Projekt VaV MŠMT Kačina 2006 - 2011

Lenka STROBLOVÁ, Zdeněk LIPSKÝ, Martin WEBER a další spoluřešitelé projektu

.

Dílčí cíl práce

Zhodnotit pozici zájmového území (ZÚ) v platných rozvojových strategiích a dokumen-tech, včetně zhodnocení jimi navrhovaných opatření. Tato část aktivity navazuje na aktivitu 703A05, která byla ukončena v roce 2007 (viz VÝSTUPY 2007), a aktivitu 803A05 (viz VÝSTUPY 2008).

.

Metoda práce

·           Revize shromážděných dokumentací a zajištění dokumentací chybějících (zejména územních plánů obcí).

·           Terénní průzkum ZÚ a konzultace s představiteli obcí na obecních úřadech.

·           Studium koncepčních a jiných relevantních dokumentů a plánů (Přehled studovaných materiálů).

·           Excerpce dat týkajících se stavu území a navrhovaných změn v urbanistické koncepci obcí (rozvoj sídelní struktury; rezervy zástavby), návrhy změn uspořádání území v extravilánu, rozvoj infrastruktury a ing. sítí, návrhy ÚSES a jiných veřejně prospěšných staveb. Zájem byl dále zaměřen na regulativy rozvoje, ochranná pásma, chráněná území a limity rozvoje zájmového území.

·           Zpracování shrnutí navrhovaných záměrů formou textových zpráv, prezentací a zákresem do GIS (program ArcView 9.2).

·           Shrnutí a zhodnocení pozice zájmového území v platných rozvojových strategiích a zhodnocení jimi navrhovaných opatření formou SWOT analýzy, která se stala jedním z podkladů pro aktivitu 904A01 SWOT ANALÝZA.

.

Výsledky

Zhodnocení stavu sídel a územní infrastruktury a navrhovaných opatření a záměrů (zejména jejich eventuální dopady na životní prostředí, krajinu, historickou „kompozici“ území) proběhlo v rámci kontrolního dne 5. 8. 2009 formou zjednodušené SWOT analýzy, na níž se podíleli všichni přítomní spoluřešitelé projektu. Pozice zájmového území v platných rozvojových strategiích a dokumentech tedy vyplývá z následujícího souboru informací.

.

A)      Zjištění stavu sídel a územní infrastruktury

Podrobné informace o aktuálním stavu sídel, tedy údaje za obyvatelstvo, bydlení, hospodářské prostředí, občanskou vybavenost a služby, rekreaci a cestovní ruch, dopravu a dopravní zařízení, technickou infrastrukturu a životní prostředí poskytují v přecházejících letech zpracované nebo aktuálně zpracovávané další aktivity projektu.

V rámci této aktivity jsou prezentována vybraná statistická data z Městské a obecní statistiky ČSÚ (http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0205/), která jsou za jednotlivé obce zpracována v následujících kategoriích: druhy pozemků, hospodářská činnost, kultura, lázně, obecná charakteristika, školství, sociální oblast, sport a zdravotnictví.

Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – plynem, kanalizací, čističkami odpadních vod (ČOV) a vodovodem – prezentuje následující tabulka. Data byla sestavena na základě dat prezentovaných v Malém lexikonu obcí 2008 (zdroj ČSÚ), na internetovém portálu Středočeského kraje, na oficiálních internetových stránkách jednotlivých obcí a na základě konzultací s představiteli obcí či terénním průzkumem.

.

.Tab. č. 1: Vybavenost obcí vybranými typy technické infrastruktury

¹ zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ - http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/1302-08

² zdroj: Portál Středočeského kraje - Vybrané údaje majetkové a provozní evidence - http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/vodni-hospodarstvi/

* aktualizováno na základě konzultace na OÚ či terénním průzkumem

B)      Přehled a analýza vybraných nadřazených dokumentací

V rámci této části aktivity byly studovány dokumenty celorepublikového významu (Politika územního rozvoje, 2008), dokumenty řešící větší územní celky (Územně analytické podklady obce s rozšířenou působnosti Kutná Hora a Čáslav).

