Jednoho slunného dne jsme se vydali za rodinou Pasekových do Dolů u Luže. Pasekovi 14 let zpátky hledali práci a rozhodli se rozjet vlastní podnikání s žampiony a později s hlívou ústřičnou. Jak se jim daří nebo proč nekupovat polské výrobky? Přečtěte si rozhovor, který jsme s nimi uskutečnili:

 

 

 

Na svých stránkách www.pasekovi.estranky.cz máte poměrně zajímavý příběh, jak jste s podnikáním začali. Zkuste nám ho v pár větách říct.

V pár větách? (smích) Když manželka skončila mateřskou, hledala uplatnění, kde by co mohla dělat. Tady na vesnici najít nějaké uplatnění není jednoduché.

V rozhlase zaslechla nabídku kurzu na pěstitele jedlých hub. Líbilo se jí to, proč ne? Hned se tam přihlásila a zúčastnila se ho. Vlastně když přijela, tak jsem shodou okolností přišel taky o práci. Vzali jsme to jako takovou výzvu, že se máme do něčeho pustit. Z původního menšího přivýdělku se tak představy rozcházely. Začali jsme shánět nějaké prostory. Na spoustě míst se nám vysmáli, říkali nám, že to fungovat nebude, tím se neuživíte. Až předsedovi družstva v Luži se to docela líbilo a nabídl nám prostory. Začali jsme tady v pronájmu a začali jsme pěstovat. Po dvou letech jsme tyto prostory koupili a teď tady pěstujeme dál.

 

Takže teď vaše žampiony uživí celou rodinu, jestli to dobře chápu?

Ano, celou rodinu.

 

V začátcích – byl internet nebo jste jen tady v okolí prodávali žampiony?

Normálně jsme prodávali a internetové stránky vznikaly původně spíš jako rodinné, osobní. Až později když syn vytvořil osobní, které byly zadarmo, se nám zalíbilo, že můžeme na stránkách prezentovat i svoji firmu.

 

Kdy to bylo a proč právě eStránky?

Původně s nápadem eStránek přišel náš syn.

Tam to bylo původně to, že si stránky vlastně může udělat úplně zdarma, myslím osobní. Může si tam všechno vyzkoušet, nemusí nikde na nic čekat. Je tam super i ten průvodce, takže to vytvoření stránek je poměrně snadné a pro mladého kluka je hodně jednoduché se do stránek dostat a cokoliv upravit.

Syn mi potom ukazoval, jak se se stránkami zachází.

Stránky máme asi od roku 2007 (pozn. redakce: Pasekovi byli jedni z vůbec prvních uživatelů eStránek, registrovali se 15.8.2007).

 

Děláte si všechno sami nebo Vám s tím pomáhal odborník na počítače?

Stránky si spravujeme sami. Já zastávám názor, že stránky, které si vytvořím sám, tak jsou to stránky naše. Stránky, které vám dělá někdo jiný, nějaký programátor, nebo kdokoli takový jsou stránky o vás. Chybí tam potom duše, duše těch stránek.

Protože pokud vám stránky dělá nějaký programátor, je tam vidět jeho hodně velký vliv. Ten uživatel pak už přijímá nějaké návrhy, které od programátora dostává. Už to nejsou stránky jeho firmy, ale o jeho firmě.

Reakce na naše stránky jsou naprosto úžasné, lidem se strašně líbí. My říkáme, že je to právě kvůli tomu, že si je děláme sami. Že to jsme my. Stránky, to jsme my! Navíc pokud si umanu, že chci něco změnit, tak si sednu k počítači a můžu to tam hned dát. Nemusím čekat, až si na mě někdo udělá čas.

 

I přesto, že nemáte Facebook a nepůsobíte na žádné sociální síti, je Vaše podnikání mediálně známé. Nemohla nám uniknout reportáž Toulavé kamery, Kluků v akci a další. Můžete nám prozradit, co se za těmito úspěchy skrývá?

