10. kapitola
.... bez problémů se všichni tři přemístili. Až na Rona. Ten cítil, že se jej kdosi chytl za rukáv a přemístil se sním.
Když dorazili do pracovny Zeleného čaroděje, otočil se s připravenou hůlkou k tomu, kdo se jej chytil. Byla to však jeho mladší setra Ginny. Chvíli na ni překvapeně a šokovaně zíral. Pak se usmál. To bude něco až bude ,,mluvit" s Harrym. Raději u toho nebýt. Zhodnotil a popadl Hermionu, nedbaje na její šokovanost a nechápavost. Vyvedl ji ven z pracovny a nechal tam samotného Harryho s Ginny.
Harry nic netušíc přešel ke krbu a zapálil v něm oheň. Pak když zaslechl zavírání dveří, se otočil, aby se koukl co to způsobilo. Zahlédl pouze mizící pár zelených čarodějů. Nato ucítil něčí pohled a tak pohledem prozkoumával místnost. Tu mu zrak padl na postavu v Místnosti. Než se stačil vzpamatovat z šoku, že vidí Ginny ,, Plesk!" přilétl mu políček.
,,Co si prosím tě o sobě myslíš Harry Pottre?!"
,,Ginny? Co tady děláš?" Tázal se ji stále šokovaný Harry. Tahle facka mu nepřidala.
,,Jo jsem to já."
,, Jak je to mužné?" Stále nechápal. Nedávalo mu smysl jak se sem mohla dostat.
,, Prostě jsem se přemístila s Ronem. Jakmile jste chtěli ,nenápadně´ zmizet, chytla jsem se ho." Vysvětlovala.
,,Ale vraťme se k tobě to sis myslel, že to nechám jen tak? Rozejdeš se mnou, jako by se nechumelilo a pak si jdeš riskovat život!" To jsi mě nemohl vzít s sebou?"
,,Nemohl! Byla bys v nebezpečí!" Hájil se.
,,To ti tak věřím! Nebyla jsem snad v nebezpečí už dřív, když sem byla v Tajemné komnatě! A to jen proto, že jsem sestra tvého nejlepšího přítele! Jemu jsi to dovolil!" Zakončila zničeně.
,,Noták Ginny já jsem jim to taky nechtěl dovolit, ale oni mě donutili!" Hájil se opět.
,,Tak tě donutím i já! Budu s tebou!"
,,Ginny měl rozum, něco se ti stane je to nebezpečné, můžou ti ublížit."
,,Tohle neskoušej Harry!" Varovala ho už opravdu navztekaná Ginny. ,, Já vím, že jejich cílem nebil jenom vlak."
Nato neměl co říct. Ale stále nesouhlasil přesvědčen, že jí to musí nějak vymluvit.
,,Nemůžu tě brát s sebou, zůstala bys pouze tady. Nikam jinam bych tě nepustil!" Snažil se ji ještě odradit. Neměl to však říkat, jelikož tím ještě více pobouřil Ginny a kdyby ji nezachytil napřaženou ruku, dostal by další facku.
,,Nemáš právo mi v něčem bránit! Jdu s tebou kamkoliv a basta!"
S tím už musel souhlasit a tak už dále neprotestoval. Rozhodl se raději zabrousit na bezpečnější téma.
,,Ginny, jak jsi vlastně zjistila, kdo jsem?"
,,Pozorovala jsem vás z okna, když jsi se přemisťoval s Ronem a Hermionou."
,,Aha." Zmohl se pouze na to. Stále ho překvapovala a udivovala její chytrost.
,,A co ty Harry, jak sis užil prázdniny?" Zabrousila také Ginny na bezpečnější téma. Stejně jako Harry, ani ona se už nechtěla dále hádat.
Sedli si na zem ke krbu a Harry začal vyprávět. Pověděl ji vše co se dělo od jejich rozloučení ve vlaku. Jeho rozhovor s přáteli ve vlaku, příhody z Příčné a o tom, jak se učili. Domluvili se, že od zítřka se zapojí do učení i Ginny.
Takhle sedíc u krbu v obětí a tichém rozhovoru je nalezli Ron s Hermionou, kteří se rozhodli vrátit a utnout hádku. Když je spatřili nemohli vyjít z údivu. Tohle nečekali, mysleli si že to bude dlouhá a prudká hádka. Na druhou stranu byli však rádi, že se tak rychle udobřili. Přisedli si k nim k ohni a zapojili se do rozhovoru. Takhle si povídali až do půlnoci. Pak šli spát.
