Ježíš řekl: „Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.“
texty: 2. Sam 22, 29; J 12,46
Sestry, bratři, pokoj vám!
Obrazy a symbolika světla a tmy je nesmírně frekventovaným jevem nejen v biblickém vyjadřování, ale je páteřní symbolikou všech náboženských zvěstí. Toto je světlo skrze něž do našeho světa přichází jas, ozřejmění, smysl, srozumitelnost, řád, právo, Bůh, pokoj, řešení, záchrana, spása. Toto je tma, tápání a zoufalé pobíhání sem a tam, chaos, bezcílnost, zánik, zmar, strast, smrt a zatracení.
Stali jsme se dost necitliví tomu, co znamená světlo a co znamená tma. Většina z nás si pro světelné emise měst ani nevzpomene, kdy jsme spatřili úchvatnost hvězd. Kdo z nás kdy stál uchvácen před tajemností měsíce, kdo žasne z životodárné a nevyčerpatelné síly slunce? Kdo se pozastaví nad tím, že je ve dne i v noci stále oslňován světly lidského výtvoru? Jsme otupělí světlem veřejného osvětlení, našich počítačů, televizních obrazovek. Pohleďte kolem sebe, na každém rohu svítí displej mobilního telefonu. Světlo se nám stalo samozřejmostí, nějak tak patří do naší každodennosti. Tmu v pravém slova smyslu ani neznáme.
Přemýšlejme nad naší otupělostí. Neznáme-li váhu světla a tmy, pohleďme na to, co ve zvěsti symbolizují. Zamysleme se nad váhou života, jak nám byl z milosti Boží propůjčen a darován. Přemýšlejme nad temnotou duchovní, která k nám přichází, když zvažujeme tvář daru života. Vtírají se mi slova Jóbova (Jb 30,26): „Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem světlo, a přišlo mračno.“
Tak jako se nám rozpíjí hranice světla a tmy, rozpíjí se nám i samozřejmost dobroty a milosti života, i propastnost a beznaděj, smrti, která k nám jen čas od času v tíživých životních situacích promlouvá. Život – světlo, to je to, co mě zajímá. Přichází Kristus a s ním ono světlo. Co je zač, co prosvětluje. Život! Ale kolik lidových mouder se k životu vyjadřuje, ačkoli nechává světlo milosti a radosti zapomenuté. Kolik lidí vítá život, kolik lidí vítá a vůbec očekává světlo do svých životů?
Zadal jsem do internetového vyhledávače „Život je“, abych nechal promluvit veřejné mínění. A člověk ke mně promluvil...
„Život je boj, tak se tu všichni pozabíjejte a já bych z dovolením prošel...“ – temnota!
„Život je pes, a proto žít je psina...“ – cynické, temnota!
„Život je pes a my jeho patník.“ – temnota!
„Život je jako hodina matematiky. Sčítáš, odečítáš, dělíš, násobíš. Najednou uděláš chybu! Chceš ji opravit, ale je pozdě! Zvoní!“ – temnota!
„Život je jako bludiště, ale cíl je vždy stejný.“ – temnota!
„Život je jako žebřík do kurníku: krátkej a podělanej.“ – temnota!
„Život je zkouška. Je to jen zkouška. Kdyby to byl skutečný život, dostali bychom podrobnější instrukce o tom, kam máme jít a co máme dělat!“ – odmítnutí svobody? Temnota?
„Život je umění kreslit bez možnosti gumovat.“
„Život je jak omalovánky. Je jen na člověku, jaké použije barvy!“
A konečně výrok dobrotivého, slaboduchého, laskavého Foresta Gumpa: „Život je jako bonboniera, nikdy nevíš, co ochutnáš.“
Většina lidí nenachází půvab v daru života. Téměř nikdo nenachází ten sladký a objevný Gumpovský přístup k životu, málokomu do života zazáří světlo.
