Tísňová linka 112 je využívána častěji
Na jednotné evropské
číslo tísňového volání 112 lidé loni směřovali celkem 3 923 652 volání, zatímco
na „tradiční" hasičskou linku 150 to bylo výrazně méně - 737 539 volání.
Více než 77 procent z těchto hovorů však bylo stejně přijato
na telefonních centrech tísňového volání 112. Do nich je totiž již nyní na
většině území (kromě několika okresních operačních a informačních středisek)
svedeno také volání na linku 150.
Přes 88 procent volání na linku 112 bylo uskutečněno z
mobilních telefonů, u linky 150 byl podíl volání z mobilních telefonů 41 procent.
Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni, například
identifikace polohy mobilního telefonu je zavedena jen v pěti zemích EU včetně
ČR. Více než 55 procent hovorů uskutečněných v roce 2007 na linku 112 (celkem 2168013
volání) bylo „bez identifikace", to znamená z mobilních telefonů bez SIM
karty, kdy lze volat právě jen linku 112 a funguje mezi operátorský
vnitrostátní roming. Téměř všechny takové hovory jsou však omyly nebo nechtěná
volání.
Česká republika ve vyspělost; technologie pro příjem
tísňových volání na lince 112 předběhla téměř všechny evropské státy. Také
znalosti českých občanu o tísňové lince „112" jsou vyšší než v ostatních
státech Evropské unie. Potvrdil to lednový celoevropský výzkum veřejného
mínění, který na zakázku Evropské komise provedla společnost Eurobarometer.
I když podle tohoto výzkumu 95 % občanů EU souhlasí s tím,
že existence jednotného čísla tísňového volání dostupného v celé EU je
užitečná, na číslo tísňové linky, která zajišťuje přístup k záchranným složkám
kdekoliv v Evropské unii, si při průzkumu vzpomnělo jen 22 procent respondentů.
Češi z tohoto výzkumu vyšli jako jeden z nejinformovanějších národů v rámci EU.
Správnou odpověď znalo plných 52 procent českých respondentů. To je po Polsku a
Lucembursku třetí nejlepší výsledek. Například v Řecku si na linku 112 při
stejné otázce vzpomněla jen čtyři procenta respondentů a v Itálii a Velké
Británii j en šest procent.
Plných 56 procent českých respondentů potvrdilo, že v
předchozích 12 měsících o jednotném evropském čísle tísňového volání 112 vidělo
či slyšelo nějaké informace, což je vedle Bulharska nejlepší výsledek z celé EU
(průměr celé EU byl 21 procent). Výzkum odhalil, že obecně lépe informováni
byli občané nových členských států. Pro srovnání - v Dánsku a Řecku se s
informacemi o 112 za poslední rok setkalo jen šest procent respondentů, ve
Velké Británii a v Itálii shodně sedm procent, v Německu osm procent, ve
Francii 25 procent. Více než polovina Čechů se pak podle výzkumu domnívá, že
obyvatelstvo je o existenci linky 112 informováno dostatečně, zatímco
celounijní průměr je 27 procent.
Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 je projektem
Evropské unie. O jeho zavedení ve všech členských státech EU rozhodla Rada
evropských společenství již v roce 1991. Funguje souběžně se stávajícími
národními čísly tísňového volání. Důležité je zejména pro občany, kteří se
pohybují mimo známé prostředí, například pro zahraniční turisty, protože tato
linka dokáže identifikovat polohu volajícího. Počet hovorů na tísňové číslo 112
v cizí řeči se pohybuje kolem tří procent z celkového počtu hovorů, v roce 2007
to tak bylo přibližně 117 tisíc volání. Zhruba polovina cizojazyčných hovorů se
odehrává v angličtině, v němčině to je 30 %, 10 % rusky a 10 % jsou ostatní
jazyky.
Zdaleka ne všechna volání na tísňové linky 112 nebo 150 však
končí zásahem složek integrovaného záchranného systému - například v minulém
roce připadalo přibližně 29 hovorů na jednu ..ostrou" mimořádnou událost.
Zbytek šlo na vrub omylům nebo zlomyslným voláním, popřípadě opakovaným voláním
k jedné události