Ráno příštího dne ukázal Harry Ginny dům. Moc se ji líbil. Pak zašli do knihovny, kde Ginny připravovala zvěromágský lektvar a ostatní si mezitím četli zase nějaké ty knihy. Měli v plánu, po dobu Ginina spánku jít na výpravu za dalším viteálem. Ron z Hermionou zatím nevěděli o tom, že je jeden již zničen a Harry na tom nemínil nic měnit.
,,Už jsem hotová Harry." Přerušila je v čtení po nějaké době Ginny.
,,Dobře, tak si jej musíš nejdřív nechat vychladnout. Potom ho můžeš vypít." Oznámil ji Harry a přešel k ní. Nemohl si dovolit říct ji, že stačí pouze ochladit jej foukáním. Bylo by to příliš nápadné.
Po obědě se opět vrátili do knihovny, kde Harry připravil na zem opět polštáře, když byl hotov podala Hermiona Ginny již chladný lektvar. Ona jej vypila a rázem usnula.
Když Ginny spala zašli do pracovny. Tam se oblékli, vzali s batohy a Harry vytáhl plánek viteálů Lorda Voldemorta. Ukázal na něj hůlkou a její špičkou poklepal na plánek s tichým zamumláním. Tím mumláním zaznačil již zničené viteály temně červenou. Chyběly tedy už jen, Nagíny, něco v Bradavicích a zjistit, kdo to byl R.A.B. a zda opravdu zničil medailon.
Nato se Harryho chytli Ron s Hermionou a přemístil je do Bradavic. Objevili se na rozsáhlých pozemcích, těsně před proti přemisťující se bariérou.
,,Harry musíme být opatrní. Nikdo nás nesmí vidět. Nezapomeň, že je už škola." Zašeptala nervozně Hermiona.
,,Neboj já vím. Co mě však teď trápí je kde budeme hledat ten viteál. Bradavice jsou tak strašně veliké."
,,Já nevím. Co zkusit buď Zmijozelskou kolej, nebo Tajemnou komnatu? Určitě tam bude i více místností. Pochybuji totiž, že by si Voldi schoval svůj viteál jinam." Přidal se se svou teorií Ron.
,,Na tom něco bude. Brumbál taky říkal něco v vtom smyslu, že si Voldi schovává své viteály na jemu milých místech."
,,Já taky souhlasím Harry, ale jak se chceš dostat do Tajemné komnaty? Nemůžeme přece jít do hradu a ještě k tomu přímo mezi žáky."
,,Nestrachuj se Hermiono. Do komnaty půjdeme tamtudy, kudy jsme vylétli s Foxem. Pamatuješ Rone?"
,,Jo pamatuji." Prohlásil s nelibostí v hlase jmenovaný.
,,Neříkali jste, že to bylo hluboko, něco jako obrovský komín ve skále?"
,,Vidíš Hermi na to jsem málem zapomněl. Prostě se jenom přeměním v Gryfa, vy si na mě vylezete a zaletíme si tam."
Pak na nic nečekal přeměnil se. Jeho přátele si na něj vysedli a pak se Harry vznesl. Lítal chvíli nad pozemky Bradavic, když to spatřil. Našel tu jeskyni poměrně snadno, pomáhal mu přitom jeho skvělý zrak.
Když dorazili na místo, Harry se proměnil zpět na člověka. Začali se rozhlížet, nic zajímavého však neviděli a tak šli dál, cestou, která tu byla jediná. Po chvíli dorazili k rozcestí.
,,Vpravo je komnata a chodby, které jsem prošel s baziliškem v zádech. Takže, půjdeme vlevo." Rozhodl Harry, vzpomínaje na dobu, kterou tu strávil ve svém druhém ročníku. Přece jen to tu trochu znal. Šli dál a dál, pak narazili na jakési dveře.
,,Tady pozor, jestli jsme tu dobře, tak za těmihle dveřmi bude první past."
,,A jak si můžeš být tak jistý Harry?" Vyzvídal se zvědavostí Ron.
