O lásce...
Milujeme ty, co nás odmítají, odmítáme ty, co nás milují.
Lehko se dáme oklamat tím, co milujeme.
Láska je líbezný květ, ale je třeba odvahy, abychom si jej šli utrhnout na kraj strašné propasti.
Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní.
Člověk není nikdy žárlivější, než když sám začíná v lásce ochabovat. Pak už nevěří tomu druhému, protože cítí, jak málo se dá věřit jemu samému.
Teprve když jsme našli lásku, víme co nám v životě chybělo.
Dlouhá nepřítomnost lásku zničí, krátké přestávky ji posílí.
Každá žena má slabost na pitomce, poněvadž si myslí, že zpitoměli z lásky k ní.
O lásce toho bylo mnoho vyřčeno. Je to bolest, je to taky zklámání, je to radost, co smutek zahání. Něco s ní začíná něco končí, pro lásku umíráš, zavíráš oči. I když je tady a pak se vytratí, bojujte za lásku, OBČAS se to vyplatí.
Láska nikdy nezradí, zradí člověk...
Žárlivost je nedostatek úcty k osobě, kterou milujeme.
Láska je jako loď...buď šťastně dopluje a nebo ztroskotá...
Miluj opravdově, ale s rozvahou nikdy nevíš komu se odkrýváš a komu svěřuješ své nejcenější tajemství. Láska je krásná věc, ale může hodně ublížit a zranit. Miluj ty co si to zaslouží a ty co stojí o to aby byli milováni........................