Juventus Turín
6. 12. 2005
Juventus Turín
Historie Juventusu se začala psát v roce 1897, kdy se parta studentů rozhodla založit fotbalový klub. Název Juventus však klub získal až v roce 1899, do této doby nesl klub název Sport Club Juventus. Své zápasy ještě odehrával na "stadiónu" na náměstí D'Armi. Zajímavostí je, že Juventus hrál vždy v růžových dresech. Tradiční černo-bílé barvy dresů se Juve dočkalo náhodou, a to když jim z Anglie poslali špatný balík s dresy. Svůj vůbec první titul vyhrál Juventus v roce 1905.
V roce 1923 přebírá již populární klub rodina Agneliů, která je zároveň majitelem automobilové firmy Fiat. Zároveň se změnou majitele přichází i první stěhování klubu. Juventus se stěhuje na Marsiglia Road, kde ho může povzbuzovat více fanoušků. Na druhý titul si však fanoušci Juventusu museli počkat celých 21 let.
První zlatá éra Juventusu přišla v sezónách 1930/31 až 1934/35. V tomto období získali Bianconeri všech pět mistrovských titulů. Navíc ještě v roce 1934 získává Italský národní tým skalp bývalého Československa a získává tak světový titul. Juventus zastihuje další stěhování, tentokrát na stadion postaveným pro Univerziádu, na kterém Juventus působit až do roku 1990.
přelomu padesátých a šedesátých let. V této době hrál za Juve dán Hansen a velmi talentovaný Omar Sivori (který se následně v roce 1961 stane držitelem Zlatého míče). Oba tito hráči získali ligové tituly v sezónách 1949/50, 1951/52, 1957/58, 1959/60, 1960/61 a 1966/67. Hlavní postavou byl také Giampiero Boniperti, který dodnes drží klubový rekord v počtu utkání - 444 zápasů / 177 gólů.
bývalý kanonýr Boniperti a pro Juventus nastává další mistrovské období. Úspěch přináší generace v čele s brankářem Dino Zoffem a útočníkem Bettegym, která v roce 1977 vyhrála pohár UEFA i Scudetto. Pod dalšími úspěchy je nesmazatelným písmem zapsán trenér Trapattoni a hráči Rossi (v roce 1982 získal Zlatý míč) a Gentile. Mezi hlavní opory Juve se řadí hlavně Francouz Michel Platini, který je označován za nejlepšího cizince, který kdy v Itálii hrál. Za Juventus odehrál 147 utkání, ve kterých vstřelil 68 golů a v letech 1983, 1984 a 1985 se stal držitelem Zlatého míče. Další hvězdou týmu je i Polák Boniek a Irský reprezentant Brady. Všichni tito velikáni vytvořili skvělou partu, která v roce 1984 vyhrála Pohár vítězů pohárů a o rok později Ligu Mistrů. Do roku 1986 navíc 9x vybojovali ligový titul.
Začátkem 90. let byl v týmu největší hvězdou Roberto Baggio, který vyhrál v roce 1993 Zlatý míč. V letech 1990 a 1993 získává Juve pohár UEFA. V roce 1993 do Juve přichází jeho budoucí velká opora - útočník Alessandro Del Piero. V roce 1996 do týmu přichází jeden z nejlepších fotbalistů současnosti Zinedine Zidane. Ten rovněž získává Zlatý míč a to v roce 1998. V Juventusu působil 5 let, když potom za neuvěřitelných 46 miliónů liber přestoupil do Realu Madrid. Juventus prožívá úspěch i v současnosti kdy od roku 1995 získal pět ligových titulů. V roce 1996 navíc ještě vyhrál Ligu Mistrů, když ve finále porazil v penaltovém rozstřelu Ajax Amsterodam. O rok později však ve finále Ligy Mistrů prohrají s Borussii Dortmund.
V roce 2001 do Juventusu po pěti letech strávených v Laziu přichází český reprezentant Pavel Nedvěd, který v roce 2003 získává Zlatý míč. Ve stejném roce do klubu přichází také brankář Gianluigi Buffon, který v roce 2003 získává ocenění "nejlepší brankář světa". Již s těmito oporami vyhrává Juventus v letech 2002 a 2003 mistrovské Scudetto. V roce 2003 navíc může vybojovat Ligu Mistrů. Ve finále však na pokutové kopy prohrává s AC Milán.
Pavel Nedvěd
Fotbalista
Datum narození:
30.08.1972
Místo narození:
Cheb, Česká republika
Znamení:
Panna
Životopis:
Pavel Nedvěd se narodil 30. srpna 1972 v Chebu. Dětství strávil v blízké vesnici Skalná, juniorský fotbal okusil ve Škodě Plzeň pod vedením kouče Josefa Žaloudka. Ještě dnes kapitán české reprezentace tvrdí, že lepšího trenéra v životě nepoznal.