C)      Přehled a analýza záměrů z jednotlivých územně plánovacích dokumentací a dalších dokumentů

Zhodnocení navrhovaných opatření a záměrů proběhlo, jak již bylo uvedeno výše, v rámci kontrolních dnů formou zjednodušené SWOT analýzy, na níž se podíleli všichni přítomní spoluřešitelé projektu. Pozice zájmového území v platných rozvojových strategiích a dokumentech tedy vyplývá z přiloženého souboru informací – Ukázka přehledu a analýzy záměrů na příkladu obce Církvice.

.

D)        Nesrovnalosti ve vymezení ÚSES ve studovaných dokumentech

V rámci aktivity byly studovány 4 různé typy materiálů, které vymezují prvky ÚSES (mapový server Cenia, GIS vrstva obdržená na Krajském úřadě Středočeského kraje, územní plány obcí a Plány společných zařízení KPÚ). Každý z dokumentů vymezuje prvky ÚSES více či méně odlišně. Dílčí nesrovnalosti detailněji prezentuje závěrečná zpráva projektu.

.

E)         Zhodnocení pozice zájmového území - závěr

Úkolem prezentované části aktivity bylo zhodnotit stav a předpokládaný rozvoj sídel a územní infrastruktury obcí zájmového území v platných rozvojových strategiích a dokumentech a dále v územně plánovacích dokumentech. 

Zájmové území projektu je situováno na 21 katastrech 15 obcí Středočeského kraje. Všechna sídla jsou situována v intenzivní zemědělské krajině a vykazují výrazný venkovský charakter osídlení. Území projektu je významnou dopravní křižovatkou, v níž nejvýznamnější roli hrají silniční a železniční tahy, okrajový význam má i lodní a letecká doprava. Jihozápadní část území výrazně ovlivňuje provoz vojenské letecké základny Čáslav. Ve všech obcích se aktuálně vyskytují ekonomicky aktivní podnikatelské subjekty – od nejnižšího zastoupení 28 subjektů v obci Kobylnice, přes 152 subjektů v Chotusicích až po 257 subjektů v obci Církvice. Převažujícím odvětvím hospodářské činnosti jsou služby a obchod, průmysl a zemědělství. A dle právní formy převažují v území významně živnostníci. Z kulturních zařízení je zájmové území vybaveno 12 veřejnými knihovnami, 2 stálými kiny a 2 muzei. V zájmovém území se vyskytuje 9 sakrálních staveb, 9 hřbitovů a 1 smuteční síň. Pro děti a dorost jsou k dispozici 3 střediska pro volný čas dětí a mládeže, 8 mateřských škol, 3 základní školy (1.-5. ročník) a 2 základní školy (1.-9. ročník). Sportovní a rekreační zázemí tvoří 1 koupaliště, 7 tělocvičen, 15 sportovních hřišť a 2 otevřené stadiony. V zájmovém území fungují 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé a 1 samostatná a 1 detašovaná ordinace praktického lékaře po děti a dorost. V zájmovém území je možné navštívit 1 samostatnou stomatologickou ordinaci a 1 detašované zařízení lékárenské péče.

V rámci zhodnocení územní infrastruktury byla provedena analýza aktuální vybavenosti obcí vybranými typy technické infrastruktury (plynem, kanalizací s ČOV a vodovodem), na základě níž lze konstatovat, že většina obcí je již připojena na rozvod plynu, naopak kanalizací disponuje pouze 8 z 15 sledovaných obcí a ČOV postrádá nadpoloviční množství obcí zájmového území. Pitná voda je rozvedena veřejným vodovodem jen v 6 větších obcích. Z toho logicky vyplývají nejaktuálnější problémy obcí – výstavba kanalizací s čističkami, které by výrazně napomohly zkvalitnění životního prostředí regionu, zejména kvality vod, dále výstavba veřejného vodovodu, který by nahradil nekvalitní lokální a nedostatečně vydatné zdroje (soukromé či obecní studny).