Já mám takovou zásadu – neplatit nikde za reklamu. Je spousta možností, ale aby se ze mě snažili tahat peníze? Ani za ty televizní reportáže jsem nikdy nic neplatil. Vždycky si oni našli nás. Je to kvůli polskému dovozu, od kterého se odlišujeme. Zúčastnili jsme se taky soutěže o regionální potravinu, ta nám samozřejmě výrazně k medializaci a zviditelnění pomohla. Ale hlavně jsem si místo nějakých SEO balíčků a různých dalších služeb, co si lidi platí, například do vyhledávače zadal „katalog firem“ a registroval jsem se do asi 50 různých katalogů firem – za co ostatní platí, tak já jsem se zaregistroval sám.A funguje to poměrně viditelně.

Ono je to docela jako lavina. Když jsem hledala kolegy, kteří také pěstují houby, zjistila jsem, že mám odkazy na naše stránky u kolegů, o nichž jsme vůbec nevěděli. Těch odkazů je čím dál víc a nabalují se. Už je nestíháme sledovat.

Ta dobrá návštěvnost je hlavně o obsahu. Mít na stránkách nějaký zajímavý obsah pro lidi, aby je to zajímalo a chodili tam.

 

Váš e-Shop je už delší dobu mezi desíti nejnavštěvovanějšími e-Shopy na eStránkách. Máte představu, kolik lidí k Vám na web chodí?

Podle odkazu na měřicí službu to v průměru bývá 350-400 lidí denně.

 

Jaké jsou Vaše další plány týkající se prezentace na webu a e-Shopu?

Minulý rok jsme absolvovali školení o infopodnikání. Teď plánujeme udělat kurz pro pěstitele, ten chceme udělat on-line. Protože pozvat lidi tady do kulturáku a vměstnat 14 let zkušeností do jednoho dne prostě nejde. Tak budeme natáčet videa! Taky chceme udělat video s různými obrázky tady z pěstírny a vložit na stránky prezentační video. Takže takto chceme začít.

Snažíme se pořád vzdělávat a to i v oblasti internetu a posunout se dopředu a následovat trendy, které právě jsou.

Pořád říkám, že když v dnešní době není firma na internetu, tak není! Prostě neexistuje. Já vždycky přemýšlím, jak to dělám já, jak na mě ty stránky působí, jak bych se zachovala já, když hledám na internetu. Ani recepty nehledám v kuchařkách, ale na internetu.

 

Váš vzkaz čtenářům?

Když mám teda možnost oslovit nějaký okruh lidí, tak aby si všichni uvědomili, že je potřeba podporovat české výrobce. Opravdu ty české, kvalitní výrobce, které tu máme. My se na tržištích dennodenně setkáváme s tím, že jezdí překupníci. A i s houbami, nebo jednou si vedle nás stoupla paní, měla petrklíče, jarní kytičky a všem tvrdila, jak jsou české, jak jsou ze školek v Hradci Králové. Potom tam přišla druhá paní a říká: „Nene, ty já znám, ty jsou z Polska.”

Ušetříte za nákup, nakoupíte levněji, co si budeme povídat. Ale spoustu peněz naše děti kvůli nekvalitním potravinám dají za doktory. Navíc peníze, které se za ty potraviny vydají, končí za hranicemi. Poláci jsou potom vysmátí, ale u nás se horko těžko shání práce.

V televizi byl asi rok zpátky pán. Probírali téma benzínu a že Češi jezdí pro benzín do Polska. A on tam vykřikoval: „Já jezdím do Polska úplně pro všechno.“ Já jsem si tak v duchu říkala: „No, ty hochu jezdíš do Polska pro všechno, ale až ti odrostou vnuci, tak nebudou moct najít práci.“

 

Nakonec záludná otázka - na webu máte spousty receptů. Který byste doporučili těm, co ať už s žampiony nebo hlívou začínají?

Když se lidi ptají i na stáncích, tak doporučujeme hlívovou dršťkovku. I lidi, kteří normálně dršťkovou nejí, se po této můžou zbláznit. Doslova a do písmene. Chodí potom houby kupovat každý týden. V Chrudimi takhle taky přiběhla jedna taková babička a povídá, že tady minule brala hlívu: „Vy jste mi poradila dršťkovou, no a málem na mě nezbyla“, tak přiběhla znova.

 

 

Spousta odborníků na marketing by se mohla od Pasekových učit. My jim přejeme spoustu úspěchů a vy se těšte na další rozhovory s našimi uživateli.