Už když v roce 1991 odchází na vojnu do týmu Dukla Praha, projevuje o jeho služby zájem vedení sousední Sparty. Navzdory strachu otce Václava, "aby se mu syn ve velkém městě nezkazil," obléká v sezóně 1992/3 poprvé rudý dres a podílí se na ligových triumfech v letech 1992-5. Zpočátku jej trenéři staví na hrot útoku, postupně se však Nedvěd vypracuje v elitního záložníka české ligy.
Své kvality začíná potvrzovat i v reprezentaci, kterou vede Dušan Uhrin. Blíží se mistrovství Evropy v Anglii a tehdy čtyřiadvacetiletý fotbalista již má pevné místo v sestavě národního týmu. Ještě před odletem na Britské ostrovy vsítí za Spartu čtrnáct branek ve 30 ligových zápasech a stává se nejúspěšnějším střelcem ligy. Skvělou sezónu zakončuje triumfem na šampionátu, kde spolu se spoluhráči získává stříbrné medaile.
Díky brance, kterou na šampionátu vystavil stop Italům, se jeho jméno začíná skloňovat i na Apeninském poloostrově. Největší zájem o jeho služby projevují římské Lazio, které vede "angelo boemo" (Andělský Čech) Zdeněk Zeman, a také nizozemský PSV Eindhoven.
Vítězství v souboji o českého mladíka může nakonec slavit Lazio, jehož bleděmodrý dres Nedvěd obléká již v létě. První italská slůvka se učí tzv. "lístkovou metodou" (na kouscích papíru jsou napsány italské výrazy), kterou praktikuje jeho velký kamarád a synovec trenéra Zemana Zdeněk Šesták.
V Laziu stráví Nedvěd celkem pět sezón, během nichž si získává respekt a sympatie fanoušků i odborníků. Spoluhráči v Laziu jej přezdívají "Duracell" pro nevyčerpatelnou fyzickou kondici, další přezdívku "Canon" je odvozeno od dělových ran, jimiž ničí naděje soupeřů na dobrý výsledek. Nedvěd vítězí v anketě Nejlepší cizinec Serie A, týmu pomáhá k celé řadě triumfů: mistrovský titul (Scudetto) v roce 1998, vítězství v Coppa Italia v letech 1997-8, třikrát zisk italského Superpoháru (1998-2000).
Stává se také historicky posledním střelcem zaniklého Poháru vítězů pohárů, když ve finále 1999 volejem rozhoduje o finálovém vítězství nad španělskou Mallorkou. Jeho úspěchy na mezinárodní scéně oceňuje tuzemská novinářská obec tím, že jej v letech 1998, 2000 a 2001 vyhlašuje nejlepším fotbalistou České republiky.
Po nepříliš vydařeném vystoupení na EURO 2000 končí s reprezentační kariérou dlouholetý kapitán Jiří Němec. Trenér Jozef Chovanec řeší těžký úkol, koho pověřit vedením týmu, složeného z výborných individualit, ovšem postrádajícího skutečného vůdce. Volba nakonec padne na Nedvěda, který si vzdory počátečním nezdarům (výbuchy hněvu na trávníku či rozhodnutí nemluvit s novináři před barážovým utkáním s Belgií) tuto funkci udrží.
Ohromné zklamání z nevydařené kvalifikace překonává Nedvěd již brzy v novém týmu. V létě 2002 přestupuje za 40 miliónů dolarů do Juventusu Turín, čímž se stává nejdražším českým fotbalistou v historii. Na svůj velký přestup čekal dlouho, vždyť předtím odmítl nabídky Atlétika Madrid, Manchesteru United... Čas ovšem ukáže, že se rozhodl správně. Také v jedenáctce trenéra Lippiho se totiž stává ústřední postavou, od níž se odvíjí výkon celého týmu. Loni pomohl "Staré dámě" k zisku Scudetta, v té letošní má na svém kontě již osm branek.
Pavel Nedvěd je ženatý, s manželkou Ivanou má dceru Ivanu a syna Pavla.
Autor: Vladimír Vaďura
Ve zkratce:
Přezdívky: Méďa
Výška: 177 cm
Váha: 70 kg
Kariéra:
?-1991 - Škoda Plzeň
1991-2 - Dukla Praha
1992-6 - Sparta Praha
1996-2001 - Lazio Řím
2001-? - Juventus Turín
Individuální úspěchy:
Fotbalista roku - 1998, 2000-1
Nejlepší ligový střelec - 1996
Nejlepší cizinec Serie A - 1997
Evropský Zlatý míč -2003
Kolektivní úspěchy:
Ligový titul - 1992-6
Ligový pohár - 1996
Scudetto - 1998 (Lazio), 2002 (Juventus)
Coppa Italia - 1997-8
Italský superpohár - 1998-2000
Vicemistr Evropy - 1996
3.misto na ME -2004
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář