Chudoba cti , radosti i štěstí netratí - vzkaz těm kteří neznají nic jen blahobyt a vše ostatní pomlouvají!
Rozpaky nad vlastními dětmi, nebo vztek nad jejich nechápajícími hýčkanými partnery.
Vždycky jsem se těšil na to až budu velký, dokonce přímo na to až budu starý.Osud mi dovolil vyrůst v dobré rodině. Měl jsem rád své rodiče, své tři bratry, babičky a dědečky dokonce i ty předky které jsem nikdy osobně nepoznal.Vážil jsem si vždy vyprávění o už nežijících mých předcích a dlouhé hodiny jsem si dokázal prohlížet jejich stařičké fotografie.
Navštívil jsem všechny známé hroby příbuzných a hledal i ty které neznali ani moje rodiče. S nejširší rodinou jsem udržoval přátelské vztahy, až do mé dospělosti. Bohužel osud mi nepřál abych vyrůstal s bratry, ti umřeli do mých jedenácti let a pak jsem jen a o to víc žil mezi svými rodiči a prarodiči.Provázel jsem je celý život a byl jsem s nimi až do posledního dne.
Nevadilo, že jsem od nich během svého dětství a mládí až velmi často dostal jak se říká přes hubu, těch vařeček co o mě má drahá matka přerazila. Ani dnes, již řadu let po jejich smrti nemám k nim daleko a jak mě to naučil můj otec každý týden v pátek odpoledne tak hodinu posedím u jejich hrobů.Za tu necitlivost osudu, který nenechal mé bratry dožít se dospělosti, a mít radost z potomků a mě toho naopak dopřál jsem chtěl silou vůle nespravedlnost odčinit. Umínil jsem si že za každého z nás čtyř bratů bubu mít jedno dítě plus jedno za manželku. Tomuto plánu jsem podřídil vše již jako voják základní služby. Pečlivě jsem hledal pro naše děti dobrou matku. Našel jsem jí ve svých dvacetisedmi letech,hodnou dobrou a vynikající mámu. Musel jsem jí však dost přemlouvat a v tomto smyslu s její rodinou přímo bojovat o existenci každého dalšího ditěte.Nazývali mě šílencem ,který ač na to nemá, ani postavení ani peníze ,ani podporu chce 5 dětí. Asi mi přímo Pán nejvyšší fandil. Nikdo se mnou nepochodil a vždy prosadil jsem své s pomocí manželky a pomocí Boží.
Dnes mám již pět dospělých dětí.Jsou zdravé, všechny vystudovali, jsou z nich slušní lidé,mají svůj rozum a osud jim přál i slušný zevnějšek, i dobrý charakter. V době kdy jsme již čekali páté dítě došlo v rodině téměř ke spiknutí a za mými zády byl proveden potrat zdravého bezbanného potomka. Přes všechny protesty rodiny jsem naléhal na manželku tak dlouho až jsem jí přesvědčil „k opravnému kroku“ a to byl poslední náš potomek v roce 1985.
U druhé dcery a v pořadí u druhého dítětě jsem se dočkal po jejím provdání pro mě nepřijatelného jednání. Její manžel lékař, přiliš neměl rád naši rodinu, se mnou jako s otcem jeho nastávající se prakticky nebavil vůbec již dlouho před tím než se stal mým zetěm.Následovala utajená svatba, kam nebyli pozváni žádní z rodičů a separace pokračovala i tak že jsem dceři nemohl volat, prakticky jsme se nevídali a vyvrcholilo to tím, že vydařený zeťák se pokusil mě poškodit v zaměstnání když zavolal na naše ředitelství a udal mě, že zneužívám služební telefon na to abych obtěžoval jeho ženu – moji dceru. Já nikdy žádný služební telefon neměl a to že jsem zavolal své dceři jednou týdně nepovažuji za obtěžování. Následně už dcera nebrala telefon, možná i nesměla. SMS zůstávaly bez odpovědi.Mé svátky, narozeniny a ostatní příležitosti popřát byly ostenativně ingnorovány.Před půl rokem se nám prý narodil vnuk ale toho nesmím vidět, jen jsme dostali od druhé dcery pár fotek ,které nesmíme nikde ukázat, natož na internetu a informaci o jeho narození.
Snad dcera trpí nějakou sugescí, že měla „hrozné“ dětství a proto nám to nyní odplácí.
Co bylo to hrozné dětství? Je pravda že jsme často měli potíže za co uvařit večeři pro všech sedum členů naší domácnosti a pro pejska a kočičku, kteří s námi žili.. Je pravda ,že nikdo z mých rodičů i z rodičů mé ženy nám nepřispívali ani jednou korunou . Je pravda že jsem 15 let byla žena s dětmi doma a vydělával jsem jen já.Léta jsem měl ještě nadúvazek a další zaměstnání .Hodně jsem se musel ohánět abych mimo podprůměrný plat plně kvalifikovaného a pracovitého středoškoláka,zvládl ještě živnost ,která nám trochu přilepšila.Já člověk který byl politicky nespolehlivý pro komunisty, který několikrát nebyl přijat ke studiu a pro svůj živnostenský původ a výroky svého dědy na kterého jsem hrdý jsem musel odloužit dva roky vojny v nejostřejším režimu v kasárnách a s veliteli kteří ještě nedávno měli na starosti bývalé PTP, nyní tomu říkali silniční vojsko – pracovní oddíly, jsem se k pořádnému platu ani bydlení nikdy nedostal. Jen pro pomoc sociálně cítícího mého šéfa a občasného daru poukázek z Národního výboru i občasné finanční pomoci místních katolíků jsme přežívali..Museli jsme šetřit na všem. Dokonce i zlaté zásnubní prstýnky posvěcené při naší svatbě v kostele jsme jednou vyměnili za večeři pro děti. Stejný osud měly i naše léta opatrované starožitnosti, které jsme museli prodat pod cenou. Na celých 40 let jsem musel přestat i malovat, nahradil jsem to tím, že jsem pro děti pomalovával skříňě,stolečky, postele pohádkovými motivy - host strašné dětství!Spolužákům jsem vyřezával a maloval kolébky i pro jejich děti viz foto na tomto webu.
Děti byly pro nás vším a dostali také od nás vše.Dokonce i děti nám pomáhali, prodávali před domem knihy,květiny ze zahrádky a své vlastní výpěstky. Sám jsem na to hrdý a také na to jaké z těch našich capartů vyrostli slušní,pracovití a soběstační lidé.
Jen mě mrzí, že často vyprávění našich dětí jak to bylo těžké vzbuzuje v jejich protějšcích většinou vyrostlých v nadbytku a za podpory strany rodičů, averzi k člověku ,který se musel nejen rvát za existenci svých dětí,hlavně tím že dřel a sušil hubu, ale vytýkají mi i poctivou nouzi kterou jsme prožívali především my rodiče.
Další zajímavostí je dnes některé z mých dětí se stali miláčky těch kteří nechtěli aby se vůbec narodily a naopak.
Někde jsem četl slova moudrých: Stálo tam něco v tom smyslu: Ten kdo čeká vděk za své dobré skutky je ubožák. Něco na to bude.Možná že máte podobné zkušenosti které jsou většinou tak zahabující, že se s nimi nechce ani vyjít na světlo Boží. Tak jsem udělal vyjímku abych si ulevil.
Já táta stvořitel.
Náhledy fotografií ze složky Moje rodina v aktuálních fotografiích