Toto je hymna, kterou jsme si složily, když jsme jely na tábor na Pohoř:
...
Pohořská hymna
...
Na Pohoř je cesta jako žádná ze sta, vede lesem /:do kopca:/.
Když jdem po ní v létě nadáváme Květě,že nás tahá daleko.
Na konci té cesty úmorné stojí fara /:bez otca:/.
A tam dole v kuchyni vaří Jituš snídani, aby sme neměly pořád hlad.
A když máme volno zahrajem si ovo nebo ještě /:jiné hry:/.
Učí nás je Maruška, směje se jak beruška, když děláme drobné blbinky.
Jiřka ještě polospící honí nás po /:ulici:/.
A tak si tu žijeme,hrajeme a zpíváme,prostě si to moc užíváme.