Nato Harry mlčel, nemohl přece přátelům říct, že má již nějaké zkušenosti. Raději tedy pokynul přátelům, kteří již drželi stejně jako on své hůlky a otevřel dveře. Ovál je stejně jako poprvé Harryho studený vzduch, načež se na ně vyřítilo několik mozkomorů. ,,Expecto patronum" zaznělo sborově a po čemž se pustili tři obrovští patroni na mozkomory. Byli to pavouk od Rona, vydra od Hermiony a zářivý Harryho jelen.
Jakmile měli za sebou mozkomory přešli přes místnost a vešli do dalších dveří. Tam na ně pro změnu čekali nemrtví. Sotva vešli, hned se na ně vrhli. ,,Mdloby na vás", ,,Expeliarmus" snažili se Ron s Hermionou bez úspěšně zbavit ,,zombíků."
Už se k vyděšené dvojici pomalu blížili, když tu se na ně Harry ohlédl a spatřil, že jsou přátele v nebezpečí. Proto na ně zavolal. ,,Teplo! Bojí se tepla a světla!" Pak se obrátil a s přehledem své ,,zombíky" vyřídil.
Poté co svou ,,porci" zvládli i jeho přátele, přešli k dalším dveřím tam na ně čekala pro změnu voda plná všelijaké vodní temné havěti. Harry se jen na své kamarády s mrknutím ohlédl a přeměnil se v černého Gryfa. V této podobě je bez úhony přenesl přes vodu.
,,Díky Harry, nebít tebe, nevím jak bychom si poradili. Je tam plno havěti kterou ani já neznám."
,,A to je co říct, viď Hermiono?" Řekl Harry a s úsměvem vešel do dalších dveří. Tam na ně Voldemort pro spestření připravil jakýsi hologram v podobě kouzelníka s hůlkou.
,,To bude asi nějaký souboj ne?"
,,Myslím, že ano Rone. Bude to velmi těžké jej přemoct."
,,Máš pravdu." Pronesl směrem ke kamarádce Harry a přešel doprostřed místnosti naproti onoho kouzelníka.
Ten se Harrymu poklonil a poté co se mírně poklonil i on začal. ,, Expeliarmus!" ,,Protego!" Odpověděl mu na to Harry.
Byl to velice obtížný boj. Voldemort vytvořil opravdu důstojného soupeře, který metal jedno kouzlo z černé magie za druhým. Harry si však uměl poradit a na kouzla, která neznal použil svůj štít. Pak na kouzelníka poslal pár kouzel z pokročilé bílé magie v rychlém sledu za sebou, po čemž vyřídil hologram zaklínadlem ,,Expeliarmus." Když k němu dolétla jeho hůlka pokynul mu hologram uctivě a rozplynul se.
,,To bylo úžasné! Nevěděl jsem, že umíš tolik velice pokročilých kouzel."
,,Ron má náhodou pravdu bylo to fakt moc dobrý." Nešetřila kamarádka chválou.
,,Dík." Odvětil pouze Harry a otevřením dalších dveří popohnal kamarády kupředu. Octli se tentokrát v docela jiné místnosti. Neměla oproti jiným takový ten temný nádech, ale vypadala docela příjemně. Uprostřed ní se opět na podstavci nacházel viteál. Tentokrát v podobě jakéhosi velkého pečetidla s obrovským ,,lvem."
Hermi s Ronem se už, už chtěli pro viteál rozběhnout, ale Harry je po prvním kroku strhl nazpátek. Udělal dobře. Jakmile udělali krok spustili obrovský roj jedových šípů. K Harryho nelibosti i okřídlené a velice nebezpečné nože. Rychle reagoval a kouzlem si přivolal viteál, který opět uchopil předem připraveným hadrem, uložil jej pak do batohu. Nečekal až se jeho kamarádi vzpamatují, bez rozmyslu je popadl za ruce a přemístil se. Světe div se! Povedlo se! Objevili se na jakési zčernalé mýtině uprostřed Zapovězeného lesa.
,,Kde to jsme Harry a jak je možné, že jsi se mohl přemístit z Bradavic?" Ptala se Hermiona, která se mezitím už stačila vzpamatovat z překvapení.
,,Nevím Hermi a jsem na mýtině, kde se budou ničit viteáli."
,,Ty jsi už tady někdy byl že? Tahle černota tu nebila vždy viď!?"
,,Ne Hermi nebyla."