V kapitolách zabývajících se plánovaným či potenciálním rozvojem sídel a územní infrastruktury území byla postihnuta široká škála návrhových opatření. Z nadřazených dokumentů, z nichž vycházejí další detailnější územně plánovací nástroje, byla studována Politika územního rozvoje ČR, 2006, včetně její aktualizace 2008, která ze své pozice vymezuje rozvojové oblasti a osy. Dá se říci, že zájmového území se bezprostředně dotýká jen jedna osa a to návrh trasování produktovodu při západní hranici řešeného území. Nadřazené dokumenty pojednávající velké územní celky řeší komplexně otázku rozvoje území. V Územním plánu velkého územního celku Střední Polabí, 2006 byla studována především problematika rozvoje infrastruktury.

Dokumentace lokální úrovně řeší uspořádání funkčních ploch katastrálních území detailněji. Při analýze záměrů jednotlivých územně plánovacích dokumentacích bylo zjištěno, že všechny obce, respektive sídla zájmového území podporují rozvoj funkce bydlení, který je navržen především jako bydlení v rodinných domech, výjimečně je povolena stavba jednoho či dvou bytových domů. Tendence zastavovat zejména okolí obce je zde snadno vysledovatelná, přestože se v obcích vyskytují proluky, zchátralé a někdy i provozně nebezpečné stavby, o jejichž zastavění respektive renovaci by se úřady měly zajímat přednostně. Navržené lokality k zastavění např. v Nových Dvorech jsou poměrně problematické zejména z důvodu možného narušení původní historické komponované krajiny a tak i vnějšího obrazu historického sídla. Rozvojem zástavby v severní části obce v blízkosti bývalé rezidence dominikánů by navíc došlo ke zničení tradičních malovýrobních struktur, které se v řešeném území již téměř nevyskytují. Změnou územního plánu obce Svatý Mikuláš bylo umožněno vystavět rozsáhlou zástavbu rodinných domů „satelitního“ typu. Jde o lokalitu Za olšinou, která vůbec neakceptuje původní urbanistickou strukturu obce, naopak rozvíjí pravidelnou síť komunikací a parcel bez významnějšího návrhu sociálního prostoru, služeb, veřejné zeleně atd. Tato lokalita hraje navíc roli v komponované krajině 19. století, kdy v její blízkosti byl situován rybník a jedna z vedlejších kompozičních os zámku Kačina.

V lokalitách pro novou výstavbu jsou navrženy místní komunikace, které zajistí obsluhu území. Mimo návrhy místních komunikací je v některých plánech upraveno trasování např. komunikace I. třídy (návrh změny trasování I/2 – obchvat Záboří nad Labem, trasování komunikace I/38 - obchvat Církvice, které se dotýká katastrů – Nové Dvory, Církvice a Třebešice a kde již byla z mnoha variant zvolena jedna nejvýhodnější trasa A2+B+C2 - viz Ukázka přehledu a analýzy záměrů). V rámci rozvoje vysokorychlostních železničních tratí ČR je na území některých katastrů ještě vymezena územní rezerva pro vysokorychlostní trať (VRT) Praha – Brno (přestože tato varianta není v současné době preferována). Územní plány obcí dále navrhují rozvoj občanské vybavenosti, ploch sportu a rekreace v rozsahu úměrném velikosti konkrétní obce. Umožnění poměrně masivního rozvoje výroby, řemesel a služeb si na svém území odsouhlasily obce Hlízov, Žehušice (zahrnuje i rozvoj zahradnické a zemědělské výroby a těžby), Horka I a Rohozec. Nedílnou součástí rozvoje území je i rozvoj technické infrastruktury, který je plánován ve všech obcích. Realizován je nejčastěji návrhy výstavby kanalizací s ČOV a vodovodu, dále návrhy na zvýšení kapacity nebo navýšení počtu trafostanic a rozvodu vysokého napětí. Územní plány obcí také pojednávají problematiku veřejné a krajinné zeleně, přičemž nejvýraznější rozvoj veřejné zeleně navrhují ÚP obcí Církvice a Záboří nad Labem. Krajinná zeleň je omezena na návrhy doprovodné zeleně a zeleně s hygienickou či estetickou funkcí. Součástí všech dokumentací (vyjma US Chotusice) je i popis a schematický zákres prvků ÚSES.