Nechte přijít Krista do temnoty svého života! V temnotě je nejasné pobíhání, nejasný směr. Člověk ve tmě nenahlíží svět okolo sebe, nenahlíží sebe, nevidí, nevidí hřích. Pobíhání v temnotě vrcholí ve zmatenosti a skandálu smrti. Je v takové temnotě naděje?
Povězte, bratři a sestry, zasvitlo někdy světlo? Svítí vám světlo Hospodinovo? Světlo Hospodinovo přeci prozařuje temnotu. Bůh je tu vždy, i když my chybíme. Přichází Ježíš Kristus, ten Vzkříšený Pán. Ježíš společně s tebou kráčí životem lidských nedostatků. Ježíš kráčí v temnotě lidských nemocí i mylných představ o člověku, světě i Bohu. Ježíš je zde, když činíš rozhodnutí, když se vůči tobě děje křivda, když jsi zrazen. Ježíš kráčí s tebou, když je ti ublíženo, když jsi trýzněn a mučen. Ježíš je s tebou, když kráčíš vstříc své smrti, i když umíráš. Není to totiž jen Tvoje cesta, i on ji podstoupil, a s Tebou podstupuje. I on tento Tvůj život zná, on jej prošel, posvětil, prozářil a dokonce na jejím konci, ve smrti samotné, zvítězil! Světlo prostoupilo život i smrt – je ti zjevena pravda, stala se ti zřejmou, žiješ-li ve víře v odvěkého Pána nad svým životem, v naději jeho přetrvávající budoucí blízkosti a v lásce k tomu, který je přítomen!
Bůh svítí celému lidstvu. Spravedlnost Boží nevyjímá jedny od druhých. Každý má šanci zvednou hlavu a prohlédnout svou zmatenost. Již dnes se děje spása. Již dnes se odehrává skrytý soud nad člověkem, který se nechápe světla boží milosti.
Žijme ve světle. Žijme ze světla. Jen tak se naučíme orientovat v prostoru našich životů. Shledáme, že světlo vrhá za mnohé předměty stín, který upozorní na dvě věci. Za prvé stín ukáže předmět, překážku, hřích, kterému je lépe se vyhnout. Za druhé poukáže na zdroj světla samotného, na směr kam se dát.
To je cesta k Bohu. To je světlo světa, Kristus sám! Ježíš Kristus prosvěcuje i tmu smrti, přináší věčné světlo života.
Ježíš, náš Pán, nás pak na naší cestě (vždyť již jde o cestu ve chvíli, kdy vidíme, kam míříme) vybízí, abychom my sami byli světlem tomuto světu. Buďme církví, přinášejme naději a směrování světu, který je zoufalý a zmatený v temnotě svých životů. Buďme církev milující Krista a poslušná k Duchu svatému. Buďme takoví, aby byl ustaven nový Jeruzalém, kde by světlo bylo vším, kde by Bůh byl ve všem. Buďme dnes takovou církví, aby jednou církve nebylo třeba! Jak praví Jan o budoucím věku (Zj 21,22-27): „Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. Národy budou žít v jeho světle; králově světu mu odevzdají svou slávu. Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. V něm se shromáždí sláva i čest národů. A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.“
Bratři a sestry, až budete stát před otázkou, co to je život, vzpomeňte na svíci našeho společného stolu. Vzpomeňte na Krista, na světlo prozařující temnoty. Ujměte se nabídky našeho milostivého nebeského Otce, ujměte se života!
Kristus je silnější než cynismus internetových vyhledávačů. Poslyšme hymnus života od věrné služebnice Krista - Matky Terezy:
Život je šance – využij ji.
Život je krása – obdivuj ji.
Život je blaženost – užívej ji.
Život je sen – uskutečni ho.
Život je výzva – přijmi ji.
Život je povinnost – naplň ji.
Život je hra – hrej ji.
Život je bohatství – ochraňuj ho.
Život je láska – potěš se s ní.
Život je záhada – pronikni ji.
Život je slib – splň ho.
Život je smutek – překonej ho.
Život je hymna – zpívej ji.
Život je boj – přijmi ho.
Život je štěstí – zasluž si ho.
Život je život – žij ho.