,,A kdy jsi byl za viteálem!?" Začal se vztekat Ron.
,,To máte jedno, hlavně že je zničen další viteál ne?" Odbyl je rychle.
,,Jak myslíš!" Odsekl naštvaně Ron.
,,Pojďme raději zničit tu pečeť, ať můžeme domů." Mírnila situaci Herm.
To bylo o fous! Málem mě dostali. Z toho bych se už nevylízal. Pomyslel si Harry a vytáhl z batohu viteál. Položil jej doprostřed mýtiny a tam jej kouzlem nadobro zničil.
Zničením jakoby mýtina ještě více zčernala pod tlakem Voldemortovy temnoty. Toho však Harry nedbal a přemístil se s kamarády domů. Dorazili právě v čas, aby byli u Ginny až se probudí ze sna.
,,Tak copak se ti zdálo šípková růženko?" Optal se ji nesmírně zvědaví Harry.
,,Bylo to zvláštní. Byla jsem v lese a procházela se mezi stromy. Měla jsem pocit, že jsou mé smysly velice zostřené. Pak jsem se dostala k obrovskému jezeru a nakoukla do vody. Koukala se tam na mě rezavá liška." Vyprávěla stručně svůj sen.
,,To je fantastické. Já a Ron jsme velcí a silní. Ty s Herm jsi malá obratná a všude se dostanete. Můžete odposlouchávat kde koho." Shrnul to Harry a všichni se odebrali do svých pokojů, kde buďto spali nebo se učili a v Ginině případě vyhledávali informace o liškách.
Další dva týdny trávili v pohodě a klidu, buď učením,hraním her, nebo zkoušením přeměn. Ginny, která byla oproti ostatním hodně pozadu to šlo velice rychle a tak se domluvily, že si brzy vyrazí do terénu. Jediným mráčkem na jejich obloze pohody bylo to, že o sobě Voldi nedával dlouho vůbec znát. Něco chystal.
Když tak jednou po velice pestrém dni plném úspěchů v učení seděli večer v pracovně u krbu sklouzl pohled Ginny k plánku visícím na zdi.
,,Harry co znamená ten červený bod? Právě se objevil a já jej ještě nikdy na plánku neviděla."
Nato se naše trojce otočila na plánek a s hrůzou shledala, že v Prasinkách je strašná spousta smrtijedů.
,,To je mapa ukazující výskyt černé magie. Teď jsou právě v Prasinkách smrtijedi." Vysvětlil ji bratr, protože se právě kamsi ztratil Harry. Ten se po chvíli odkudsi objevil s nádherným smaragdovým pláštěm.
,,Tak Ginny od teď budeš Smaragdová a budeš s námi chodit do boje. Proto jsem tě tolik učil, takže se oblékni a vyrazíme." Nato se také převlékl a společně se všichni přemístili.
Objevili se v Prasinkách, ale nic tam nebylo podezřelé, žádné poničené domy ani mučení nevinných obyvatel, prostě nic neobvyklého.
,,Prásk!!" Objevil se před překvapenou čtveřicí z ničeho nic snad stovka smrtijedů v čele se šklebícím se Lordem Voldemorte.
To jsi tomu zase jednou dal! Přivedl jsi své přátele a navíc i svou milou do pasti toho slizkého hada Voldemorta !!! Ty naprostý tupče! Mohlo ti to dojít! Nadával si zničeně Harry. Měl o své milované strach.
Komentáře
Přehled komentářů
Musím súhlasiť, je to vážne skvelá kapitola.
A som zvedavá ako sa z toho dostanú :-) Teším sa na pokračovanie!
...
(Nendil, 20. 4. 2007 16:17)
Najviac sa mi páčil ten PLESK! a šokovaný Harry.
Inak dobrá kapitolka.
gwindor
(gwindor, 19. 4. 2007 23:10)
Vazne skvela kapitola. Taky je krasne dlouha a ctiva => proste skvela. Popravde tak nejak jsem doufal ze Ron a Hermiona budou mit jiny barvi a ze budou mit v teto barve i premistovani. Jeste jednou dik a snad brzy pri dalsi kapitole :-)
PS:Tohle jsem chtel napsat k minule kapitole ale nez jsem to pridal tak pribyla kapitola.
PSS: Tahle kapitola je taky super.
:-)
(luys, 20. 4. 2007 17:24)