Marie Trantinová
Zaměření prací v rámci analýzy struktury krajiny bylo na land use na základě interpretace barevných ortofoto leteckých snímků v prostředí geografického informačního systému s aplikací funkčně-vizuálních kritérií. Výsledek analýz je možné vidět v grafu 1, největší plochu zastupuje orná půda (66,7%), druhá největší plocha je les (14,4%).
Změny krajinné mikrostruktury zachycují vývoj zemědělství i celé společnosti. Například stav cestní sítě odpovídá potřebám prostupnosti krajiny, obslužnosti sídel a také technickému vybavení dopravních prostředků. Významný indikátor stability krajiny – množství rozptýlené zeleně (RZ) má v zemědělské krajině více funkcí a to u skupin dřevin tak u liniové zeleně. Environmentální efekt RZ z pohledu ochrany přírody je jednak v oblasti ochrany půdy, tak zvýšení biodiverzity krajiny i počtu a druhu vyskytující se flory či fauny. Liniové dřeviny jsou významným krajinným prvkem např. pro hnízdění ptactva. Z pohledu ochrany přírody je sice RZ a nová výsadba velmi vhodná, ale ze strany zemědělské praxe málo přijatelná a oblíbená. To platí nejvýrazněji v produkčních oblastech s intenzivní zemědělskou výrobou (to je i naše zájmové území), kdy bariérou pro novou výsadbu RZ je rozdělování větších půdních bloků a dílů a také obavy před dodržením cross compliance. RZ by mohla být navržena především jako průvodní linie k polním cestám, tokům a dalším liniím, které v krajině již existují.
Zemědělství - Transformace zemědělství po roce 1989 přinesla lokálně snížení intenzivního zemědělského hospodaření. Ve sledovaném území došlo na části k rozpadu velkých družstev, ke snížení celkové výměry zemědělských podniků a objevila se řada soukromých zemědělců, kteří jsou uvedeni v tabulce 8. V poslední době nedochází k opouštění půdy, o hospodaření na zemědělské půdě je ve sledovaném území stále zájem, vytratili se však ve větší míře náročnější plodiny (zejména pod závlahou) jako například pěstování zeleniny a vinné révy. Mírně znepokojující je, že se z osevních postupů čím dál více vytrácí zlepšující plodiny, jako jsou luskoviny, jeteloviny a také plodiny hnojené chlévským hnojem nebo komposty. Tím dochází ke snižování organické složky půdy a tím celkově ke snížení kvality zemědělské půdy.
Mezoklimatické rozdíly se projevují především na jihozápadním svahu Železných hor, jehož teplé polohy jsou nejvhodnější pro pěstování ovoce a zakládání ovocných sadů, případně vinic. V menší míře to platí také pro nízké jihozápadní svahy Kačinského hřbetu, kde byla rovněž vymezena viniční trať v blízkosti zámku Kačina.
Ve sledované oblasti je provozována spíše klasická konvenční rostlinná a živočišná výroba. Po stránce zemědělsko-výrobní je oblast zařazena do výrobního typu řepařského s převládajícím subtypem ječným, bez trvalých travních porostů. Kvalitu půd lze v ZÚ označit jako velmi dobrou a dobrou. Travní porosty se nejvíce objevují jako enklávy v lese. Hospodářské zaměření jednoznačně vychází z optimálních genetických podmínek, jak půdních, tak klimatických a reliéfových. Těmto vhodným agronomickým charakteristikám odpovídá i zaměření živočišné výroby, kde je tradice v chovu skotu na mléko a v chovu prasat. Zemědělské podniky s intenzivní zemědělskou výrobu se orientují na minimalizaci vstupů na zemědělské půdě. Zejména jde o minimalizaci zpracování půdy, která snižuje náklady a v některých případech může přispět i k mírnému zlepšení kvality půdy (např. bezorebné způsob, přímý výsev aj.) Živočišná výroba prodělává v současné době krizi v oblasti tržních cen masa a mléka. U masných produktů jsou tržní ceny dlouhodobě blízko hodnotám nákladů, u ceny mléka je kritický propad zejména v posledním roce.
V současné době, kdy jsou zaznamenány projevy změn klimatu tj. oteplování následného zvýšení evapotranspirace a také změn rozložení srážek v průběhu roku, bude stoupat význam zavlažování. Mimořádně potřebné bude zvýšení retence vody v krajině. Bývalé zavlažovací zařízení jsou dnes z velké části nefunkční nebo nepoužívané.
Většina orné plochy
Aby sledovaná zemědělské krajina získala vyšší stabilitu a pestrost s četnějšími prvky například rozptýlené zeleně (meze, remízky, průvodní zeleně kolem cest a toků), měla by se lépe dařit spolupráce orgánů ochrany přírody, zemědělců, vlastníků a těch, kteří provádí plánovací dokumentaci.
Zemědělské objekty zpravidla přešly do vlastnictví transformovaných družstev, společností s ručením omezeným nebo v restituci soukromníkům. Evidence těchto dat není systematicky vedena a data nejsou volně přístupná, Provozovny živočišné výroby (stáje byly rovněž předány v restituci nebo privatizovány) byly vzhledem k snížení stavu chovaných zvířat přebudovány v jiné provozy malého a středního podnikání, nebo jsou opuštěny. Evidence stájí je v kompetenci ČMSCH Hradištko, ale ani tato není volně přístupná a pravděpodobně nemá informaci o opuštěných (provozně pro ustájení zvířat nefunkčních) objektech bývalých stájí.
Rozvoj venkova - Podnikatelská struktura venkova ve vztahu k podporám zemědělské politiky
V organizační struktuře národního hospodářství podle velikosti subjektů jednoznačně dominovaly podniky bez zaměstnanců (88,5 %). To je pro venkovský sektor nesmírně významné. V rozvinutých ekonomikách tvoří malé soukromé podniky významný inovační potenciál. Podpory v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013 jsou mimo jiné zaměřeny na zvýšení stability venkova prostřednictvím zakládání a rozvoje mikropodniků s cílem vytváření pracovních míst a rozvoje bohaté hospodářské struktury nezemědělských aktivit. Údaje o rozvoji zájmové oblasti však je možno zjistit pouze na úrovni kraje. Srovnání Středočeského kraje s dalšími kraji ukazuje jeden z nejsilnějších v počtu projektu a realizací v rámci osy III. Například zájem uplatnit projekty v oblasti diverzifikace zemědělské výroby je ve Středočeském kraji vysoký a nejvyšší je rovněž přiznaná podpora na tyto projekty. V oblasti zakládání a rozvoje podniků se Středočeský kraj pohybuje na střední úrovni v rámci ČR.