Významný vliv na rozsáhlé území projektu má základna taktického letectva Čáslav (LZ Čáslav), která se v uplynulých letech postupně rozšiřovala a je pravděpodobné, jak vyplývá z jejího generelu (Generel LZ Čáslav, 2004), že i do budoucna bude nárokovat další zábory území (v generelu jsou plánovány další výkupy pozemků). Ze záměrů plánovaných k realizaci v období leden 2009 až prosinec 2010 je možné uvést: výstavbu úložiště materiálu pro mezinárodní jednotky, park techniky, heliporty, stanice BIOL, pozemní komunikace, parkové plochy a objekty ve veřejné zóně (tělocvična hřiště).

Novým fenoménem, který je v současné době předmětem zájmu vybraných obcí, je výstavba fotovoltaických elektráren. Návrhy výstavby elektráren na orné půdě vysokých kvalit byly determinovány v obcích Církvice, Hlízov a Svatý Mikuláš, naopak v Záboří nad Labem je snaha na realizaci tohoto záměru využít nevyužívané prostory bývalého zemědělského areálu.

.

Tab. č. 2: Celkové zhodnocení záborů ZPF pro novou výstavbu (pro rodinné a bytové domy, výrobu, obchod, služby a občanskou vybavenost, sport a rekreaci, vojenské prostory) v celém zájmovém území

Obr. č. 1 Zábory zemědělského půdního fondu mimo současně zastavěné území obce na podkladu znázorňujícím kvalitu půd

Závěrem lze konstatovat, že v prostoru zájmového území byla navržena řada návrhových opatření, z nichž některá však nejsou tou neideálnější variantou vzhledem k udržitelnému rozvoji regionu. Vybrané rozvojové záměry mohou trvale a nevratně znehodnotit kvalitní zemědělské půdy (zábory pro novou výstavbu – satelitního typu, fotovoltaické elektrárny) a životní prostředí regionu (letiště, rozvoj výroby, těžby atd.) Některé záměry mohou narušit i historickou komponovanou krajinu Novodvorska, Kačiny, potažmo Krajinné památkové zóny Žehušicko a celkově tak negativně ovlivnit charakteristický ráz krajiny. V této souvislosti je nutné poukázat na to, že se studované materiály vůbec, nebo ve velmi malé míře věnují fenoménu komponovaného území jako takového. Dokumenty často nekonfrontují navrhovaná opatření s historickými krajinnými strukturami, které krajinu utvářely a dodnes ji spoluurčují. Dřívější komponovaná krajina byla rozvíjena s cílem vytvořit harmonickou a funkční krajinu, která by zároveň působila esteticky. Je nutno podotknout, že ne všechny návrhy ÚP mají stejný účel.

Na druhou stranu nelze popřít mnoho přínosů, které vybrané dokumenty prezentují. Z pohledu zpracovávaného projektu jsou samozřejmě nejdůležitější opatření navrhovaná v prostoru extravilánu obcí, opatření v ochraně přírody a krajiny, návrhy fragmentace rozsáhlých ploch orné půdy, opatření směřující k návratu doprovodné vegetace komunikací a jiné rozptýlené zeleně do krajiny. Mnohá návrhová opatření a cíle koncepčních a rozvojových dokumentů v oblasti investic do péče o krajinu a přírodu, v oblasti její ochrany a rozvoje jejích prvků je nutno podpořit. Proto, aby došlo k jejich realizaci, by však bylo vhodné tyto zájmy prosazovat více i na lokální úrovni, např. při zpracování územních plánů obcí, v jejich strategických plánech, tak při pozemkových úpravách.