našich nejstarších šlechtických rozrodů a
rodů – vzrůstala pozemková, ekonomická a politická moc šlechty, hlavně
zastoupení v nejvyšších úřadech. V předhusitském období se část vrstev dělí na
nižší a vyšší šlechtu.
Urození se honosili starými a důstojnými předky. Díky křížovým výpravám a
italskému tažení se české prostředí seznámilo s heraldickou symbolikou a
bojovníci si osvojovali znamení, které si rodově předávali.
Šlechtu můžeme obecně rozdělit na tři
druhy a to podle způsobu, jakým získala svůj titul. Je to tedy šlechta
rodová (rodový vztah k panovníkovi), šlechta vojenská (adept
prokázal určité schopnosti na bojišti) a šlechta úřednická (ze začátku
pouze správci hradů a zámku, časem si ovšem vybojovali moc a postavení).
Struktura české šlechty
· Vyšší stav – panský:
Panský stav byl do poloviny 17. století v Českých zemích jediným stavem vyšší šlechty.
Vyvinul se jako systém vyšší šlechty, tj. nejvýznamějších rodů. V průběhu času se panské rody snažily omezit příliv dalších rodů, což se jim roku 1501 povedlo, když si vymohli, že: nechce žádného za pána přijíti leč by stav svůj vladyčí do čtvrtého kolena provedl. V roce 1502 pak potvrdil král Vladislav II. panským rodů právo přijímat do panského stavu.
Toto dělení bylo nejprve neustálené, ani
hranice rytířského stavu nebyla přesně vymezená, oba stavy se uzavřely teprve v
průběhu 15. století.
· rytíř
· svobodný pán/baron
· hrabě
· kníže
· vévoda
Příklady
šlechtických rodů na českém území:
Pernštejnové
Rožmberkové byli starý český šlechtický rod z rozrodu Vítkovců. Za zakladatele rodu je považován Vítek III. z Prčice a Plankenberka. Jméno tato větev Vítkovců získala nejspíš podle hradu Rožmberk, který založil jeho syn Vok I. z Rožmberka. Tento hrad zase nejspíš získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců.Postupem času vzrůstala moc a majetek tohoto rodu. Tomu napomohlo nejen dědictví po jiné větvi Vítkovců - rodu pánů z Krumlova v r. 1302, ale také zásada dědičnosti statku pro nejstaršího syna, čímž se zabránilo dělení majetku. Rožmberkové patřili k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. Posledním potomkem rodu byl Petr Vok, který umírá roku 1611. Jím vymírá také celý rozrod pánů z růže.
Schwarzenbergové jsou původem francký šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim (pod tímto jménem vystupovali až do 15. století). Erkinger ze Seinsheimu zakoupil panství Schwarzenberg a začal se psáti ze Seinsheimu na Schwarzenberku. Odtud tedy vznikl název rodu. Hlavním představitelem rodu je v současnosti Karel Schwarzenberg, nejstarší syn Karla, 6. knížete Schwarzenberga a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu.
- Vlastimil Vondruška –
Významná sídla české šlechty